Počet nalezených dokumentů: 989
Publikováno od do

Key barriers, opportunities and good practices for entrepreneurship and innovation
Křížková, Alena; Marková Volejníčková, Romana; Pospíšilová, Marie; Vohlídalová, Marta
2023 - anglický
The report is focused on barriers, opportunities and good practices for gender-sensitive innovations and entrepreneurship. It is based on the analysis of 36 interviews with experts from the health, green and digital fields and the target groups defined in the quadruple helix of academia, citizens, industry, and government. The interviews were collected by 12 GILL partners in the 10 consortium countries in 2023. Gender stereotypical cultural beliefs and norms, masculine bias, gender segregation, lack of funding, lack of policies to support work-life balance and lack of political will and empirical evidence to remove these barriers are the main problems identified. The opportunities reflected largely correspond to these barriers and highlight the role of key actors, such as the EU, in setting standards. Projects focusing on fixing the number of women under-represented in certain fields and occupations and management positions predominate among good practices. Klíčová slova: .gender equality; gender in entrepreneurship; gender in science; gender in innovation; gender stereotypes; good practices Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Key barriers, opportunities and good practices for entrepreneurship and innovation

The report is focused on barriers, opportunities and good practices for gender-sensitive innovations and entrepreneurship. It is based on the analysis of 36 interviews with experts from the health, ...

Křížková, Alena; Marková Volejníčková, Romana; Pospíšilová, Marie; Vohlídalová, Marta
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o hospodaření s energiemi – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - český
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku hospodaření s energiemi. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se domácnostem respondentů daří hradit náklady na spotřebu elektřiny, topiva a vody, zda mají obavy ohledně zajištění vytápění v ČR, jaké jsou podle jejich názoru možnosti snížení spotřeby energií v jejich domácnosti a zda vývoj na trhu s energiemi přiměje jejich domácnost ke snížení spotřeby.\nTéměř polovina (47 %) domácností respondentů jen obtížně hradí náklady na spotřebu elektřiny, podíl těch, které obtížně hradí náklady na zemní plyn nebo tuhá paliva, se v rámci domácností, jež je používají, pohyboval okolo dvou pětin (43 % u zemního plynu, 39 % u tuhých paliv).\nTři z deseti domácností podle vyjádření respondentů obtížně hradí náklady na spotřebu vody.\nV porovnání s rokem 2018 se situace s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva i vody zhoršila, nejvýrazněji pak v případě spotřeby elektřiny, kde podíl těch, kdo tyto náklady hradí obtížně, vzrostl z 26 % na 47 %.\nObtíže s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva a vody jsou silně závislé na příjmové situaci a životní úrovni domácnosti, ale také na jejím složení, přičemž relativně hůře jsou na tom domácnosti, ve kterých žijí lidé osaměle.\nTři čtvrtiny (74 %) Čechů vyjadřovaly obavy o zajištění vytápění v ČR.\nJen 7 % dotázaných si myslí, že v jejich domácnosti jsou velké možnosti ke snižování spotřeby energie, 30 % nevidí žádné a 60 % vidí pouze malé.\nTři čtvrtiny (75 %) Čechů přitom soudily, že vývoj na trhu s energiemi je donutí snížit spotřebu, v tom čtvrtina (25 %) si myslela, že výrazně. In the period from the first half of September to the beginning of November 2022, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions focused on the issue of energy management. The survey specifically investigated how the households of the respondents manage to cover the costs of electricity, fuel and water consumption, whether they have concerns regarding the provision of heating in the Czech Republic, what, in their opinion, are the possibilities of reducing energy consumption in their household and whether the development of the energy market will make their household to reduce consumption.\nAlmost half (47%) of the respondents' households find it difficult to cover the costs of electricity consumption, the share of those who find it difficult to cover the costs of natural gas or solid fuels was around two fifths of the households that use them (43% for natural gas, 39% for solid fuels).\nAccording to respondents, three out of ten households find it difficult to cover the costs of water consumption.\nCompared to 2018, the situation with paying the costs of electricity, fuel and water consumption worsened, most significantly in the case of electricity consumption, where the share of those who have difficulty paying these costs increased from 26% to 47%.\nDifficulties in covering the costs of electricity, fuel and water consumption are strongly dependent on the income situation and standard of living of the household, but also on its composition, with households in which people live alone having a relatively worse situation.\nThree quarters (74%) of Czechs expressed concern about the provision of heating in the Czech Republic.\nOnly 7% of respondents think that there are big opportunities to reduce energy consumption in their home, 30% see none and 60% see only small ones.\nAt the same time, three-quarters (75%) of Czechs thought that the development of the energy market would force them to reduce consumption, and a quarter (25%) thought that significantly. Klíčová slova: public opinion; reduce consumption; electricity; Energy; fuel; water Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Veřejnost o hospodaření s energiemi – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023
Tuček, Milan
2023 - český
V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.\nNejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo mít devět desetin dotázaných. Dalšími odmítnutými jsou lidé závislí na alkoholu a lidé s kriminální minulostí – sousedství s nimi odmítá 69 %, resp. 64 % dotázaných.\nNaopak ani chudí, ani bohatí nejsou nevítanými sousedy – odmítají je jen zanedbatelná 2 % dotázaných, resp. 5 % dotázaných.\nSedmina dotázaných odmítá sousedství s lidmi jiné barvy pleti a s cizinci, žijícími v ČR.\nMíra tolerance ke zkoumaným skupinám byla v dlouhodobé perspektivě – mezi roky 2003 až 2020 - víceméně stabilní. Letos ovšem došlo k významnému snížení odmítnutí sousedství u většiny sledovaných skupin (převážně o 10 a více procentních bodů).\nOproti prvnímu měření postupně pokleslo odmítání lidí s homosexuální orientací na zhruba polovinu, letos dokonce na čtvrtinu (ze 42 % na letošních 11 % dotázaných).\nOdmítání cizinců, lidí s jinou barvou pleti, muslimů a také homosexuálů se podle očekávání liší podle dosaženého vzdělání, věku a životní úrovně. Nejmladší věková kohorta je výrazně tolerantnější k drogově závislým a alkoholikům. In February and March 2023 Public Opinion Research Centre focused on social distance among the majority population and different social groups. Social distance was measured by a specific question: people should pick from a list of 15 different groups those, which they would not like to have as neighbours. Klíčová slova: public opinion; tolerance; different social groups; majority population Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023
Kyselá, Monika
2023 - český
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná také v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, odborů a rádií. Ve vztahu k neziskovým organizacím je důvěra a nedůvěra víceméně vyrovnaná. U zbývajících institucí (televize, internet) již mírně či výrazně (politické strany a hnutí, církve, tisk) převažuje nedůvěra.\nV porovnání s předchozím šetřením z března 2022 případně srpna 2021 byly zaznamenány největší změny v případě odborů (nárůst důvěry o 10 procentních bodů), neziskových organizací, výzkumů veřejného mínění a politickým stranám (nárůst důvěry shodně o 6 procentních bodů), internetu (nárůst důvěry o 5 procentních bodů) bank a rádií (nárůst důvěry shodně o 4 procentní body). Armáda a Policie ČR naopak meziročně zaznamenávají pokles důvěry (shodně o 5 procentních bodů).\nMezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti oproti minulému šetření z března 2022 mírně nižší. Svým nejbližším důvěřuje 94 % dotázaných (pokles o 4 procentních body), obyčejným lidem pak 73 % (pokles o 6 procentních bodů). Of the public institutions surveyed, the police (74%), the army and banks (68%) are the most trusted. On the other hand churches (28%) and political parties & movements (24%) are the least trusted.\nHigher prevalence of trust over distrust is also evident in the case of courts, opinion polls, trade unions and radio. In relation to non-profit organisations, trust and distrust are more or less equal. For the remaining institutions (television, the internet), mistrust is already slightly or strongly prevalent (political parties and movements, churches, the press).\nCompared to the previous survey of March 2022 and August 2021 respectively, the biggest changes were recorded in the case of trade unions (10 percentage point increase in trust), non-profit organisations, opinion polls and political parties (6 percentage point increase in trust), the internet (5 percentage point increase in trust) banks and radio (4 percentage point increase in trust). The army and the police, on the other hand, recorded a year-on-year decline in trust (by 5 percentage points).\nInterpersonal (social) trust is slightly lower in Czech society compared to the previous survey from March 2022. 94% of respondents trust their closest relatives (down by 4 percentage points), while 73% trust ordinary people (down by 6 percentage points). Klíčová slova: public opinion; institutions of public life; interpersonal trust; police; army; banks; churches; political parties & movements Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku nezajímá. Podle naprosté většiny (90 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když více než polovina (53 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a dalších 37 %, že se pravděpodobně mění.\n\nPodle více než čtvrtiny (27 %) dotázaných lidská činnost ke změně klimatu „přispívá zásadně“, podle dalších 37 % k ní „přispívá velmi“ a další necelá třetina (31 %) dotázaných si myslí, že k ní „přispívá trochu“. Pouze 3 % dotázaných zastávají názor, že lidská činnost ke změně klimatu „vůbec nepřispívá“. Osobní zodpovědnost za změnu klimatu na Zemi cítí 42 % respondentů, většina (56 %) naopak osobní zodpovědnost necítí.\nPřibližně sedm z deseti (71 %) občanů se přiklání k názoru, že pokud by lidé změnili svoje současné chování, tak mohou současnou změnu klimatu „zpomalit“ a další více než dvacetina (6 %) si myslí, že ji mohou dokonce „úplně zastavit“. Na druhé straně pětina (20 %) občanů se domnívá, že lidé změnou svého chování „nemohou změnu klimatu nijak ovlivnit“. In a survey conducted from the end of July to the second half of September 2023, the CVVM SOÚ AV ČR dealt with the long-standing and highly debated topic of climate change on Earth. We were interested in what the Czech public thinks about this topic. Just three-fifths (60%) of respondents are somewhat worried about the impacts of climate change (15% very worried, 445 somewhat worried), while 38% are not worried.\n\nMore than a half (51%) of respondents are interested in the issue of climate change, with 8% 'very interested' and 34% 'somewhat interested'. More than a quarter (27%) of respondents think that human activity contributes 'fundamentally' to climate change, 37% think it contributes 'a lot' and just under a third (31%) think it contributes 'a little'. Only 3% of respondents believe that human activity is 'not contributing at all' to climate change. 42% of respondents feel personally responsible for climate change on Earth, while the majority (56%) do not feel personally responsible. Klíčová slova: public opinion; Climate; Change; Interest; Human influence Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – srpen/září 2023

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze necelá dvacetina (5 %) českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.\nNejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je dle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (75 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (34 %).\nVíce než polovina žen (54 %) zajištuje veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli ale hraje jen necelá čtvrtina mužů (23 %).\n\nČeští občané nejčastěji nakupují potraviny (pravidelně či občas) v hypermarketu/supermarketu (98 %), v menších obchodech (91 %) či specializovaných prodejnách typu řeznictví nebo pekařství (83 %),\nZ aktivit, které k plýtvání potravinami spíše přispívají, lidé nejčastěji nakupují potraviny, protože jsou ve slevě nebo ve výhodném balení (alespoň občas to dělá 88 % občanů).\nZ aktivit, které se naopak doporučují dělat jako prevence proti plýtvání, si lidé nejčastěji před nákupem zkontrolují, co mají v lednici a ve spíži (84 %), a dále u nakupovaných potravin kontrolují datum minimální trvanlivosti/spotřeby (78 %). In its regular survey the Public Opinion Research Centre at the Institute of Sociology, Czech Academy of Sciences, examined the Czech public’s attitudes and opinions on the issue of food waste. More than a half (52%) of the respondents consider food waste to be a big problem, more than two-fifths (42%) think food waste is not right, but there are more urgent problems that need to be solved and only twentieth (5%) of the Czech public does not consider food waste to be a big problem in society.\n\nThe most important reason for reducing food waste according to respondents is to save money for their household (75%), while the least important reason is to change society through their behavior (34%).\nThe majority (55%) of respondents go shopping several times a week, while a quarter (25%) go shopping once a week. 14% of respondents shop every day. Klíčová slova: public opinion; food waste; Shopping Behaviour; Consumer Behaviour Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (50 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (41 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství naší země v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR (56 %) a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě (60 %).\n\nNecelá třetina (31 %) českých občanů si myslí, že členství v NATO neovlivňuje postavení ČR ve světě, více než dvě pětiny (43 %) dotázaných pak uvedly, že pozice naší země ve světě je členstvím v NATO posilována. Názor, že členství v Severoatlantické alianci naopak pro naši zemi znamená oslabení její pozice ve světě, zastává 15 % občanů.\nTéměř tři čtvrtiny (72 %) českých občanů jsou přesvědčeny o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Přibližně pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.\nEvropské unii (EU) v současnosti důvěřují necelá polovina občanů (47 %), nadpoloviční většina veřejnosti (54 %) má důvěru k Organizaci spojených národů (OSN). Severoatlantické alianci (NATO) důvěřují téměř tři pětiny (57 %) českých občanů. In the summer 2023 Public Opinion Research Centre carried out a survey about NATO. Within the project were examined satisfaction with membership in NATO. Almost two-thirds (67%) of Czech citizens are satisfied with the Czech Republic's membership in the North Atlantic Alliance, more than a quarter (26%) is dissatisfied.\n\nIn the current research, the opinion that NATO is a guarantee of the independence of the Czech Republic (50%) and not a form of subordination to a foreign power (41%) was statistically significantly predominant. Klíčová slova: public opinion; NATO; satisfaction with membership; independence; subordination Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023

S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Hodnotové orientace – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
2023 - český
Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá . Baterie otázek, která byla poprvé dotazována v roce 1990, byla v roce 2014 doplněna dvěma výroky („mít děti“ a „mít vlastní pěkné bydlení“), které pokrývají určité podstatné doposud chybějící hodnotové orientace.\n\nNa prvních třech místech v pořadí podle důležitosti se umístily „žít ve spokojené rodině“, „mít přátele, se kterými si dobře rozumíte“ a „žít ve zdravém životním prostředí“ (v součtu „velmi“ a „spíše důležité“ 95 % dotázaných).\n\nNa posledních třech místech jsou hodnoty „prosazovat politiku své strany, hnutí“, „mít hezké věci, které nemá každý“ a „mít práci, která umožňuje řídit činnost jiných lidí“ (v součtu „zcela“ a „spíše nedůležité“ 60-70 %).\n\nOd posledního šetření v roce 2014 statistiky významně zvýšila důležitost hodnot spojených s obsahem práce, s informovaností a vzdělaností, s životním prostředím a obecnými životními strategiemi (posílení individualizace společnosti). Naopak poklesla významnost hodnot „mít hezké věci, které nemá každý“, „vydělat hodně peněz“, „mít jakoukoliv práci, jen abyste byl zaměstnán a nebral podporu“ (zeslabení orientace na materiální spotřebu).\n\nHodnotové orientace jsou generačně výrazně odlišné oblastech rodiny a soukromého života (vyšší důležitost u starších generací), v oblasti obsahu práce a obecných životních strategií (vyšší důležitost u mladších generací).\n\nVliv pohlaví byl zjištěn u hodnot vázaných na pracovní a životní kariéru – vyšší důležitost pro muže. Jde o potvrzení genderového stereotypu, který se v jiných oblastech (rodina, práce, …) nepotvrdil.\n\nDosažené vzdělání ovlivnilo pouze hodnoty z oblasti občanské angažovanosti - pro respondenty s vysokoškolským vzděláním jsou důležitější než pro respondenty s nižším vzděláním. Summer survey of Public Opinion Research Centre focused on the matter of values and their importance for Czech people. Klíčová slova: public opinion; value; general life strategies; environment; education; awareness; content of work Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Hodnotové orientace – červen/červenec 2023

Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
2023 - český
Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit Sociologického ústavu AV ČR v rámci Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.\n\nKonkrétně jsme zjišťovali, zda se lidé věnují různým činnostem souvisejícím se samozásobitelstvím, zda se věnují produkci vlastních potravin (ovoce, zelenina, vejce, maso, apod.) a pokud ano, tak kde a proč, zda lidé, kteří ve své domácnosti něco pěstují či vyrábějí, tak tyto produkty někomu darují nebo s někým vyměňují, případně s kolika lidmi. Zajímal nás i pohled z druhé strany, tedy zda sami lidé od někoho dostávají doma vyrobené či vypěstované potraviny. V neposlední řadě jsme se zaměřili i na způsob nakládání s bioodpadem a porovnání současného zásobování potravinami s dobou před deseti lety.\n\nNecelá polovina (47 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 7 % v bytě nebo na balkóně.\nMezi nejdůležitější důvody, proč lidé produkují vlastní potraviny, patří získání zdravých potravin (25 %), čerstvých potravin (24 %), úspora peněz (19 %) a že je to koníček (15 %).\n\n\nVíce než dvě třetiny (69 %) lidí nějakou část z toho, co ve své domácnosti vypěstují nebo vyrobí, někomu darují nebo s někým vymění.\nLidé nejčastěji dostávají domácí potraviny od členů blízké rodiny (55 %) a od přátel (50 %).\n\n\nNejčastějším způsobem nakládání s bioodpadem je využívání hnědých popelnic (57 %), téměř polovina lidí kompostuje bioodpad na zahradě (47 %). Přibližně čtvrtina lidí, kteří bioodpad ve své domácnosti třídí, jej odevzdává ve sběrném dvoře (26 %) nebo vytříděný bioodpad dále využívá pro zvířata (25 %). Méně než pětina využívá velkoobjemové kontejnery (18 %)nebo jej daruje k využití někomu jinému (17 %). Velmi okrajové je využití vermikompostérů (5 %) a komunitních zahrad (1 %).\n\n\nPolovina (49 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, třetina (33 %) chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 12 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.\n\n\nVíce než dvě pětiny (41 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo. A significant part of the regular CVVM Our Society survey conducted in June and July 2023 was dedicated to the topic of homesteading and gardening.\n\nThese topics are part of the activities of the Institute of Sociology of the CAS within the framework of the AV21 Food for the Future Strategy.\n\nSpecifically, we investigated whether people engage in various activities related to subsistence farming, whether they produce their own food (fruits, vegetables, eggs, meat, etc.) and if so, where and why, whether people who grow or produce something in their households give these products to someone or exchange them with someone, or with how many people.\n\nWe were also interested in the other side of the story, i.e. whether people themselves receive home-grown or home-produced food from someone.\n\nLast but not least, we also looked at how bio-waste is managed and how the current food supply compares to ten years ago.\n\nAbout half (47%) of people grow their own food in their garden, 7% in their flat or on their balcony.\n\n\nThe most important reasons why people produce their own food are obtaining healthy food (25%), fresh food (24%), saving money (19%) and that it's a hobby (15%).\n\n\nMore than two thirds (69%) of people give or trade some of what they grow or produce in their household to someone.\nPeople are most likely to receive home-grown food from close family members (55%) and friends (50%).\n\n\nThe most common way of managing bio-waste is to use brown bins (57%), and almost half of people compost bio-waste in the garden (47%). Around a quarter of people who sort bio-waste in their household take it to a collection yard (26%) or give the sorted bio-waste to animals (25%). Less than a fifth use bulk containers (18%) or donate it to someone else (17%). The use of vermicomposters (5%) and community gardens (1%) is very marginal.\n\n\nHalf (49%) of people work in their garden on a regular basis, i.e. at least once a month during the season, a third (33%) go foraging for mushrooms, berries or herbs, and 12% keep domestic animals.\n\n\nMore than two-fifths (41%) of respondents believe that their household food supply has not changed between now and ten years ago. Klíčová slova: public opinion; homesteading; gardening; farming; bio-waste; own food; healthy food; fresh food; saving money; hobby Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023

Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Daně z pohledu veřejného mínění – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
2023 - český
Letní šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Zároveň zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy.\n\nČeská veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy u nás jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké.\n\nNecelé tři pětiny (59 %) Čechů se vyslovují pro progresivní zdanění příjmů, respektive pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy.\n\nNázory jak na progresivní zdanění, tak na hodnocení daní v souvislosti s výší příjmu jsou v posledních 10 letech poměrně stálé.\n\nZa pro sebe srozumitelný pokládají daňový systém dvě pětiny (38 %) české veřejnosti. Zde oproti minulému šetření z roku 2019 došlo k výraznému nárůstu o 12 procentních bodů. According to summer 2023 survey of the Public Opinion Research Centre 18% of citizens regard taxation on high-income earners as high, 29% say it is adequate and 43% think it is low.\n\nTaxation on average-income earners is considered to be high by 39% of respondents, adequate by 51% and low by 2% of citizens.\n\nTaxation on low-income earners was supposed to be high by 59%, adequate by 31% and low by 2%.\n\n59% of respondents think that tax rate should be higher for high-income earners than for low-income earners. Klíčová slova: public opinion; tax; taxation; tax rate; income Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Daně z pohledu veřejného mínění – červen/červenec 2023

Letní šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Zároveň zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze