Ne (495)
Ano (5)
Použitá omezení
(2)
Počet nalezených dokumentů:
500
Publikováno od
do
Palingeneze - obnovení všeho? (Matouš 19,28)
Dus, Jan A
2024 - český
V Matoušově verzi Ježíšova zaslíbení (Mt 19,28–30) oproti Markovi a Lukášovi chybí výslovná zmínka o přítomnosti: restituce všeho, co Ježíšovi následovníci opustili, se tak posouvá až do budoucnosti, ve které se chopí vlády spolu se Synem člověka. V zaslíbení figuruje raritní pojem „palingeneze“, jehož bližší časové a věcné určení nelze ze samotného souvětí odvodit. Zatímco v Mt 19,28 je palingeneze podle převažujícího výkladu synonymem pro budoucí obnovu veškerenstva, v Tt 3,5 (jediný další výskyt v NZ) odkazuje totéž slovo na znovuzrození některých lidí, ke kterému došlo v minulosti (při křtu). Ani nebiblická literatura nepřináší jednoznačný precedens – palingeneze bývá zasazována jak do minulosti, tak i do budoucnosti, týká se jak světa, tak i jednotlivců či skupin (Izraele). – Syntax a interpunkce řeckého souvětí ukazují, že oba výklady jsou rovnocenné: palingenezi lze vztáhnout buď (A) k následujícímu výrazu pro „usednutí (Syna člověka na trůn)“, tedy do budoucnosti, anebo (B) k předchozímu výrazu pro „následování (učedníků za Ježíšem)“, tedy do minulosti, kromě toho existuje (C) výklad otevřený. V řeckých, latinských a českých verzích ze 16. století jsou zastoupeny všechny možnosti: Erasmus interpunkčně opravuje Vulgátu (B), Beza nejprve respektuje Vulgátu (A), v anotacích však zvažuje druhé řešení (B), ve čtvrtém a pátém vydání nakonec nechává věc otevřenou (C), v dilematu mezi Vulgátou a Erasmem váhají i dva české překlady z první poloviny 16. stol. (náměšťský 1533, melantrišský 1556/57) (C), většina bratrských překladů počínaje Blahoslavem (1564) se odchyluje od Vulgáty (B), jen kralická Šestidílka (1593/94) váhá (C), v Šestidílce i v kralickém Novém zákoně z r. 1601 Bratří věnují oběma výkladům rovnocennou pozornost v poměrně rozsáhlé poznámce, která je pro svou vyváženost pěkným dokladem intelektuální otevřenosti a tolerance, podobně jako Beza připojují k výkladu (B) nový aspekt: palingeneze může znamenat obnovení celého světa díky evangeliu a prvnímu příchodu Mesiáše. – Vzhledem k dynamickému vývoji v 16. století je překvapivé, že všech deset sledovaných českých překladů z období kolem 20. století se shoduje jen na jedné variantě (A). Zdá se, že variantě (B) hrozí nespravedlivé zapomenutí. Proto si na závěr dovolujeme navrhnout nový, poněkud volnější překlad či parafrázi verše Mt 19,28 v kralickém duchu: „Amen, pravím vám, vy jste šli za mnou, když jsem přišel obnovit svět evangeliem, a až Syn člověka usedne na trůn své slávy, budete to zase vy, kdo usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct kmenů Izraele.“ In Matthew’s version of Jesus’ promise (Matthew 19:28–30), in contrast to Mark and Luke, there is no explicit mention of the present time, the restitution of all that the followers of Jesus left behind is thus pushed forward to the future, in which they will take over the reigns with the Son of Man. The promise features the rare term “palingenesis”, whose precise temporal and factual determination cannot be deduced from the sentence itself. While in Mt 19:28 palingenesis is, according to the prevailing interpretation, a synonym for the future restoration of the universe, in Tit 3:5 (the only other occurrence in the NT) the same word refers to the rebirth of some people that took place in the past (at baptism). Even non-biblical literature does not provide a clear precedent - palingenesis tends to be set both in the past and in the future, it concerns both the world and individuals or groups (Israel). – The syntax and punctuation of the Greek sentence show that both interpretations are equally possible: palingenesis can be related either (A) to the following verbal form “sitting (the Son of Man on the throne)”, i.e. to the future, or (B) to the preceding verbal form “following (disciples behind Jesus)”, i.e. into the past, in addition, there is a third, open option (C). In the 16th-century Greek, Latin, and Czech versions, all possibilities are represented: Erasmus punctuates the Vulgate differently (B), Beza first respects the Vulgate (A), but in his Annotations he considers the second solution (B), in the fourth and fifth editions he finally leaves the matter open (C), two Czech translations from the first half of the 16th century (Náměšť 1533, Melantrich 1556/57) hesitate in the dilemma between the Vulgate and Erasmus (C), most Brethren translations starting with Blahoslav (1564) deviate from the Vulgate (B), only the Six-Volume Kralice Bible from 1593/94 (“Kralická Šestidílka”) hesitates (C), in “Kralická Šestidílka” and in the Kralice New Testament from 1601 the Brethren pay equal attention to both interpretations in a rather extensive note, which, for its balance, is a nice proof of intellectual openness and tolerance. Like Beza, the Brethren add a new aspect to interpretation (B): palingenesis can mean the renewal of the whole world thanks to the Gospel and the first coming of the Messiah. – Considering the dynamic development in the 16th century, it is surprising that all ten tracked Czech translations from around the 20th century agree on only one variant (A). Option (B) seems to be in danger of unfair oblivion. Therefore, in conclusion, we allow ourselves to propose a new, somewhat looser translation or paraphrase of verse Mt 19:28 in the spirit of Kralice: “Amen, I say to you, it was you who followed me when I came to renew the world with the gospel, and when the Son of Man sits on the throne of his glory, it will be you again who will sit on twelve thrones and judge the twelve tribes of Israel.”
Klíčová slova:
palingenesis; Gospel of Matthew; Kralice Bible; Erasmus of Rotterdam; Theodore Beza; Vulgate; Czech Bible translations
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Palingeneze - obnovení všeho? (Matouš 19,28)
V Matoušově verzi Ježíšova zaslíbení (Mt 19,28–30) oproti Markovi a Lukášovi chybí výslovná zmínka o přítomnosti: restituce všeho, co Ježíšovi následovníci opustili, se tak posouvá až do budoucnosti, ...
Misie a benediktinské začátky pražského biskupství
Sommer, Petr
2023 - český
Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů. Formou sondy sleduje význam misie pro vznik pražského biskupství. V této souvislosti pojednává otázky spojené se sakrální architekturou, liturgickou výbavu a písemnou kulturo neoddělitelně spjatou s novou křesťanskou vzdělaností i s církevní správou. In the context of the 1050th anniversary of the founding of the Prague bishopric, the study focuses on the topic of the first Czech diocese and places it in the Central European context of the Carolingian and Ottonian empires, related ecclesiastical institutions and Christianization processes. In the form of a probe, it traces the importance of the mission for the establishment of the Prague bishopric. In this context, it discusses issues related to sacred architecture, liturgical equipment and written culture inseparably linked to the new Christian education and church administration.
Klíčová slova:
Christianity; Prague; Bishopric of Prague; Christianisation; hagiography; medieval Czech lands
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Misie a benediktinské začátky pražského biskupství
Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících ...
On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora
Havelka, Tomáš
2023 - český
Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu přenášeným na dějiny církevních obcí a metaforou vědění. Chrám není v žádném náboženství jen místo shromáždění věřících, odjakživa byl chápán jako transcendentní brána spojující stvořený svět a Boží přítomnost. Reprezentoval „střed světa“ a postupně přebíral různé typologické a metaforické realizace: Šalamounova chrámu, nebeského Jeruzaléma, božského kruhu, jehož střed je všude a obvod nikde aj. To vedlo k naplňování různých dispozic. Na druhou stranu jsou ale také v literatuře 17. a 18. století přítomné pozoruhodné postupy, interpretující chrám obráceně, totiž jako antropomorfní metaforu lidského těla, nejvýraznějším způsobem u J. F. Beckovského. The paper mainly deals with literary metaphorizations of the Christian temple in three basic typologies of the temple, as metaphors of the human body, a prefigurative pattern of the history of Solomon’s temple transferred to the history of church communities and the metaphor of knowledge. In any religion, the temple is not just a place for believers to gather, it has always been understood as a transcendent gate connecting the created world and God’s presence. It represented the “center of the world” and gradually took on various typological and metaphorical realizations: Solomon’s temple, the heavenly Jerusalem, the divine circle, whose center is everywhere and whose circumference is nowhere. This led to the fulfillment of various dispositions. On the other hand, remarkable practices are also present in the literature of the 17th and 18th centuries, interpreting the temple in the opposite way, namely as an anthropomorphic metaphor of the human body, most prominently in the case of J.F. Beckovský.
Klíčová slova:
temple; metaphor; symbol; Solomon’s temple; ecclesiology
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora
Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu ...
Co dělá fyzika? Příspěvek o tom, koho se (v hodinách fyziky) vlastně ptát
Maršálek, Jan
2023 - český
Autor příspěvku argumentuje ve prospěch zohledňování sociálně-vědního studia vědy ve středoškolské výuce. Poukazuje na to, že se učitelé a učitelky mohou vydat do prostoru sociologie vědy (jež je často sociologií fyziky), aniž by se tím nutně vzdalovali od vědeckého poznání, jež se zavázali žákům a žákyním předávat. The author argues in favor of taking social studies of science into account in secondary school teaching. He points out that teachers may venture into the area of sociology of science (which is often empirically grounded in physics) without necessarily moving away from the content of scientific knowledge they wish to communicate to their students.
Klíčová slova:
science studies; teaching; physics
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Co dělá fyzika? Příspěvek o tom, koho se (v hodinách fyziky) vlastně ptát
Autor příspěvku argumentuje ve prospěch zohledňování sociálně-vědního studia vědy ve středoškolské výuce. Poukazuje na to, že se učitelé a učitelky mohou vydat do prostoru sociologie vědy (jež je ...
Exul. Perno. Tiskařská a provenienční bohemika v knihovně kostela Panny Marie v Pirně
Vaculínová, Marta
2023 - český
Pobělohorský vývoj v českých zemích vnesl velký zmatek nejen do životů velké části nekatolických věřících, ale také do jejich knihoven. Po léta budované knižní celky se staly se obětí konfiskací, rozprodávání, krádeží i plenění. Jen malou část si intelektuálové mohli vzít s sebou do exilu. Jednou ze zahraničních knihoven, v níž se svazky z majetku českých exulantů zachovaly, je knihovna kostela Panny Marie v Pirně. Velkou část tamních bohemik zakoupila v minulém století Národní knihovna, další část bohemik (zejména provenienčních) zůstala ale dodnes v prostorách vedle kostelního kúru. Pokusili jsme se o zmapování provenience bohemik z pražské i pirenské části a zachycení stop knižních celků exulantů i dalších významných osobností. Součástí příspěvku jsou soupisy tisků a proveniencí obou částí. The development in the Czech lands after the White Mountain Battle brought great confusion not only to the lives of a large part of the non-Catholic citizens, but also to their libraries. Book collections built up over the years became objects of confiscation, sale, theft and plunder. Intellectuals were only able to take a small part with them into exile. One of the foreign libraries in which volumes from the property of Czech exiles have been preserved is the library of the Church of Our Lady in Pirna, Saxony. A large part of the local bohemica was purchased by the National Library in the last century, but another part (mainly books of Czech provenance) remains in the historical repository next to the church cure. We have tried to map the provenance of bohemica from both the Prague and Pirna parts and to capture traces of book collections of exiles and other important personalities. The paper includes inventories of the prints and provenances of both parts.
Klíčová slova:
Pirna; Czech exiles after 1620; humanist literature; book provenance; Ladislav Zejdlic of Šenfeld; Johann Heinrich Großmann
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Exul. Perno. Tiskařská a provenienční bohemika v knihovně kostela Panny Marie v Pirně
Pobělohorský vývoj v českých zemích vnesl velký zmatek nejen do životů velké části nekatolických věřících, ale také do jejich knihoven. Po léta budované knižní celky se staly se obětí konfiskací, ...
Co všechno se vejde do fyziky? Science Studies ve středoškolské výuce
Maršálek, Jan; Zámečník, L.H.
2022 - český
Příspěvek se věnuje možnosti přenosu některých poznatků Science Studies do středoškolské výuky fyziky. The paper deals with the possibility of transferring some of the findings of Science Studies into the secondary school teaching of physics.
Klíčová slova:
science studies; teaching; physics
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Co všechno se vejde do fyziky? Science Studies ve středoškolské výuce
Příspěvek se věnuje možnosti přenosu některých poznatků Science Studies do středoškolské výuky fyziky....
Filosoficko-sociologické kontexty Masarykova smyslu českých dějin
Svoboda, Jan
2022 - český
V České otázce (1895) Masaryk položil základ svého pojetí smyslu českých dějin. Nosnou ideu, jež kvalitativně vytváří onu kontinuitu českých dějin a jako národní emancipační program má nezbytný potenciál udílet smysl všem jejím dílčím kontextům, Masaryk našel v myšlence humanity. Účelem příspěvku je poukázat na principiální spojitost mezi demokratizačním úsilím Masarykova politického realismu o jakousi permanentní humanizaci společnosti, jejímž cílem bylo přetvářet disfunkční starý režim federalizovaného Rakouska na moderní občanskou společnost. Teoretický základ k těmto úvahám byl nicméně podán už ve starších pracích, především v knize Základové konkrétní logiky (1885). In the Czech Question (1895) Masaryk laid the foundation for his conception of the meaning of Czech history. Masaryk found the main idea, which qualitatively creates the continuity of Czech history and as a national emancipation programme has the necessary potential to give meaning to all its partial contexts, in the idea of humanity. The purpose of this paper is to point out the fundamental connection between the democratizing efforts of Masaryk’s political realism for a kind of permanent humanization of society, the aim of which was to transform the dysfunctional ancien régime of federalized Austria into a modern civil society. However, the theoretical basis for these considerations had already been given in earlier works, most notably in the book Foundations of Concrete Logic (1885).
Klíčová slova:
the meaning of Czech history; emancipation; humanity; realism; Masaryk
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Filosoficko-sociologické kontexty Masarykova smyslu českých dějin
V České otázce (1895) Masaryk položil základ svého pojetí smyslu českých dějin. Nosnou ideu, jež kvalitativně vytváří onu kontinuitu českých dějin a jako národní emancipační program má nezbytný ...
Masarykovo pojetí středoevropské a celoevropské demokratické jednoty
Bednář, Miloslav
2022 - český
V r. 1915 Tomáš G. Masaryk v Londýně veřejně identifikoval a popsal původ první světové války jako neuralgický středoevropský pás menších národů mezi Německem a Ruskem coby geopolitické jádro tzv. východní otázky. Masarykovi tato střední Evropa představovala nejnaléhavější a nejakutnější podnět ke spojenecké demokratické transformaci politické organizace Evropy. V r. 1919 Halford J. Mackinder vyhlásil obdobnou, slavnou geopolitickou koncepci Heartlandu. Masaryk plánoval postupné ustavení Spojených států evropských z transatlantické kooperace mezi konfederací evropských starých a nových demokracií a USA. Masarykovo pojetí demokratické evropské jednoty zjevně protiřečí základní koncepci Evropské unie zaměřené na postupnou eliminaci evropských demokracií. By 1915 in London Thomas G. Masaryk publicly identified and described the origins of WW I as the neuralgic mid-European belt of minor nations between Germany and Russia presenting the geo-political core of the so called Eastern Question. For Masaryk, this Central Europe presented the most exigent and acute impetus for the allied democratic transformation of the political organization of Europe. By 1919 Halford J. Mackinder proclaimed his famous Heartland concept in the same vein. Masaryk’s plan was to gradually establish a United States of Europe out of transatlantic cooperation between a confederation of European old and new democracies and the U.S. Masaryk’s concept of democratic European unity obviously contradicts the core concept of the European Union that aims at a gradual elimination of European democracies.
Klíčová slova:
T. G. Masaryk; H. J. Mackinder; Europe; European unity; democracy
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Masarykovo pojetí středoevropské a celoevropské demokratické jednoty
V r. 1915 Tomáš G. Masaryk v Londýně veřejně identifikoval a popsal původ první světové války jako neuralgický středoevropský pás menších národů mezi Německem a Ruskem coby geopolitické jádro tzv. ...
Melancholické duše. Sociální dysfunkce a sociální fobie v české literatuře přelomu 19. a 20. století
Řezníková, Lenka
2022 - český
Příspěvek se zabývá inscenacemi sociálních dysfunkcí v české dekadentní literatuře poslední dekády 19. století. V období, kdy se v jiných proudech české literatury prosazuje jako téma davová společnost a davové jednání, se neoromantická, dekadentní a symbolistická literatura obrací naopak k reflexi extrémních forem individualismu. Inscenace patologických úzkostí se tu stává součástí široké dobové debaty o vztahu individualismu a modernizující se konzumní, konformní a manipulovatelné společnosti, který v průběhu a zejména na sklonku 19. století tematizovala pod různými hlavičkami i dobová psychologie. Patologický individualismus není v novoromantické, dekadentní a symbolistické literatuře inscenován ani jako něco, co si máme povinnost zvolit, ani jako cíl emancipačních snah, nýbrž jako stav, ke kterému jsou někteří jedinci v důsledku konkrétních a zcela neovlivnitelných faktorů „odsouzeni“. \n This study deals with the presentation of social dysfunction in 1890s Czech Decadent literature. At a time when other literary movements were highlighting mass society and crowd behaviour as a topos, neo-Romantic, Decadent and Symbolist literature was reflecting extreme forms of individualism. The staging of pathological anxieties here became part of a broad contemporary debate over the relationship between individualism and a modernising, consumerist, conformist and manipulable society, which was also subject of contemporary psychology under various headings during and especially at the end of the 19th century. Pathological individualism was not presented in neo-Romantic, Decadent and Symbolist literature either as something people are obliged to choose, or as a goal of emancipatory endeavours, but as a condition to which some individuals are “condemned” as a result of uncontrollable, e.g. genetic, factors.
Klíčová slova:
individualism; Czech literature; Decadence; literary modernism; fin de siecle; melancholy; Jiří Karásek ze Lvovic
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Melancholické duše. Sociální dysfunkce a sociální fobie v české literatuře přelomu 19. a 20. století
Příspěvek se zabývá inscenacemi sociálních dysfunkcí v české dekadentní literatuře poslední dekády 19. století. V období, kdy se v jiných proudech české literatury prosazuje jako téma davová ...
Diskusní příspěvek
Bednář, Miloslav
2021 - český
Mezinárodnost a nadstátnost nesmí být nad individuálními národy. Internationalism, resp. supranationalism, must not be above individual nations.
Klíčová slova:
education; half-heartedness; nation; supranationalism; T. G. Masaryk
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Diskusní příspěvek
Mezinárodnost a nadstátnost nesmí být nad individuálními národy.
Internationalism, resp. supranationalism, must not be above individual nations.
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze