Psychosociální podpora zdravotníků a její rozvoj
FRANCŮ, Alena
2024 - český Cílem bakalářské práce bylo popsat problematiku psychosociální zátěže z pohledu zdravotnického personálu a zjistit, jaké možnosti psychosociální podpory využívají, nebo by potenciálně využili. Cílem bylo také zmapovat a zhodnotit možnosti psychosociální podpory v Jihočeském kraji a zjistit, jak se vyvíjela psychosociální podpora v posledních letech. Teoretická část se věnuje vymezení a popsání možné psychosociální zátěže, se kterou se setkávají zdravotníci během své praxe. Následně se zaměřuje na duševní hygienu zdravotníků a jednotlivé možnosti psychosociální podpory využívané v České republice. Dále zaznamenává rozvoj v této oblasti v posledních letech. Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu a ke sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Podkladem pro rozhovory bylo 23 otázek, které byly předem připraveny. První část otázek se zaměřovala na identifikační údaje informantů, dále na psychosociální zátěž zdravotnického povolání a následně na psychosociální podporu zdravotníků a její rozvoj. V případě potřeby byly položeny doplňující otázky pro lepší porozumění odpovědí informantů. Výzkumný soubor se skládal z devíti zdravotníků, z nichž dva byli zdravotničtí záchranáři, dvě pediatrické sestry, tři všeobecné sestry a dvě praktické sestry. Rozhovory byly následně analyzovány pomocí techniky "tužka-papír" metodou barvení textu. Výsledky výzkumu byly rozděleny na kategorie a podkategorie. Bylo potvrzeno, že téměř všichni dotazovaní se setkávají s nadměrnou zátěží při výkonu zdravotnického povolání. Popisovali své zkušenosti se syndromem vyhoření, se šikanou na pracovišti, s nadměrným stresem a v neposlední řadě s konflikty v kolektivu. Dále se výsledky výzkumu zaměřily na zvládání zátěže jak pomocí duševní hygieny, tak pomocí psychosociální podpory. Zjistilo se, že každý zdravotník upřednostňuje odlišné možnosti podpory. Navíc zdravotníci popsali dostupnost psychosociální podpory jak na jejich pracovišti, tak mimo něj, přičemž byla zaznamenána nízká úroveň informovanosti o těchto možnostech. Poslední část výzkumu se zabývala povědomím zdravotníků o rozvoji psychosociální podpory, kde byly odpovědi rozmanité. Někteří odpovídající zaznamenali rozvoj při vzniku Systému psychosociální intervenční služby, jiní nikoliv. Všichni informanti se však při konci výzkumu shodli na tom, že se jedná o zajímavé a důležité téma, na které by měl být kladen větší důraz. Výsledky práce budou sloužit ke zvýšení povědomí o možnostech využití psychosociální podpory ve zdravotnictví. This bachelor's thesis focuses on the psychosocial stress experienced by healthcare professionals, with the aim of identifying the types of psychosocial support utilized or potentially sought by these professionals. The objective of the thesis is to describe and assess the offer of psychosocial support in the South Bohemian Region, while also delineating its recent development. In the theoretical part, we identify and describe forms of psychosocial stress experienced by healthcare professionals in their practice. We also focus on the mental hygiene practices adopted by healthcare professionals and the spectrum of psychosocial support used by healthcare professionals in the Czech Republic. Additionally, we provide an overview of recent advancements in this area. The empirical segment of the thesis is dedicated to qualitative research. Semi- structured interviews consisting of 23 predefined inquiries were used for data collection. These inquiries encompass basic information about the respondents, description of psychosocial stress experienced by healthcare professionals, and evaluations of the provision and development of psychosocial support. Supplementary questions were asked when necessary to facilitate a comprehensive understanding of the respondents' perspectives. The sample comprises nine healthcare professionals - two paramedics, two paediatric nurses, three general nurses (university or higher vocational school graduates) and two nurse practitioners (nurses with a secondary level of education). The interviews were then analysed using a paper-and-pencil approach, employing the text colouring method. The research findings are divided into several categories and subcategories. They confirm that almost all the respondents experience excessive stress in their healthcare profession. In their responses, the respondents reported burnout syndrome, workplace bullying, excessive stress, and conflicts within the team. Furthermore, the research findings on stress management, encompassing mental hygiene practices and psychosocial support, underscore that each healthcare professional preferers different forms of psychosocial support. Regarding the accessibility of psychosocial support within and beyond their workplace environments, respondents showed limited awareness of available options. Opinions regarding the evolution of psychosocial support within the Czech Republic were diverse, with some noting improvements consequent to the establishment of the Psychosocial Intervention Service System, while others did not. Nonetheless, all respondents agreed on the significance of this topic and suggested that it should be given more attention. The findings of this thesis should contribute to raising awareness regarding the possibilities of using psychosocial support by healthcare professionals. Klíčová slova: Duševní hygiena; Nemocniční kaplan; psychosociální podpora zdravotníků; Supervize ve zdravotnictví; Systém psychosociální intervenční služby; zátěž zdravotnického personálu; zdravotník; Healthcare professional; hospital chaplain; mental hygiene; Psychosocial intervention service system; psychosocial support for healthcare professionals; stress experienced by healthcare professionals; supervision in health care Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Psychosociální podpora zdravotníků a její rozvoj

Cílem bakalářské práce bylo popsat problematiku psychosociální zátěže z pohledu zdravotnického personálu a zjistit, jaké možnosti psychosociální podpory využívají, nebo by potenciálně využili. Cílem ...

FRANCŮ, Alena
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Využití prvků konceptu Bazální stimulace u pacientů na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče
KAFKOVÁ, Tereza
2024 - český Bakalářská práce se věnuje využití prvků konceptu Bazální stimulace na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem zapojují sestry koncept Bazální stimulace do péče o pacienty na oddělení DIOP. Pro jeho dosažení byla stanovena jedna výzkumná otázka "Jakým způsobem zapojují sestry koncept Bazální stimulace do péče o pacienty na oddělení DIOP?" Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zjevné nezúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 5 sester, pracujících na oddělení DIOP ve vybrané nemocnici Kraje Vysočina. Na základě získaných dat z rozhovorů, byly vytvořeny 4 kategorie a 3 podkategorie. Data získaná pozorováním byla rozdělena do 6 kategorií. Z výsledků naší práce je zřejmé, že sestry, které tvořily náš výzkumný soubor, zapojují prvky konceptu Bazální stimulace do péče o pacienty hospitalizované na oddělení DIOP při každém kontaktu s nimi. Nejvyužívanějšími prvky tohoto konceptu na tomto oddělení jsou iniciální dotek, oslovení, polohování, umisťování pacientů do vibračních i klasických křesel a využívání oblíbených toaletních pomůcek pacienta. Pacienti nejčastěji reagují na iniciální dotek v kombinaci s oslovením a mezi jejich prvotní reakce patří fixace očima, celkové zklidnění a zmírnění spasticity. Doporučení pro praxi: Doporučujeme do péče o pacienty, u kterých se využívá olfaktorická stimulace zařadit pouze 4 druhy vybraných vůní. The bachelor thesis is focused on the use of the elements of the Basal stimulation concept in a long-term intensive care unit. The aim of this bachelor's thesis was to find out how nurses incorporate the concept of Basal stimulation into the care of patients on the LTINC unit. To achieve this aim, one research question was set, "How do nurses incorporate the concept of Basal stimulation into the care of patients on the LTINC unit?" The data collection technique was semi-structured interviews and overt non-participant observation. The research population consisted of 5 nurses working in the long-term intensive care unit of a selected hospital in the Vysočina Region. Based on the analysis of the interview data, 4 categories and 3 subcategories were created. The data collected by observation was divided into 6 categories. From the results of our work, it is clear that the nurses who formed our research population incorporate elements of the Basal stimulation concept into the care of patients hospitalized in the LTINC unit in every contact with them. The most used elements of this concept on this ward are the initial touch, addressing, positioning, placing patients in vibrating and conventional chairs and the use of the patient's favourite toilet aids. Patients most often respond to initial touch combined with addressing and their initial reactions include eye fixation, general calming and reduction of spasticity. Recommendations for practice: We recommend to include only 4 types of selected scents into the care of patients using olfactory stimulation. Klíčová slova: Bazální stimulace; dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče; vigilní kóma; pacient; sestra; Basal stimulation; long-term intensive nursing care; vigil coma; patient; nurse Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Využití prvků konceptu Bazální stimulace u pacientů na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče

Bakalářská práce se věnuje využití prvků konceptu Bazální stimulace na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem zapojují sestry ...

KAFKOVÁ, Tereza
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Dodržování režimových opatření u pacientů s hypertenzí
KUBÁTOVÁ, Veronika
2024 - český Úvod: Bakalářská práce se zabývá dodržováním režimových opatření u pacientů s hypertenzí. Hypertenze je jedním z nejčastějších onemocnění kardiovaskulárního systému. Základem léčby jsou režimová opatření, mezi které patří snížení tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb, omezení soli ve stravě, zanechání kouření, abstinence alkoholu a omezení stresu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou pacienti ve věku nad 50 let s hypertenzí informovaní o režimových opatřeních a zda je dodržují. Metodika: Pro výzkumnou část práce byla zvolena kvantitativní metoda. Data byla sbírána pomocí dotazníku vlastní konstrukce, který zahrnoval 25 otázek. Výzkumný soubor tvořili pacienti starší 50 let trpící hypertenzí, kteří byli hospitalizovaní ve zdravotnickém zařízení v Jihočeském kraji. Výsledky: Bylo zjištěno, že znalosti respondentů o režimových opatřeních spojených s léčbou hypertenze se statisticky významně liší dle pohlaví (p = 2 %), ale neliší dle věku (p = 72 %). Z dat vyplývá, že ženy mají větší znalosti než muži. Dodržování režimových opatření se taktéž statisticky významně liší dle pohlaví (p = 1,8 %), ale neliší dle věku (30,5 %). Ženy dodržují opatření důsledněji než muži. Respondenti ve věku mezi 61 až 70 lety vykázali nejlepší výsledky, jak v oblasti znalostí, tak v dodržování opatření, avšak rozdíl nebyl statisticky významný. Závěr: Ačkoliv přinesly výsledky poměrně uspokojivý obraz o znalostech pacientů, stále je důležité, aby byly osoby s hypertenzí pravidelně edukováni. Práce může sloužit jako zdroj informací pro laiky i zdravotníky. Pro pacienty s hypertenzí byl vytvořen edukační leták se základními informacemi, které by měl každý hypertonik znát. Introduction: The bachelor thesis deals with an adherence of regime measures by patients with hypertension. Hypertension is one of the most common diseases of the cardiovascular system. Regime measures are the basis of treatment, which include weight loss, regular exercise, limiting salt in the diet, quitting smoking, abstinence from alcohol and reducing stress. The aim of the bachelor thesis was to find out whether patients over the age of 50 with hypertension are informed about the regime measures and whether they comply them. Methodology: A quantitative method was chosen for the research part of the thesis. The data was collected by using a self-constructed questionnaire that included 25 questions. The research group consisted of patients older than 50 years suffering from hypertension who were hospitalized in a medical facility in the South Bohemian Region. Results: It was found out that respondents' knowledge of lifestyle measures related to the treatment of hypertension differs statistically significantly by gender (p = 2%), but does not differ by age (p = 72%). The data shows that women have more knowledge than men. Compliance of regime measures also differs statistically significantly by gender (p = 1.8%), but does not vary by age (30.5%). Women follow the measures more consistently than men. Respondents aged between 61 and 70 showed the best results, both in knowledge and compliance, but the difference was not statistically significant. Conclusion: Although the results have provided a fairly satisfactory picture of patients' knowledge, it is still important that people with hypertension are regularly educated. The thesis can serve as a source of information for both laymen and paramedics. An educational leaflet has been created for hypertensive patients with basic information that every hypertensive patient should know. Klíčová slova: Adherence; hypertenze; informovanost; pacient; režimová opatření.; An adherence; a hypertension; an awareness; a patient; regime measures. Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Dodržování režimových opatření u pacientů s hypertenzí

Úvod: Bakalářská práce se zabývá dodržováním režimových opatření u pacientů s hypertenzí. Hypertenze je jedním z nejčastějších onemocnění kardiovaskulárního systému. Základem léčby jsou režimová ...

KUBÁTOVÁ, Veronika
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Význam bazální stimulace při péči o pacienta na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení
MARKOVÁ, Aneta
2024 - český Bakalářská práce obsahuje využití konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko resuscitačním oddělení a specifika ošetřovatelské péče o pacienta na tomto oddělení. Zabývá se aplikací konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Koncept bazální stimulace vypracoval pedagog Andreas Fröhlich ve 20. století během svého vědeckého projektu v rámci doktorandského studia. Dokázal, že nejdůležitější je stimulace tzv. bazálních smyslů. Tento koncept slouží k podpoře lidského vnímání a komunikace. Vychází z vědeckých poznatků neurofyziologického vývoje dítěte. Koncept se nejprve začal uplatňovat při péči o děti s vrozeným těžkým postižením. Nyní se uplatňuje v paliativní a intenzivní péči, sociálních službách i v psychiatrickém ošetřovatelství. Cílem této práce je zjistit, jaké prvky bazální stimulace využívají se v různých nemocnicích na ARO při ošetřovatelské péči o pacienta. Pro výzkumné šetření bylo vybráno ARO v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Pro praktickou část byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První popisuje význam bazální stimulace při péči o pacienta na ARO a druhá otázka se zabývá aplikovanými prvky BS v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Dle analýzy dat byly vytvořeny dvě kategorie a sedm podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všichni dotazovaní vnímají význam bazální stimulace aplikovaný na ARO velmi pozitivně a tento koncept se snaží aplikovat do své ošetřovatelské péče u pacientů. Při výzkumném šetření bylo zjištěno, že respondenti se ve většině aplikovaných prvků shodují a nejvíce využívaným prvkem je iniciální dotek. The bachelor thesis includes the use of the concept of basal stimulation at the Anesthesiology and resuscitation ward and the specifics of nursing care of the patient in this ward. It deals with the application of the concept of basal stimulation in the Department of Anaesthesiology and Resuscitation. The concept of basal stimulation was developed by educator Andreas Fröhlich in the 20th century during his research project as a doctoral student. He proved that the most important thing is the stimulation of the so-called basal senses. This concept serves to support human perception and communication. It is based on scientific knowledge of the neurophysiological development of the child. The concept was first applied in the care of children with severe congenital disabilities. It is now being applied in palliative and intensive care, social services and psychiatric nursing. The aim of this study is to find out what elements of basal Stimulation are used in different hospitals in the ARO in the nursing care of the patient. For the research investigation, the ARO at the Pelhřimov Hospital and the České Budějovice Hospital were selected. For the practical part, two research questions were set. The first one describes the importance of basal stimulation in patient care in ARO and the second question deals with the applied elements of BS in Hospital Pelhřimov and Hospital České Budějovice. According to the data analysis, two categories and seven subcategories were created. From the research survey it was found that all respondents perceived the importance of basal stimulation applied in ARO very positively, and they try to apply this concept in their nursing care of patients. In the research investigation, it was found that the respondents agree on most of the applied elements and the most used element is the initiating touch. Klíčová slova: bazální stimulace; všeobecná sestra; ošetřovatelství; pacient; basal stimulation; general nurse; nursing; patient Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Význam bazální stimulace při péči o pacienta na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení

Bakalářská práce obsahuje využití konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko resuscitačním oddělení a specifika ošetřovatelské péče o pacienta na tomto oddělení. Zabývá se aplikací konceptu ...

MARKOVÁ, Aneta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Návštěvní terénní služba - součást sesterské praxe v ambulanci praktického lékaře pro dospělé
SŮVOVÁ, Nikola
2024 - český Tato bakalářská práce se zabývá návštěvní terénní službou jako součástí práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Návštěvní terénní služba má význam pro starší pacienty, pro pacienty s chronickými onemocněními, handicapované pacienty nebo pacienty v rekonvalescenci. Nese s sebou plno výhod, udržuje rodinu pohromadě, udržuje pacienta v domácím prostředí, poskytuje infuzní terapii, provádí převazy ran. Návštěvní terénní služba poskytovaná sestrou z ordinace praktického lékaře pro dospělé je rychlejší než domácí péče, sestra přímo komunikuje s lékařem, který jí zadává ordinace. Cílem této bakalářské práce je zjistit informovanost pacientů z ordinací praktických lékařů pro dospělé o možnosti využití návštěvní terénní služby sestrou v domácím prostředí. A zjistit přínos návštěvní terénní služby sestrou a vnímání pacientů z ordinací praktických lékařů pro dospělé. V této bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum, použita je metoda dotazování a jako technika je použit vlastní dotazník. Z výsledků výzkumu vyplývá, že informovanost o návštěvní terénní službě je malá. Ovšem pacienti, kteří návštěvní terénní službu využili, ji hodnotí pozitivně a vnímají ji jako přínosnou pro svůj zdravotní stav. Praktickým výstupem práce je informační leták, který má sloužit ke zvýšení informovanosti pacientů o návštěvní terénní službě a pobízet pacienty, k tomu aby se o této službě informovali u svého praktického lékaře. This bachelor thesis deals with the visiting field service as part of the work of a nurse in an adult general practitioner's office. The visiting field service is relevant for elderly patients, patients with chronic diseases, disabled patients or patients in recovery. It carries with it a host of benefits, keeping the family together, keeping the patient in a home-like environment, providing infusion therapy, and performing wound dressings. The visiting field service provided by a nurse from an adult general practitioner's office is quicker than home care, the nurse communicates directly with the physician who assigns the appointments. The aim of this thesis is to determine the awareness of patients from adult general practitioners' offices of the possibility of using a visiting field service by a nurse in the home setting. And to find out the benefits of a visiting nurse outreach service and the perceptions of patients from adult general practitioners' offices. In this bachelor thesis, quantitative research is used, interview method is used and self-administered questionnaire is used as a technique. The research findings show that there is little awareness of the visiting outreach service. However, patients who have used the visiting field service evaluate it positively and perceive it as beneficial to their health condition. The practical output of this thesis is an information leaflet to raise patient awareness of the outreach service and to encourage patients to enquire about the service with their general practitioner. Klíčová slova: Návštěvní terénní služba; terénní služba; ordinace praktického lékaře; pacient; péče; informovanost; Visiting field service; field service; general practitioner's surgery; patient; care; awarenes Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Návštěvní terénní služba - součást sesterské praxe v ambulanci praktického lékaře pro dospělé

Tato bakalářská práce se zabývá návštěvní terénní službou jako součástí práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Návštěvní terénní služba má význam pro starší pacienty, pro pacienty s ...

SŮVOVÁ, Nikola
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Analýza znalostí obyvatelstva o radonu ve vybraných lokalitách ČR
STARÁ, Adéla
2024 - český Tato práce shrnuje informace o radioaktivitě, přírodních zdrojích a radonu. Také se zabývá zdravotními komplikacemi spojených s radonem, zdroji a způsoby, jakými proniká do budov a radonovým programem, ve kterém jsou shrnuta protiradonová opatření. Tato opatření mají za cíl ochránit obyvatelstvo před expozicí radonu účinnými úpravami budov. Cílem předložené bakalářské práce je zjistit míru informovanosti obyvatelstva Jihočeského kraje o radonu a porovnat informovanost obyvatelstva v Jihočeském kraji o radonu ve věkových kategoriích do 40 let a nad 40 let. K dosažení tohoto cíle byl použit dotazníkový průzkum. V tomto průzkumu bylo zjištěno, nakolik jsou obyvatelé Jihočeského kraje obeznámeni s tématem radon. V průměru lidé odpověděli správně v 68 %. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření pomocí grafů. Tyto výsledky jsou dále zpracovány za použití statistických metod. Díky těmto metodám byly potvrzeny obě dané hypotézy. První hypotéza zkoumala, zda informovanost obyvatelstva Jihočeského kraje o radonu bude dosahovat alespoň 70 %, což bylo potvrzeno pomocí jednovýběrového t-testu. Druhá hypotéza se týkala porovnávání znalostí obyvatelstva Jihočeského kraje o radonu. Zkoumalo se, zda bude informovanost obyvatelstva ve věkové kategorii nad 40 let statisticky významně vyšší než informovanost obyvatelstva ve věkové kategorii do 40 let. Hypotéza byla potvrzena za použití dvojvýběrového t-testu. This work summarizes information about radioactivity, natural sources, and radon. It also addresses health complications associated with radon, sources and ways it penetrates buildings. Furthermore, it discusses the radon program, which outlines anti-radon measures aimed at protecting the population from radon exposure through effective building modifications. The aim of the presented bachelor thesis is to determine the level of awareness among the population of the South Bohemian Region about radon. It compares the awareness of the population in the South Bohemian Region about radon in the age category up to 40 years and in the age category over 40 years. A questionnaire survey was used to achieve this goal. This survey determined the extent to which residents of the South Bohemian Region are familiar with the topic of radon. On average, people answered correctly 68 % of the time. The research section summarizes the results of the questionnaire survey using graphs. These results are further processed using statistical methods. Thanks to these methods, both hypotheses were confirmed. The first hypothesis examined whether the awareness of the population of the South Bohemian Region about radon would reach at least 70 %, which was confirmed using a one-sample t-test. The second hypothesis concerned comparing the knowledge of the population of the South Bohemian Region about radon. It was investigated whether the awareness of the population in the age category over 40 years would be statistically significantly higher than the awareness of the population in the age category up to 40 years. The hypothesis was confirmed using a two-sample t-test. Klíčová slova: Radon; ochrana zdraví; protiradonová opatření; radonový program; Radon; health protection; anti-radon measures; radon program Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Analýza znalostí obyvatelstva o radonu ve vybraných lokalitách ČR

Tato práce shrnuje informace o radioaktivitě, přírodních zdrojích a radonu. Také se zabývá zdravotními komplikacemi spojených s radonem, zdroji a způsoby, jakými proniká do budov a radonovým ...

STARÁ, Adéla
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Management neformální péče
POSLUŠNÁ, Věra
2024 - český Neformální péče je péče, kterou poskytuje laický pečovatel, kterým je zpravidla rodinný příslušník (manžel/manželka, dcera/syn) nebo soused/sousedka a je poskytována v přirozeném domácím prostředí pečované. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, jakým způsobem je řešena problematika neformální péče ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice v kontextu zdravotní a sociální péče. Dílčím cílem je zjistit zkušenosti neformálních pečovatelů s péčí o osobu blízkou. Diplomová práce byla zpracována v rámci projektu Technologické agentury ČR, program ÉTA "Podpora neformálních pečovatelů v Jihočeském kraji prostřednictvím audiovizuálních prostředků včetně virtuální reality (č. TL03000518). Pro výzkumnou část v diplomové práci byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu. Jako metoda byla zvolena metoda dotazování a technika hloubkového rozhovoru. Data byla zpracována tematickou analýzou. Výzkumný soubor se skládal z 11 neformálních pečovatelů, kteří pečují o blízkou osobu 65+ v domácím prostředí v SO ORP České Budějovice. Z výzkumu vyplynulo, že neformální péči je řešena v rámci Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016-2024. Jihočeský kraj se neformální péčí zabývá v rámci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2022-2024. Statutární město České Budějovice řeší neformální péči ve strategickém rámci R - Plánu sociálních služeb SO ORP České Budějovice na období 2022-2024 a v Akčním plánu R-Plánu sociálních služeb České Budějovice 2022-2024 pro rok 2024. Ze zkušeností neformálních pečovatelů vyplynuly překážky jako neinformovanost o zdravotních a sociálních službách, neznalost sociálních dávek a příspěvků, malé povědomí o podporujících programech, a to především na počátku pečování. Výzkum ukázal, že péče ovlivňuje několik oblastí života neformálních pečovatelů. Informal care is a care provided by a lay caregiver, who is usually a family member (husband/wife, daughter/son) or a neighbour and is provided in the natural home environment of the person being cared for. The main goal of the thesis is to find out how the issue of informal care is solved in the administrative district of the municipality with extended jurisdiction of České Budějovice in the context of health and social care. A partial goal is to find out the experiences of informal caregivers with caring for a close person. The thesis was prepared as part of the project of the Technological Agency of the Czech Republic, ÉTA program "Support of informal caregivers in the South Bohemian region through audiovisual means including virtual reality (no. TL03000518). A qualitative research strategy was chosen for the research part of the thesis. The interview method and the in-depth interview technique were chosen as the method. The data was processed by thematic analysis. The research group consisted of 11 informal caregivers who take care of a close person aged 65+ in a home environment in České Budějovice The research showed that informal care is addressed within the National Strategy for the Development of Social Services for the period 2016-2024. The South Bohemian Region deals with informal care within the medium-term plan for the development of social services of the South Bohemian Region for the period 2022-2024. The Statutory City of České Budějovice deals with informal care in the strategic framework R-Social Services Plan of České Budějovice for the period 2022-2024 and in the Action Plan of the R-Plan of Social Services České Budějovice 2022-2024 for the year 2024. The experiences of informal caregivers revealed barriers such as lack of information about health and social services, ignorance of social benefits and contributions, little awareness of support programs, especially at the beginning of caregiving. Research has shown that caregiving affects several areas of informal caregivers' lives. Klíčová slova: management; neformální pečovatel; neformální péče; SO ORP České Budějovice; zkušenosti; management; informal cargiver; informal care; administrative district of the municipality with extended jurisdiction of České Budějovice; experienc Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Management neformální péče

Neformální péče je péče, kterou poskytuje laický pečovatel, kterým je zpravidla rodinný příslušník (manžel/manželka, dcera/syn) nebo soused/sousedka a je poskytována v přirozeném domácím prostředí ...

POSLUŠNÁ, Věra
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Péče o zaměstnance pracující v sociálních službách v organizaci Ledax
BOUŠKOVÁ, Naděžda
2024 - český Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Péče o zaměstnance pracující v sociálních službách v organizaci Ledax

BOUŠKOVÁ, Naděžda
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém
BRÁVKOVÁ, Sabina
2024 - český Cílem bakalářské práce s názvem "chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém" bylo zjistit, jaké metody volí pacienti s chronickou zácpou k vyprázdnění a kde hledají informace ohledně prevence a léčby chronické zácpy a kdo pacienty edukuje. Cíle bylo dosaženo pomocí vytvořených výzkumných otázek a otázek k polostrukturovanému rozhovoru. V teoretické části bakalářské práce jsme se zaměřili na popis zácpy, její rozdělení, příčiny vzniku, rizikové faktory a nejčastější příznaky. Také jak správně chronickou zácpu diagnostikovat a zvolit vhodnou terapii, která může být nefarmakologická i farmakologická. V současné době jsou velmi známé i alternativní postupy pro léčbu a prevenci chronické zácpy. Poslední část je věnována samotné geriatrii a gerontologii. Praktická část bakalářské práce byla naplněna kvalitativním výzkumným šetřením a rozhovory s klienty, kterých bylo realizováno devět. Rozhovory byly přepsány a data byla kategorizována. Výzkumné šetření přineslo informace o metodách prevence a léčby chronické zácpy. Přínosy byly ve farmakologické léčbě, a i v nefarmakologické léčbě. Klienti velmi často mají i své alternativní nové postupy, které jim pomáhají s vyprazdňováním. Závěr výzkumu je takový, že klienti nemají dostatek informací, které by potřebovali. Informace nemají kde získávat a ani není dostatek zdravotnického personálu, který by je vhodným způsobem edukoval. Na základě výsledků bakalářské práce byl vytvořen leták pro pacienty trpící chronickou zácpou. The aim of the bachelor's thesis titled "Chronic Constipation in the Elderly as a Nursing Problem" was to explore the methods chosen by patients with chronic constipation for bowel evacuation and where they seek information regarding prevention and treatment of chronic constipation. Additionally, the study investigated who educates patients in this regard. The research objectives were achieved through formulated research questions and semi-structured interviews. In the theoretical part of the bachelor's thesis, we focused on describing constipation, its classification, causes, risk factors, and common symptoms. I also discussed proper diagnosis of chronic constipation and the selection of suitable therapies, which can be either non-pharmacological or pharmacological. Currently, alternative approaches for treating and preventing chronic constipation are well-known. The final section of the thesis is dedicated to geriatrics and gerontology. The practical part of the bachelor's thesis involved qualitative research investigations and interviews with nine clients. The interviews were transcribed, and data has been categorised. The research investigation provided information into methods for preventing and treating chronic constipation. Notably, there were contributions in both pharmacological and non-pharmacological treatments. Clients often employ their own alternative methods to aid with bowel evacuation. The research concludes that clients lack sufficient information, and they struggle to find reliable sources. Furthermore, there is a shortage of healthcare professionals who can adequately educate them. Based on the results of the bachelor thesis, a leaflet for patients suffering from chronic constipation was created. Klíčová slova: geriatrie; gerontologie; ošetřovatelství; vyprazdňování; zácpa; zácpa ve stáří; geriatrics; gerontology; nursing; bowel evacuation; constipation; constipation in old age Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém

Cílem bakalářské práce s názvem "chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém" bylo zjistit, jaké metody volí pacienti s chronickou zácpou k vyprázdnění a kde hledají informace ohledně ...

BRÁVKOVÁ, Sabina
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče
CAHOVÁ, Veronika
2024 - český Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na správnou ošetřovatelskou péči o močový katetr, zmiňuje také nejčastější komplikace vzniklé z důsledku zavedení katetru. Dále se velká část zaměřuje na domácí péči a edukaci. Cílem bylo zmapovat výměnu permanentního močového katetru, dále také zjistit rozdíly při výměně v urologické ambulanci a v domácí péči, v neposlední řadě bylo cílem porovnat zkušenosti pacientů s oběma formami výměny. Byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Dotazovány byly čtyři sestry z domácí péče a čtyři sestry z urologické ambulance. Stejně tak čtyři pacienti z domácí péče a čtyři pacienti z urologické ambulance. Byly stanoveny tři cíle, ke každému byla zvolena jedna výzkumná otázka. Výzkumné otázky zjišťovali specifika při výměně katetru a ošetřovatelskou péči o močový katetr v urologické ambulanci i v domácí péči. Poslední výzkumná otázka zjišťovala role sester při tomto výkonu. Výsledky výzkumu ukazují rozdíl v pečlivosti sester. Sestry z urologické ambulance nedodržují dané zásady při katetrizaci močového měchýře. Edukace pacientů probíhá v urologické ambulanci i v domácí péči, ale sestry z domácí péče, edukují pacienty lépe a častěji než sestry z urologii. Edukace by se měla více zaměřit na pohyb s katetrem, aby se předcházelo komplikacím. Pacienti jsou spokojení z oběma formami výměny, ale je jasně vidět, že domácí péče je nejen pro pacienty, ale i pro nemocnice mnohem výhodnější a snazší. Výstupem práce je podklad pro zlepšení nedostatků při výkonu, ale také může sloužit jako motivace pro rozšiřování spolupráce mezi nemocnicí a domácí péči. This bachelor's thesis addresses the issue of exchanging a permanent urinary catheter in men - outpatient care vs. home health care. The theoretical part of this work focuses on the catheterization process, proper nursing care of the urinary catheter, and also mentions the most common complications arising from catheter insertion. A significant portion also focuses on home care and education. The objective was to map the exchange of the permanent urinary catheter and to identify differences in the exchange process between a urological clinic and home care, and lastly, to compare patient experiences with both forms of exchange. A qualitative research method was used, employing semi-structured interviews. Four nurses from home care and four from a urological clinic were interviewed, as well as four patients from home care and four from the urological clinic. Three objectives were set, each associated with one research question. The research questions investigated specifics in catheter exchange and nursing care for the urinary catheter both in the urological clinic and in home care. The last research question examined the roles of nurses in this procedure. The research results show a difference in the thoroughness of nurses. Nurses from the urological clinic do not adhere to the proper guidelines during catheterization of the bladder. Patient education occurs in both the urological clinic and home care, but nurses from home care educate patients better and more frequently than nurses from urology. Education should focus more on catheter movement to prevent complications. Patients are satisfied with both forms of exchange, but it is clear that home care is not only more advantageous for the patients but also easier for hospitals. The output of the work is a basis for improving deficiencies in performance, but can also serve as motivation for expanding collaboration between hospitals and home care. Klíčová slova: Katetr; katetrizace; domácí péče; urologie; spolupráce; komplikace; edukace; Catheter; catheterization; home care; urology; collaboration; complications; education Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče

Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na ...

CAHOVÁ, Veronika
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024