Ne (261)
Ano (27)
Počet nalezených dokumentů:
288
Publikováno od
do
Sociálně-kognitivní analýza školní šikany
Karaffová, Eva; Štefančíková, Z.
2013 - český
Príspevok prináša poznatky z problematiky školského šikanovania. Jeho cieľom je identifikácia a opis foriem šikanovania v triede. Analýza dynamiky procesu šikanovania v rámci jednotlivých scenárov vývoja rolí účastníkov a ich vzájomné vzťahy. Teoretickým východiskom k skúmaniu problematiky je sociálno-kognitívny prístup. Empirická časť bola realizovaná prostredníctvom Olweusovho dotazníka šikanovania v školskej triede, sociometrie a pološtruktúrovaného interview. Prínosom práce je hlbšie porozumenie problematike šikanovania ako procesu a vytvorenie konkrétnych odporúčaní týkajúcich sa prevencie a intervencie. This paper provides findings on the issue of school bullying. The aim of this paper is the identification and description of the different forms of bullying in the classroom. Analysis of bullying process dynamics within individual roles scenarios of participants and their interactions. The theoretical starting point is to examine the issue of socio-cognitive approach. The research was carried out by the following methods – Olweus questionnaire of bullying in school classroom, sociometry a semi-structured interview. The contribution of the paper is a deeper understanding of the bullying as a process and several recommendations related to prevention and intervention.
Klíčová slova:
bullying; socio-cognitive analysis; prevention and intervention
Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Sociálně-kognitivní analýza školní šikany
Príspevok prináša poznatky z problematiky školského šikanovania. Jeho cieľom je identifikácia a opis foriem šikanovania v triede. Analýza dynamiky procesu šikanovania v rámci jednotlivých scenárov ...
Dívky a chlapci ve školní třídě
Janošová, Pavlína
2012 - český
Příspěvek se zaměřuje na problematiku vztahů žáků a žákyň uvnitř tříd s ohledem na jejich vývojová specifika. Genderová očekávání a motivace mají určitý dopad na třídní klima a zejména na začátku druhého stupně zvyšují riziko potíží v oblasti prožívání (např. normative male alexithymia) a chování (např. genderová šikana, sexuální harassment) žáků a žákyň. V textu jsou zmíněny možnosti pedagogické intervence a jejich konkrétní příklady. This text is focused on the issue of relationships of girls and boys in classes with regard to their developmental specificities. Gender expectations and motivation have an impact on the class climate and, especially in the early adolescence, increase the incidence of internalized problems (e.g. normative male alexithymia) and externalized problems (e.g. bullying, sexual harassment) of male and female students. Potential benefits and limitations of the specific educational interventions are also discussed.
Klíčová slova:
gender; school; bullying; group dynamics; pedagogical intervention
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Dívky a chlapci ve školní třídě
Příspěvek se zaměřuje na problematiku vztahů žáků a žákyň uvnitř tříd s ohledem na jejich vývojová specifika. Genderová očekávání a motivace mají určitý dopad na třídní klima a zejména na začátku ...
Pozitivní psychologie - možnosti, výzvy, příležitosti
Slezáčková, Alena
2011 - český
Pozitivní psychologie je aktuálním a rychle se rozvíjejícím hnutím současné světové psychologie. Zaměřuje se zejména na studium a podporu pozitivních aspektů osobnosti jedince i společnosti a přispívá tak doplnění celkového obrazu psychiky o donedávna opomíjená kladná témata. V příspěvku stručně představíme východiska a dosavadní historii pozitivní psychologie, uvedeme její hlavní představitele ve světě a naznačíme moţnosti uplatnění pozitivní psychologie u nás. Shrneme dosavadní práce českých a slovenských autorů, zpracovávajících témata pozitivní psychologie a naznačíme moţnosti konkrétního uplatnění tohoto směru ve výchově, vzdělávání, poradenství a terapii. Představíme cíle nově vzniklé pracovní skupiny pozitivní psychologie při ČMPS a načrtneme moţnosti mezioborové spolupráce. Positive psychology is an actual and fast-developing movement of current world psychology. It is focused mainly on studying and supporting positive aspects of individual personality and society, and as such contributes on forming a holistic picture of psyche by adding previously omitted positive topics. In this paper, we introduce the foundations and history of positive psychology, we present its prime movers in the world and suggest possible applications of positive psychology in the Czech Republic. We summarise the existing work of Czech and Slovak authors, which is focused on positive psychology topics, and we suggest possibilities of concrete applications of this approach in education, schooling, counselling and therapy. We introduce the goals of a newly created positive psychology working group by Czech-Moravian Psychological Society, and we suggest possibilities of interdisciplinary collaboration.
Klíčová slova:
positive psychology; Czech Republic; human strengths
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Pozitivní psychologie - možnosti, výzvy, příležitosti
Pozitivní psychologie je aktuálním a rychle se rozvíjejícím hnutím současné světové psychologie. Zaměřuje se zejména na studium a podporu pozitivních aspektů osobnosti jedince i společnosti a ...
Regionální stereotypy: posuzování osobnostních charakteristik typického Čecha, Moravana a Slezana
Hřebíčková, Martina; Cholastová, E.
2011 - český
Cílem výzkumu bylo porovnat profily osobnostních vlastností odvozených z posouzení typických představitelů tří historických součástí českých zemí. Celkem 944 vysokoškolských studentů z různých částí ČR posuzovalo typického Čecha (obyvatele Čech), Moravana a Slezana. Respondenti prováděli posouzení na škálách National Character Survey (NCS) obsahujících 30 vlastností obsažených v pětifaktorovém modelu osobnosti. Profily vlastností odvozené z posouzení stereotypů byly porovnány za použití vnitrotřídní korelace (ICC). Respondenti z různých částí republiky se v percepci osobnostních vlastností typického Čecha, Moravana a Slezana neliší. Nezaznamenaly jsme shodu mezi profily tří regionálních stereotypů. Typický obyvatel Čech je v porovnání s typickým Moravanem a Slezanem vnímán jako otevřenější vůči zkušenostem a svědomitější. Moravané jsou pokládáni za extravertované a přívětivé. The research compared profiles of personality traits based on ratings of regional stereotypes. The five-factor model of personality measured with National Character Survey was used as a framework for rating of regional stereotypes. Altogether, 944 university students from different parts of the Czech Republic were asked to rate personality traits of a typical inhabitant of three regions in the Czech Republic: Bohemia, Moravia and Silesia. Similarities between profiles of regional stereotypes were determined with ICC. Respondents from different parts of the Czech Republic agreed in perception of personality traits of a typical Bohemian, Moravian and Silesian. The comparison of regional stereotypes showed no convergence. A typical Czech was perceived as more open to new experience and more conscientious as compared to a typical Moravian and Silesian. A typical Moravian was rated as extraverted and agreeable.
Klíčová slova:
regional stereotypes; five-factor model
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Regionální stereotypy: posuzování osobnostních charakteristik typického Čecha, Moravana a Slezana
Cílem výzkumu bylo porovnat profily osobnostních vlastností odvozených z posouzení typických představitelů tří historických součástí českých zemí. Celkem 944 vysokoškolských studentů z různých částí ...
Antisociální chování adolescentů a jeho vztah k dimenzím pětifaktorového modelu osobnosti
Sobotková, Veronika; Blatný, Marek; Jelínek, Martin
2011 - český
Antisociální chování patří k základnám typům rizikového chování v adolescenci. Výskyt, závažnost a typické projevy jsou řešeny zejména ve vztahu k demografickým proměnným – věku, pohlaví, velikosti místa bydliště. Poměrně málo studií je věnováno vztahu mezi antisociálním chováním a osobnostními rysy. V předkládané studii jsme se proto zaměřili na vztah mezi dimenzemi pětifaktorového modelu osobnosti a antisociálním chováním. Výzkum jsme provedli se souborem středoškolských studentů (N = 108, 51% dívek). Pro zjištění míry a projevů antisociálního chování jsme použili Škálu antisociálního chování z dotazníku SAHA (Social And Health Assessment), rysy osobnosti jsme zjišťovali dotazníkem NEO-FFI. Analýzy jsme provedli zvlášť pro dívky a chlapce. U dívek i chlapců je antisociální chování shodně spojeno s rysem svědomitosti. Další rysy mají u chlapců a dívek odlišné souvislosti s antisociálním chováním. Výsledky podporují hypotézu o odlišné etiologii antisociálního chování u chlapců a dívek. Antisocial behavior essential type of risk behavior in adolescence. The incidence, seriousness, and typical symptoms are solved in particular in relation to demographic variables - age, sex, size of place of residence. Relatively few studies deal with the relationship between antisocial behavior and personality traits. In this study, we focused on the relationship between the Big Five dimensions and antisocial behavior. Research was conducted with a sample of high school students (N = 108, 51% girls). We used antisocial behavior scale from the SAHA questionnaire (Social and Health Assessment, for personality traits we used the NEO-FFI questionnaire. Analyses were made separately for girls and boys. For both genders, antisocial behavior is consistently associated with Conscientiousness. Another factors have different connections with antisocial behavior for boys and girls. The results support the hypothesis of a different aetiology of antisocial behavior in boys and girls.
Klíčová slova:
antisocial behavior; personality; gender
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Antisociální chování adolescentů a jeho vztah k dimenzím pětifaktorového modelu osobnosti
Antisociální chování patří k základnám typům rizikového chování v adolescenci. Výskyt, závažnost a typické projevy jsou řešeny zejména ve vztahu k demografickým proměnným – věku, pohlaví, velikosti ...
Vliv závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů
Blatný, Marek; Kepák, T.; Sobotková, Veronika; Jelínek, Martin; Slezáčková, Alena; Bartošová, Kateřina; Tóthová, K.
2011 - český
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii se zabýváme vlivem závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů. Soubor tvořilo 95 bývalých onkologických pacientů (47 chlapců a 48 dívek) ve věku 13 – 19 let, kteří byli 2 – 5 let v remisi. Pro zjišťování kvality života jsme použili dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument), závažnost následků léčby byla hodnocena na čtyřbodové škále dle CTCAE (Common Terminology Criteria for Adverse Events v3.0). Závažnost pozdních následků léčby ovlivňuje negativně u dospívajících fyzický výkon, kognitivní fungování, spokojenost s vlastním tělem a zapojení do sociálních vztahů. Psychologické (emoční) fungování a životní spokojenost nejsou pozdními následky léčby výrazněji zasaženy. Psychosocial problems of patients who underwent childhood malignancy treatment are together with health problems the most severe consequences of anticancer therapy. In this study, we deal with relationship between severity of late effects and subjective quality of life of childhood cancer survivors. The sample consisted of 95 cancer survivors (47 boys and 48 girls) aged 13 to 19 who were in remission for 2 to 5 years at the time of examination. To measure quality of life we used the Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument (MMQL), severity of late effects we assessed on 4-point scale in accordance with CTCAE (Common Terminology Criteria for Adverse Events v3.0). Severity of late effects of anticancer therapy influences negatively physical functioning, cognitive functioning, body image and social functioning. Psychological (emotional) functioning and outlook of life are not significantly impacted by severity of late effects.
Klíčová slova:
childhood cancer survivors; quality of life; late effects
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vliv závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii se zabýváme vlivem závažnosti pozdních ...
Vztah Poláků k Čechům – vývoj a souvislosti
Leix, Alicja
2011 - český
Češi jsou pro Poláky momentálně nejoblíbenějším národem. Nebylo tomu tak ale vždy. Článek uvádí základní historická fakta, která ovlivnila polsko-české vztahy na pozadí vztahů s jinými národy – především Slovenskem, Německem, Ruskem a Maďarskem. Nejvíce pozornosti však věnuje analýze dnešní situace. Prezentuje některé polské reálie, svědčící o mimořádné popularitě české kultury. Tlumočí, kdo je „Čechofil“, pozastavuje se u literatury – hlavně u děl polských autorů píšících o Česku a Češích. Uvádí a rozebírá některé výsledky mezinárodního výzkumného projektu AV ČR Meziskupinové postoje a meziskupinový kontakt v pěti středoevropských zemích. Komentuje relevantní údaje poskytnuté statistickými úřady a také několik dalších českých i polských studií, věnovaných různým souvislostem polsko-českých vztahů. Czechs are currently the most favorite nation in Poland. It has not always been like this. The article starts with a brief historical introduction of the most important facts which used to influence Czech-Polish relationships, including the role of their neighbours – Slovakia, Germany, Russia and Hungary. The biggest attention is devoted to the current situation when the popularity of the Czech culture in Poland is constantly growing. The article points to the most popular books about the Czech Republic and its people written in Poland, it also explains the term „czechofilie“(„Czechophilia“). It introduces results from an international project Intergroup Attitudes and Contact in Central Europe as well as relevant statistics data and outcomes of severeal Czech and Polish studies devoted to various aspects of the Polish-Czech relationships.
Klíčová slova:
Polish-Czech relationships; national stereotypes
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vztah Poláků k Čechům – vývoj a souvislosti
Češi jsou pro Poláky momentálně nejoblíbenějším národem. Nebylo tomu tak ale vždy. Článek uvádí základní historická fakta, která ovlivnila polsko-české vztahy na pozadí vztahů s jinými národy – ...
Charakteristiky kariérní orientace z hlediska 50letého longitudinálního výzkumu
Millová, Katarína; Blatný, Marek; Jelínek, Martin; Šolcová, Iva
2011 - český
Studie se zabývá psychologickými a environmentálními prediktory a koreláty kariérní orientace ve střední dospělosti. Zkoumaný soubor byl tvořen 74 jedinci (32 mužů, 42 žen; věk 41-44 let), kteří se účastní longitudinální studie probíhající od roku 1961. Atmosféra v rodině původu, inteligence a školní prospěch ve 12 letech predikují pouze úroveň vzdělání v dospělosti, ale nikoli orientaci pracovní kariéry (která je tvořená stabilitou kariérní linie a dlouhodobou nezaměstnaností). Úroveň vzdělání v dospělosti zároveň mírně souvisí s orientací pracovní kariéry. Stabilita kariéry je ovlivněna i osobnostními charakteristikami měřenými ve střední adolescenci, zejména extraverze. Jedinci s vysokou extraverzí v adolescenci měli proměnlivou (ale nikoli nestabilní) kariérní linii ve střední dospělosti. V dospělosti kariérní orientace souvisela i s rizikovým chováním a s pocitem koherence: rizikové chování bylo spojeno s dlouhodobou nezaměstnaností a pocit koherence se stabilitou kariérní linie. The study deals with the psychological and environmental predictors and correlates of career orientation in middle adulthood. The sample consisted of 74 participants (32 men, 42 women; 41-44 years) who participate in the longitudinal study running from 1961. Atmosphere in the family of origin, intelligence and school success at 12 years predict only educational level in adulthood, but not career orientation indexed by stability of career line and long-term unemployment. Concurrently, educational level in adulthood is slightly related to career orientation. The stability of career line, is influenced also by personality characteristics measured in middle adolescence, especially by extraversion. Highly extraverted adolescents had variable (but not unstable) career line in their middle adulthood. Career orientation was associated with risk behavior and with sense of coherence: risk behavior was connected to long-term unemployment and sense of coherence to stability of career line.
Klíčová slova:
career orientation; middle adulthood; longitudinal study
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Charakteristiky kariérní orientace z hlediska 50letého longitudinálního výzkumu
Studie se zabývá psychologickými a environmentálními prediktory a koreláty kariérní orientace ve střední dospělosti. Zkoumaný soubor byl tvořen 74 jedinci (32 mužů, 42 žen; věk 41-44 let), kteří se ...
Stereotypy o stáří
Štěpánková, H.; Lukavský, Jiří
2011 - český
Příspěvek bude v první části pojednávat o stereotypech vztahujících se ke stárnutí a jejich dopadech na stárnoucího člověka. Tyto stereotypy, ať již kladné či záporné, mají nesporný vliv na duševní i tělesné zdraví jedince. Druhá část příspěvku bude informovat o programu trénování paměti pro seniory a části výzkumu zaměřené na zjištění subjektivně pociťovaných změn v hodnocení relevantních aspektů. Nálezy výzkumu dáváme do souvislosti s možností žádoucího ovlivnění stereotypů o stárnutí. First, the paper presents stereotypes about aging and its impact on the aging population. It is indisputable that these stereotypes, no matter whether they are positive or negative, have an influence on psychological as well as physical health. Second, the paper informs about memory training programme for seniors and the part of research focused on subjectively perceived changes in relevant aspects. Research findings are discussed in terms of possibilities to influence the stereotypes about the aging population.
Klíčová slova:
stereotypes; memory training; seniors
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Stereotypy o stáří
Příspěvek bude v první části pojednávat o stereotypech vztahujících se ke stárnutí a jejich dopadech na stárnoucího člověka. Tyto stereotypy, ať již kladné či záporné, mají nesporný vliv na duševní ...
Psychologické prediktory a koreláty subjektivně vnímaných zdravotních obtíží: longitudinální perspektiva
Slezáčková, Alena; Millová, Katarína; Blatný, Marek; Jelínek, Martin
2011 - český
Dílčí studie vycházející z Brněnského longitudiálního výzkumu optimálního celoživotního vývoje se zabývá zkoumáním psychologických korelátů zdravotních problémů u osob středního věku a jejich prediktorů v adolescenci. Výzkumný soubor byl tvořen 74 jedinci ve středním věku (32 mužů a 42 žen ve věku od 41 do 44 let), kteří v longitudinální studii participují již od roku 1961. Z analýzy dat získaných pomocí metod EPI, SOC, NEO, TCI, Logo-test a Dotazník zdravotního stavu vyplývá, že nejvýraznějším prediktorem zdravotních potíží v dospělosti je míra extraverze ve věku 16 let. Ve středním věku byly nalezeny souvislosti psychosomatických potíží a míry extraverze, neuroticismu, sense of coherence a sebedirektivity. Konkrétní zdravotní problémy (bolest, dechové obtíže) ve středním věku souvisejí také s mírou existenciální frustrace a sebedirektivitou. Výsledky této studie upozorňují na význam zkoumání psychologických prediktorů a korelátů zdravotního stavu osob v dospělém věku. The study examines the psychological correlates of health problems in people of middle age and their predictors in adolescence. The sample consisted of 74 participants (32 men and 42 woman aged from 41 to 44 years) who participate in the longitudinal study running from 1961. An analysis of data obtained using the methods EPI, SOC, NEO, TCI, Logo-test and Health questionnaire revealed that the most significant predictor of health problems in adulthood is extraversion at age 16. We found in middle age connections between psychosomatic problems and the degree of extraversion, neuroticism, Sense of Coherence and self-directedness. Specific health problems (pain, shortness of breath) in middle age are also connected to the degree of existential frustration and self-directedness. The results of this study highlight the importance of studying the psychological correlates and predictors of health status of individuals in adulthood.
Klíčová slova:
longitudinal study; subjectively assessed health; correlates; predictors
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Psychologické prediktory a koreláty subjektivně vnímaných zdravotních obtíží: longitudinální perspektiva
Dílčí studie vycházející z Brněnského longitudiálního výzkumu optimálního celoživotního vývoje se zabývá zkoumáním psychologických korelátů zdravotních problémů u osob středního věku a jejich ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze