Ne (399)
Ano (9)
Použitá omezení
(2)
Počet nalezených dokumentů:
408
Publikováno od
do
Básníkovo okno do času. Nuda jako zamlčený činitel uměleckého zrání Jaroslava Vrchlického
Hrdina, Martin
2021 - český
Příspěvek je zaměřen na okolnosti pobytu básníka a překladatele Jaroslava Vrchlického v Itálii v létě 1875. Autor na podkladu Vrchlického deníkových záznamů, korespondence i literární tvorby z té doby (zejména nevydané básně Spleen a ideál) uvažuje o zásadní roli nudy při dozrávání Vrchlického jako člověka i tvůrce, zvláště při formulaci známého programu epopejní tvorby, který byl hlavním uměleckým výtěžkem jeho pobytu v Itálii. S oporou v Simmelově interpretaci díla Arthura Schopenhauera, jehož pesimistický pohled na svět Vrchlický odmítal, se epopejní gesto Vrchlického ukazuje jako možný způsob překonávání spleenu, jemuž byl vystaven jako člověk moderní doby. The work focuses on the circumstances of the time that poet and translator Jaroslav Vrchlický spent in Italy in the summer of 1875. Based on Vrchlický’s journal entries, correspondence and literary works of the time (especially unpublished poems Spleen and Ideal), the author considers the fundamental role of boredom at a time when Vrchlický was coming of age as a person and a creator. He focuses especially on the period during the formulation of the well-known program of the epic, which was the main artistic output of his stay in Italy. With support from Simmel’s interpretation of the work of Arthur Schopenhauer whose pessimistic view of the world Vrchlický rejected, Vrchlický’s epic gesture appears to be a possible method for overcoming melancholy, which he faced as a modern person.
Klíčová slova:
boredom; pessimism; melancholy; Jaroslav Vrchlický; Rok na jihu
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Básníkovo okno do času. Nuda jako zamlčený činitel uměleckého zrání Jaroslava Vrchlického
Příspěvek je zaměřen na okolnosti pobytu básníka a překladatele Jaroslava Vrchlického v Itálii v létě 1875. Autor na podkladu Vrchlického deníkových záznamů, korespondence i literární tvorby z té doby ...
Básníkovo “Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá člověk zábavy.” Topos lázní v české literatuře 19. století.
Fránek, Michal
2021 - český
Lázeňská města představovala v 19. století nejen prostory, kde se střední a vyšší vrstvy mohly oddávat blahodárným účinkům léčivých procedur, ale také významná místa pro pěstování společenských styků, zábav a volnočasových aktivit, v neposlední řadě též milostných. Náš příspěvek se pokusí postihnout, jak se tyto aspekty lázeňského života projevovaly v dobové české publicistice (B. Němcová, J. Neruda), v krásné literatuře (A. V. Šmilovský, I. Klicpera, T. Nováková, F. X. Svoboda aj.) i v opeře (L. Janáček: Osud). Příspěvek zároveň sleduje, jak se i do literárních reprezentací lázní promítalo česko-německé soupeření a snahy o vybudování vlastních, ryze českých lázní (Luhačovice). Spa towns represented a space where the middle and higher classes could take in the relaxing effects of various healing procedures but they were also important locations for making social contacts, having fun and enjoying leisurely activities not the last of which included lovers´ trysts. Our essay attempts to examine how these aspects of spa town life appeared in Czech journalism of the time (B. Němcová, J. Neruda), in literary fiction (A. V. Šmilovský, I. Klicpera, T. Nováková, F. X. Svoboda etc.) and in the opera (L. Janáček: Fate). The work also monitors how Czech and German competition and efforts to create their own, purely Czech spa town of Luhačovice, figures in literary representations.
Klíčová slova:
Spa towns; Karlovy Vary; Mariánské Lázně; Františkovy Lázně; Teplice; Luhačovice; Jan Neruda; Teréza Nováková; Leoš Janáček; salon novellas; feuilletons
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Básníkovo “Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá člověk zábavy.” Topos lázní v české literatuře 19. století.
Lázeňská města představovala v 19. století nejen prostory, kde se střední a vyšší vrstvy mohly oddávat blahodárným účinkům léčivých procedur, ale také významná místa pro pěstování společenských styků, ...
Rabín za katedrou: jezuita Melchior Hanel a výuka hebrejštiny
Soukup, Daniel
2021 - český
Studie o Melchiorovi Hanelovi.
Klíčová slova:
Melchior Hanel; Balbín, Bohuslav; Judes; the Jesuits
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Rabín za katedrou: jezuita Melchior Hanel a výuka hebrejštiny
Studie o Melchiorovi Hanelovi.
„Láska budiž naším vodítkem a české hory naší láskou“. Krkonošská turistika mezi romantismem, realismem a nacionalismem
Futtera, Ladislav
2021 - český
Studie se zabývá literárním obrazem Krkonoš v 2. polovině 19. století v kontextu rozpadu romantického subjektu a rozvoji masové horské turistiky. The paper deals with the literary image of the Giant Mountains after 1850, in the time of the disintegraton of the romantic subject and of the development of the hiking.
Klíčová slova:
literary image; mountains; Krkonoše; 19th century czech literature
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Láska budiž naším vodítkem a české hory naší láskou“. Krkonošská turistika mezi romantismem, realismem a nacionalismem
Studie se zabývá literárním obrazem Krkonoš v 2. polovině 19. století v kontextu rozpadu romantického subjektu a rozvoji masové horské turistiky....
Rhyme in 16th-Century Hungarian Historical Songs: A Pilot Study
Maróthy, S.; Seláf, L.; Plecháč, Petr
2021 - anglický
This article presents a computer-based stichometric analysis of 26 Hungarian historical songs from the 16th century. We explore the validity of comments made by Albert Szenci Molnár in 1607 about the poor quality and simplicity of stanza structures in the poetry of previous generations. The study shows how rhyming changed in this poetic genre between 1539 and 1598. In this respect, it is the first work to explore these changes through a quantitative analysis. We find that during the examined period, there was a marked decline in the frequency of rhymes based on the repetition of the same word. At the same time, the tendency to maintain a rhyme across multiple stanzas did not change significantly.
Klíčová slova:
versification; stylometry; rhyme; Hungarian poetry
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Rhyme in 16th-Century Hungarian Historical Songs: A Pilot Study
This article presents a computer-based stichometric analysis of 26 Hungarian historical songs from the 16th century. We explore the validity of comments made by Albert Szenci Molnár in 1607 about the ...
A co když jsme to my? Velké příběhy evropské kultury a možnosti jejich aktualizace
Jaluška, Matouš
2020 - český
Přednáška v rámci Konference pro učitele českého jazyka pořádané nakladatelstvím Fraus. Lecture at the Conference for Czech Language Teachers organized by Fraus.
Klíčová slova:
literary canon; education; comparative literature
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
A co když jsme to my? Velké příběhy evropské kultury a možnosti jejich aktualizace
Přednáška v rámci Konference pro učitele českého jazyka pořádané nakladatelstvím Fraus.
Lecture at the Conference for Czech Language Teachers organized by Fraus.
Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století
Šidák, Pavel
2020 - český
Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako žánr, jde zejména o hledání funkčního místa pohádky a též jejího žánrového tvaru. Ve druhé polovině století pak jde o pojme „modus“, jímž pohádka ovlivňuje tzv. vysokou literaturu, a o jeho narativní strategie. The essay describes the appropriation of the folk fairytale in Czech artistic literature. The related phenomena and problems are also discussed. In the first half of the 19th century, when the fairytale was appropriated as a genre, this was mainly about finding a functional spot for the fairytale and its genre form. In the second half of the century, it was about the term “modus”, which the fairytale used to influence so-called high literature and its narrative strategy.
Klíčová slova:
appropriation; folk fairytale; narrative strategy
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století
Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako ...
Mohou státy ovlivnit šíření malé literatury? Srovnání napříč Evropou
Vimr, Ondřej
2020 - český
Téměř každá evropská země dnes institucionalizovaně podporuje export vlastní literatury. Mají tyto pobídky vliv na cirkulaci malých literatur? Na základě řízených rozhovorů s akvizičními redaktory v nakladatelstvích v pěti evropských zemí poskytuje příspěvek vhled do toho, jak pobídky ovlivňují jejich rozhodování. Almost every European country has institutionalised the support of literary export. Do the subsidies shape the circulation of small literatures? Based on semi-structured interviews with acquisition editors of publishing houses in five European countries, the paper provides an insight into the ways the subsidies impact their decision-making.
Klíčová slova:
Translation Studies; international literary circulation; literary export policy; supply-driven translation; Europe; Literary Fiction
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Mohou státy ovlivnit šíření malé literatury? Srovnání napříč Evropou
Téměř každá evropská země dnes institucionalizovaně podporuje export vlastní literatury. Mají tyto pobídky vliv na cirkulaci malých literatur? Na základě řízených rozhovorů s akvizičními redaktory v ...
Nedůvěra měšťana v lid. Narativní figura
Jedličková, Alice
2020 - český
Příspěvek se zaměřuje na motivační strategii reprezentace venkovského lidu, resp. prostého člověka. Ta vychází z předpokládaného nebo aktuálně formulovaného nedůvěřivého či přezíravého postoje měšťana k lidu, který je třeba změnit. Ideovým základem je přitom představa tradičních hodnot, které nejsou doceněny a je třeba je objevovat a chránit (jazyk, minulost, venkovský lid), vztah města a venkova lze přitom formulovat jako celou řadu (skutečný stav věcí samozřejmě poněkud zjednodušujících) opozic: pokrok, vzdělanost, vymoženosti proti zaostalosti, nevzdělanosti, chudobě atp. V próze s venkovskou tematikou se ve sledovaném období 50.–70. let 19. století se předpoklad nedůvěry či nadřazenosti měšťana ustaluje v narativní figuru, která podstatným způsobem formuje komunikační situaci vyprávění. V jednotlivých případech zasahuje i celý text a mění tak jeho žánrový profil: v próze Boženy Němcové Chudí lidé se na půdoryse obrazu ze života uplatňuje metoda polemiky („argumentu“): jednotlivé situace představují v jistém smyslu argument proti nastolené představě „nedůvěry měšťana v lid“. This paper focuses on a strategy used to represent rural people, or “simple folk,” in narratives whose goal is to motivate readers to reassess their own attitudes towards the folk. The authorial intent of such works draws from the idea that traditional values are not appreciated and therefore must be discovered and protected (e.g., language, the past, the rural folk). Urban dwellers’ prejudiced perception of the countryside represented in such narratives can be simply formulated through contrasting images: for example, the progress, education, and conveniences offered by the city versus the backwardness, ignorance, and poverty of the countryside. This strategy is based on the distrustful or dismissive views of city people towards the folk as implicitly voiced by the narrator or by a specific character in the narrative. In contrast, we also find rather explicit counterarguments against these views in the speech of the narrator or in the speech, actions, and behaviors of the characters. In rural-themed prose from the 1850s through the 1870s, the subject matter of this study, this constellation of ideas and opposing ideas is regularly reflected in both the story and the narrative discourse and forms a stable narrative device, which substantially contributes to forming the narrative point-of-view and its effectiveness in persuading readers. In some works, this narrative device permeates the entire text and affects its genre - in Božena Němcová’s short story “Poor Folk” the “slice of life” genre intertwines with the genre of argument: every situation presented is in some regards an argument against the previously established idea that “city people distrust the folk.”
Klíčová slova:
narrative; narrative genres; argument; rhetorical and narrative devices; persuasion; Božena Němcová; Vítězslav Hálek; Josef Kajetán Tyl
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Nedůvěra měšťana v lid. Narativní figura
Příspěvek se zaměřuje na motivační strategii reprezentace venkovského lidu, resp. prostého člověka. Ta vychází z předpokládaného nebo aktuálně formulovaného nedůvěřivého či přezíravého postoje měšťana ...
“Pro samé hrady a zříceniny neviděti kraj, lid, život…” Napětí mezi historismem a regionalismem na příkladu Zbudovských blat.
Hrdina, Martin
2020 - český
Na počátku 20. století vstoupila do povědomí české společnosti lokalita Zbudovských blat a její obyvatelstvo, a to především zásluhou spisovatelů Karla Klostermanna a Josefa Holečka. Cílem příspěvku je připomenout klíčovou okolnost literárního zobrazování venkovského prostředí, kterou byl odklon od romantického historismu 19. století, a popsat roli, kterou zmínění spisovatelé přisoudili obyvatelům Blat v rámci české národní společnosti. Příspěvek upozorňuje také na rozdíly mezi nimi: Zatímco Holeček využil blatských reálií k mnohovrstevné polemice se šlechtou, konciliantní Klostermann z daného prostředí vytěžit i nadčasový symbol, s jehož pomocí se románem Mlhy na Blatech trvaleji vepsal do české kultury. The region of Zbudovská Blata including its residents became known throughout Czech society at the beginning of the 20th century mainly thanks to the efforts of writers K. Klostermann and J. Holeček. The purpose of this essay is to recall the key circumstance of the literal presentation of the rural environment, which was a departure from romantic historicism of the 19th century, and to describe the role which the writers above bestowed upon the Blata residents in the context of Czech-speaking society. While Holeček used the Blata surroundings for purposes of a multifaceted polemic with the aristocracy, the conciliatory Klostermann created a timeless symbol from that same environment, thanks to which he secured a permanent place in Czech culture with his novel Mlhy na Blatech (Mist over Blata).
Klíčová slova:
literary regionalism; romantic historicism; Zbudovská Blata
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
“Pro samé hrady a zříceniny neviděti kraj, lid, život…” Napětí mezi historismem a regionalismem na příkladu Zbudovských blat.
Na počátku 20. století vstoupila do povědomí české společnosti lokalita Zbudovských blat a její obyvatelstvo, a to především zásluhou spisovatelů Karla Klostermanna a Josefa Holečka. Cílem příspěvku ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze