Národní úložiště šedé literatury

Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče
CAHOVÁ, Veronika
2024 - český Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na správnou ošetřovatelskou péči o močový katetr, zmiňuje také nejčastější komplikace vzniklé z důsledku zavedení katetru. Dále se velká část zaměřuje na domácí péči a edukaci. Cílem bylo zmapovat výměnu permanentního močového katetru, dále také zjistit rozdíly při výměně v urologické ambulanci a v domácí péči, v neposlední řadě bylo cílem porovnat zkušenosti pacientů s oběma formami výměny. Byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Dotazovány byly čtyři sestry z domácí péče a čtyři sestry z urologické ambulance. Stejně tak čtyři pacienti z domácí péče a čtyři pacienti z urologické ambulance. Byly stanoveny tři cíle, ke každému byla zvolena jedna výzkumná otázka. Výzkumné otázky zjišťovali specifika při výměně katetru a ošetřovatelskou péči o močový katetr v urologické ambulanci i v domácí péči. Poslední výzkumná otázka zjišťovala role sester při tomto výkonu. Výsledky výzkumu ukazují rozdíl v pečlivosti sester. Sestry z urologické ambulance nedodržují dané zásady při katetrizaci močového měchýře. Edukace pacientů probíhá v urologické ambulanci i v domácí péči, ale sestry z domácí péče, edukují pacienty lépe a častěji než sestry z urologii. Edukace by se měla více zaměřit na pohyb s katetrem, aby se předcházelo komplikacím. Pacienti jsou spokojení z oběma formami výměny, ale je jasně vidět, že domácí péče je nejen pro pacienty, ale i pro nemocnice mnohem výhodnější a snazší. Výstupem práce je podklad pro zlepšení nedostatků při výkonu, ale také může sloužit jako motivace pro rozšiřování spolupráce mezi nemocnicí a domácí péči. This bachelor's thesis addresses the issue of exchanging a permanent urinary catheter in men - outpatient care vs. home health care. The theoretical part of this work focuses on the catheterization process, proper nursing care of the urinary catheter, and also mentions the most common complications arising from catheter insertion. A significant portion also focuses on home care and education. The objective was to map the exchange of the permanent urinary catheter and to identify differences in the exchange process between a urological clinic and home care, and lastly, to compare patient experiences with both forms of exchange. A qualitative research method was used, employing semi-structured interviews. Four nurses from home care and four from a urological clinic were interviewed, as well as four patients from home care and four from the urological clinic. Three objectives were set, each associated with one research question. The research questions investigated specifics in catheter exchange and nursing care for the urinary catheter both in the urological clinic and in home care. The last research question examined the roles of nurses in this procedure. The research results show a difference in the thoroughness of nurses. Nurses from the urological clinic do not adhere to the proper guidelines during catheterization of the bladder. Patient education occurs in both the urological clinic and home care, but nurses from home care educate patients better and more frequently than nurses from urology. Education should focus more on catheter movement to prevent complications. Patients are satisfied with both forms of exchange, but it is clear that home care is not only more advantageous for the patients but also easier for hospitals. The output of the work is a basis for improving deficiencies in performance, but can also serve as motivation for expanding collaboration between hospitals and home care. Klíčová slova: Katetr; katetrizace; domácí péče; urologie; spolupráce; komplikace; edukace; Catheter; catheterization; home care; urology; collaboration; complications; education Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče

Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na ...

CAHOVÁ, Veronika
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Ošetřovatelská péče u žen po operaci prsní žlázy
EISENWORTOVÁ, Lucie
2024 - český Bakalářská práce nesoucí název "Ošetřovatelská péče u žen po operaci prsní žlázy" se zaměřuje na péči, která je poskytnuta ženám po prodělání onkologického onemocnění. Rozhovory k této práci poskytly sestry, které tuto péči vykonávají. Jedná o sestry, které pracují na chirurgických odděleních. Dále sestry, které pracují v ambulancích, konkrétně zaměřené na péči v onkologických ambulancích. V poslední řadě se jedná o sestry pracující v ambulancích praktického lékaře pro dospělé. Teoretická část práce se zaměřuje převážně na ošetřovatelskou péči po operaci a následnou péči v podobě rekonvalescence. Též teoretická část obsahuje anatomický základ a předoperační péče. Následně byly vytvořené cíle práce. První cíl práce je zjistit, jaká je role sestry v péči o pacientku po operaci prsní žlázy. Dále stanovit, jaká jsou specifika v péči po operaci prsní žlázy. V poslední řadě určit, jaká je úloha sestry v rekonvalescenci po operaci prsní žlázy. Empirická část práce se zaměřuje na kvalitativní výzkum, který probíhal ve formě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami, které pracují na výše uvedených odděleních. Do výzkumného souboru bylo dohromady zapojeno deset sester, z nichž pět sester pracuje na chirurgických oddělení, následné tři pracují v onkologických ambulancích a zbylé dvě pracují v ambulanci praktického lékaře. Výsledky výzkumu ukazují, jak probíhá ošetřovatelská péče. Je zde nastíněna předoperační, pooperační a dlouhodobá péče z pohledu sester. Dále dle rozhovorů byly sestaveny výsledky, kterými jsou edukační činnost sester a psychická stránka pacientek z pohledu sester. Následné zaměření práce se věnuje nedostatkům v péči s pacientkami. V poslední části se práce zaobírá možnými alternativami do budoucna. V rámci doporučení do budoucna je pro sestry důležité se více zajímat o nové znalosti, které se objevují v péči o pacientky s onkologickým onemocněním. This bachelor's thesis, entitled "Nursing care for women after breast gland operations," investigates the provision of care to women following oncological diseases. The research draws on interviews with nurses who deliver this care, focusing on those employed in surgical departments, oncology clinics, and general practitioners' clinics for adults. The theoretical framework of the thesis concentrates on nursing care post-surgery and the ensuing convalescent care, incorporating anatomical basics and preoperative care into its scope. The objectives of the study were to ascertain the role of the nurse in patient care following breast surgery, to identify specific aspects of postoperative care, and to define the nurse's role during the convalescence period. The empirical section of the thesis employs qualitative research methods, specifically semi-structured interviews with nurses working in the aforementioned departments. Ten nurses participated in this study: five from surgical departments, three from oncology clinics, and two from a general practitioner's clinic. Findings reveal the processes involved in nursing care, detailing preoperative, postoperative, and long-term care from the perspective of nurses. Further insights were gained into the educational activities performed by nurses and the psychological aspects of patient care, as reported by the nurses. The study also highlights current shortcomings in patient care and explores potential future alternatives. Recommendations for future practice emphasize the importance for nurses to engage with emerging knowledge in the care of patients with oncological conditions. Klíčová slova: Ošetřovatelská péče; pooperační péče; onkologické onemocnění prsu; všeobecná sestra; chirurgická péče; onkologická ambulance; ambulance praktického lékaře pro dospělé; Nursing care; postoperative care; breast oncology; general nurse; surgical care; onkology outpatient clinic; adult general practitioner outpatient clinic Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Ošetřovatelská péče u žen po operaci prsní žlázy

Bakalářská práce nesoucí název "Ošetřovatelská péče u žen po operaci prsní žlázy" se zaměřuje na péči, která je poskytnuta ženám po prodělání onkologického onemocnění. Rozhovory k této práci poskytly ...

EISENWORTOVÁ, Lucie
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Informovanost pacientů před koronarografií
KVAČKOVÁ, Michaela
2024 - český Bakalářská práce se zabývala informovaností pacientů před koronarografií. Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z hlavních potíží dnešní populace. K rychlému a efektivnímu zhodnocení stavu koronárních tepen je využívána vyšetřovací metoda zvaná koronarografie. Je to invazivní metoda, díky které můžeme zobrazovat koronární tepny srdce a najít místa, jež jsou zúžená či uzavřená. Tato práce byla zaměřena na informovanost pacientů, kteří měli tento výkon podstoupit. Cílem této bakalářské práce bylo zmapování informovanosti pacientů před koronarografií. Zjistit, jak byly informace předávány a jaký měly vliv na pocit bezpečí pacienta. V teoretické části je náhled do získaných informací o koronarografickém vyšetření. Rozebírá se zde onemocnění koronárních tepen, na které navazuje kapitola o samotné koronarografii a ošetřovatelské péči. Poslední dvě kapitoly práce se zabývají edukací z pohledu sestry a informovaností pacienta s navazujícím informovaným souhlasem. Výzkum mé bakalářské práce byl zpracován kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl složen z dvaceti otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen pacienty, kteří byli přijati ke koronarografii. Data, která byla získána, byla dále zpracována pomocí kódování a metody "tužka a papír". Z výsledného šetření bylo zjištěno, že pacienti jsou dostatečně informováni o koronarografii. Předávání informací lékařem či sestrou bylo pro pacienty efektivní. Pacienti byli dobře obeznámeni o koronarografii a jejich pocit bezpečí tímto vzrostl. This bachelor's thesis dealt with informing patients before coronary angiography. Cardiovascular diseases are one of the major problems of today's population. An examination method called coronary angiography is used to quickly and effectively evaluate the condition of the coronary arteries. It is an invasive method thanks to which we can image the coronary arteries of the heart and find places that are narrowed or closed. The thesis was focused on informing patients who were to undergo this procedure. The aim of this bachelor's thesis was to map the awareness of patients before coronary angiography. To find out how the information was conveyed and what effect it had on the patient's sense of security. In the theoretical part, there is an overview of the obtained information about coronary angiography examination. Coronary artery disease is discussed here, followed by a chapter on coronary angiography itself and nursing care. The last two chapters of the thesis deal with education from the nurse's point of view and patient awareness with subsequent informed consent. The research of my bachelor's thesis was processed using a qualitative method with semi-structured interview. The interview consisted of twenty questions. The research sample consisted of patients who were admitted for coronary angiography. The data that was obtained was further processed using coding and the "pencil and paper" method.The resulting investigation revealed that patients are sufficiently informed about coronary angiography. The delivery of information by the doctor or nurse to the patients was effective. Patients were well informed about coronary angiography and their sense of security increased. Klíčová slova: Koronarografie; onemocnění koronárních tepen; edukace; informovanost; pacient; Coronarography; coronary artery disease; education; awarenes; patient Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Informovanost pacientů před koronarografií

Bakalářská práce se zabývala informovaností pacientů před koronarografií. Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z hlavních potíží dnešní populace. K rychlému a efektivnímu zhodnocení stavu ...

KVAČKOVÁ, Michaela
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterní cirhózou
MATIÁŠOVÁ, Michaela
2024 - český Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta s jaterní cirhózou a její problematiku. Jaterní cirhóza je onemocnění, při kterém dochází k uzlovité přestavbě jater a její výskyt je čím dál častější. Při tomto onemocnění je důležitá ošetřovatelská péče, zaměření se na potřeby pacienta a jeho edukaci o režimových opatřeních, která by měl dodržovat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s jaterní cirhózou, jejich potřeby a znalosti sester a pacientů o režimových opatřeních. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. První výzkumný soubor tvořilo osm sester, které pracují na gastroenterologickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo sedm pacientů, kteří byli na gastroenterologickém oddělení hospitalizovaní. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry správně nehodnotí riziko podvýživy. Dále jsme zjistili, že pacienti nejsou dostatečně informováni o možných komplikacích jaterní cirhózy. Z výsledků také vyplynulo, že sestry mají dobré znalosti o jaterní cirhóze a nemají nedostatky v ošetřovatelské péči. Pacienti byli s ošetřovatelskou péčí za hospitalizace spokojení. Někteří pacienti, i když byly správně edukováni o režimových opatřeních, nebyli schopni přehodnotit a změnit životní styl, což vedlo k rehospitalizaci pacienta. Na základě zjištěných výsledků byla vytvořena informační brožura, která může sloužit jednak jako studijní materiál pro studenty a také být využita v praxi, jak pro sestry, tak i pro pacienty. Abstract This bachelor thesis is focused of nursing care about patient with liver cirrhosis and problematics. Liver cirrhosis is disease characterized by nodular transformation of liver which prevalence is increasing By this disease is nursing care focused on pacient´s needs, importatnt is also the education of the patient about regime measures. The aim of this bachelor thesis was to find out what are the specifics of nursing care of a patient with liver cirrhosis. The practical part was processed by using a qualitative research survey. The first research group consisted eight nurses working on gastroenterology department. The second research group consisted seven patients with diagnosed liver cirrhosis. The semistructured interview became the technique of data collection. The results of the research show that the nurses don´t adequately assess the risk of malnutrition. Further we found out, patient aren´t sufficiently informed about potential compliacations of liver cirrhosis. The results also showed us that nurses have good knowledge about liver cirrhosis and they haven´t deficiences in nursing care. Patients were satisfied with nursing care during their hospitalization. Some patients, even they were properly educated about regime measures, were unable to change their lifestyle, so they had to be admitted in hospital again. Based on the results, was designed an information brochure. It can be used as a study material for students or can be used in practise for nurses and patients. Klíčová slova: jaterní cirhóza; ošetřovatelská péče; pacient; režimová opatření; sestra; liver cirrhosis; nursing care; patient; regime measures; nurse Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterní cirhózou

Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta s jaterní cirhózou a její problematiku. Jaterní cirhóza je onemocnění, při kterém dochází k uzlovité přestavbě jater a ...

MATIÁŠOVÁ, Michaela
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Edukace diabetika s diabetickou nohou po končetinu nezkracující amputaci
MELICHAROVÁ, Zuzana
2024 - český Tato bakalářská práce je zaměřená na edukaci pacientů se syndromem diabetické nohy s končetinu nezkracující amputací a prevenci vyšší amputace. Teoretická část se věnuje onemocnění diabetes mellitus, jeho komplikacím, syndromu diabetické nohy a edukací o prevenci amputace. Toto onemocnění je v současné době rozšířené a jeho výskyt stále roste. Cílem práce bylo zjistit, kdo a jakou metodou nejčastěji pacienty se syndromem diabetické nohy edukuje o prevenci amputace, v čem vnímají pacienti nedostatky ze strany edukace a zmapovat jejich vědomosti o prevenci diabetické nohy. Pro tuto práci byla využita kvantitativní metoda šetření a data byla získávána pomocí vlastního dotazníku, který vyplňovalo celkem 30 respondentů. Výzkumný soubor byl tvořen celkem 30 respondenty (100 %). Z výsledků vyplývá, že 24 lidí (80 %) edukuje o prevenci amputace sestra i lékař a 6 lidí (20 %) jen lékař. Forma edukace byla u 21 respondentů (70 %) ústně i písemně a u 9 lidí (30 %) pouze ústně, formou rozhovoru. Mezi největší překážky v edukaci 13 respondentů (43 %) řadí nedostatek času, 9 respondentů (30 %) nevhodné prostředí, 7 lidí (23 %) nedostatek vlastní vůle poslouchat edukátora a 3 lidé (10 %) nedostatek empatie edukátora. Jako dobré, své znalosti o prevenci označilo 10 respondentů (33 %), jako normální 19 respondentů (63 %) a jako špatné 1 respondent (3 %). Přínosem této bakalářské práce může být poukázání na nedostatky v edukaci a snaha o jejich odbourání. Tato práce obsahuje přehled doporučení, které by měli pacienti se syndromem diabetické nohy dodržovat, takže může také sloužit jako edukační materiál pro zdravotní sestry i diabetiky. This bachelor thesis is focused on education of patients with diabetic foot syndrome with limb shortening amputation and prevention of higher amputation. The theoretical part deals with the disease diabetes mellitus, its complications, diabetic foot syndrome and education on prevention of amputation. This disease is currently prevalent and its incidence is increasing. The aim of the study was to find out who and by what method most often educates patients with diabetic foot syndrome about prevention of amputation, in what way patients perceive shortcomings on the part of education and to map their knowledge about prevention of diabetic foot. A quantitative method of investigation was used for this study and data was collected using a self-administered questionnaire which was filled by a total of 30 respondents. The research sample consisted of 30 respondents (100 %). The results show that 24 people (80 %) are educated about amputation prevention by both a nurse and a doctor and 6 people (20 %) by a doctor only. The form of education was oral and written for 21 respondents (70 %) and oral only, in the form of an interview for 9 people (30 %). The biggest barriers to education were lack of time for 13 respondents (43 %), inappropriate environment for 9 respondents (30 %), lack of self-will to listen to the educator for 7 people (23 %), and lack of empathy from the educator for 3 people (10 %). 10 respondents (33 %) described their knowledge of prevention as good, 19 respondents (63 %) described their knowledge as normal and 1 respondent (3 %) described their knowledge as poor. The contribution of this bachelor's thesis can be pointing out the shortcomings in education and trying to eliminate them. This thesis contains an overview of recommendations that should be followed by patients with diabetic foot syndrome, so it can also serve as an educational material for nurses and diabetic patients. Klíčová slova: Edukce; diabetes mellitus; syndrom diabetické nohy; amputace; Education; diabetes mellitus; diabetic foot syndrome; amputation Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Edukace diabetika s diabetickou nohou po končetinu nezkracující amputaci

Tato bakalářská práce je zaměřená na edukaci pacientů se syndromem diabetické nohy s končetinu nezkracující amputací a prevenci vyšší amputace. Teoretická část se věnuje onemocnění diabetes ...

MELICHAROVÁ, Zuzana
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Muž v managementu ošetřovatelství
ROTHSCHEDL, Radek
2024 - český Tato bakalářská práce se zabývá muži pracujícími na manažerských pozicích v ošetřovatelství. V managementu všeobecně dochází k vyrovnávání poměrů mezi muži a ženami na manažerských pozicích. V ošetřovatelství, jakožto oboru, kterému dominují ženy je tento trend výrazně pomalejší. Cílem práce bylo zmapovat názor středního nelékařského zdravotnického personálu na muže v ošetřovatelských manažerských pozicích. Druhým cílem předkládané práce bylo zjistit, jak se sami muži pracující na těchto pozicích vnímají. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření se středním NLZP a rozhovory s muži na manažerských pozicích v ošetřovatelství. This bachelor thesis focuses on men working in managerial positions in nursing. In management in general, there is an equalization of the ratio of men to women in managerial positions. In nursing, as a female-dominated field, this trend is significantly slower. The aim of this study was to map the opinion of middle-level non-medical health care staff about men in nursing managerial positions. The second aim of the present work was to find out how men working in these positions perceive themselves. The research was conducted by means of a questionnaire survey with mid-level NPs and interviews with men in nursing managerial positions. Klíčová slova: gender; management v ošetřovatelství; muž v ošetřovatelství; ošetřovatelství; role sestry; gender; management in nursing; man in nursing; nursing; nurses roles Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Muž v managementu ošetřovatelství

Tato bakalářská práce se zabývá muži pracujícími na manažerských pozicích v ošetřovatelství. V managementu všeobecně dochází k vyrovnávání poměrů mezi muži a ženami na manažerských pozicích. V ...

ROTHSCHEDL, Radek
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Přístup sester k pacientům s demencí na standardních odděleních
VAN HORIK, Nina
2024 - český Tato bakalářská práce se zaměřuje na přístupy sester k pacientům s demencí na standardních odděleních. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu demence, rozlišení jednotlivých druhů a stádií, rozlišení symptomů, farmakologickou a nefarmakologickou terapií. Dále se věnuje komunikaci s pacienty s demencí, postoji k nim a v neposlední řadě také problémovým chování, které se projevuje u daného onemocnění. V empirické části práce bylo cílem zjistit přístupy všeobecných sester k pacientům s demencí, faktory, které mohou ovlivnit jejich přístup, a následně přístupy sester mezi sebou porovnat. K provedení výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník sloužil ke zkoumání přístupu sester k pacientům s demencí a dále sloužil ke zjištění informovanosti sester o specifických a moderních metodách používané v péči o pacienty s demencí. Odpovědi respondentů ze čtyř druhů standardních oddělení byly poté statisticky analyzovány. Z výsledků je patrné, že délka praxe ani jejich nejvýše dosažené vzdělání neovlivňuje přístup sester k pacientům s demencí, co naopak ovlivňuje jejich přístup, je druh oddělení. Dále bylo zjištěno, že využívání moderních metod nezáleží na vzdělání sester, ale opět na druhu oddělení. Výsledky šetření poukazují na rozdílné přístupy sester k pacientům s demencí a jaké faktory mohou přístup ovlivnit. Výsledky práce mohou sloužit k vytvoření semináře k informování o moderních metodách v péči o pacienty s demencí a jak by se s nimi mělo komunikovat a zacházet. This bachelor thesis focuses on the approach of nurses to patients with dementia in standard wards. The thesis consists of a theoretical and an empirical part. The theoretical part contains the definition of the term dementia, distionction of individual types and stages, distinction of symptoms, pharmacologic and non-pharmacologic therapy. Furthermore, it deals with communication and attitudes towards patients with dementia and problematic behaviour stemming from the disease. In the empirical part of the thesis, the aim was to identify general nurses' approaches to patients with dementia, the factors that may influence their approach, and then compare approaches of nurses with each other. A quantative method using a non-standardised questionnaire was chosen to conduct the research. The questionnaire was used to examine the approach of nurses to patients with dementia and to their awareness of specific and modern methods used in the care of patients with dementia. The responses of respondents from four types of standard wards were then statistically analysed. The results show that neither the length of practice nor the highest educational attainment affects the approach of nurses to patients with dementia, on the contrary, what affects their approach is the type of ward. It was also found that the use of modern methods does not depend on the education of the nurses, but again on the type of ward. The results of the investigation highlight the divergent approaches of nurses to patients with dementia and what factors may influence the approach. The result of the thesis can be used to develop a seminar to inform about modern methods in the care of patients with dementia and how to communicate and treat the patients. Klíčová slova: Demence; sestra; přístup; pacient; komunikace; standardní oddělení; Dementia; nurse; approach; patient; communication; standard ward Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Přístup sester k pacientům s demencí na standardních odděleních

Tato bakalářská práce se zaměřuje na přístupy sester k pacientům s demencí na standardních odděleních. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu demence, ...

VAN HORIK, Nina
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Ošetřovatelská péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení
VRCHLAVSKÁ, Aneta
2024 - český Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení, přičemž byla rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část byla věnována vymezení oboru traumatologie, úrazům, etylalkoholu a spojitosti úrazů s alkoholem. Dále poskytla popis péče o pacienta na traumatologii, specifik ošetřovatelské péče o intoxikované pacienty alkoholem a komunikace s intoxikovanými pacienty, popřípadě komunikace s agresivními pacienty. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo popsat specifika ošetřovatelské péče u alkoholem intoxikovaných pacientů a zhodnotit způsob komunikace mezi pacientem a sestrou. Pro výzkumnou část byla vybrána kvalitativní forma výzkumného šetření. Získávání dat probíhalo metodou písemného a slovního sběru formou polostrukturovaného rozhovoru na začátku dubna. Analýza dat probíhala pomocí metody tužka a papír. Následně byla data uspořádána systémem otevřeného kódovaní do celkem tří kategorií a dvanácti podkategorií. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení, přičemž šest sester pracuje na standardním lůžkovém oddělení a čtyři sestry na jednotce intenzivní péče. Z výsledků vyplynulo, že se oslovené sestry, kromě jedné, s alkoholem intoxikovanými pacienty setkávají na svých pracovištích pravidelně. Podle výpovědí informantek představují nejčastější typ traumat ve spojitosti s intoxikací alkoholem pády, dopravní nehody, sebevraždy, napadení, návštěvy restauračního zařízení či práce ve stavebnictví. Dále z rozhovorů vyplynulo, že oslovené sestry vnímají rozdíly mezi ošetřovatelskou péčí a komunikací s pacienty s traumatem, k němuž nedošlo ve spojitosti s intoxikací, a naopak. Přístup k intoxikovaným pacientům v tomto ohledu vnímají jako náročnější. Oslovené sestry v rozhovorech zmiňovaly častou praxi, v níž musí spolupracovat s agresivními, nespolupracujícími pacienty. Některé sestry v rozhovorech připustily, že se jejich osobní postoje vůči intoxikovaným mnohdy promítají do přístupu k těmto pacientům. Z rozhovorů také vyplynulo, že osloveným sestrám není nabízeno žádné další rozšiřující vzdělávání v této tematice. Získané výsledky poskytly náhled na specifika problematiky, přičemž mohou poukázat na nedostatky v komunikaci s pacienty za účelem nápravy. Práce poskytne zdroj na vytvoření scénáře simulační výuky (Příloha 1) za účelem edukace všeobecných sester pracujících na úrazovém oddělení. The thesis addresses the issue of nursing care for patients intoxicated with alcohol in the trauma centre, while being divided into two parts, meaning theoretical and practical. The theoretical part focused on defining the field of traumatology, injuries, ethyl alcohol, and the connection between injuries and alcohol. It also provided a description of patient care in traumatology, the specifics of nursing care for alcohol-intoxicated patients, and communication with intoxicated patients, including communication with aggressive patients. The aim of the research part of the thesis was to describe the specifics of nursing care for alcohol-intoxicated patients and to evaluate the communication between the patient and the nurse. Qualitative research was chosen for the research part. Data collection took place through written and verbal methods in the form of semi-structured interviews in early April. Data analysis was conducted using the pen-and-paper method. Subsequently, the data were organized into a system of open coding, comprising three categories and twelve subcategories. The research sample consisted of ten general nurses working in the trauma centre, six in the standard ward, and four nurses in the intensive care unit. The results indicated that except for one nurse, the surveyed nurses regularly encounter patients intoxicated with alcohol in their workplaces. According to the statements of the informants, the most common types of traumas associated with alcohol intoxication include falls, traffic accidents, suicides, assaults, visits to catering establishments or work in construction. Furthermore, the interviews revealed that the surveyed nurses perceive differences in nursing care and communication with patients who have trauma unrelated to intoxication and vice versa. They find the approach to intoxicated patients more demanding in this regard. In the interviews, the nurses mentioned the frequent practice of dealing with aggressive, uncooperative patients. Some nurses admitted that their personal attitudes towards intoxicated patients often influence their approach to these patients. It also emerged from the interviews that the surveyed nurses are not offered any further education in this area. The obtained results provided insights into the specifics of the issue, indicating potential communication shortcomings with patients for correction. The thesis will serve as a resource for creating simulation training scenarios (Appendix 1) to educate general nurses working in the trauma centre. Klíčová slova: Traumatologie; Úrazy; Alkohol; Intoxikace; Závislost na alkoholu; Ebrieta; Agrese; Komunikace; Ošetřovatelská péče; Traumatology; Injuries; Alcohol; Intoxication; Alcohol addiction; Ebriety; Aggression; Communication; Nursing Care Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Ošetřovatelská péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení

Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení, přičemž byla rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část ...

VRCHLAVSKÁ, Aneta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
2024 - český Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů. The bachelor's thesis deals with the issue of diseases of the lower limbs and focuses on nursing care of patients after varicose vein surgery. It tries to evaluate the awareness of patients who have undergone surgical removal of varicose veins, about postoperative regimen measures and describes post-procedure care. The theoretical part consists of the anatomy and physiology of the veins of the lower limbs. It continues with the characteristics of chronic venous insufficiency, which is followed by the main topic, varicose veins of the lower limbs. Etiology, symptoms, risk factors, and diagnosis are discussed here. The work presents treatment options, preoperative and postoperative care In the research part, we focused mainly on postoperative care in patients after varicose vein surgery, where we tried to evaluate the patient's awareness of postoperative regimen. Then, after assessing the sawareness, we tried to describe the spefifics of nursing care in these patients. Aim of the study: to evaluate the awareness of patients after varicose vein surgery and to describe the specifics of nursing care. The research was conducted using a semi-structured interview. Twelve nurses from three surgical departments of different hospitals participated in the data collection. In the conclusion, the specifics of nursing care are presented and the patients' awareness of postoperative measures is evaluated. The results show that the specifics of care and education are individual and depend on the range of performance, condition and age of the patient. In selected hospitals, different procedures were found in the care of patients after these operations. Klíčová slova: varixy; křečové žíly; dolní končetiny; operace varixů; cévní operace; pooperační péče; edukace; ošetřovatelství; pacient; varicose veins; lower limbs; varicose vein surgery; vascular surgery; postoperative care; education; nursing; patient Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří ...

ZAJÍCOVÁ, Eva
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Československo-západoněmecké vztahy během konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (1975)
KUBÍKOVÁ, Veronika
2024 - český Bakalářská práce se zabývá československo-západoněmeckými vztahy během konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Uvedené mezinárodní setkání představovalo historický milník v kontextu politiky détente a svými důsledky podstatně ovlivnilo mezinárodní politiku, včetně mezistátních vztahů. Práce se nejprve zaměřuje na průběh a výsledek Helsinské konference. Následně bude přiblížen proces vývoje vztahů mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo, především z pohledu dochovaných diplomatických dokumentů. The bachelor thesis deals with Czechoslovak-West German relations during the Conference on Security and Cooperation in Europe. This international meeting represented a historical milestone in the context of détente politics and its consequences significantly influenced international politics, including interstate relations. This thesis first focuses on the course and outcome of the Helsinki Conference. Subsequently, the process of the development of relations between the Czechoslovak Socialist Republic and the Federal Republic of Germany will be presented, primarily from the perspective of surviving diplomatic documents. Klíčová slova: Jednání; politika détente; Ostpolitik; československo-západoněmecké vztahy; Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě; Závěrečný akt; Peace talks; Détente; Ostpolitik; Czechoslovak-West German relations; Conference on Security and Cooperation in Europe; Final Act Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Československo-západoněmecké vztahy během konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (1975)

Bakalářská práce se zabývá československo-západoněmeckými vztahy během konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Uvedené mezinárodní setkání představovalo historický milník v kontextu ...

KUBÍKOVÁ, Veronika
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024