Ano (395718)
Ne (210774)
Počet nalezených dokumentů:
606492
Publikováno od
do
Celoživotní vzdělávání sester v oboru intenzivní péče
HOMOLOVÁ, Hana
2024 - český
Cílem diplomové práce bylo popsat zájem a přístup k celoživotnímu vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Zaměřili jsme se na oblasti vzdělávání a na formy a metody, které se k celoživotnímu vzdělávání využívají nejčastěji. K dalšímu vzdělávání je nutná orientace sester v oblasti legislativou vymezeném, profesním vzdělávání a motivace. Prohlubování vědomostí a dovedností vede ke zkvalitnění péče o kriticky nemocné pacienty, kteří se nachází na jednotkách intenzivní péče. Teoretická část práce vymezuje základy pro porozumění problematiky celoživotního vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Výzkumná část byla realizována metodou kvantitativního výzkumu, prostřednictvím nestandardizovaného dotazníkového šetření. Participanty byly všeobecné sestry, různého věku, úrovně vzdělání, z různých oborů intenzivní péče, typů nemocnic a krajů ČR. Výzkumný soubor tvořilo 216 sester. Z výzkumného šetření vyplynulo několik závěrů. Sestry mají zájem prohlubovat své vědomosti v technických dovednostech, ale limitují je čas, rodina a finance. Proto volí e-learning jako formu dalšího vzdělávání organizovanou zaměstnavatelem. Zjistili jsme, že se sestry necítí k dalšímu profesnímu vzdělávání zaměstnavatelem dostatečně podporovány. Zaměstnavatelé hradí náklady spojené pouze se specializačním vzděláváním, tzv. ARIP. Nehradí náklady spojené se vzděláváním v podobě navazujícího magisterského studia. Specializační vzdělávání zajišťuje odbornou způsobilost sester, která je vyjádřena kompetencemi. K udržení kompetentnosti přispívá celoživotní vzdělávání. V našem šetření byl pozorován statistický vztah mezi orientací v této oblasti a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající úrovní vzdělání dochází ke zvyšování orientace sester v této oblasti. Vztah mezi specializačním vzděláním, tzv. ARIP, délkou praxe a orientací v oblasti celoživotního vzdělávání jsme neprokázali. Za nejefektivnější metodu celoživotního vzdělávání považujeme simulační výuku. The aim of the thesis was to describe the interest and approach to the lifelong education of nurses in the field of intensive care. We focused on the areas of education and on the forms and methods that are most often used for lifelong learning. Further education requires orientation of nurses in the area defined by legislation, professional education and motivation. Deepening of knowledge and skills leads to the improvement of the quality of care for critically ill patients who are in intensive care units. The theoretical part of the thesis defines the foundations for understanding the issue of lifelong education of nurses in the field of intensive care. The research part was implemented using the method of quantitative research, through a non-standardized questionnaire survey. The participants were general nurses, of different ages, levels of education, from different fields of intensive care, types of hospitals and regions of the Czech Republic. The research group consisted of 216 nurses. Several conclusions emerged from the research investigation. Nurses are interested in deepening their knowledge in technical skills, but are limited by time, family and finances. That is why they choose e-learning as a form of further education organized by the employer. We discovered that nurses do not feel sufficiently supported by the employer for further professional education. Employers cover the costs associated only with the specialized study, the so-called ARIP. It doesn´t cover the costs associated with the education in the form of a subsequent master's study. Specialized education ensures the nurse's professional competence. Lifelong education contributes to maintaining competencies. In our investigation, a statistical relationship was observed between orientation in this area and the highest level of education achieved. As the level of education increases, the orientation of nurses in this area increases. We did not demonstrate a relationship between specialized education, the so-called ARIP, length of experience and orientation in the field of lifelong learning. We consider simulation teaching to be the most effective method of lifelong learning
Klíčová slova:
Intenzivní péče; Všeobecná sestra; Celoživotní vzdělávání; motivace k učení; metody; formy; oblasti vzdělávání; dovednosti; kompetence; bezpečnost pacienta; Intensive care; General nurse; Lifelong learning; motivation to learn; methods; forms; areas of education; skills; competence; patient safety
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Celoživotní vzdělávání sester v oboru intenzivní péče
Cílem diplomové práce bylo popsat zájem a přístup k celoživotnímu vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Zaměřili jsme se na oblasti vzdělávání a na formy a metody, které se k celoživotnímu ...
Problematika cévkování muže ve specializované ošetřovatelské péči
BLAŽKOVÁ, Helena
2024 - český
Současný stav: Katetrizace močového měchýře muže je jednou z kompetencí sestry specialistky v intenzivní péči. Katetrizace močového měchýře je v prostředí intenzivní péče běžným a rutinně prováděným výkonem. Má však i svá specifika a úskalí, která jsou mnohdy podceňována. Vzhledem k tomu, že infekce močových cest spojených s katetrizací močového měchýře (Cauti, Catheter-associated urinary tract infections) jsou nejvíce se vyskytující infekcí v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, je třeba se touto problematikou více zabývat. Cíl práce: Zmapovat úroveň teoretických znalostí, praktických dovedností sester se získanou kompetencí k výkonu katetrizace močového měchýře u muže v závislosti na jejich délce práce, typu zařízení a typu oddělení, na kterých pracují. Dále zjistit jejich postoj k dalšímu vzdělávání v dané oblasti a jejich hodnocení efektivity různých metod praktického výcviku. Metodika: Ve výzkumném šetření byla použita smíšená výzkumná strategie s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaného dotazníku. Rozhovory kvalitativního šetření byly vyhodnoceny otevřeným kódováním metodou tužka-papír, tímto způsobem zpracované výsledky jsme poté kategorizovaly. Výzkumný soubor tvořilo celkem pět sester různého stupně vzdělání, s různou dobou od získání specializačního vzdělání, pracujících v různých zdravotnických zařízeních a na různých odděleních. V rámci statistického zpracování dat získaných nestandardizovaným dotazníkem v rámci kvantitativního výzkumu byly v prvé řadě vyhodnoceny odpovědi na jednotlivé otázky z dotazníku. Vedle prvostupňové frekvenční analýzy bylo dále realizováno statistické vyhodnocení jednotlivých hypotéz. Jednotlivé statistické analýzy byly provedeny na standardní 5 % hladině významnosti v programu IBM SPS. Výsledky: Konkrétními zjištěnými poznatky jsou relativně dobré teoretické znalosti sester. Ovšem ne ve všech kategoriích. Ze šetření vyplývá, že lepší vědomosti mají spíše mladší sestry pracující ve fakultních nemocnicích a s vyšším dosaženým vzděláním. Tato skupina sester také projevila největší ochotu v dalším doplňujícím vzdělávání. Faktory ovlivňující kvalitu teoretických znalostí a praktických dovedností je dle výsledků šetření více. Current status: catheterisation of the male bladder is one of the competences of the specialist nurse in intensive care. Bladder catheterization is a common and routinely performed procedure in the critical care setting. However, it has its own specificities and issues, which are often underestimated. Since catheter-associated urinary tract infections (CAUTIs) are the most common infection in the context of healthcare delivery, this issue needs to be more widely addressed. Aim of the study: to map the level of theoretical knowledge, practical skills of nurses with acquired competence to perform bladder catheterization in men depending on their length of work, type of facility and type of department they work in. Furthermore, to find out their attitude towards further training in the field and their evaluation of the effectiveness of different methods of practical training. Methodology: The research investigation used a mixed research strategy using semi-structured interviews and a non-standardized questionnaire. The qualitative interviews were evaluated by open coding using the pencil-and-paper method, and the results thus processed were subsequently categorized. The research population consisted of five nurses with different levels of education, with different lengths of time since obtaining their specialty training, working in different health care facilities and on different department. The statistical processing of the data obtained by the non-standardized questionnaire in the quantitative research primarily involved the evaluation of the responses to each question from the questionnaire. In addition to the first-stage frequency analysis, statistical evaluation of individual hypotheses was also performed. The individual statistical analyses were performed at the standard 5% significance level in IBM SPS software. Results: The specific findings are that nurses' theoretical knowledge is relatively good. However, not in all categories. The survey shows that younger nurses working in faculty hospitals and with higher educational attainment tend to have better knowledge. This group of nurses also showed the greatest willingness in further additional education. According to the results of the survey, there are more factors influencing the quality of theoretical knowledge and practical skills.
Klíčová slova:
katetrizace; močový měchýř; Cauti; specializovaná ošetřovatelská péče; catheterization; bladder; Cauti; specialized nursing care
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Problematika cévkování muže ve specializované ošetřovatelské péči
Současný stav: Katetrizace močového měchýře muže je jednou z kompetencí sestry specialistky v intenzivní péči. Katetrizace močového měchýře je v prostředí intenzivní péče běžným a rutinně prováděným ...
Pěstounská péče prarodičů z pohledu doprovázejících organizací
MATĚJKOVÁ, Lenka
2024 - český
Tato bakalářská práce se zabývá tématem pěstounské péče, kterou provádějí prarodiče. Prarodiče jsou specifickou skupinou, která je v pěstounské péči velmi početně zastoupena. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zkušenosti sociálních pracovníků, kteří pěstouny prarodiče doprovázejí, a dále zmapovat výhody i nevýhody pěstounské péče prarodičů. Cíl byl dosažen použitím kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou neřízeného rozhovoru. Rozhovory probíhaly se sociálními pracovníky doprovázejících organizací v Jihočeském kraji. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování a následně metodou vytváření trsů. Z výsledků vyplynulo, že doprovázení prarodičů je těžší, než se zdá. Sociální pracovník musí mít znalosti ohledně jiných služeb, které lze doporučit v případě, že jeho kompetence nedosahují do dané problematiky. Prarodiče jsou specifická skupina, ke které je třeba přistupovat jiným způsobem než k ostatním pěstounům. Při doprovázení je důležitá spolupráce mezi doprovázejícími organizacemi a příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Výsledky ukázaly určitá rizika, která se mohou objevit během pěstounské péče prarodičů. Řadíme sem prarodiče, kteří se vžili do role rodiče tak, že neříkají dítěti celý příběh toho, že se ocitlo v pěstounské péči. S tím souvisí skutečnost, že prarodiče dítěti nevypráví rodinnou historii a dítě může v budoucnu postrádat svou identitu. Dále snaha prarodičů o finanční přilepšení z dávek pěstounské péče. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro sociální pracovníky v doprovázejících organizacích a upozornit na výhody i nevýhody pěstounské péče prarodičů. The bachelor thesis deals with the topic of foster care by grandparents. Grandparents are a specific group that is very widespread in foster care. The aim of the thesis was to explore experiences of social workers that support grandparent foster care, and to map its advantages and disadvantages. The goal was achieved using several methods: qualitative research, the questionnaire method, and uncontrolled interview technique. The interviews took place with social workers of foster care agencies in South Bohemia. The acquired data was processed via open coding and subsequently clustering. The results indicate that supporting grandparents is more difficult than expected. The social worker has to have knowledge of other services, which can be recommended in case his/her competencies do not cover the particular issue. Grandparents are a very specific group, which must be approached in a different manner to other foster care providers. When supporting them, the cooperation between foster care agencies and the corresponding authorities of socio-legal protection of children is very important. The results showed some risks that can occur during grandparent foster care. These include grandparents who have taken on the role of a parent by not telling the child the whole story of why they are in foster care. This is related to the fact that grandparents do not tell the child the family history and the child may lack his or her identity in the future. In addition, the grandparents' efforts to make financial gains from foster care benefits. This work can function as informational material for social workers in foster care agencies and highlight the advantages and disadvantages of foster care by grandparents.
Klíčová slova:
pěstounská péče; prarodiče; náhradní rodinná péče; doprovázející organizace; sociální pracovník; foster care; grandparents; kinship foster care; foster care agencies; social worker
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Pěstounská péče prarodičů z pohledu doprovázejících organizací
Tato bakalářská práce se zabývá tématem pěstounské péče, kterou provádějí prarodiče. Prarodiče jsou specifickou skupinou, která je v pěstounské péči velmi početně zastoupena. Cílem bakalářské práce ...
Příprava dětského pacienta na invazivní zákrok
PAVLÍKOVÁ, Petra
2024 - český
Současný stav: V současné době je perioperační medicína rozvíjející se víceoborovou disciplínou a zároveň hojně diskutovanou oblastí zdravotní péče, kdy právě multidisciplinární přístup a vzájemná kooperace umožňují pacientům bezpečně překonat obtíže spojené s operačními výkony. Právě vzájemná spolupráce nejrůznějších odborností je zcela nezbytná pro bezpečnou přípravu pacientů k invazivnímu zákroku i jeho průběhu. To platí nejen u dospělých pacientů, ale také u dětí. Dle délky přípravy před operačním výkonem je perioperační příprava klasifikována na dlouhodobou, krátkodobou, bezprostřední a anesteziologickou. Předoperační vyšetření je doménou buď klinického pediatra, nebo praktického lékaře pro děti a dorost. Klinický pediatr se soustředí na provádění spíše akutního předoperačního vyšetření. Praktický lékař pro děti a dorost provádí plánovaná předoperační vyšetření, příp. doplňuje své vyšetření o vyšetření ambulantních specialistů. Krátkodobá a bezprostřední perioperační příprava před invazivním zákrokem je rovněž v kompetenci sestry působící na konkrétním oddělení zdravotnického zařízení nemocničního typu, kde jsou dětští pacienti kvůli operačnímu výkonu hospitalizováni. Anesteziologická perioperační péče pak spadá do rukou anesteziologa, event. anesteziologické sestry. Cíle práce: Prvním cílem bylo zjistit ošetřovatelská specifika přípravy dětského pacienta nainvazivní zákrok. Druhým cílem bylo zjistit úlohu sestry při minimalizaci dopadů negativních vlivů spojených spřípravou na invazivní zákrok. Metodologie: Kvalitativní výzkum byl uskutečněn prostřednictvím metody dotazování a techniky hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se sestrami provádějícími předoperační přípravu u dětských pacientů na invazivní zákrok a se samotnými dětmi indikovanými k operaci z oddělení dvou vybraných zdravotnických zařízení nemocničního typu v Jihočeském kraji. Celkem bylo provedeno 10 rozhovorů se sestrami a 7 rozhovorů s dětskými pacienty. Získané rozhovory byly doslovně přepsány do elektronické podoby prostřednictvím textového editoru MS Word. Pro jejich detailní analýzu byla využita metoda "tužka a papír". Metodou kódování byly v dílčích odpovědích sester a dětských pacientů vyhledávány společné znaky s jejich následným barevným rozlišením na základě jednotlivých analogicky orientovaných celků. Tyto byly dále soustřeďovány do určitých kategorií a podkategorií, a to s ohledem na přímou souvislost s výzkumnými otázkami, na jejichž základě byla vytvořena jednotlivá schémata. Výzkumné šetření probíhalo v dubnu a květnu roku 2024. Výsledky: Z kvalitativního výzkumného šetření vyplynulo, že nejvýznamnějším specifikem ošetřovatelské péče v rámci předoperačního období u dětských pacientů je komunikace, a to jak s dětmi, tak s jejich rodiči. Výsledky výzkumu ukázaly, že k nejvíce se vyskytujícím negativním dopadům u dětských pacientů před operací a v průběhu hospitalizace patří jednoznačně strach, a to zvláště z prostředí a z bolesti. Závěr a doporučení pro praxi: Výsledky výzkumu poukázaly na ošetřovatelská specifika perioperační přípravy u dětí indikovaných k operaci, která mohou mít významný vliv nejen na průběh samotného operačního výkonu, ale rovněž na celkové prožívání a zvládnutí hospitalizace dítětem a proces uzdravování. Zároveň výsledky výzkumného šetření identifikovaly negativní dopady u hospitalizovaných dětí pro invazivní zákrok. Tímto byla potvrzena významná a nezastupitelná úloha sestry v rámci předoperační přípravy dětských pacientů na operační výkon. V závěru práce byly předloženy návrhy na zlepšení v rámci předoperační přípravy dětských pacientů na invazivní zákrok. Current status: Perioperative medicine is an evolving multidisciplinary field and a frequently discussed area of healthcare. It is this multidisciplinary approach and cooperation that enables patients to overcome the challenges associated with surgical procedures safely. The collaboration between various specialties is essential for the safe preparation and execution of invasive procedures in both adult patients and children patients. Depending on the length of preparation before surgery, perioperative preparation is classified as long-term, short-term, immediate, and anaesthetic. A preoperative examination is the domain of either a clinical paediatrician or a general practitioner for children and adolescents. Clinical paediatricians focus on performing acute preoperative examinations, while general practitioners conduct planned preoperative examinations and may supplement their examinations with those of outpatient specialists. Short-term and immediate perioperative preparation before an invasive procedure is also within the competence of nurse working in the specific department of the hospital where children are hospitalized for surgery. Anaesthetic perioperative care is then in the hands of an anaesthesiologist or anaesthesiology nurse. Objectives of the thesis: The first objective was to identify the nursing specifics of preparing a child for an invasive procedure. The second objective was to determine the role of the nurse in minimizing the impact of negative influences associated with preparing for an invasive procedure. Methodology: Qualitative research was conducted through inquiring and in-depth semi-structured interviews with nurses performing preoperative preparation for paediatric patients undergoing invasive procedures and with the children themselves, from two selected hospitals in the South Bohemian Region. A total of 10 interviews were conducted with nurses and 7 with paediatric patients. The interviews were transcribed verbatim into electronic form using MS Word editor. For their detailed analysis the "pen and paper" method was used. Through coding, common characteristics were identified in the individual responses of nurses and paediatric patients. These characteristics were colour-coded based on analogously oriented units and further grouped into categories and subcategories, considering their direct relevance to the research questions on which were individual schemes created. The research was conducted in April and May of 2024. Results: The qualitative research revealed that the most important specific aspect of nursing care in the preoperative period for paediatric patients is communication, both with the children and their parents. The research results showed that among the most frequent negative impacts on children before surgery and during hospitalization is fear, especially of the environment and pain. Conclusion and recommendations for practice: The research results highlighted the nursing specifics of perioperative preparation for children indicated surgery, which can significantly influence the course of the surgical procedure itself, as well as the overall experience, coping with hospitalisation and the healing process of the child patient. Furthermore, the research results identified negative impacts on hospitalised children undergoing invasive procedures. This confirmed the significant and irreplaceable role of a nurse in the preoperative preparation of paediatric patients for surgery. The thesis concludes with suggestions for improvement in the preoperative preparation of paediatric patients for invasive procedures.
Klíčová slova:
Dětský pacient; invazivní zákrok; dětská sestra; předoperační příprava; komunikace; Paediatric patient; invasive procedure; paediatric nurse; preoperative preparation; communication
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Příprava dětského pacienta na invazivní zákrok
Současný stav: V současné době je perioperační medicína rozvíjející se víceoborovou disciplínou a zároveň hojně diskutovanou oblastí zdravotní péče, kdy právě multidisciplinární přístup a vzájemná ...
Ošetřovatelská péče u dětí po cirkumcizi
ŽIŽKOVÁ, Zuzana
2024 - český
Cirkumcize je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje předkožka, která kryje žalud penisu. Tento zákrok se provádí z různých důvodů včetně náboženských, kulturních, hygienických a zdravotních. Původně byla cirkumcize vnímána jako rituál přechodu do dospělosti a jako opatření pro zajištění hygieny. V posledních desetiletích však došlo k výrazným kulturním změnám a novému výzkumu, který přinesl podrobnější pohled na tuto problematiku. Zdravotní personál by proto měl poskytovat rodičům a pečovatelům nestranné a informované rady o možných zdravotních přínosech, rizicích a komplikacích spojených s cirkumcizí. Cílem této práce bylo zjistit, jaká ošetřovatelská péče je poskytována dětem po operačním zákroku a jaké informace a pokyny jsou rodičům/matkám poskytovány ohledně hygieny genitálií jejich synů. Teoretická část práce se zabývá popisem anatomie a fyziologie genitální oblasti mužů, chirurgickými postupy zákroku cirkumcize, ošetřovatelským procesem a multidisciplinární péčí, která je důležitá pro optimální zotavení dětského pacienta. Metodologický přístup v této práci byl založen na kvalitativním výzkumu, ve kterém byly použity polostrukturované rozhovory k získání dat od dětských sester a matek dětí po cirkumcizi. Součástí výzkumu bylo také pozorování ošetřovatelské péče a analýza lékařské a zdravotnické dokumentace. Rozhovory se sestrami obsahovaly 25 otázek, zatímco rozhovory s matkami měly 21 otázek pokrývajících různé aspekty péče a informovanosti. Výběr informantů byl záměrný, zahrnoval 3 dětské sestry z nemocnice v Českých Budějovicích a 2 dětské sestry z nemocnice v Českém Krumlově. Dalšími informanti bylo 7 matek dětí po zákroku cirkumcize. Rozhovory byly následně se souhlasem nahrány. Výsledky jsme analyzovali pomocí metody tužka a papír, jež využívá kódování. Kategorizovali jsme 9 oblastí týkajících se edukace, informovanosti rodičů a poskytovaní ošetřovatelské péče. Jednotlivé kategorie jsou tvořeny dalšími podkategoriemi, ve kterých jsou systematicky znázorněna data výsledků. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech praktické části této práce. Výsledky ukazují, že rodiče/matky často po narození dětí nejsou adekvátně nebo dostatečně informováni o správné hygieně chlapeckých genitálií. Naopak, pokud jde o hygienu po provedení obřízky, jsou rodiče/matky dobře edukováni a připraveni na domácí ošetřování. Výsledky také ukazují, že ošetřovatelská péče je individualizovaná. Dětské sestry poskytují specifickou péči o ránu a hygienu genitálií. Informovanost rodičů je klíčová pro úspěšné provádění hygienických postupů v pooperační péči doma. V Nemocnici České Budějovice a.s. se preferuje heřmánkový odvar a vazelína, zatímco v Nemocnici Český Krumlov a.s. se používá řepíkový odvar a Framykoin. Tento rozdíl reflektuje různé přístupy k péči ovlivněné místními zvyklostmi a dostupností materiálů. Dobře informovaní rodiče vykazovali lepší dodržování doporučených postupů a menší výskyt komplikací. Na základě výsledků jsme vytvořili edukační leták, jenž může sloužit jako vzorový podklad pro využití v praxi ošetřovatelským personálem. Edukační leták se týká edukace o správné hygieně chlapeckých genitálií. Circumcision is a surgical procedure in which the foreskin, which covers the glans penis, is removed. Circumcision is performed for a variety of reasons, including religious, cultural, hygienic and medical. Originally, circumcision was seen as a rite of passage into adulthood and as a measure to ensure hygiene. In recent decades, however, there have been significant cultural changes and new research that has provided a more nuanced view of the issue. Health professionals should therefore provide parents and caregivers with impartial and informed advice about the potential health benefits, risks and complications associated with circumcision. The aim of this study was to determine what nursing care is provided to children after surgery and what information and guidance is provided to parents/mothers regarding their sons' genital hygiene. The theoretical part of the thesis deals with a description of the anatomy and physiology of the male genital area, the surgical procedures of the circumcision procedure, the nursing process and the multidisciplinary care that is important for optimal patient recovery. The methodological approach in this study was based on qualitative research. Semi structured interviews were used to collect data from paediatric nurses and mothers of children after cirrcumcision. The research also included observation of nursing care and analysis of medical and nursing records. The interviews with nurses contained 25 questions, while the interviews with mothers had 21 questions, covering different aspects of care and information. The selection of respondents was deliberate, including three paediatric nurses from the hospital in České Budějovice and two paediatric nurses from the hospital in Český Krumlov. The other respondents were seven mothers of children who had undergone circulatory surgery. The interviews were subsequently recorded with consent. The results were analysed using the pencil and paper method, which uses coding. We categorized 9 domains related to education, parental awareness, and nursing care delivery. Each category is made up of further subcategories in which the outcome data are systematically presented. The results are clearly presented in the various tables and charts in the practical part of this paper. The results show that parents/mothers, often after the birth of their children, are not adequately or sufficiently informed about proper hygiene of male genitalia. On the contrary, when it comes to hygiene after circumcision, parents/mothers, are well educated and prepared for home care. The results also show that nursing care is individualized. Nurses provide specific wound care and genital hygiene. Parental awareness is crucial for successful implementation of hygiene practices in post-operative care at home. In the České Budějovice Hospital a.s., chamomile decoction and petroleum jelly are preferred, while in the Český Krumlov Hospital a.s., burdock decoction and Framykoin are used. This difference reflects different approaches to care influenced by local practices and availability of materials. Well-informed parents showed better adherence to recommended procedures and a lower incidence of complications. Based on the results, we developed an educational leaflet that can serve as a model for use in practice by nursing staff. The educational leaflet relates to education on proper hygiene of the male genitalia.
Klíčová slova:
dětský pacient; dětská sestra; ošetřovatelská pooperační péče; cirkumcize; edukace; pediatric patient; pediatric nurse; nursing care; cirkumcision; education
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Ošetřovatelská péče u dětí po cirkumcizi
Cirkumcize je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje předkožka, která kryje žalud penisu. Tento zákrok se provádí z různých důvodů včetně náboženských, kulturních, hygienických a ...
Proces resocializace osob poskytující sexuální služby
JANOUŠKOVÁ, Andrea
2024 - český
Tato bakalářská práce se zabývá procesem resocializace osob poskytujících sexuální služby. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké metody a techniky se při práci s touto cílovou skupinou využívají, jak proces vypadá a na to se zaměřuje a jakou roli má sociální pracovník v tomto procesu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá teoretickému vymezení sexuální práce, její typologii, historii a právní úpravě. Dále zkoumá motivace sexuálních pracovníků, které je vedou k poskytování sexuálních služeb, tak motivace, které mají za příčinu odchod ze sexuálních služeb. Práce analyzuje sociální práci poskytovanou těmto klientům, její metody a techniky a samotný proces resocializace klientů. Praktická část se věnuje výzkumu, který byl vyhotoven pomocí kvalitativní výzkumné strategie, metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor se skládal z 5 sociálních pracovnic, které pracují s klienty v sexuálních službách. Získaná data byla vyhodnocena otevřeným kódováním a kategorizace. Z provedeného výzkumu vyplývá, že mezi metody a techniky sociální práce s klienty poskytující sexuální služby patří individuální a terénní práce, se zaměřením na komplexní využití dostupných technik, jako je krizová intervence, motivační rozhovory a aktivní naslouchání. Dále výzkum ukazuje, že sociální pracovník, při procesu resocializace, musí dbát na zdravotní péči, sociální zabezpečení klienta a jeho návrat na legální trh práce. This bachelor thesis deals with the process of resocialization of persons providing sexual services. The aim of the thesis is to determine the methods and techniques used in working with this target group, to describe the process, and to examine the role of the social worker in this process. The thesis is divided into theoretical and practical parts. The theoretical addresses the theoretical definition of sexual work, its typology, history, and legal framework. It also examines the motivations of sexual workers that lead them to provide sexual services, as well as the motivations that cause them to leave sexual services. The thesis analyzes the social work provided to these clients, its methods and techniques, and the process of resocializing clients. The practical part focuses on research conducted using a qualitative research strategy, the method of questioning, and the technique of semi-structured interviews. The research sample consisted of five social workers who work with clients in sexual services. The collected data were evaluated using open coding and categorization. The research shows that the methods and techniques of social work with clients providing sexual services include individual work and fieldwork, focusing on the comprehensive use of available techniques such as crisis intervention, motivational interviews, and active listening. Furthermore, the research indicates that social workers, during the resocialization process, must pay attention to health care, social security of the client, and their return to the legal labor market.
Klíčová slova:
Sexuální služby; sociální práce; resocializace; trh práce; exitové programy; Sexual services; social work; resocialization; labor market; exit programs
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Proces resocializace osob poskytující sexuální služby
Tato bakalářská práce se zabývá procesem resocializace osob poskytujících sexuální služby. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké metody a techniky se při práci s touto cílovou skupinou využívají, ...
Interakce mezi matkou a novorozencem v závislosti na způsobu kojení podle modelu Barnardové
VOBORNÁ, Ludmila
2024 - český
V naší bakalářské práci jsme se zabývali vzájemnou interakcí mezi matkou a dítětem v závislosti na způsobu krmení podle modelu Barnardové. Výzkumný soubor tvořilo 14 matek. U každé matky jsme pozorovali proces kojení ve čtyřech dílčích kategoriích. Použili jsme vlastní pozorovací arch vytvořený na základě hodnotící škály NCAST. Cílem naší práce bylo podrobně popsat a posoudit problémy ve vzájemné interakci matky a novorozence v oblasti verbální a neverbální komunikace, reakce matky na aktuálně vyjadřované potřeby novorozence a problémy v oblasti vzájemné polohy novorozence a matky při kojení. V oblasti verbální komunikace matky a novorozence jsme zjistili, že tato forma je pro matky velmi přirozená. Důležitý rozdíl jsme vnímali v intenzitě prožívání této formy komunikace, kdy u matek rodících císařským řezem byla tato forma intenzivně vyžadována a někdy až nepřirozeně chtěná. V oblasti neverbální komunikace jsme zaznamenali nižší míru používání této formy komunikace u matek rodících císařským řezem způsobenou nejistotou matky, případně zvýšenou bolestivostí při kojení. V oblasti reakce matky na aktuálně vyjadřované potřeby dítěte jsme pozorovali nezvládnutí správné techniky přiložení dítěte k prsu. V těchto situacích se pozitivně projevil význam intervence laktační poradkyně. Považujeme za významné, aby se neustále rozvíjel proces odborného vzdělávání zdravotnického personálu v průběhu již vykonávané praxe. Proto se domníváme, že tento zdravotnický personál by se měl v takto specifické oblasti i nadále vzdělávat ve vyšších odborných a nejlépe vysokoškolských oborech. In our bachelor's thesis we focused on the interaction between mother and child depending on the feeding method according to Bernard's model. The research sample consisted of 14 mothers. For each mother, we observed the breastfeeding process across four subcategories. We used our own observation sheet, created based on the NCAST assessment scale. The aim of our work was to describe in detail and assess problems in the mutual interaction between mother and newborn in the areas of verbal and non-verbal communication, the mother's responses to the newborn's currently expressed needs and problems in the mutual positioning of the newborn and mother during breastfeeding. In the area of verbal communication between mother and newborn we have found that this form is very natural for mothers. We noticed a significant difference in the intensity of experiencing this form of communication, where mothers who had given birth via cesarean section required this form intensely and sometimes even unnaturally. In the area of non-verbal communication, we recorded a lower use of this form among mothers who had given birth via cesarean section due to the mother's uncertainty or increased pain during breastfeeding. In the area of the mother's response to the newborn's currently expressed needs, we observed difficulties in mastering the correct technique of attaching the child to the breast. In these situations, the positive impact of lactation consultant intervention was evident. We consider it significant to develop continuously the process of professional education of healthcare personnel during their ongoing practice. Therefore, we believe that this healthcare personnel should continue to educate themselves in such a specific area at higher professional and ideally university levels.
Klíčová slova:
matka; novorozenec; interakce; kojení; hodnotící škála; Barnardová; mother; newborn; interaction; breastfeeding; rating scale; Barnard
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Interakce mezi matkou a novorozencem v závislosti na způsobu kojení podle modelu Barnardové
V naší bakalářské práci jsme se zabývali vzájemnou interakcí mezi matkou a dítětem v závislosti na způsobu krmení podle modelu Barnardové. Výzkumný soubor tvořilo 14 matek. U každé matky jsme ...
Aplikační místnosti v kontextu kontaktního centra pro osoby závislé na návykových látkách
PLITZ, Vojtěch
2024 - český
Cílem bakalářské práce je zjistit názor klientů a zaměstnanců kontaktního centra na aplikační místnosti. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaký názor mají klienti kontaktního centra na zřízení aplikačních místností?" a "Jaký názor mají zaměstnanci kontaktního centra na zřízení aplikačních místností?". Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla vyhodnocena technikou otevřeného kódování a metodou srovnání. Pro účel výzkumu byly zvoleny dva výzkumné soubory, první výzkumný soubor tvořili klienti kontaktního centra a druhý výzkumný soubor zaměstnanci kontaktního centra. Z analýzy dat vyplynulo, že obě skupiny informantů mají na aplikační místnost pozitivní názor a její případné zavedení v ČR vnímají kladně. Aplikační místnost byla informanty často spojována s pocitem bezpečí a se snížením rizik pro klienty i společnost. V souvislosti se službami realizovanými v aplikační místnosti se objevily dva myšlenkové proudy nezávislé na příslušnosti ke skupině. První viděl velkou výhodu v nabízení komplexních a návazných služeb v aplikační místnosti pro co nejvyšší a nejefektivnější pomoc klientům. Druhý myšlenkový proud se naopak ztotožňoval s představou, že aplikační místnost by měla poskytovat jen služby související s její hlavní funkcí, protože prostředí přímo spojené s aplikací návykové látky by k řešení dalších problémů mohlo být nevhodné. Tato práce nabízí vhled do představ a názorů na aplikační místnosti u klientů a zaměstnanců kontaktního centra a tím ukazuje na jejich problémy, obavy, potřeby a preference. Touto cestou lze získat část potřebných informací pro zformování služby tak, aby byla funkční, účinná a reagovala na poptávku klientů. The aim of bachelor thesis is to ascertain the opinions of the contact center's clients and employees regarding drug consumption rooms. Two research questions were formulated: "What is the opinion of the contact center's clients on the establishment of drug consumption rooms?" and "What is the opinion of the contact center's employees on the establishment of drug consumption rooms?" A qualitative research strategy was chosen, employing interviews and semi-structured interview techniques. Data were evaluated using open coding and comparison methods. Two research samples were selected: the first consisted of clients, and the second of employees of the contact center. Data analysis revealed that both groups have a positive opinion on drug consumption rooms and view their potential implementation in the Czech Republic favorably. Drug consumption rooms were often associated with a sense of safety and a reduction in risks for both clients and society. Regarding the services provided in drug consumption rooms, two independent lines of thought emerged. The first saw an advantage in offering comprehensive and follow-up services to provide the most effective help to clients. The second line of thought aligned with the idea that the drug consumption room should only provide services related to its primary function, as an environment directly associated with drug injection might be unsuitable for addressing other issues. This thesis provides insight into the views and opinions on drug consumption rooms among the clients and employees of the contact center, highlighting their problems, concerns, needs, and preferences. This approach can obtain part of the necessary information to design the service to be functional, effective, and responsive to clients' demands.
Klíčová slova:
Aplikační místnost; kontaktní centrum; návykové látky; harm reduction; injekční uživatelé návykových látek; Drug consumption room; contact centre; addictive substances; harm reduction; injecting drug users
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Aplikační místnosti v kontextu kontaktního centra pro osoby závislé na návykových látkách
Cílem bakalářské práce je zjistit názor klientů a zaměstnanců kontaktního centra na aplikační místnosti. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaký názor mají klienti ...
Kvalita sociálních služeb v domově pro seniory
TOPKOVÁ, Pavlína
2024 - český
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním kvality sociálních služeb v domově pro seniory, v rámci čehož se dále zaměřuje na zjištění, jaká je spokojenost klientů s kvalitou sociálních služeb poskytovaných v domově pro seniory a jaké jsou z pohledu klientů její možné nedostatky. Člení se na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se bakalářská práce zabývá obdobím stárnutí, stářím a typickými změnami, které s sebou tyto období přináší, a dále je také vymezena kvalita života ve stáří, společně s konceptem aktivního stárnutí a potřebami seniorů. Následně se teoretická část zaměřuje na sociální služby, standardy kvality poskytovaných sociálních služeb a v neposlední řadě vymezuje domovy pro seniory, v rámci kterých je péče o seniory poskytována interprofesním týmem. V praktické části bakalářské práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, při kterém byla využita technika sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s cílem zjistit, jaká je kvalita sociálních služeb v domově pro seniory. Následná analýza dat byla zpracována pomocí otevřeného kódování. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že jsou klienti celkově spokojeni s kvalitou sociálních služeb, které jim jsou v domově pro seniory poskytovány. Přechod z domácího prostředí do domova pro seniory je pro klienty velkým milníkem, na který se musí postupně adaptovat. Klienti jsou spokojeni se svým pokojem i jeho vybavením, všechny prostory jsou v domově pro seniory přizpůsobené klientům a jsou prostorné. Kvalita podávané stravy a nápojů je hodnocena průměrně až nadprůměrně a s nabídkou jsou klienti spokojeni. Klienti jsou taktéž spokojeni s poskytováním péče. Personál se vždy snaží péči přizpůsobit jejich potřebám, což pro ně může být mnohdy psychicky a především fyzicky náročné. Důležitou součástí z pohledu klientů je aktivizace, která je pro ně příjemným zpestřením pobytu v domově pro seniory a napomáhá jim k začlenění do společenského života v zařízení. Nedílnou součástí, která hraje důležitou roli pro psychickou pohodu klientů, jsou návštěvy rodiny a jejich blízkých. The bachelor thesis investigates the quality of social services in a home for the elderly. It focuses on assessing client satisfaction with these services and identifying potential shortcomings from the clients' perspective. The thesis is divided into two main sections: a theoretical and a practical part. In the theoretical part, the bachelor thesis explores the period of aging, old age and typical changes associated with these stages. The quality of life in old age is also assessed, together with the concept of active aging and the needs of the elderly. Subsequently, the theoretical part focuses on social services, quality standards of social services and, last but not least, it defines homes for the elderly. In the practical part of the bachelor's thesis, a qualitative research strategy was chosen, in which a data collection technique using semi-structured interviews was used in order to find out what the quality of social services in a home for the elderly is. Subsequent data analysis was done using open coding method. The research found that clients are generally satisfied with the quality of social services provided in the home for the elderly. The transition from a home environment to a home for the elderly is a major milestone for clients, to which they have to adapt gradually. The clients are satisfied with their room and its equipment, all the rooms in the home for the elderly are adapted to the clients needs and are spacious. The quality of the food and drinks served was rated above average to average and clients are satisfied with the offerings. Clients are also satisfied with the care provided. Staff always try to tailor care to their needs, which can be mentally and especially physically challenging for them. From the clients' point of view, an important component is the activation, which is a pleasant diversification of their stay in the home for the elderly and help them to integrate into social life in the facility. Visits from family and loved ones are crucial for the clients psychological well-being.
Klíčová slova:
Stárnutí; domov pro seniory; klient; sociální pracovník; standardy kvality poskytování sociálních služeb; Aging; home for the elderly; client; social worker; social service quality standards; care quality
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Kvalita sociálních služeb v domově pro seniory
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním kvality sociálních služeb v domově pro seniory, v rámci čehož se dále zaměřuje na zjištění, jaká je spokojenost klientů s kvalitou sociálních služeb poskytovaných ...
Příprava dětí na odchod z výchovného ústavu
KOCHOVÁ, Pavlína
2024 - český
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku přípravy dětí na odchod z výchovného ústavu, přičemž identifikuje osoby, které se na této přípravě podílejí, a popisuje jejich konkrétní role a způsoby zapojení. Především poskytuje detailní pohled na práci sociálních pracovníků při přípravě dětí na odchod z výchovného ústavu. Hlavním cílem bylo zjistit, jakým způsobem jsou děti připravovány na odchod z výchovného ústavu. K dosažení cíle této bakalářské práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení základních pojmů v oblasti ústavní péče a popisuje celý proces pobytu dítěte ve výchovném ústavu, počínaje přijetím dítěte do zařízení až po jeho život po odchodu z výchovného ústavu. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum, který využíval metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili sociální pracovníci z nejmenovaných výchovných ústavů. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování, na jehož základě byly následně vytvořeny kategorie. Z výsledků výzkumu vyplývá, že aktuálně neexistuje legislativně upravený postup pro odchod dětí z výchovného ústavu, což naznačuje potřebu novelizace zákona č. 109/2002 Sb. Výzkum rovněž odhalil nedostatečnou následnou péči a podporu dětí po jejich odchodu z ústavní péče. Klíčovým faktorem, který ovlivňuje úspěšnou integraci dětí do společnosti, je rodinné prostředí, do kterého se po ukončení ústavní nebo ochranné výchovy vracejí. Zvláště rizikové jsou případy dětí z dysfunkčních rodin, se kterými nebyla během pobytu dítěte v zařízení navázána spolupráce. Dále bylo zjištěno, že děti po odchodu ze zařízení často čelí problémům se začleněním do společnosti. Z výzkumu také vyplývá, že klíčovou roli v přípravě dětí na odchod z výchovného ústavu sehrává vychovatel, který s dítětem pracuje po celou dobu jeho pobytu na jeho osamostatnění. Sociální pracovník se na této přípravě podílí nejintenzivněji v posledních třech měsících před dosažením zletilosti dítěte. This bachelor's thesis focuses on the issue of preparing children to leave educational institutions, identifying the individuals involved in this preparation and describing their specific roles and ways of engagement. It primarily provides a detailed insight of the work of social workers in preparing children for their departure from educational institutions. The main aim was to examine how children are prepared for leaving these institutions. To achieve this goal, two research questions were formulated. The bachelor's thesis is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part explains the basic concepts of institutional care and describes the entire process of a child's stay in an educational institution, from admission to life after departure. For the practical part, qualitative research was chosen, utilizing the interview method and the technique of semi-structured interviews. The research sample consisted of social workers from unnamed educational institutions. Data obtained from the interviews were analysed using open coding, which was then used to create categories. The research results indicate that there is currently no legislatively defined procedure for the departure of children from educational institutions, highlighting the need for an amendment to Law No. 109/2002 Coll. The research also revealed insufficient follow-up care and support for children after their departure from institutional care. A key factor influencing the successful integration of children into society is the family environment to which they return after the end of institutional or protective care. Particularly risky are cases involving dysfunctional families with whom no cooperation was established during the child's stay in the institution. Additionally, it was found that children often face challenges when integrating into society after leaving the institution. The research also shows that the primary role in preparing children for departure from educational institutions is played by the caregiver, who works with the child throughout their stay to support their independence. The social worker's involvement is most intensive in the last three months before the child reaches adulthood.
Klíčová slova:
výchovný ústav; ústavní výchova; ochranná výchova; integrace; příprava dětí; odchod; educational institution; institutional care; protective care; integration; preparation of children; departure
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Příprava dětí na odchod z výchovného ústavu
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku přípravy dětí na odchod z výchovného ústavu, přičemž identifikuje osoby, které se na této přípravě podílejí, a popisuje jejich konkrétní role a ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze