Ke vztahu funkce a tektoniky v typologii obřadních písní na hranici východního a západního písňového stylu
Frolcová, Věra
2017 - český Příspěvek vychází z pramenů lidové písně Moravy a Slezska a z českých, polských a slovenských komparačních pramenů. Zabývá se metrorytmickým a tektonickým principem typologie tradiční hudby. Pro typologii obřadních písní jsou příznačné integrační tendence vývoje (interetnické moravsko-slezsko-polské písňové typy společné funkce) a dezintegrační tendence vývoje (regionální a lokální typy). The paper draws on sources of traditional music from Moravia, Silesia, and from Czech, Polish and Slovak comparative material. It deals with the metro-rhythmic and tectonic principle of typology of traditional music. The typology of ceremonial song is characterized by both the integration tendencies (the inter-ethnic Moravian-Silesian-Polish types of common function), and disintegration tendencies of development (regional and local types). Klíčová slova: Czech ethnomusicology; Moravia and Silesia; Christmas and Easter carol; metro-rhythm principle of typology; tectonic method in ethnomusicology; inter-ethnic type of folk song; Moravian-Silesian-Polish typological parallels in carols Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Ke vztahu funkce a tektoniky v typologii obřadních písní na hranici východního a západního písňového stylu

Příspěvek vychází z pramenů lidové písně Moravy a Slezska a z českých, polských a slovenských komparačních pramenů. Zabývá se metrorytmickým a tektonickým principem typologie tradiční hudby. Pro ...

Frolcová, Věra
Etnologický ústav, 2017

Ke vztahu funkce a tektoniky v typologii obřadních písní na hranici východního a západního písňového stylu
Frolcová, Věra
2017 - český Příspěvek vychází z pramenů lidové písně Moravy a Slezska a z českých, polských a slovenských komparačních pramenů. Zabývá se metrorytmickým a tektonickým principem typologie tradiční hudby. Pro typologii obřadních písní jsou příznačné integrační tendence vývoje (interetnické moravsko-slezsko-polské písňové typy společné funkce) a dezintegrační tendence vývoje (regionální a lokální typy). The paper draws on sources of traditional music from Moravia, Silesia, and from Czech, Polish and Slovak comparative material. It deals with the metro-rhythmic and tectonic principle of typology of traditional music. The typology of ceremonial song is characterized by both the integration tendencies (the inter-ethnic Moravian-Silesian-Polish types of common function), and disintegration tendencies of development (regional and local types). Klíčová slova: Czech ethnomusicology; Moravia and Silesia; Christmas and Easter carol; metro-rhythm principle of typology; tectonic method in ethnomusicology; inter-ethnic type of folk song; Moravian-Silesian-Polish typological parallels in carols Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Ke vztahu funkce a tektoniky v typologii obřadních písní na hranici východního a západního písňového stylu

Příspěvek vychází z pramenů lidové písně Moravy a Slezska a z českých, polských a slovenských komparačních pramenů. Zabývá se metrorytmickým a tektonickým principem typologie tradiční hudby. Pro ...

Frolcová, Věra
Etnologický ústav, 2017

Na počátku byla politika : několik glos k tzv. guberniální sběratelské akci
Toncrová, Marta
2016 - český Zajímavosti o vzniku, průběhu a dalších osudech nejstarší sbírky lidových písní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Interesting things about the genesis, course and next fates of the oldiest collection of folk songs in Bohemia, Moravia and Silesia. Klíčová slova: Collection of folk songs; 1819; Bohemia; Moravia; Silesia; Folk songs; folk song collecting Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Na počátku byla politika : několik glos k tzv. guberniální sběratelské akci

Zajímavosti o vzniku, průběhu a dalších osudech nejstarší sbírky lidových písní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku....

Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2016

Ouvertura k první verzi opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva
2016 - český Problematika autorských verzí hudebního díla je také v případě Antonína Dvořáka (1841-1904) diskutovaná a v jistém smyslu souvisí s tématem "staré a nové", kdy stará, první či raná verze bývá východiskem té nové. Těžištěm následujícího textu je jeden ze specifických případů verze, tedy ouvertura k prvnímu zpracování Dvořákovy opery Král a uhlíř z roku 1871. Ouvertura, která jako nedílná součást této opery vychází z hudebního materiálu tohoto výsledně neprovedeného díla. A zároveň ouvertura, která jako jediná část z této opery "přežila", byla později samotným autorem "povýšena" na ouverturu koncertní a stala se tak svébytným hudebním dílem, zatímco původně zhudebněnému libretu opery se dostalo nového hudebního zpracování. Je tak shrnuta vcelku komplikovaná geneze opery Král a uhlíř, během níž vykrystalizovala Koncertní ouvertura F dur jako nová kompozice vytvořená z hudebního materiálu kompozice staré. The issue of different versions of works of music is one that is discussed in the case of Antonín Dvořák (1841-1904), and in a certain sense it is connected with the theme "old and new", when an older, earlier, or first version becomes the basis for a newer one. This text focuses on a specific example of different versions, that of the overture to the first setting of Dvořák's opera King and Charcoal Burner from the year 1871. An overture which, as an integral part of the opera, was based on the musical material contained in the work, which eventually was never performed. And at the same time an overture that was the only part of this opera to "survive", was later transformed by the composer himself to a concert overture and thus became an independent work, while the opera's libretto was set to new music. This is in a nutshell the rather complicated genesis of the opera King and Charcoal Burner, during which the Concert Overture in F Major took shape as a new composition, created from the musical material of an old one. Klíčová slova: Antonin Dvorak; King and Charcoal Burner; opera; overture; version Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Ouvertura k první verzi opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka

Problematika autorských verzí hudebního díla je také v případě Antonína Dvořáka (1841-1904) diskutovaná a v jistém smyslu souvisí s tématem "staré a nové", kdy stará, první či raná verze bývá ...

Myslivcová, Eva
Etnologický ústav, 2016

Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka
Kolátorová, Petra
2016 - český Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice vídeňského klasicismu. O klasicistním modelu lze na základě analýzy a historických souvislostí uvažovat též v případě Serenády op. 44 Antonína Dvořáka, konkrétně o Serenádě B dur KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta. Dvořák posunul Brahmsovu snahu dál směrem k pozdějšímu neoklasicismu. The paper considers the genre of the orchestral serenade in the context of reflections on “old” and “new”. The serenade form was rediscovered for the 19th century by the German composer Johannes Brahms, who built on the legacy of Viennese classicism. In the case of Antonín Dvořák’s Serenade for Wind Instruments, op. 44, it is also possible, on the basis of analysis and historical connections, to speculate about classicist models, specifically Wolfgang Amadeus Mozart’s Serenade in B Flat Major, KV 361/370a. Dvořák took Brahms’ initiative a step further, with his Serenade op. 44 presaging the trend in development towards neoclassicism, which, however, was to come much later. Klíčová slova: Antonín Dvořák; Serenade; Old or New; Johannes Brahms Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka

Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice ...

Kolátorová, Petra
Etnologický ústav, 2016

Fetiš nejstaršího zvuku. Věda, politika a fascinace počátky nahrávání zvuku
Kratochvíl, Matěj
2016 - český Vynález fonografu na konci 19. století zahájil posedlost zvukovým záznamem jako historickým dokumentem. Tím se stal důležitou součástí lidské potřeby vytvářet příběhy z archivních materiálů a dívat se na ně jako na součásti objektivní pravdy, přímé spojení s budoucností. S rostoucí dostupností historických zvukových dokumentů stoupá nutnost kritického pohledu na tyto prameny a na jejich využití coby stopy vedoucí k počátkům konkrétní kapitoly v hudební historii. Tato studie ukazuje, v jakých ohledech lze fenomén zvukového záznamu chápat jako počátek čehosi nového a v jakých případech může být tento dojem zavádějící. Ať již neúmyslně, či pod vlivem politických nebo jiných motivů mohou nahrávky prezentovat hudbu v proměněné, často zkreslené podobě. Autor se snaží – se zvláštním zřetelem k tradiční hudbě – formulovat některé obecné myšlenky, jež bychom měli mít na paměti při práci s historickými nahrávkami, abychom nepropadli přílišné fascinaci „historií hovořící přímo k nám.“ The invention of the phonograph in the late 19th century started an obsession with the recorded sound as a document of history. As such it became an important part of the human need to create stories from archival materials and to see them as parts of objective truth, a direct connection with the past. With the growing accessibility of historical audio documents, we need to look critically at these sources and at the possibility to take them as a trace leading to the beginning of a particular part of music history. The present paper shows in which ways we can see the phenomenon of sound recording truly as the beginning of something new and in which cases such an impression can be misleading. Unconsciously or with a political or other intent, recordings can present music in a very different, sometimes distorted form. With special focus on traditional music, the author attempts to formulate some general ideas that should be kept in mind when dealing with historical recordings so that we do not become too fascinated with the “past speaking directly to us”. Klíčová slova: sound recording; traditional music; phonograph; media theory; music and politics Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Fetiš nejstaršího zvuku. Věda, politika a fascinace počátky nahrávání zvuku

Vynález fonografu na konci 19. století zahájil posedlost zvukovým záznamem jako historickým dokumentem. Tím se stal důležitou součástí lidské potřeby vytvářet příběhy z archivních materiálů a dívat se ...

Kratochvíl, Matěj
Etnologický ústav, 2016

Inovace tradice: fenomén mužských sborů na Slovácku a jeho počátky
Uhlíková, Lucie
2016 - český Studie se zamýšlí nad rozdílem mezi udržováním kulturního dědictví a živou, resp. inovovanou tradicí, a to na příkladu repertoáru mužských pěveckých sborů v regionu Slovácko. The study reflects the difference between the preservation of cultural heritage and the living, or innovated tradition, on an example of the repertoire\nof male folk voice choirs in the ethnographic area of Slovácko. Klíčová slova: Field research; ethnocultural traditions; ethnology; transformation of tradition; male voice folk choirs; the Slovácko region Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Inovace tradice: fenomén mužských sborů na Slovácku a jeho počátky

Studie se zamýšlí nad rozdílem mezi udržováním kulturního dědictví a živou, resp. inovovanou tradicí, a to na příkladu repertoáru mužských pěveckých sborů v regionu Slovácko....

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2016

Lidová léčba, rituál a magie u Čechů z Ukrajiny a Kazachstánu
Beranská, Veronika
2016 - český Příspěvek pojednává o dvou úzce tematicky provázaných oblastech lidského konání a myšlení, jakými jsou praktická snaha o navrácení zdraví v podobě léčebných postupů a víra v duchovní sféru (transcendentno) přesahující jedince a jeho jednání v každodenním životě. Rámec textu je pro přehlednost rozčleněn do podkategorií zabývajících se jednotlivými aspekty lidového léčení a jejich adaptabilitou na změnu prostředí. Příspěvek vychází ze vzpomínek a pamětí přesídlených Čechů z oblasti bývalého Sovětského svazu a poznatků tematicky zaměřené literatury. The paper deals with the two closely interrelated thematic areas of human activity and thought, such as practical effort to recover health in the form of healing practices and the belief in the spiritual transcendence) beyond the individual actions in everyday life. The text is clearly divided into subcategories in accordance with the various aspects of folk healing and their adaptability to environmental change. The article is based on recollections and memories of Czechs resettled from the former Soviet Union and the knowledge of themed literature. Klíčová slova: folk healing; ritual; compatriots; Ukraine; Kazakhstan Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Lidová léčba, rituál a magie u Čechů z Ukrajiny a Kazachstánu

Příspěvek pojednává o dvou úzce tematicky provázaných oblastech lidského konání a myšlení, jakými jsou praktická snaha o navrácení zdraví v podobě léčebných postupů a víra v duchovní sféru ...

Beranská, Veronika
Etnologický ústav, 2016

Patrimoniální (ne)povinná četba - exotika v inventářích zapsaná
Suchomelová, Marcela
2016 - český Klíčová slova: the records/registers of agro-forestry-manors archives; the artifacts Far East; Czech and Moravian nobility (Wallenstein - Lichnowski - Metternich); aristocratic collections Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Patrimoniální (ne)povinná četba - exotika v inventářích zapsaná

Suchomelová, Marcela
Etnologický ústav, 2016

Historické nahrávky autentických forem lidové hudby na Klatovsku
Vejvoda, Zdeněk
2015 - český Klíčová slova: historical recordings; folk music; folk song; Klatovy region; Šumava Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Historické nahrávky autentických forem lidové hudby na Klatovsku

Vejvoda, Zdeněk
Etnologický ústav, 2015