Ano (599)
Počet nalezených dokumentů:
599
Publikováno od
do
Non-base wage components as a source of wage adaptability to shocks
Babecký, Jan; Berson, Clémence; Fadejeva, Ludmila; Lamo, Ana; Marotzke, Petra; Martins, Fernando; Strzelecki, Pawel
2018 - anglický
Tento článek přináší poznatky o roli pohyblivých složek mezd jako kanálu, jehož pomocí podniky přizpůsobují mzdové náklady v reakci na nepříznivé šoky. Využívá data z dotazníkového šetření mezi podniky provedeného ve 25 zemích EU v období 2010–2013. Zjišťujeme, že podniky dotčené rigiditami nominálních mezd, jež nedovolují úpravu základních mezd, s větší pravděpodobností snižují pohyblivé složky mezd v situaci, kdy je nutné redukovat celkové mzdové náklady. Podniky tedy využívají pohyblivé složky mezd jako prostředku k překonání rigidity základních mezd. Dále zjišťujeme, že ačkoli pohyblivé složky mezd vykazují určitou míru rigidity směrem dolů, tato rigidita je nižší než u základních mezd. This paper provides evidence on the role of non-base wage components as a channel for firms to adjust labour costs in the event of adverse shocks. It uses data from a firm-level survey for 25 European countries that covers the period 2010–2013. We find that firms subject to nominal wage rigidities, which prevent them from adjusting base wages, are more likely to cut non-base wage components in order to adjust labour costs when needed. Firms thus use non-base wage components as a buffer to overcome base wage rigidity. We further show that while non-base wage components exhibit some degree of downward rigidity, they do so to a lesser extent than base wages.
Klíčová slova:
odměny, rigidita nominálních mezd směrem dolů, dotazníkové šetření mezi podniky; Bonuses, downward nominal wage rigidity, firm survey; Evropská unie
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Non-base wage components as a source of wage adaptability to shocks
Tento článek přináší poznatky o roli pohyblivých složek mezd jako kanálu, jehož pomocí podniky přizpůsobují mzdové náklady v reakci na nepříznivé šoky. Využívá data z dotazníkového šetření mezi ...
Výroční zpráva České národní banky za rok 2017
Česká národní banka
2018 - český
Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2017. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření i jejími vztahy s veřejností. The annual report summarizes the CNB's activities for the year 2017. It is focused on the activities of the CNB, the management and the organization of the CNB, and even on its relations with the public.
Klíčová slova:
centrální banka cedulová; finanční ekonomika; monetární politika; měnový kurz; peněžní trh; central bank of issue; exchange rate; financial economics; monetary policy; money market
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Výroční zpráva České národní banky za rok 2017
Výroční zpráva shrnuje činnosti ČNB za rok 2017. Věnuje se aktivitám ČNB, řízení a organizaci ČNB, hospodaření i jejími vztahy s veřejností....
A Macroeconomic Forecasting Model of the fixed exchange rate regime for the oil-rich Kazakh economy
Hlédik, Tibor; Musil, Karel; Ryšánek, Jakub; Tonner, Jaromír
2018 - anglický
Článek představuje semistrukturální čtvrtletní model malé otevřené ekonomiky zaměřený na analýzu měnověpolitického transmisního mechanismu a makroekonomického vývoje v Kazachstánu během režimu fixního kurzu. Model zachycuje základní stylizovaná fakta kazachstánské ekonomiky, především významnou úlohu cen ropy, která ovlivňuje ekonomický cyklus v Kazachstánu. Aplikace modelu na pozorovaných datech ukazuje jeho použitelnost pro interpretaci kazachstánské ekonomické historie, včetně období globální ekonomické krize až do konce roku 2015, kdy Národní banka Kazachstánu zavedla režim plovoucího směnného kurzu. Dynamické vlastnosti modelu jsou analyzovány pomocí impulzních odezev na šoky typické pro kazachstánskou ekonomiku. Šokové dekompozice a historické simulace prezentované v článku ukazují, že tento model byl vhodným nástrojem pro měnověpolitické analýzy a praktické prognózování v Národní bance Kazachstánu. V obecnějším smyslu lze tento model považovat jako příklad čtvrtletního predikčního modelu pro ekonomiky bohaté na ropu s režimem fixního směnného kurzu. This paper presents a semi-structural quarterly projection open-economy model for analyzing monetary policy transmission and macroeconomic developments in Kazakhstan during the period of the fixed exchange rate regime. The model captures key stylized facts of the Kazakh economy, especially the important role of oil prices in influencing the economic cycle in Kazakhstan. The application of the model to observed data provides a reasonable interpretation of Kazakh economic history, including the global crisis, through to late 2015, when the National Bank of Kazakhstan introduced a managed float. The dynamic properties of the model are analyzed using impulse response functions for selected country-specific shocks. The model’s shock decomposition and in-sample forecasting properties presented in the paper suggest that the model was an applicable tool for monetary policy analysis and practical forecasting at the National Bank of Kazakhstan. In a general sense, the model can be considered an example of a quarterly projection model for oil-rich countries with a fixed exchange rate.
Klíčová slova:
fixní směnný kurz; Kazachstán; měnová politika; čtvrtletní predikční model; stylizovaná fakta; fixed exchange rate; Kazakhstan; monetary policy; QPM; stylized facts
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
A Macroeconomic Forecasting Model of the fixed exchange rate regime for the oil-rich Kazakh economy
Článek představuje semistrukturální čtvrtletní model malé otevřené ekonomiky zaměřený na analýzu měnověpolitického transmisního mechanismu a makroekonomického vývoje v Kazachstánu během režimu fixního ...
Quantifying the natural rate of interest in a small open economy
Hlédik, Tibor; Vlček, Jan
2018 - anglický
Tato studie identifikuje přirozenou úrokovou míru pro Českou republiku, jako reálnou úrokovou sazbu konzistentní s reálným výstupem na rovnovážné (potenciální) úrovni a inflací na cíli. K identifikaci přirozené úrokové míry používáme (semi-)strukturální model s racionálními očekáváními a vpředhledícím úrokovým pravidlem. Na rozdíl od přístupu běžně používaného v literatuře poskytuje strukturální model úplnou množinu omezení na nepozorované veličiny včetně přirozené úrokové míry. V této studii také argumentujeme, že přirozená úroková míra pro malou otevřenou ekonomiku je funkcí rovnovážného (potenciálního) reálného růstu, který je očištěn o zhodnocování reálného rovnovážného kurzu. Výsledky naznačují, že přirozená úroková míra se v České republice v roce 2017 pohybovala na úrovni kolem 1 procenta. Identifikovaný pokles přirozené úrokové míry z jejího vrcholu v roce 2015 reflektuje především obnovené zhodnocování reálného rovnovážného kurzu na pozadí robustního růstu reálného HDP. We identify the natural rate of interest in the Czech Republic as the real rate consistent with output at its equilibrium level and inflation at the target. To identify the rate, we use a (semi-)structural model featuring rational expectations and a forward-looking interest rate rule. Compared to the mainstream literature, the model provides a comprehensive set of cross-restrictions with respect to unobserved variables, including that of the natural rate. Furthermore, we argue that the natural rate of interest in a small open economy is a function of equilibrium real growth adjusted for equilibrium real exchange rate appreciation. Our findings suggest that the natural interest rate in the Czech Republic was around 1 percent in 2017. The current decline of the natural rate from its peak in 2015 mainly reflects the renewed appreciation of the equilibrium real exchange rate on the back of robust real GDP growth.
Klíčová slova:
(semi-)strukturální model; (semi-)structural model; monetární politika
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Quantifying the natural rate of interest in a small open economy
Tato studie identifikuje přirozenou úrokovou míru pro Českou republiku, jako reálnou úrokovou sazbu konzistentní s reálným výstupem na rovnovážné (potenciální) úrovni a inflací na cíli. K identifikaci ...
Sparse restricted perception equilibrium
Audzei, Volha; Slobodyan, Sergey
2018 - anglický
V této práci zkoumáme výběr modelu v rámci omezené racionality a dopad měnové politiky narovnovážnou volbu prognostických modelů. Používáme koncept řídké racionality (který v ne-dávné době vypracoval Gabaix, 2014), v němž je nákladné věnovat pozornost všem možným proměnným a ekonomické subjekty mohou svojí volbou nadhodnocovat či podhodnocovat konkrétní proměnné, nebo dokonce některé z nich zcela vynechat. Hlavní otázkou je, zda zprvu chybně specifikovaná rovnováha (Restricted Perceptions Equilibrium, RPE) je v souladu s rovnovážnou volbou řídkých vah, které popisují přiřazení pozornosti různým proměnným subjekty v rámci RPE. V jednoduchém novokeynesiánském modelu docházíme k závěru, že subjekty se drží svého prvotního chybně specifikovaného prognostického modelu AR(1), je-li měnová politika méně agresivní nebo se inflace stane perzistentnější. V parametrickém prostoru rovněž nacházíme oblast, kde subjekty považují za výhodné nevěnovat pozornost žádné proměnné. In this paper we study model selection under bounded rationality and the impact of monetary policy on the equilibrium choice of forecasting models. We use the concept of sparse rationality (developed recently by Gabaix, 2014), where paying attention to all possible variables is costly and agents can choose to over- or under-emphasize particular variables, even fully excluding some of them. Our main question is whether an initially mis-specified equilibrium (the restricted perceptions equilibrium, or RPE) is compatible with the equilibrium choice of sparse weights describing the allocation of attention to different variables by the agents inhabiting this RPE. In a simple New Keynesian model, we find that the agents stick to their initial mis-specified AR(1) forecasting model choice when monetary policy is less aggressive or inflation is more persistent. We also identify a region in the parameter space where the agents find it advantageous to pay attention to no variable at all.
Klíčová slova:
omezená racionalita; očekávání; učení; volba modelu; bounded rationality; expectations; learning; model selection
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Sparse restricted perception equilibrium
V této práci zkoumáme výběr modelu v rámci omezené racionality a dopad měnové politiky narovnovážnou volbu prognostických modelů. Používáme koncept řídké racionality (který v ne-dávné době vypracoval ...
Spillovers from euro area monetary policy
Benecká, Soňa; Fadajeva, Ludmila; Feldkircher, Martin
2018 - anglický
Tento článek zkoumá mezinárodní efekty měnověpolitických šoků z eurozóny, a to se zaměřením na ekonomiky střední, východní a jihovýchodní Evropy (CESEE). Pro tento účel využíváme globální vektor-autoregresivní model (GVAR) a stínové sazby jako proxy pro vývoj postoje měnové politiky v dobách normálních i v době omezení spodní (nulovou) hranicí sazeb. Nabízíme nový způsob modelování zemí eurozóny v rámci uskupení více zemí při současném modelování jednotné měnové politiky a nový přístup k současné identifikaci šoků. Naše výsledky ukazují, že ve většině zemí eurozóny a CESEE se v reakci na zpřísnění měnové politiky v eurozóně ceny přizpůsobí a výstup poklesne, ale se značným stupněm heterogenity. This paper investigates the international effects of a euro area monetary policy shock, focusing on countries from Central, Eastern, and Southeastern Europe (CESEE). To that end, we use a global vector autoregressive (GVAR) model and employ shadow rates as a proxy for the monetary policy stance during normal and zero-lower-bound periods. We propose a new way of modeling euro area countries in a multi-country framework, accounting for joint monetary policy, and a novel approach to simultaneously identifying shocks. Our results show that in most euro area and CESEE countries, prices adjust and output falls in response to a euro area monetary tightening, but with a substantial degree of heterogeneity.
Klíčová slova:
měnová politika eurozóny; globální vektorová autoregrese; přelévání; Euro area monetary policy, global vector autoregression, spillovers; monetární politika
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Spillovers from euro area monetary policy
Tento článek zkoumá mezinárodní efekty měnověpolitických šoků z eurozóny, a to se zaměřením na ekonomiky střední, východní a jihovýchodní Evropy (CESEE). Pro tento účel využíváme globální ...
What drives the distributional dynamics of client interest rates on consumer loans in the Czech Republic?
Hlaváček, Michal; Brož, Václav
2018 - anglický
V tomto článku se zabýváme distribuční dynamikou na úrovni bank a faktory ovlivňujícími klientské úrokové sazby ze spotřebitelských úvěrů v České republice. Bereme v úvahu, že klientské úrokové sazby mohou mít rozdílně dlouhá období fixace, zaměřujeme se na spotřebitelské úvěry, které vykazují vícemodální rozdělení úrokových sazeb, a kromě průměrné úrokové sazby využíváme také alternativní ukazatel – modus. Ukazujeme, že v posledních letech většina bank v České republice začala poskytovat nové spotřebitelské úvěry za nebývale nízké klientské úrokové sazby. Z analýzy na úrovni jednotlivých bank vyplývá, že za tímto vývojem stojí snížená koncentrace trhu (vyšší konkurence na trhu) a do určité míry také uvolněná měnová politika spolu se změnami na trhu úvěrů na bydlení a hypoték. Výsledky článku jsou v souladu s mezinárodní odbornou literaturou, ale v českém kontextu jsou nové. We study the bank-level distributional dynamics and factors of client interest rates on consumer loans in the Czech Republic. We take into account that client interest rates can have different fixation periods, focus on the consumer loans category, which exhibits multimodal client interest rate distributions, and employ an alternative measure to the mean interest rate – the mode measure. We show that in recent years, most banks in the Czech Republic have started to provide new consumer loans at unprecedentedly low client interest rates. The bank-level analysis then reveals that reduced market concentration (increased market competition) and to some extent also accommodative monetary policy and changes in the market for housing loans and mortgages have been driving this development. Our results are in line with the international literature but are novel in the Czech context.
Klíčová slova:
klientské úrokové sazby, spotřebitelské úvěry; client interest rates, consumer loans; konkurence; banky
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
What drives the distributional dynamics of client interest rates on consumer loans in the Czech Republic?
V tomto článku se zabýváme distribuční dynamikou na úrovni bank a faktory ovlivňujícími klientské úrokové sazby ze spotřebitelských úvěrů v České republice. Bereme v úvahu, že klientské úrokové sazby ...
Globální ekonomický výhled - září 2017
Česká národní banka
2017 - český
Zářijové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto čísle zaměřujeme naši pozornost na fenomén reálného měnového kurzu optikou toho, co nám jeho vývoj sděluje o zemích Evropské unie. Jeho vývoj totiž odráží jak pohyb nominálního měnového kurzu, tak relativních cenových hladin, což umožňuje např. rámcově vyhodnocovat konvergenční úsilí země (k jádru eurozóny), diskutovat vliv centrální banky na rozložení reálného zhodnocování (mezi kanál nominálního kurzu a inflačního diferenciálu), nebo třeba sledovat vývoj vnější konkurenceschopnosti dané ekonomiky EU, tedy i eurozóny. Právě tímto směrem se vydává dějová linie článku, který monitoruje období od vzniku eurozóny v roce 1999 do současnosti. The September issue of Global Economic Outlook presents the regular monthly overview of recent and expected developments in selected territories, focusing on key economic variables: inflation, GDP growth, leading indicators, interest rates, exchange rates and commodity prices. In this issue, we also look at the real exchange rate phenomenon from the perspective of what it tells us about EU countries. The real exchange rate reflects movements in both the nominal exchange rate and relative price levels. This means it can be used, for example, to assess a country’s convergence efforts (towards the core euro area countries), to discuss the central bank’s effect on the distribution of real appreciation (between the nominal exchange rate and the inflation differential channels) and to track the external competitiveness of an EU economy, and hence also the euro area. This is the line followed by our article, which examines the period from the establishment of the euro area in 1999 to the present.
Klíčová slova:
BRIC; BRIC; komodita; měnový kurz; úroková míra; inflace; hrubý domácí produkt; rozvinuté země
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Globální ekonomický výhled - září 2017
Zářijové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, ...
Globální ekonomický výhled - srpen 2017
Česká národní banka
2017 - český
Srpnové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto čísle přinášíme pokračování našeho letního miniseriálu k ekonomickým dopadům brexitu na Spojené království. V červencovém čísle jsme se zaměřili na analýzu vlivů působících v krátkém období, v tomto srpnovém čísle shrnujeme závěry nejvýznamnějších studií, které se fenoménu brexitu věnovaly z delší perspektivy. Z těchto studií lze vyčíst shodu na tom, že britská ekonomika na odchodu z EU ztratí, což ekonomická realita postupně potvrzuje. Skutečný rozsah ekonomických dopadů brexitu je však stále složité odhadnout, neboť bude primárně záviset na dojednaných podmínkách mezi Spojeným královstvím a EU. Proto i v naší analýze představujeme základní možné scénáře, které optikou ztraceného HDP vyčíslují, kolik Spojené království za odchod z EU „zaplatí“. The August issue of Global Economic Outlook presents the regular monthly overview of recent and expected developments in selected territories, focusing on key economic variables: inflation, GDP growth, leading indicators, interest rates, exchange rates and commodity prices. In this issue, we continue our summer mini-series on the economic impacts of Brexit on the United Kingdom. In the July issue, we focused on the short-term effects, whereas this issue summarises the conclusions of the most important studies analysing Brexit from the longer-term perspective. These studies concur that the UK economy will lose out by leaving the EU, a prediction that is gradually being confirmed by actual economic developments. However, it is still difficult to estimate the real extent of the economic impacts of Brexit, as it will depend primarily on the terms negotiated between the UK and the EU. In our analysis, we therefore present the main possible scenarios quantifying how much the UK will pay for Brexit in terms of loss of GDP.
Klíčová slova:
BREXIT; britská ekonomika; odchod z EU; Spojené království; BRIC; BREXIT; British economy; exit from EU; United Kingdom; BRIC; komodita; měnový kurz; úroková míra; inflace; hrubý domácí produkt; rozvinuté země
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Globální ekonomický výhled - srpen 2017
Srpnové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, ...
Assessing the Fiscal Sustainability of the Czech Republic
Ambriško, Róbert; Dingová, Vilma; Dvořák, Michal; Hájková, Dana; Hromádková, Eva; Kulhavá, Kamila; Štiková, Radka
2017 - anglický
V tomto článku popisujeme model veřejných financí České republiky, v rámci kterého se zaměřujeme na modelování hlavních zdrojů rizika pro dlouhodobou fiskální udržitelnost, tedy výdajů souvisejících se stárnutím populace a souvisejícím vývojem vládního dluhu. Základní model se odvíjí od aktuální demografické projekce Českého statistického úřadu, která předpovídá klesající podíl populace v produktivním věku. Demografický vývoj ovlivňuje ekonomický růst, vládní výdaje a příjmy v dlouhodobém horizontu v součinnosti s regulací a mikroekonomickými pobídkami vestavěnými v daňovém systému, resp. v systému vyplácení dávek. Stárnutí populace tak výrazně dopadá na budoucí vládní výdaje skrze starobní penze a výdaje na zdravotnictví, kde jsou náklady modelovány tak, aby odrážely technologický pokrok v léčbě nemocí spojených se stárnutím. Naše analýza ukazuje, že za předpokladu zachování současného nastavení parametrů fiskální politiky bude demografický vývoj od začátku 30. let 21. století implikovat záporné saldo primární bilance. Rostoucí primární deficity a související nárůst úrokových plateb pak povedou k rychlé eskalaci vládního dluhu. I když jsou kvantitativní výsledky modelu závislé na specifickém nastavení parametrů popisujících makroekonomický vývoj a fiskální politiku, široké spektrum našich citlivostních analýz ukazuje, že bez reakce hospodářské politiky i nejoptimističtější populační scénář implikuje neudržitelný vývoj veřejných financí. We present a model of public finance for the Czech Republic that addresses the main sources of risks to long-term fiscal sustainability: ageing-related expenditures and revenues, and the corresponding evolution of government debt. The baseline model is based on recent demographic projections issued by the Czech Statistical Office that forecast a shrinking share of the working-age population. Along with regulations and microeconomic incentives embedded in the tax and expenditure systems, demographic developments will affect economic growth and government expenditure and revenues in the long run. Population ageing is found to have a significant impact on future government expenditure via spending on old-age pensions and health care, where the cost profiles are modelled to reflect technological progress in the treatment of ageing-related illnesses. The analysis shows that under the current policy settings, a compound demographic effect will cause the primary government balance to turn negative at the beginning of the 2030s. The growing primary deficits, along with interest payments, which react to debt dynamics, will lead to a rapid escalation of government debt. While the outcome of the model is dependent on the specific settings of macroeconomic trends and policy variables, our wide range of sensitivity analyses show that without a policy response, even the most optimistic population scenario delivers an unsustainable path for public finances.
Klíčová slova:
fiskální udržitelnost; fiscal sustainability; stárnutí; dluhy; populační vývoj; výdaje; zdravotnictví
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Assessing the Fiscal Sustainability of the Czech Republic
V tomto článku popisujeme model veřejných financí České republiky, v rámci kterého se zaměřujeme na modelování hlavních zdrojů rizika pro dlouhodobou fiskální udržitelnost, tedy výdajů souvisejících ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze