Hra pro zasvěcené. Veršované hádanky v obrozenských časopisech
Vítová, Andrea
2021 - český
Veršované hádanky a slovní hříčky (anagramy, logogryfy, palindromy, šarády ad.) představovaly v kulturně-společenských časopisech a novinových přílohách období národního obrození žánr určený k ukrácení volné chvíle. Jejich zašifrovaná sdělení však odkazovala k osobnostem a počinům z prostředí utvářející se národní společnosti, a byla proto přístupná především těm čtenářům, kteří se identifikovali s vlasteneckými kruhy. Úspěšné řešení hádanky bylo klíčem k tomuto výlučnému společenství. Rhyming riddles and word plays (anagrams, logogriphs, palindromes and charades) in the cultural and social magazines and newspaper supplements of the national revival period represented a genre aimed at passing time. Their encrypted messages pointed to personalities and acts from an environment where a national society was being formed and was accessible mainly to those readers who identified with nationalist circles. A successful solution to a riddle was a key to this certain community.
Klíčová slova:
riddle; game; word play; encrypted messages; nationalist content
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Hra pro zasvěcené. Veršované hádanky v obrozenských časopisech
Veršované hádanky a slovní hříčky (anagramy, logogryfy, palindromy, šarády ad.) představovaly v kulturně-společenských časopisech a novinových přílohách období národního obrození žánr určený k ...
O gejšách z Vršovic. Hlouchova špetka exotiky jako příspěvek k zábavním možnostem metropole
Kořínková, Lucie; Kořínek, Pavel
2021 - český
Příspěvek pojednává o takzvané japonské čajovně, kterou na pražském holešovickém výstavišti u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1908 provozovali bratři Joe a Karel Hlouchovi. Autoři se domnívají, že tento podnik přitahoval své hosty nejen nabídkou občerstvení, ale stejnou měrou, ne-li více, také příslibem exotického zážitku, modelovaného po vzoru podobných atrakcí v západních zemích. Text sleduje, jakým způsobem byla tato exotická atrakce konstruována, a zasazuje ji do kontextu díla a podnikatelských aktivit japonofila a autora sentimentálních románů o Japonsku Joe Hlouchy. Nastiňuje také, jak tato atrakce souvisela s dobovým obrazem Japonska na Západě obecně, se společenskou módou japanismu a s tím, jak se tyto odrážely v zábavě středostavovských společenských vrstev. Na citacích z humoristických a publicistických článků o čajovně studie ukazuje, že návštěvníci si byli umělosti „hry na Japonsko“ částečně vědomi, aniž by to ovšem zcela kazilo jejich radost z „exotického zážitku“. Příspěvek pojednává o takzvané japonské čajovně, kterou na pražském holešovickém výstavišti u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1908 provozovali bratři Joe a Karel Hlouchovi. Autoři se domnívají, že tento podnik přitahoval své hosty nejen nabídkou občerstvení, ale stejnou měrou, ne-li více, také příslibem exotického zážitku, modelovaného po vzoru podobných atrakcí v západních zemích. Text sleduje, jakým způsobem byla tato exotická atrakce konstruována, a zasazuje ji do kontextu díla a podnikatelských aktivit japonofila a autora sentimentálních románů o Japonsku Joe Hlouchy. Nastiňuje také, jak tato atrakce souvisela s dobovým obrazem Japonska na Západě obecně, se společenskou módou japanismu a s tím, jak se tyto odrážely v zábavě středostavovských společenských vrstev. Na citacích z humoristických a publicistických článků o čajovně studie ukazuje, že návštěvníci si byli umělosti „hry na Japonsko“ částečně vědomi, aniž by to ovšem zcela kazilo jejich radost z „exotického zážitku“.
Klíčová slova:
Japanese tearoom; Joe Hloucha; Jubilee Exhibition; Attractions; Japanism
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
O gejšách z Vršovic. Hlouchova špetka exotiky jako příspěvek k zábavním možnostem metropole
Příspěvek pojednává o takzvané japonské čajovně, kterou na pražském holešovickém výstavišti u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1908 provozovali bratři Joe a Karel Hlouchovi. Autoři se domnívají, ...
Básníkovo okno do času. Nuda jako zamlčený činitel uměleckého zrání Jaroslava Vrchlického
Hrdina, Martin
2021 - český
Příspěvek je zaměřen na okolnosti pobytu básníka a překladatele Jaroslava Vrchlického v Itálii v létě 1875. Autor na podkladu Vrchlického deníkových záznamů, korespondence i literární tvorby z té doby (zejména nevydané básně Spleen a ideál) uvažuje o zásadní roli nudy při dozrávání Vrchlického jako člověka i tvůrce, zvláště při formulaci známého programu epopejní tvorby, který byl hlavním uměleckým výtěžkem jeho pobytu v Itálii. S oporou v Simmelově interpretaci díla Arthura Schopenhauera, jehož pesimistický pohled na svět Vrchlický odmítal, se epopejní gesto Vrchlického ukazuje jako možný způsob překonávání spleenu, jemuž byl vystaven jako člověk moderní doby. The work focuses on the circumstances of the time that poet and translator Jaroslav Vrchlický spent in Italy in the summer of 1875. Based on Vrchlický’s journal entries, correspondence and literary works of the time (especially unpublished poems Spleen and Ideal), the author considers the fundamental role of boredom at a time when Vrchlický was coming of age as a person and a creator. He focuses especially on the period during the formulation of the well-known program of the epic, which was the main artistic output of his stay in Italy. With support from Simmel’s interpretation of the work of Arthur Schopenhauer whose pessimistic view of the world Vrchlický rejected, Vrchlický’s epic gesture appears to be a possible method for overcoming melancholy, which he faced as a modern person.
Klíčová slova:
boredom; pessimism; melancholy; Jaroslav Vrchlický; Rok na jihu
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Básníkovo okno do času. Nuda jako zamlčený činitel uměleckého zrání Jaroslava Vrchlického
Příspěvek je zaměřen na okolnosti pobytu básníka a překladatele Jaroslava Vrchlického v Itálii v létě 1875. Autor na podkladu Vrchlického deníkových záznamů, korespondence i literární tvorby z té doby ...
Básníkovo “Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá člověk zábavy.” Topos lázní v české literatuře 19. století.
Fránek, Michal
2021 - český
Lázeňská města představovala v 19. století nejen prostory, kde se střední a vyšší vrstvy mohly oddávat blahodárným účinkům léčivých procedur, ale také významná místa pro pěstování společenských styků, zábav a volnočasových aktivit, v neposlední řadě též milostných. Náš příspěvek se pokusí postihnout, jak se tyto aspekty lázeňského života projevovaly v dobové české publicistice (B. Němcová, J. Neruda), v krásné literatuře (A. V. Šmilovský, I. Klicpera, T. Nováková, F. X. Svoboda aj.) i v opeře (L. Janáček: Osud). Příspěvek zároveň sleduje, jak se i do literárních reprezentací lázní promítalo česko-německé soupeření a snahy o vybudování vlastních, ryze českých lázní (Luhačovice). Spa towns represented a space where the middle and higher classes could take in the relaxing effects of various healing procedures but they were also important locations for making social contacts, having fun and enjoying leisurely activities not the last of which included lovers´ trysts. Our essay attempts to examine how these aspects of spa town life appeared in Czech journalism of the time (B. Němcová, J. Neruda), in literary fiction (A. V. Šmilovský, I. Klicpera, T. Nováková, F. X. Svoboda etc.) and in the opera (L. Janáček: Fate). The work also monitors how Czech and German competition and efforts to create their own, purely Czech spa town of Luhačovice, figures in literary representations.
Klíčová slova:
Spa towns; Karlovy Vary; Mariánské Lázně; Františkovy Lázně; Teplice; Luhačovice; Jan Neruda; Teréza Nováková; Leoš Janáček; salon novellas; feuilletons
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Básníkovo “Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá člověk zábavy.” Topos lázní v české literatuře 19. století.
Lázeňská města představovala v 19. století nejen prostory, kde se střední a vyšší vrstvy mohly oddávat blahodárným účinkům léčivých procedur, ale také významná místa pro pěstování společenských styků, ...
Já z hvězd svou moudrost nevyčet... Studentský sborník intermediálních analýz
Jedličková, Alice; Fedrová, Stanislava
2021 - český
Sborník studentských příspěvků. The Proceedings of student papers.
Klíčová slova:
intermedial studies; interpretation of literature; analysis of literature
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Já z hvězd svou moudrost nevyčet... Studentský sborník intermediálních analýz
Sborník studentských příspěvků.
The Proceedings of student papers.
Rabín za katedrou: jezuita Melchior Hanel a výuka hebrejštiny
Soukup, Daniel
2021 - český
Studie o Melchiorovi Hanelovi.
Klíčová slova:
Melchior Hanel; Balbín, Bohuslav; Judes; the Jesuits
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Rabín za katedrou: jezuita Melchior Hanel a výuka hebrejštiny
Studie o Melchiorovi Hanelovi.
„Láska budiž naším vodítkem a české hory naší láskou“. Krkonošská turistika mezi romantismem, realismem a nacionalismem
Futtera, Ladislav
2021 - český
Studie se zabývá literárním obrazem Krkonoš v 2. polovině 19. století v kontextu rozpadu romantického subjektu a rozvoji masové horské turistiky. The paper deals with the literary image of the Giant Mountains after 1850, in the time of the disintegraton of the romantic subject and of the development of the hiking.
Klíčová slova:
literary image; mountains; Krkonoše; 19th century czech literature
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Láska budiž naším vodítkem a české hory naší láskou“. Krkonošská turistika mezi romantismem, realismem a nacionalismem
Studie se zabývá literárním obrazem Krkonoš v 2. polovině 19. století v kontextu rozpadu romantického subjektu a rozvoji masové horské turistiky....
Rhyme in 16th-Century Hungarian Historical Songs: A Pilot Study
Maróthy, S.; Seláf, L.; Plecháč, Petr
2021 - anglický
This article presents a computer-based stichometric analysis of 26 Hungarian historical songs from the 16th century. We explore the validity of comments made by Albert Szenci Molnár in 1607 about the poor quality and simplicity of stanza structures in the poetry of previous generations. The study shows how rhyming changed in this poetic genre between 1539 and 1598. In this respect, it is the first work to explore these changes through a quantitative analysis. We find that during the examined period, there was a marked decline in the frequency of rhymes based on the repetition of the same word. At the same time, the tendency to maintain a rhyme across multiple stanzas did not change significantly.
Klíčová slova:
versification; stylometry; rhyme; Hungarian poetry
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Rhyme in 16th-Century Hungarian Historical Songs: A Pilot Study
This article presents a computer-based stichometric analysis of 26 Hungarian historical songs from the 16th century. We explore the validity of comments made by Albert Szenci Molnár in 1607 about the ...
A co když jsme to my? Velké příběhy evropské kultury a možnosti jejich aktualizace
Jaluška, Matouš
2020 - český
Přednáška v rámci Konference pro učitele českého jazyka pořádané nakladatelstvím Fraus. Lecture at the Conference for Czech Language Teachers organized by Fraus.
Klíčová slova:
literary canon; education; comparative literature
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
A co když jsme to my? Velké příběhy evropské kultury a možnosti jejich aktualizace
Přednáška v rámci Konference pro učitele českého jazyka pořádané nakladatelstvím Fraus.
Lecture at the Conference for Czech Language Teachers organized by Fraus.
Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století
Šidák, Pavel
2020 - český
Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako žánr, jde zejména o hledání funkčního místa pohádky a též jejího žánrového tvaru. Ve druhé polovině století pak jde o pojme „modus“, jímž pohádka ovlivňuje tzv. vysokou literaturu, a o jeho narativní strategie. The essay describes the appropriation of the folk fairytale in Czech artistic literature. The related phenomena and problems are also discussed. In the first half of the 19th century, when the fairytale was appropriated as a genre, this was mainly about finding a functional spot for the fairytale and its genre form. In the second half of the century, it was about the term “modus”, which the fairytale used to influence so-called high literature and its narrative strategy.
Klíčová slova:
appropriation; folk fairytale; narrative strategy
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století
Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze