Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 42. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň 2.-4. března 2022
Petrasová, Taťána; Machalíková, Pavla
2023 - český Klíčová slova: interdisciplinary symposium; 19th century; Czech Lands Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 42. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň 2.-4. března 2022

Petrasová, Taťána; Machalíková, Pavla
Ústav dějin umění, 2023

Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku
Petrasová, Taťána
2023 - český Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. Z jedné strany badatelé sledovali aktuální myšlenky „umění a pokroku“, s nimiž vystoupil Ernst Gombrich (1971). Z opačné strany přicházeli zastánci myšlenky „vývojové racionality a iracionality“ jako zdroje myšlenkové i estetické autenticity děl 19. století, jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura. The paper analyses the possibilities that opened up in the period 1981–1990 for the interdisciplinary research of Historicism in the former Czechoslovakia, given by the founding tradition of the Pilsen symposia. On the one hand, the researchers followed the current ideas of “art and progress” dealt with Ernst Gombrich (1971). From the opposite side came supporters of the idea of “rationality and irrationality” of development as a source of intellectual and aesthetic authenticity of 19th century works, such as jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura. Klíčová slova: methodology of art history; Ernst Gombrich; Rudolf Chadraba; Jiří Ševčík; Helena Lorenzová; Vladmír Macura; 19th century; Czech Lands Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku

Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. ...

Petrasová, Taťána
Ústav dějin umění, 2023

Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska
Chlíbec, Jan
2023 - český Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou většinou průměrné nebo podprůměrné kvality, které, zejména pokud jde o díla z 15. století, odrážejí převažující stav sepulkrální skulptury oné doby. Při zvolení prosté formy náhrobku mohlo hrát roli více faktorů. Kromě utrakvistické kritiky majestátních funerálních děl i nedostatku kvalitních kameníků po husitských válkách to mohla být obecně i myšlenka vzdorování pýše a důraz na osvědčení křesťanské skromnosti bez ohledu na konfesi pohřbeného. Only a fragment has remained from the original collection of the Švamberk family tombstones that was still quite large at the beginning of the 18th century. Surprisingly,\neven though the Švamberks were a prominent noble family, the surviving works usually show average or below-average quality which, as far as the 15th century works are concerned, reflect the prevailing condition of sepulchral sculpture in Bohemia of the time. More factors could have been behind opting for an austere form of the tombstone. In addition to the Utraquist criticism of majestic funeral works and the lack of high-quality stonemasons after the Hussite Wars, it could be the general idea of resistance to pride and accentuation of the confirmation of Christian modesty regardless of the buried person’s confession.\n Klíčová slova: sepulchral monuments; Utraquism; Švamberk family; Hans von Schweinichen Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska

Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou ...

Chlíbec, Jan
Ústav dějin umění, 2023

The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice
Bunzel, Anja
2023 - anglický This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work (Werkbegriff), I explore whether the album can be considered a work rather than a loose collection of multiple works. Within the musicological discourse there have been many attempts at defining these terms, ranging from quite narrow categorisations based on aspects of instrumentation, musical form, or stylistic matters to more open approaches encompassing the communicative process and viewing the history of genre as cultural history. Drawing on the latter, I suggest that the Prager musikalisches Album is a prime example of collective authorship, which opens up a second question, namely that of authorship. Authorship may embrace aspects of agency that exceed the realms of the person who penned a musical, literary, or artistic work. Indeed, it may be shaped by performers, audiences, presses/ salespeople, dedicatees, critics, patrons, and anyone else who has an impact on any given work at the time of its creation and/or publicization. By taking this perspective, I suggest that the Prager musikalisches Album is both reflective and representative of nineteenth-century salon culture, within whose context the album was embedded. Offering a holistic analysis of the album and its context, I use this article as a springboard to advocate for a musical historiography that takes into account the full breadth of musical culture, and which embraces, besides composers and poets, a number of other cultural agents that are often overlooked within more traditional music-historical considerations. Klíčová slova: nineteenth-century salon; genre; work; Prague; authorship Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice

This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work ...

Bunzel, Anja
Ústav dějin umění, 2023

Úvodem
Chlíbec, Jan
2023 - český Klíčová slova: sepulchral monuments Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Úvodem

Chlíbec, Jan
Ústav dějin umění, 2023

Max Dvořák a obrat (dějin) umění k uměleckému dílu
Murár, Tomáš
2023 - český V posledních letech rakousko-uherské monarchie je možné v literatuře i výtvarném umění sledovat destabilizaci doposud platných hodnot ve vztahu k tradici, která již nebyla schopna dostatečně vyjadřovat svět v jeho úplnosti. Tento proces je možné pozorovat také v uměleckohistorickém zkoumání, a to v jeho odklonu od výzkumu autonomního vývoje umění k definici uměleckého díla myšlením doby jeho vzniku. Tato proměna je ztotožňována zejména s vlivem duchovních věd (Geisteswissenschaften), které rozvíjel i historik umění českého původu Max Dvořák. V příspěvku bude na příkladu jeho myšlení ukázáno, jak uměleckohistorická definice uměleckého díla může souviset s uměním raného 20. století, tedy jakožto vymezující se vůči doposud platným myšlenkovým konceptům pozdního 19. století. In the last years of the Austro-Hungarian monarchy, it is possible to observe in literature and the visual arts the destabilisation of previously valid values in relation to tradition, which was no longer able to sufficiently express the world in its completeness. This process can also be observed in art historical research, in its shift away from research into the autonomous development of art towards defining a work of art by thinking about the time of its creation. This transformation is identified in particular with the influence of the spiritual sciences (Geisteswissenschaften), which were also developed by the Czech-born art historian Max Dvořák. In this paper it will be shown, using his thought as an example, how the art historical definition of the work of art can be related to the art of the early 20th century, i.e. as defining itself against the hitherto valid thought concepts of the late 19th century. Klíčová slova: art history; artwork; Max Dvořák; Marcel Duchamp Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Max Dvořák a obrat (dějin) umění k uměleckému dílu

V posledních letech rakousko-uherské monarchie je možné v literatuře i výtvarném umění sledovat destabilizaci doposud platných hodnot ve vztahu k tradici, která již nebyla schopna dostatečně ...

Murár, Tomáš
Ústav dějin umění, 2023

Nové cesty k nedávné hudbě: Archivy, dokumentační centra a muzea vztahující se k české populární hudbě
Opekar, Aleš
2023 - český Článek přináší souhrnný pohled na problematiku dokumentace historie populární hudby v současné České republice. Po historickém úvodu, nastiňujícím širší historický kontext domácí situace a stručný kontext situace v zahraničí, autor představuje nové instituce, většinou neziskové organizace, které začaly vznikat po roce 1989 s cílem sběru, archivace a zpřístupnění archivních materiálů vypovídajících o historii různých oblastí české a československé populární hudby a kultury. Svou činností suplovaly a dodnes suplují neexistující zájem o danou oblast kultury ze strany státu, přetrvávající z dob před rokem 1989 (tedy před pádem komunistického režimu v někdejším Československu). Svépomocné aktivity postupně nacházejí svou provázanost se státním nebo akademickým prostředím, ne-li přímo ukotvení v něm. Archivní a muzejní instituce vzniklé po roce 1989 se zřetelem k dříve opomíjené oblasti populární hudby a neoficiální kultury (Libriprohibiti, Popmuseum, Centrum pro studium populární kultury, Archiv českých a slovenských subkultur ad.) spolupracují s těmi dříve vzniklými i společně navzájem. The article presents a comprehensive view of documenting the history of popular music in the contemporary Czech Republic. After a historical introduction, outlining the broader historical context of the domestic situation and a brief context of the situation abroad, the author introduces new institutions, mostly non-profit organizations, which began to emerge after 1989 with the aim of collecting, archiving, and making available archival materials which tell the history of various areas of Czech and Czechoslovak popular music and culture. Through their activities, they have replaced, and continue to do it, the nonexistent interest in this area of culture on the part of the state, which persisted from the pre1989 period (that is before the fall of the communist regime in the former Czechoslovakia). Self-help activities are gradually finding their interdependence with, if not anchorage in, the state or academic environment. The archival and museum institutions established after 1989 focused on the previously neglected area of popular music and unofficial culture – such as Libri prohibiti, Popmuseum, Centre for the Study of Popular Culture, and Archive of Czech and Slovak Subcultures – cooperate with each other and with those previously established. Klíčová slova: History of popular music and jazz in the Czech Republic; documentation of popular music; oral history; music archives; music museums; digitization of musical sources Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Nové cesty k nedávné hudbě: Archivy, dokumentační centra a muzea vztahující se k české populární hudbě

Článek přináší souhrnný pohled na problematiku dokumentace historie populární hudby v současné České republice. Po historickém úvodu, nastiňujícím širší historický kontext domácí situace a stručný ...

Opekar, Aleš
Ústav dějin umění, 2023

Epigraphica & Sepulcralia 14. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník k sympoziu Rodová pohřebiště v Čechách: možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace, Praha 26.-27. října 2022
Chlíbec, Jan; Hrdinová, M.
2023 - český Předkládaný svazek studií vznikl na základě mezioborového sympozia Rodová pohřebiště v Čechách, možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace (Praha 2022) v rámci výzkumného programu Strategie AV21: Anatomie evropské společnosti. Je jedním z výstupů projektu Rodová pohřebiště v Čechách v pozdním středověku a raném novověku. Regionalismus, interregionalismus a internacionalismus. Rodové nekropole a jejich výtvarné vybavení jsou důležitým pramenem pro poznání života šlechtické společnosti na sklonku středověku a v raném novověku. Dané téma je zkoumáno z různých aspektů sdružujících humanitní i exaktní vědy – z pohledu historického, uměleckohistorického, archeologického, geologických oborů i z hlediska detailní analýzy archivních pramenů. Tyto různé přístupy představují ve svém úhrnu pestrý obraz studované problematiky. Na přelomu středověku a novověku dochází k zakládání nových šlechtických nekropolí, které svou výtvarnou náplní – náhrobky a epitafy, někdy doplněné dalšími funeráliemi jako rodovými praporci, štíty, zbrojí – představují důležitou kapitolu českých dějin umění. Tato díla svým zpracováním, ale i vybraným druhem materiálu odrážejí často dobové, nezřídka i módní trendy odehrávající se na poli sepulkrální výtvarné kultury. Šlechtické nekropole jako sakrální prostor byly zároveň projevem rodové sebereprezentace, místem, které kromě své religiózní funkce dokládalo hlubokou tradici toho kterého rodu, jeho věhlas i společenské postavení; v případě figurálních náhrobků také svým způsobem sloužilo jako rodová portrétní galerie. The collection of narrowly specialised studies is a product based on the interdisciplinary symposium Family Necropolises in Bohemia: Possibilities and Methods of Their Research and Presentation (Prague 2022) within the research programme Strategy AV21: Anatomy of European Society, this meeting of experts is one of the outcomes of the project Family Necropolises in Bohemia in the Late Middle Ages and Early Modern Times: Regionalism, Inter-Regionalism and Internationalism. Family necropolises and their artistic equipment are important sources of knowledge about the life of noble society in the Late Middle Ages and early modern times. The given theme is examined from various aspects combining the humanities and exact sciences – from the perspectives of history, art history, archaeology, and geological disciplines, as well as a detailed analysis of archival sources. These various approaches produce a manifold image of the studied issue. At the turn of the Middle Ages and modern times new noble necropolises emerged whose artistic aspect – tombstones and epitaphs, sometimes with other funeral elements such as family banners, shields, and armour – mark a significant chapter of Czech art history. The craftsmanship as well as the type of material selected for these works often reflect the period and fashion trends in the field of sepulchral art culture. Furthermore, noble necropolises as a sacral space served as family self-presentation, a place that in addition to the religious function documented profound tradition of the family, its glory, and social status; figural tombstones, if present, may have acted as a portrait gallery of the family. Klíčová slova: family necropolises in Bohemia; sepulchral monuments; sculpture of the Late Middle Ages and Renaissance Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Epigraphica & Sepulcralia 14. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník k sympoziu Rodová pohřebiště v Čechách: možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace, Praha 26.-27. října 2022

Předkládaný svazek studií vznikl na základě mezioborového sympozia Rodová pohřebiště v Čechách, možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace (Praha 2022) v rámci výzkumného programu Strategie AV21: ...

Chlíbec, Jan; Hrdinová, M.
Ústav dějin umění, 2023

Rembrandt fecit – Liepmann gedruckt. Olejomalba ve věku mechanického tisku
Trnková, Petra
2022 - český Dne 16. ledna 1839 vyšla v Preußische Staats-Zeitung krátká zpráva ohlašující možnost dokonalého mechanického reprodukování olejomaleb. Informace, která se prostřednictvím lokálního tisku brzy rozšířila i do dalších zemí, se týkala vynálezu berlínského malíře Jacoba Liepmanna, nazvaného Ölgemälde-Druck. Cílem příspěvku je nejen připomenout zapomenutý vynález a jeho tvůrce a objasnit Liepmannův princip mechanického reprodukování olejomalby, ale také osvětlit okolnosti jeho vývoje, zveřejnění, existence a brzkého zániku. Pozornost je navíc věnována i dobovým diskusím na téma dokonalého, rychlého a snadného reprodukování malby a v neposlední řadě i problému zpřístupňování děl starých mistrů širokým vrstvám. On January 16, 1839, a short report appeared in the Preußische Staats-Zeitung announcing the possibility of perfect mechanical reproduction of oil paintings. The news, which soon spread to other countries through the local press, was about the invention of the Berlin painter Jacob Liepmann – the so-called Ölgemälde-Druck. The paper aims not only to recall the forgotten invention and its creator and to clarify Liepmann’s principle of mechanical reproduction of oil paintings, but also to shed light on the circumstances of its development, publication, existence and early demise. In addition, attention is paid to contemporary discussions on the topic of perfect, fast and easy reproduction of a painting and to the problem of making the works of old maters accessible to the public. Klíčová slova: art reproduction; oil-painting; printing; Jacob Liepmann Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Rembrandt fecit – Liepmann gedruckt. Olejomalba ve věku mechanického tisku

Dne 16. ledna 1839 vyšla v Preußische Staats-Zeitung krátká zpráva ohlašující možnost dokonalého mechanického reprodukování olejomaleb. Informace, která se prostřednictvím lokálního tisku brzy ...

Trnková, Petra
Ústav dějin umění, 2022

Kopie, rozmnoženiny, odlitky, tisky
Buddeus, Hana
2022 - český Pandemie Covid-19 nás znovu upozornila na důležitost promýšlet v rámci dějin umění různé aspekty vzdáleného přístupu k originálům či diváctví „z druhé ruky“. Díky grafickým tiskům, zmenšeninám či rozmnoženinám soch, nejrůznějším upomínkovým předmětům a zejména fotografickým reprodukcím otištěným v časopisech, kalendářích, knihách či na plakátech nebo zavěšeným v online prostředí se umění dostává do oběhu, opouští elitní prostředí sbírek a získává nový kontext. Jak lze v rámci dějin umění uvažovat o reprodukcích nejrůznější materiální podoby, různých kvalit a užití? The Covid-19 pandemic has once again drawn our attention to the importance of thinking through various aspects of remote access to originals or second-hand spectatorship within art history. Thanks to graphic prints, reduced or reproduced sculptures, various souvenirs and especially photographic reproductions printed in magazines, calendars, books, posters or hung online, art is circulating, leaving the elite environment of collections and gaining a new context. How can reproductions of various material forms, qualities and uses be considered within art history? Klíčová slova: fine art reproduction; photography Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd. Kopie, rozmnoženiny, odlitky, tisky

Pandemie Covid-19 nás znovu upozornila na důležitost promýšlet v rámci dějin umění různé aspekty vzdáleného přístupu k originálům či diváctví „z druhé ruky“. Díky grafickým tiskům, zmenšeninám ...

Buddeus, Hana
Ústav dějin umění, 2022