Ano (295)
Počet nalezených dokumentů:
295
Publikováno od
do
Wage dynamics and financial performance
Babecký, Jan; Galuščák, Kamil; Žigraiová, Diana
2017 - anglický
Tento článek zkoumá, jak finanční výkonnost podniku ovlivňuje odměňování. Pro tento účel propojujeme data českých podniků získaných z šetření Wage Dynamics Network, které pokrývá období 2010–2013, s daty o rozvahách. Po zohlednění firemních charakteristik a prostředí, ve kterém podniky působí, zjišťujeme, že odměňování na finanční výkonnosti závisí: smluvní mzdy rostou pravděpodobněji v podnicích, které vykazují vyšší podíl hotovostních toků k aktivům, a v podnicích, které více investují. Naopak podniky, které v uvedeném období zmrazily nebo snížily smluvní mzdy, měly nižší podíl hotovostních toků k aktivům, ale ne nutně nižší podíl investic. Flexibilní složka mezd vykazuje podobné schéma, je však citlivější na poptávkové šoky a finanční poměry podniků. This paper examines how the financial performance of a firm affects its wage policy. For this purpose, we match data on Czech firms from the Wage Dynamics Network survey covering the period 2010–2013 with balance sheet data. Controlling for a number of firm-specific characteristics and the environment in which firms operate, we find that financial performance matters for wage setting: contractual wages are more likely to grow in firms with a higher ratio of cash flow to total assets and in firms that invest more. Conversely, firms that froze or cut contractual wages during the survey period had lower cash flow over total assets, but not necessarily a lower investment ratio. The flexible wage component exhibits a similar pattern, but is more sensitive to demand shocks and firms’ financial conditions.
Klíčová slova:
základní mzdy; finanční výkonnost; flexibilní složka mezd; dotazníková data; odměňování; Base wages; financial performance; flexible wage component; survey data; wage setting; podnik; odměňování práce
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Wage dynamics and financial performance
Tento článek zkoumá, jak finanční výkonnost podniku ovlivňuje odměňování. Pro tento účel propojujeme data českých podniků získaných z šetření Wage Dynamics Network, které pokrývá období 2010–2013, s ...
A BVAR Model for Forecasting of Czech Inflation
Brázdik, František; Franta, Michal
2017 - anglický
Bayesovské vektorové autoregrese (BVAR) se ukázaly být užitečné pro střednědobé makroekonomické prognózy. Použití takového přístupu podporuje několik rysů české ekonomiky, zejména existence pouze krátkých časových řad a nejistota související s vývojem dlouhodobých trendů. Porovnáváme prognózy založené na modelu BVAR malého rozsahu upraveném o ustálený stav s oficiálními prognózami zveřejněnými Českou národní bankou (ČNB) za období 2008q3–2016q4. Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky. U ostatních makroekonomických proměnných přesnost prognóz ČNB bud’ převyšuje prognózy založené na modelu BVAR, nebo je s nimi srovnatelná. Bayesian vector autoregressions (BVAR) have turned out to be useful for medium-term macroeconomic forecasting. Several features of the Czech economy strengthen the rationale for using this approach. These include in particular the short time series available and uncertainty about long-run trends. We compare forecasts based on a small-scale mean-adjusted BVAR with the official forecasts published by the Czech National Bank (CNB) over the period 2008q3–2016q4. The comparison demonstrates that the BVAR approach can provide more precise inflation forecasts over the monetary policy horizon. For other macroeconomic variables, the CNB forecasts either outperform or are comparable with the forecasts based on the BVAR model.
Klíčová slova:
BVAR; vyhodnocení prognóz; cílování inflace; prognózování v reálném čase; BVAR; forecast evaluation; inflation targeting; real-time forecasting; inflace
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
A BVAR Model for Forecasting of Czech Inflation
Bayesovské vektorové autoregrese (BVAR) se ukázaly být užitečné pro střednědobé makroekonomické prognózy. Použití takového přístupu podporuje několik rysů české ekonomiky, zejména existence pouze ...
An empirical analysis of macroeconomic resilience
Brůha, Jan; Babecká Kucharčuková, Oxana
2017 - anglický
V tomto článku analyzujeme makroekonomický vývoj v evropských zemích po Velké recesi. Ukazujeme, že tento vývoj lze v zemích EU klasifikovat do latentních tříd. Země v dané třídě vykazují podobný vzorec ekonomického vývoje a vývoje na trhu práce během krize i po ní. Následně ukazujeme, že se třídy zemí mezi sebou liší kvalitou institucí a regulace. Na tomto základě tvrdíme, že kvalita institucí a regulace je klíčová pro odolnost zemí vůči šokům. Nejdůležitější charakteristiky, které jsou spojeny s rychlým překonáním počátečního šoku, jsou nízká míra ochrany dočasných pracovních kontraktů, politická stabilita, kvalita regulace a předkrizový fiskální prostor. Na druhou stranu, ostatní typy ochrany zaměstnanosti a štědrost dávek v nezaměstnanosti zřejmě odolnost vůči šokům neovlivňují. In this paper, we analyse macroeconomic developments in European economies since the Great Recession. We present evidence that macroeconomic developments in the EU countries can be classified into latent classes. Countries in a given class exhibit a similar pattern of economic and labour market developments during and after the crisis. We then present evidence that the latent classes of countries differ in terms of quality of institutions and regulation. Based on this, we conclude that quality of institutions and regulation are crucial for the resilience of countries to shocks. The most important country characteristics associated with a quick recovery after the initial shock are low protection of temporary contracts, political stability, regulatory quality and pre-crisis fiscal space. On the other hand, other types of employment protection and generosity of unemployment benefits seem to not influence resilience.
Klíčová slova:
velká recese; Great Recession; odolnost; regulace
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
An empirical analysis of macroeconomic resilience
V tomto článku analyzujeme makroekonomický vývoj v evropských zemích po Velké recesi. Ukazujeme, že tento vývoj lze v zemích EU klasifikovat do latentních tříd. Země v dané třídě vykazují podobný ...
Transmission of uncertainty shocks
Claeys, Peter; Vašíček, Bořek
2017 - anglický
Počínaje příspěvkem Blooma (2009) mnoho empirických prací posledních let potvrdilo význam nejistoty, resp. jejích změn v čase, na ekonomickou aktivitu. Tyto práce se obvykle zaměřují na jednotlivé země a poznatků pro širší skupiny zemí je dosud velmi málo. Cílem tohoto článku je analýza dopadů šoků nejistoty na ekonomický vývoj členských zemí EU při využití (panelových) modelů BVAR. Analýza využívá nových indikátorů nejistoty a explicitně rozlišuje mezi šoky domácími, celoevropskými a globálními. Indikátory domácí nejistoty vycházejí z dat z Business and Consumer Surveys administrovaných Evropskou komisí. Indikátor společné evropské nejistoty je pak odvozen z národních indikátorů pomocí faktorového modelu. Indikátor globální nejistoty, který je inspirován prací Jurado et al. (2015), je extrahován jako společný faktor z širokého vzorku indikátorů v prognózách, přičemž tento společný faktor není ovlivněn fází hospodářského cyklu. Výsledky analýzy naznačují, že reálný hospodářský výstup zemí EU v důsledku nárůstu nejistoty klesá, což se děje především prostřednictvím poklesu investic. Na rozdíl od výsledků pro USA naše výsledky pro EU nenaznačují, že by po původním poklesu ekonomické aktivity docházelo jejímu k přestřelení. Dopad šokových změn nejistoty do reálné ekonomiky se výrazně liší napříč členskými zeměmi, přičemž vysvětlení této heterogenity nelze hledat v různé intenzitě domácích šoků, ale spíše v strukturálních rozdílech mezi zeměmi. Členské země EU, které disponují flexibilnějšími pracovními a produktovými trhy, jsou schopny šokovým změnám nejistoty odolávat lépe. Podobně vyšší podíl zpracovatelského průmyslu a vyšší diverzifikace ekonomiky pomáhají dopad šokových změn nejistoty tlumit. Význam otevřenosti ekonomiky je méně jednoznačný. Numerous recent studies, starting with Bloom (2009), highlight the impact of varying uncertainty levels on economic activity. These studies mostly focus on individual countries, and cross-country evidence is scarce. In this paper, we use a set of (panel) BVAR models to study the effect of uncertainty shocks on economic developments in EU Member States. We explicitly distinguish between domestic, common and global uncertainty shocks and employ new proxies of uncertainty. The domestic uncertainty indicators are derived from the Business and Consumer Surveys administered by the European Commission. The common EU-wide uncertainty is subsequently derived by means of a factor model. Finally, the global uncertainty indicator – inspired by Jurado et al. (2015) – is extracted as a common factor from a broad set of forecast indicators that are not driven by the business cycle. The results suggest that real output in EU countries drops after spikes in uncertainty, mainly as a result of lower investment. Unlike for the U.S., there is little evidence of activity overshooting following this initial fall. The responses to uncertainty shocks vary across Member States. These differences can be attributed not mainly to different shock sizes, but rather to cross-country structural characteristics. Member States with more flexible labour markets and product markets seem to weather uncertainty shocks better. Likewise, a higher manufacturing share and higher economic diversification help dampen the impact of uncertainty shocks. The role of economic openness is more ambiguous.
Klíčová slova:
bayesovský VAR; ekonomická aktivita; nejistota; Bayesian VAR; economic activity; uncertainty; ekonomika; Evropská unie
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Transmission of uncertainty shocks
Počínaje příspěvkem Blooma (2009) mnoho empirických prací posledních let potvrdilo význam nejistoty, resp. jejích změn v čase, na ekonomickou aktivitu. Tyto práce se obvykle zaměřují na jednotlivé ...
Firm investment, financial constraints and monetary transmission
Babecká Kucharčuková, Oxana; Pašalićová, Renata
2017 - anglický
Tato analýza zkoumá vliv finančních omezení a měnové politiky na investiční rozhodování českých podniků. Použitá empirická specifikace je založená na dynamické verzi neoklasického modelu investic, vysvětlujícího intenzitu podnikových investic vývojem tržeb a cash flow. Dále je rozšířená o finanční omezení a jiné faktory. Podniky rozlišujeme podle jejich velikosti a typu ekonomické aktivity. Výsledky ukazují, že podnikové investice jsou významně ovlivňovány zadlužeností a dostupností likvidity. Zejména v pokrizovém období podniky čerpaly méně úvěrů v důsledku zvýšené rizikovosti a více akumulovaly likviditu. Pozitivní očekávání budoucího růstu HDP a sentimentu podniků příznivě ovlivňují vývoj investic. Současně je pozorována významná heterogenita uvedených výsledků napříč jednotlivými odvětvími. Dopad krátkodobé úrokové sazby na investiční rozhodování je velmi signifikantní, a to u všech podniků z hlediska jejich velikosti a ve všech významných odvětvích, což odráží účinné působení měnové politiky. This project investigates the effect of financial constraints and monetary policy on firms’ investment behaviour using Czech firm-level data. The empirical specification is based on the dynamic neoclassical investment model, which explains investment by sales and cash flow. In addition, it includes financial constraints and other factors. We differentiate firms according to their size and type of economic activity. We find that indebtedness and availability of liquidity have significant effects on investment. In the post-crisis period firms obtained less additional credit due to greater riskiness and tended to accumulate more liquidity. Expectations about future GDP growth and business sentiment are positively related to investment. At the same time, we observe considerable heterogeneity of the results across sectors. The impact of the short-term real interest rate is highly significant for firms of all sizes and in all important sectors of the Czech economy, reflecting monetary policy effectiveness.
Klíčová slova:
finanční omezení; podniky; zadluženost; likvidita; Financial constraints, firms, indebtedness, liquidity; investice; monetární politika
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Firm investment, financial constraints and monetary transmission
Tato analýza zkoumá vliv finančních omezení a měnové politiky na investiční rozhodování českých podniků. Použitá empirická specifikace je založená na dynamické verzi neoklasického modelu investic, ...
Economic Research Bulletin (2017, No.2)
Česká národní banka
2017 - anglický
Monetary policy is a one of the core functions of modern central banks. The recent economic crisis –the “Great Recession”, as it is sometimes dubbed–created new challenges as regards properly understanding the functioning of monetary policy and its effects and interactions with other policies. This issue of the Economic Research Bulletin presents a sample of CNB staff research that contributes to the understanding of this important and exciting research agenda.
Klíčová slova:
monetární politika; makroekonomie; měnový kurz; inflace
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Economic Research Bulletin (2017, No.2)
Monetary policy is a one of the core functions of modern central banks. The recent economic crisis –the “Great Recession”, as it is sometimes dubbed–created new challenges as regards properly ...
A DSGE Model with Financial Dollarization
Djukić, Mirko; Hlédik, Tibor; Polanský, Jiří; Trajčev, Ljubica; Vlček, Jan
2017 - anglický
Tato studie rozšiřuje standardní model všeobecné rovnováhy (model DSGE) malé otevřené ekonomiky o finanční eurizaci, aby lépe odrážel měnový transmisní mechanismus v srbské ekonomice. Ve srovnání se standardním modelem DSGE zahrnuje náš modelový rámec komerční banky obhospodařující vklady a poskytující úvěry v cizí měně. Tyto vlastnosti umožnují zkoumat vliv změn nominálního měnového kurzu jak na finanční bohatství domácností, tak na jejich spotřební chování. Součástí článku je modelová struktura, včetně optimalizačních problémů jednotlivých ekonomických subjektů a korespondující podmínky prvního řádu. Modelové vlastnosti byly kalibrovány tak, aby plně odrážely stylizovaná fakta pozorovaná v dolarizovaných ekonomikách. Model je kalibrován na srbská data. Nepozorované trendy a odchylky hlavních reálných modelových proměnných od těchto trendů byly odhadovány pomocí modelově konzistentního vícerozměrného filtru. We amend a DSGE model of a small open economy by adding financial euroization in order to capture the main channels of the monetary transmission mechanism in match the Serbian data. In contrast to the standard DSGE workhorse, the model encompasses commercial banks and foreign-exchange-denominated deposits and loans. Given these features, the model is well suited to evaluating effects of the nominal exchange rate on the financial wealth and consumption of households. The model structure, including optimization problems and first-order conditions, is provided in the paper. The model properties are tested to match the stylized facts of dollarized economies. Specifically, the model is calibrated to the Serbian data, and a model-consistent multivariate filter is used to identify unobserved trends and gaps.
Klíčová slova:
model DSGE; finanční dolarizace; DSGE model; financial dollarization
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
A DSGE Model with Financial Dollarization
Tato studie rozšiřuje standardní model všeobecné rovnováhy (model DSGE) malé otevřené ekonomiky o finanční eurizaci, aby lépe odrážel měnový transmisní mechanismus v srbské ekonomice. Ve srovnání se ...
Understanding rating movements in euro area countries
Brůha, Jan; Karber, Moritz; Pierluigi, Beatrice; Setzer, Ralph
2017 - anglický
Tento článek zkoumá vazbu mezi svrchovanými ratingy a makroekonomickými veličinami pro skupinu zemí eurozóny, u nichž byl jejich rating snížen v průběhu dluhové krize. Používáme bayesovské ekonometrické techniky založené na modelu uspořádaného probitu, abychom pochopili, jak je rozhodnutí ratingových agentur ovlivněno ekonomickým vývojem. Odhadnutý model replikuje historické ratingy pomocí malého množství ekonomických a institucionálních proměnných, které se zdají efektivně sumarizovat velké množství kritérií používaných agenturami Moody’s, Standard and Poor’s a Fitch v jejich oceňování svrchovaných ratingů. Naše výsledky ukazují, že rozsah poklesu těchto ratingů na začátku dluhové krize byl ve většině zemí převážně ve shodě se zhoršením makroekonomických veličin. This paper investigates the link between sovereign ratings and macroeconomic fundamentals for a group of euro area countries that recorded rating downgrades during the euro area sovereign debt crisis. We apply an elaborated econometric estimation technique, based on a Bayesian ordered probit model, to understand how the decisions of rating agencies can be explained by economic developments. The estimated model reproduces historical ratings by using a small number of economic and institutional variables which seem to effectively summarize the large number of criteria used by Moody’s, Standard and Poor’s and Fitch in their assignment of sovereign ratings. Our results suggest that the size of the downgrades observed since the start of the sovereign crisis has been broadly in line with the deterioration of economic fundamentals for most countries.
Klíčová slova:
krize v eurozóně; panelový probit model; svrchovaný dluh; svrchované ratingy; Euro area crisis; panel probit model; sovereign debt; sovereign rating; krize; dluhy
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Understanding rating movements in euro area countries
Tento článek zkoumá vazbu mezi svrchovanými ratingy a makroekonomickými veličinami pro skupinu zemí eurozóny, u nichž byl jejich rating snížen v průběhu dluhové krize. Používáme bayesovské ...
Longer-term Yield Decomposition
Kučera, Adam; Dvořák, Michal; Komárek, Luboš; Komárková, Zlatuše
2017 - anglický
Časová struktura výnosových měr je významným zdrojem informací ohledně očekávání trhu o budoucím makroekonomickém vývoji a vnímání rizik ze strany investorů a jejich preferencí. Článek představuje metodologický aparát, který Česká národní banka využívá k získání těchto informací. Popisuje rozklad výnosové křivky českých státních dluhopisů na dílčí komponenty. Vývoj těchto komponent je interpretován ve vztahu k makrofinančnímu prostředí reprezentovanému vybranými proměnnými. Následně článek představuje využití dekompozice k odhadu a interpretaci reakcí výnosové křivky českých státních dluhopisů na makroekonomické a finanční šoky v rámci modelu vektorové autoregrese. The term structure of yields is an important source of information on market expectations about future macroeconomic developments and investors’ risk perceptions and preferences. This paper presents the methodology used by the Czech National Bank to obtain such information. It describes the decomposition of the Czech government bond yield curve into its components. The evolution of those components is interpreted in relation to the macro-financial environment, as embodied by selected variables. The practical use of the decomposition in estimating and interpreting the responses of the Czech government bond yield curve to macroeconomic and financial shocks is presented using a vector autoregression model.
Klíčová slova:
afinní model; rozklad výnosů; státní dluhopisy; výnosová křivka; affine model; decomposition; government bond; yield curve; dluhopisy
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Longer-term Yield Decomposition
Časová struktura výnosových měr je významným zdrojem informací ohledně očekávání trhu o budoucím makroekonomickém vývoji a vnímání rizik ze strany investorů a jejich preferencí. Článek představuje ...
Are the risk weights of banks in the Czech Republic procyclical?
Brož, Václav; Pfeifer, Lukáš; Kolcunová, Dominika
2017 - anglický
V článku analyzujeme cykličnost rizikových vah bank působících v České republice mezi lety 2008 a 2016. Rozlišujeme mezi rizikovými váhami pro přístup na základě interních modelů bank a na základě standardizovaného přístupu, uvažujeme jak cyklus hospodářský, tak cyklus finanční a používáme vlnkovou koherenci jako prostředek dynamické korelační analýzy. Naše výsledky ukazují, že rizikové váhy expozic spadající pod přístup založený na interních modelech bank jsou pro cyklické ve vztahu k finančnímu cyklu, a to včetně rizikových vah spjatých s expozicemi zajištěnými nemovitostmi. Také ukazujeme, že pro přístup založený na interních modelech bank je relevantní vliv měnící se kvality aktiv na rizikové váhy, což je v souladu s našimi očekáváními na základě regulatorních standardů. Naše výsledky mohou být použity pro účel rozhodování o aktivaci dohledových a makroobezřetnostních nástrojů včetně proticyklické kapitálové rezervy. We analyze the cyclicality of risk weights of banks in the Czech Republic from 2008 to 2016. We differentiate between risk weights under the internal ratings-based and those under the standardized approach, consider both the business cycle and the financial cycle, and employ wavelet coherence as a means of dynamic correlation analysis. Our results indicate that the risk weights of exposures under the internal ratings-based approach, including risk weights related to exposures secured by real estate collateral, are procyclical with respect to the financial cycle. We also show that the effect of changing asset quality on risk weights is present for the internal ratings-based approach, in line with our expectations based on regulatory standards. Our results can be employed for the purposes of decision-making on the activation of supervisory and macroprudential instruments, including the countercyclical capital buffer.
Klíčová slova:
finanční cyklus; finanční stabilita; přístup založený na interním ratingu; riziková váha; Financial cycle; financial stability; internal ratings-based approach; risk weight; banky
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Are the risk weights of banks in the Czech Republic procyclical?
V článku analyzujeme cykličnost rizikových vah bank působících v České republice mezi lety 2008 a 2016. Rozlišujeme mezi rizikovými váhami pro přístup na základě interních modelů bank a na základě ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze