Ne (318)
Ano (4)
Použitá omezení
(3)
Počet nalezených dokumentů:
322
Publikováno od
do
Chov násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách (předběžné výsledky)
Baránek, V.; Mareš, J.; Spurný, P.; Prokeš, Miroslav; Baruš, Vlastimil; Němec, M.
2004 - český
Cílem této studie bylo ověřit možnost využití letního plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) pro produkci násadového materiálu v kontrolovaných podmínkách. Dvě skupiny těchto ryb byly převedeny z přirozené diety na umělou dietu pomocí polovlhkého krmiva (varianta A) a pstružího suchého krmiva (Dan-Ex 1352 - varianta B). Průměrná celková délky (TL) importovaných ryb byla 44,3 mm a průměrná individuální hmotnost (w) 0,606 g. V každé nádrži bylo 255 jedinců. Počáteční hustota obsádky byla 2,34 g.l-1 (3,86 ks. l-1). Teplota vody během experimentu kolísala v intervalech 21-23 0C. Dne 14. července 2004 byla u 96 chovaných jedinců ve variantě A průměrná individuální hmotnost 1,51 g (přežití 37%) a u 61 jedinců ve variantě B průměrná individuální hmotnost 1,26 g (přežití 24%). Dne 30.10. 2004 byla průměrná individuální hmotnost ryb 13,34 g. Náš jednoduchý experiment prokázal možnost exploatace plůdku candáta obecného pro intenzívní chov násadového materiálu. The aim of this study was to check the possibilities of exploitation of summer zander (Sander lucioperca) fry for production of stock material under controlled conditions. Two groups of these fish were converted from natural diet to artificial diet using the semi-moist feeding mixtures (variant A) and trout feed (Dan-Ex 1352 - variant B). The average total length of imported fish was 44,3 mm and the average idividual weight was 0,606 g. There were 255 individuals in each tank. The initial stock density was 2,34 g.l-1 (3,86 ks.l-1). The water temperarute during this experiment fluctuated in intervals 21 ů 23 oC. Our simple experiment confirmed possibility of exploitation of summer zander fry to intensive rearing of stock material.
Klíčová slova:
zander
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Chov násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách (předběžné výsledky)
Cílem této studie bylo ověřit možnost využití letního plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) pro produkci násadového materiálu v kontrolovaných podmínkách. Dvě skupiny těchto ryb byly převedeny z ...
Výsledky hospodaření se sumcem velkým (Silurus glanis) ve vybraných nádržích (revírech MRS)
Prokeš, Miroslav; Baruš, Vlastimil; Peňáz, Milan
2004 - český
Byl charakterizován dlouhodobý vývoj úlovků sumce velkého v rybářském mimopstruhovém revíru Dyje 7 (Moravský rybářský svaz) v letech 1951-2003. Dále byly analyzovány výsledky hospodaření se sumcem velkým v šesti přehradních nádržích (Plumlov, Vranov, Brno, Letovice, Mohelno a Mušov. V období tzv. říční periody revíru Dyje 7 (1953-1975) byly průměrné roční úlovky sumce velkého 7,9 jedinců (0,13 jedinců.ha-1) a 31,9 kg (0,53 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 5,18 kg. V období tzv přehradní periody (1982-2003) byly úlovky významně vyšší: 88 jedinců (0,17 jedinců.ha-1) a 1342,6 kg (2,58 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 11,62 kg. Z hlediska kvantity úlovků došlo k nástupu tzv. sumčí fáze vývoje nádrže až v 17. roce jejího provozu. Při analýze hospodaření se sumcem velkým v šesti různých nádržích byl prokázán pozitivní vliv velikosti nádrže na hodnoty exploatace, naopak vliv stáří nádrže a nadmořské výšky prokázan nebyl. Long-term development (1951-2003) of wels catfish catches in the fishing-ground Dyje 7 (Moravian Anglers Union) was characterized. Moreover, results of wels fisheries in six dam reservoirs (Plumlov, Vranov, Brno, Letovice, Mohelno, Mušov) were also analysed. In the fishing-ground Dyje 7 the annual wels catches, during so-called riverine period (1953-1975), were 7.9 individuals (0.13 inds.hectare-1) and 31.9 kg (0.53 kg.hectare-1). The mean individual weight was 5.18 kg. During the lake period (1982-2003), the catches became significantly higher: 88 ind. (0.17 inds.hectare-1) and 1342.6 kg (2.58 kg.hectare-1). The mean individual weight was 11.62 kg. With respect to amount of catches, the start of so-called wels phase appeared roughly in the17th year of the Mušov Reservoir operation.
Klíčová slova:
Silurus glanis; fishery management
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Výsledky hospodaření se sumcem velkým (Silurus glanis) ve vybraných nádržích (revírech MRS)
Byl charakterizován dlouhodobý vývoj úlovků sumce velkého v rybářském mimopstruhovém revíru Dyje 7 (Moravský rybářský svaz) v letech 1951-2003. Dále byly analyzovány výsledky hospodaření se sumcem ...
Fauna ryb vodních toků na území CHKO Broumovsko
Halačka, Karel; Vetešník, Lukáš; Lusková, Věra
2004 - český
Říční síť na území CHKO Broumovsko tvoří systém povodí Stěnavy (úmoří Baltického moře) a systém povodí Metuje (úmoří Severního moře). V povodí Stěnavy byl zjištěn výskyt 12 druhů ryb a mihule potoční, v povodí Metuje se vyskytovalo pouze 9 druhů ryb a mihule potoční. The stream network in the Broumovsko PLA consist of drainage areas of the Stěnava stream (the Baltic Sea system) and the Metuje stream (the North Sea system). In the Stěnava drainage area was found 13 species fish and brook lamprey; that of the stream Metuje only 9 species fish and brook lampray.
Klíčová slova:
ichthyofauna; Protected Landscape Area Broumovsko
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Fauna ryb vodních toků na území CHKO Broumovsko
Říční síť na území CHKO Broumovsko tvoří systém povodí Stěnavy (úmoří Baltického moře) a systém povodí Metuje (úmoří Severního moře). V povodí Stěnavy byl zjištěn výskyt 12 druhů ryb a mihule potoční, ...
Ryby říční sítě Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Lusk, Stanislav; Lusková, Věra; Halačka, Karel; Lojkásek, B.
2004 - český
Říční síť na území CHKO Beskydy (1,620 km2 ) patří k úmořím Baltického a Černého moře. Většinou se jedná o malé toky I. a II. řádu. Základní složku rybího osídlení tvoří pstruh obecný f. potoční a vranka pruhoploutvá. V dolních částech větších toků se vyskytují i další druhy, jako lipan podhorní, jelec tloušť, ouklejka pruhovaná, hrouzek obecný, vranka obecná a další. The river network of the Beskydy PLR (1,620 km2 ) belongs to the hydrological systems of Baltic and Black seas. It mainly consists of minor streams of the orders I and II. The basic components of their fish stock include Salmo trutta m. fario and Cottus poecilopus.In lower part of bigger streams are also additional species (Thymallus thymallus, Leuciscus cephalus, Alburnoides bipunctatus, Gobio gobio, Cottus gobio, etc.).
Klíčová slova:
fish; Beskydy Mts.
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Ryby říční sítě Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Říční síť na území CHKO Beskydy (1,620 km2 ) patří k úmořím Baltického a Černého moře. Většinou se jedná o malé toky I. a II. řádu. Základní složku rybího osídlení tvoří pstruh obecný f. potoční a ...
Využití aDNA v antropologických a archeologických výzkumech: limitující faktory
Rídl, J.; Sládek, Vladimír
2004 - český
Práce shrnuje současné názory na využití DNA v antropologických nebo archeologických výzkumech. The review is concentrated on aDNA studies in the anthropology and archaeology.
Klíčová slova:
aDNA
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Využití aDNA v antropologických a archeologických výzkumech: limitující faktory
Práce shrnuje současné názory na využití DNA v antropologických nebo archeologických výzkumech.
The review is concentrated on aDNA studies in the anthropology and archaeology.
Ichtyofauna umělého mokřadu v PR Chomoutovské jezero, CHKO Litovelské Pomoraví
Horák, Václav; Lusk, Stanislav; Lusková, Věra; Halačka, Karel; Mendel, Jan
2004 - český
Umělý mokřad v přírodní reservaci Chomoutovské jezero byl přirozenou cestou zarybněn při záplavě katastrofální povodní v roce 1997. V průběhu výzkumů v letech 2001-2003 tam byl zjištěn výskyt 15 druhů ryb. Nejvyšší početnost tam dosáhly populace plotice obecné, perlína ostrobřichého, karase stříbřitého a okouna říčního. The Chomoutov wetland was inhabited naturaly during extreme flood in 1997. During the research period, 2001-2003, 15 fish species were found in total. Most numerous within the fish community were populations of the species Rutilus rutilus, Scardinius erythropthalmus, Carassius auratus and Perca fluviatilis.
Klíčová slova:
ichthyofauna; wetlands
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Ichtyofauna umělého mokřadu v PR Chomoutovské jezero, CHKO Litovelské Pomoraví
Umělý mokřad v přírodní reservaci Chomoutovské jezero byl přirozenou cestou zarybněn při záplavě katastrofální povodní v roce 1997. V průběhu výzkumů v letech 2001-2003 tam byl zjištěn výskyt 15 druhů ...
Výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kesslerii Dybowski, 1862) v řece Moravě
Merta, L.; Lusk, Stanislav
2004 - český
Hrouzek Kesslerův je velmi vzácný druh v České republice. V současnosti byl znám jeho výskyt pouze v řece Bečva (přítok řeky Moravy). Na podzim 2003 byl zjištěn hojný výskyt tohoto hrouzka i v řece Moravě mezi ústím Bečvy (ř.km 210,7) a směrem proti proudu po stupeň u Bolelouce (ř.km 221,04). Gobio kesslerii is among the rare species in the ichthyofauna of the Czech Republic. Until recently, this species has been only know to occur in the River Bečvy (a tributary to the Morava River). In the autumn of 2003, numerous G. kesslerii were ascertained in the River Morava between the mouth of the r. Bečva (r.km 210.7) up to the weir at Bolelouc (r.km 221.04).
Klíčová slova:
Gobio; River Morava
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kesslerii Dybowski, 1862) v řece Moravě
Hrouzek Kesslerův je velmi vzácný druh v České republice. V současnosti byl znám jeho výskyt pouze v řece Bečva (přítok řeky Moravy). Na podzim 2003 byl zjištěn hojný výskyt tohoto hrouzka i v řece ...
Druhová diverzita ryb přítoků říčky Hané
Prokeš, Miroslav; Baruš, Vlastimil; Peňáz, Milan; Koubková, B.; Gelnar, M.
2004 - český
V předloženém příspěvku jsou uvedeny základní ekologické parametry společenstva ryb Brodeckého potoka (BP) a Rostěnického potoka (RP). V BP se vyskytovalo 18 druhů ryb, v RP 11 druhů ryb a v celém systému říčky Hané 30 druhů ryb. Index druhové diverzity ryb (H´) v BP kolísal v rozmezí od 0,3358 do 1,7161, abundance byla 14359-66818 jedinců ryb.ha-1 a biomasa byla 51,6-576,6 kg.ha-1. Mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) se vyskytovala v RP pouze na lokalitách, kde se nenacházely dravé druhy ryb (štika obecná Esox lucius, candát obecný Sander lucioperca a okoun říční Perca fluviatilis). Dominance mřenky mramorované byla na jednotlivých lokalitách 3,72-94,06% a biomasa byla 18,84-53,1 6 kg.ha-1. Index druhové diverzity ryb v RP kolísal od 0,7496 do 1,7268, abundance byla 4490-14578 jedinců ryb.ha-1 a biomasa byla 72,1-961,1 kg.ha-1. Mřenka mramorovaná se vyskytovala pouze v místě vyústění RP do říčky Hané v dominanci 3,79% a biomase 3,9 kg.ha-1. Fundamental ecological parameters of the fish assemblages in the Brodecký potok (BP) and Rostěnický potok (RP) were presented. In th BP, 18 fish species, in the RP 11 fish species and in the whole river system of the Haná 30 fish species were presented. Index of species diversity (H') in the BP ranged from 0.3358 to 1.7161, abundance was 14359-66818 exx.ha-1 and biomass was 51.6-576.6 kg.ha-1. Stone loach occurred in the localities, where predator species (Esox lucius, Sander lucioperca and Perca fluviatilis) absented, in dominance 3.72-94.06% and biomass 18.84-53.1 kg.ha-1. Index of fish species diversity in the RP ranged from 0.7496 to 1.7268 abundance was 4490-14578 exx.ha-1 and biomass was 72.1-961.1 kg.ha-1. Stone loach occurred only in the stream mouth of BP in the dominance 3.79% and biomass 3.9 kg.ha-1.
Klíčová slova:
fish; stream ecology
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Druhová diverzita ryb přítoků říčky Hané
V předloženém příspěvku jsou uvedeny základní ekologické parametry společenstva ryb Brodeckého potoka (BP) a Rostěnického potoka (RP). V BP se vyskytovalo 18 druhů ryb, v RP 11 druhů ryb a v celém ...
Raný vývoj jelce jesena (Leuciscus idus): druhové determinační parametry
Prokeš, Miroslav; Peňáz, Milan; Baruš, Vlastimil; Hamáčková, J.; Lepič, P.; Kozák, P.; Policar, T.
2004 - český
U jelce jesena byly v období rané ontogeneze popsány hlavní druhové determinační znaky, které byly následně srovnány s obdobnými znaky uvedenými v literatuře u jelce tlouště a jelce proudníka. Jednalo se o morfologickou a morfometrickou charakteristiku jiker, volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Byly srovnány průměry jiker, délky zárodků v době vylíhnutí, délky larev v době přechodu na exogenní výživu, délky juvenilních jedinců v době zakládání šupin, počty tělních a ocasních segmentů, počty ploutevních paprsků, počty šupin, postavení úst, hloubka vykrojení ocasní ploutve, zbarvení ploutví, pigmentace a další znaky. Jelec jesen je morfologicky velmi podobný jelci tloušti a jelci proudníkovi. Druhová determinace tohoto druhu v období rané ontogeneze je tak obtížná. Main species determinant characters of dace (Leuciscus idus) in the early ontogeny were described and compared with analogical parameters referred in literature with chub (Leuciscus cephalus) and dace (Leuciscus leuciscus). Dealt about of morphological and morphometrical characteristics of eggs, free embryos, larvae and juvenile individuals (egg diameters, embryo lengths at hatching, larvae lengths at the start of exogenous nutrition, juvenile individuals lengths at the time of scale formation, number of body and caudal segments, number of fin rays, number of scales, mouth and fin position, caudal fin laps depth, fin coloration, pigmentation and next characters). The ide is morphologically very similar with the chub and dace. Species determination during early ontogeny is difficult.
Klíčová slova:
Leuciscus idus; early developmental stages of fishes
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Raný vývoj jelce jesena (Leuciscus idus): druhové determinační parametry
U jelce jesena byly v období rané ontogeneze popsány hlavní druhové determinační znaky, které byly následně srovnány s obdobnými znaky uvedenými v literatuře u jelce tlouště a jelce proudníka. Jednalo ...
Vliv ploidie na červený krevní obraz u karasa stříbřitého (Carassius auratus)
Vetešník, Lukáš; Halačka, Karel; Lusková, Věra; Lusk, Stanislav
2004 - český
U vzorku karasa stříbřitého z přirozené populace byly zkoumány parametry červeného krevního obrazu ve vztahu k úrovni ploidie jedinců. Zjistili jsme statisticky významný vliv ploidie na počet erytrocytů, střední objem erytrocytu a hemoglobin erytrocytů. Rozdíly hodnot obsahu hemoglobinu, hematokritu a střední barevné koncentrace neby statisticky průkazné. In the sample of 27 specimens of silver crucian carp (Carassius auratus) of different ploidy (5 diploids, 21 triploids and 1 tetraploid), the red component of complete blood count was found. Using the analysis of variance test, highly significantly lower erythrocyte count, insignificantly lower haemoglobin count and haematocrit value were proved. The mean corpuscular volume was increasing significantly with the ploidy increased, and mean corpuscular haemoglobin was increasing highly significantly with the ploidy increased.The tetraploid specimen indicated similar trend depending on the higher ploidy level.
Klíčová slova:
Carassius auratus
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vliv ploidie na červený krevní obraz u karasa stříbřitého (Carassius auratus)
U vzorku karasa stříbřitého z přirozené populace byly zkoumány parametry červeného krevního obrazu ve vztahu k úrovni ploidie jedinců. Zjistili jsme statisticky významný vliv ploidie na počet ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze