Ano (431921)
Ne (298637)
Počet nalezených dokumentů:
730558
Publikováno od
do
Terapeutická komunikace v práci sestry
VLKOVÁ, Blanka
2024 - český
Teoretická východiska: Tato diplomová práce popisuje terapeutickou komunikaci v praxi a s ní spojené důležité prvky. Dále popisuje nejčastější a jednotlivé techniky terapeutické komunikace a je nastíněna problematika bariér v terapeutické komunikaci. Cíle práce: Diplomová práce si klade dva cíle: ZMAPOVAT UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE V KLINICKÉ PRAXI Z POHLEDU SESTER a ZMAPOVAT BARIÉRY PŘI UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE S PACIENTEM Z POHLEDU SESTER. V závislosti na těchto cílech byly zvoleny dvě výzkumné otázky: "Jaké techniky terapeutické komunikace jsou v klinické praxi sestrami uplatňovány?" a "Jaké bariéry sestry vnímají při uplatňování terapeutické komunikace v klinické praxi? Metodika: V empirické části této diplomové práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování a technikou sběru dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory se sestrami. Data byla analyzována pomocí programu Atlas.ti (2024), ve kterém byly vytvořeny 4 hlavní kategorie a 15 podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 21 sester, které pracují na vybraných pracovištích. Výsledky: Po důkladné analýze rozhovorů bylo zjištěno, že sestry v praxi nejčastěji využívají techniky, kterými jsou empatie, vytváření důvěry a použití motivačního rozhovoru. Dále bylo také zjištěno, že ze zmiňovaných bariér tvoří nejčastější překážku v terapeutické komunikaci nedostatek času, rozpoložení a chování pacienta a jazyková bariéra. Závěr: Tato diplomová práce rozšiřuje přehled o využívání jednotlivých technik terapeutické komunikace a poskytuje náhled na bariéry terapeutické komunikace vnímané ze strany sester. Zároveň také poskytuje užitečné informace, které by mohly tvořit podklad pro vytvoření semináře v rámci celoživotního vzdělávání sester, či simulační výuku studentů ošetřovatelství. Theoretical basis: This diploma thesis describes therapeutic communication in practice and the important elements associated with it. Next, we will describe the most common and individual techniques of therapeutic communication and outline the issue of barriers in therapeutic communication. Goals of the thesis: The diploma thesis sets two goals: Mapping application of therapeutic communication in clinical practice from the nurses´point of view and mapping the barriers in the application of therapeutic communication with the patient from the nurses´point of view. Depending on these goals, two research questions were chosen: "What techniques of therapeutic communication are applied by nurses in clinical practice?" and "What barriers do nurses perceive when applying therapeutic communication in clinical practice?" Methodology: In the empirical part of this diploma thesis, the method of qualitative research was chosen. The interview method was chosen and semi-structured interviews with nurses were chosen as the data collection technique. The data was analysed using Atlas.ti, (2024), in which 4 main categories and 15 subcategories were created. The research group consisted of a total of 21 nurses at selected workplaces in internal medicine and surgery. Results: After a thorough analysis of the interviews, it was found that the techniques most often used by nurses in practice are empathy, building trust and the use of motivational interviewing. Furthermore, it was also found that of the mentioned barriers, the most common obstacle in therapeutic communication is the lack of time, the patient's mood and behaviour, and the language barrier. Conclusion: This thesis expands the overview of the use of individual techniques of therapeutic communication and provides an insight into the barriers of therapeutic communication perceived by nurses. At the same time, it also provides useful information that could form the basis for creating a seminar within the lifelong education of nurses. As part of the diploma thesis, an example scenario was created that could serve as a basis for simulation teaching of nursing students.
Klíčová slova:
Sestra; terapeutická komunikace; praxe; ošetřovatelská péče; pacient; Nurse; therapeutic communication; practice; nursing care; patient
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Terapeutická komunikace v práci sestry
Teoretická východiska: Tato diplomová práce popisuje terapeutickou komunikaci v praxi a s ní spojené důležité prvky. Dále popisuje nejčastější a jednotlivé techniky terapeutické komunikace a je ...
Vyjadřování identity a emocí v denících Natashi Holme
NOVÁKOVÁ, Eliška
2024 - český
Tato diplomová práce se zaměřuje na zaznamenání způsobu, kterým Natasha Holme (pseudonym, nar. 1969) ve svých denících zachycovala své emoce a vyjadřovala svou - v té době se rozvíjející - identitu. Práce nabídne stručný vhled do lesbické historie, představí tendence, které se propisují i do díla samotné Natashi, a poté se bude soustředit na to, jak na stránkách deníků Natasha Holme prozkoumává jednotlivé stránky své krystalizující identity. Cílem této práce je prozkoumat její obsesivní touhu zachycovat každý detail jejího života a nastínit kontrast, který vzniká mezi jejím vnitřním světem, uvězněným v deskách jejích deníků, a mezi realitou, která vládla mimo tyto stránky. This thesis focuses on recording the manner in which Natasha Holme (pseudonym, born 1969) captured her emotions and expressed her - at that time developing - identity in her diaries. This thesis will offer a brief insight into lesbian history, it will introduce tendencies, which resonate in Natasha's own work, and then it will concentrate on how Natasha Holme explored various aspects of her crystalizing identity on the pages of her diaries. The aim of this thesis is to investigate her obsessive desire to capture every detail of her life and to outline the contrast that arises between her inner world, imprisoned within the pages of her diaries, and the reality that reigned outside these pages.
Klíčová slova:
deníky; emoce; identita; sexualita; Natasha Holme; lesbická historie; diaries; emotions; identity; sexuality; Natasha Holme; lesbian history
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Vyjadřování identity a emocí v denících Natashi Holme
Tato diplomová práce se zaměřuje na zaznamenání způsobu, kterým Natasha Holme (pseudonym, nar. 1969) ve svých denících zachycovala své emoce a vyjadřovala svou - v té době se rozvíjející - identitu. ...
Monitorace v neurointenzivní péči
BAXA, Radim
2024 - český
Monitorace v neurointenzivní péči je jednou z důležitých částí péče o pacienta v kritickém stavu. Monitorace umožňuje sledování hodnot a parametrů kontinuálně, či intermitentně v průběhu času. Monitorace vyhodnocuje aktuální stav pacienta a upozorňuje na možné změny, které mohou nastat vývojem primárního postižení, a včasně varovat před rozvojem sekundárního postižení. Neuromonitorace je rozdělena na monitoraci invazivního a neinvazivního charakteru. Hlavními cíli předkládané práce bylo zjistit znalosti sester a zdravotnických záchranářů z prostředí anesteziologicko-resuscitačního oddělení v oblasti neuromonitorace. Zjistit, zda sestry a zdravotničtí záchranáři na anesteziologicko-resuscitačním oddělení znají postupy neuromonitorace. Posledním cílem bylo zjistit, zda jsou dodržovány doporučené postupy v rámci neuromonitorace v intenzivní péči. Empirická část práce byla provedena skrze kvantitativní výzkumné šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří mají zkušenosti s neuromonitorací na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Analýze výsledků bylo podrobeno 158 úplných dotazníků. Na základě provedené statistické analýzy výsledků byla zjištěna souvislost mezi nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů a mírou znalostí. Souvislost byla zjištěna i mezi délkou praxe respondentů a mírou znalostí. Naopak souvislost se neprokázala ve vztahu mezi věkem respondentů a mírou znalostí. Monitoring in neurointensive care is one of the important parts of caring for a patient in critical condition. Monitoring enables tracking of values and parameters continuously or intermittently over time. It evaluates the patient's current condition and draws attention to possible changes that may occur as a result of the development of a primary disability, and warns in time of the development of a secondary disability. Neuromonitoring is divided into invasive and non-invasive monitoring. The main goals of the presented work were to detect the knowledge of nurses and paramedics from the environment of the anesthesiology-resuscitation department in the field of neuromonitoring. To discover whether nurses and paramedics in the anesthesia-resuscitation department are familiar with neuromonitoring procedures. And the final goal was to find out whether the recommended procedures are followed in the framework of neuromonitoring in intensive care. The empirical part of the analysis was carried out through quantitative research using a non-standardized questionnaire. The research was conducted among nurses and paramedics who have experience with neuromonitoring in the anesthesia-resuscitation department. To the analysis were subjected 158 complete questionnaires. Based on the statistical analysis of the results, a connection was established between the respondents' highest level of education and the level of knowledge. A connection was also found between the respondents' length of experience and level of knowledge. On the contrary, the connection was not shown in the relationship between the age of the respondents and the level of knowledge.
Klíčová slova:
Nervový systém; neuromonitorace; intenzivní péče; mikrodialýza; sestra; zdravotnický záchranář; Nervous system; neuromonitoring; intensive care; microdialysis; nurse; paramedic
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Monitorace v neurointenzivní péči
Monitorace v neurointenzivní péči je jednou z důležitých částí péče o pacienta v kritickém stavu. Monitorace umožňuje sledování hodnot a parametrů kontinuálně, či intermitentně v průběhu času. ...
Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
2024 - český
Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně přijatých pacientů, ale také na pohled ošetřovatelského personálu, který potřeby akutně přijatých pacientů saturuje. Zjišťovali jsme, zda je pacient vnímán jako holistická bytost, a s jakými problémy se nejčastěji ošetřovatelský personál v průběhu saturace potřeb u akutně přijatého pacienta potýká. V teoretické části diplomové práce je popsána struktura příjmu pacienta do nemocničního zařízení, a jsou zde specifikovány lidské potřeby a faktory, které je ovlivňují. V empirické části je prezentována metodika a výsledky využitých výzkumných metod. Pro empirickou část diplomové práce byly zvoleny kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody. V rámci kvantitativního výzkumu byl sestaven dotazník oslovující sestry působící na příjmových ambulancích chirurgického typu, či sestry, které provádí akutní příjem pacientů na oddělení chirurgického typu. Informace získané pomocí dotazníkového šetření přiblížily názor sester na saturaci potřeb akutně přijatých pacientů a z části pracovní podmínky ošetřovatelského personálu na oddělení chirurgického typu. Pro kvalitativní výzkum byly využity metody polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovory byly vedeny s akutně přijatými pacienty, kteří byli po neplánovaném ošetření na oddělení chirurgického typu hospitalizováni. Pacienti byli seznámeni s využitím získaných informací, a museli k realizaci rozhovorů dát souhlas. Dotazování se zaměřovalo na vnímání saturace potřeb u akutně přijatých pacientů, a do jaké míry jsou pacientovy potřeby saturovány. Skryté pozorování umožňovalo sledovat ošetřovatelský personál při zajištění akutního příjmu pacienta, a zhodnotit jakým způsobem jsou potřeby pacienta saturovány, jak personál reaguje na obavy a podměty pacienta. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že sestry prioritně saturují základní (biologické) potřeby pacientů, a vyšší (psychosociální) potřeby jsou zajišťovány jako sekundární. Práce také poukazuje, že sestry v mnoha případech jednají přes jim příslušné kompetence. Ošetřovatelský personál v dotazování většinově vyslovil, že by stál o to, mít na pacienta více času. Dále jsme zjistili, že většina sester má alespoň jednu zkušenost se zajištěním akutně přijatého pacienta v jedné osobě, a tišení bolesti pacienta při akutním příjmu vychází častěji od sester než od lékařů. Ačkoliv sestry jako primární faktor, který by jim napomohl snížit míru stresu při saturaci potřeb pacienta, uváděli více personálu, tak při testování hypotéz bylo potvrzeno, že nemožnost saturace potřeb pacienta nesouvisí s pracovními podmínkami ošetřovatelského personálu. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření naznačily, že pacienti nedokáží posoudit validitu provedených ošetřovatelských intervencí během jejich akutního příjmu. Kvalitu ošetřovatelské péče však nejčastěji vyvozovaly z míry a kvality komunikace personálu, informovanosti, reakcí na vyslovené obavy, klidného přístupu atd. Zjistili jsme, že pacienti, kteří mají předchozí zkušenost s hospitalizací, jsou těmito zkušenostmi ovlivněni, a mnohdy cítí negativní obavy z nadcházející hospitalizace. Skryté pozorování podpořilo výsledky získané již ze zmíněných metod. Vyplývá z něj, že sestry primárně zajišťovaly fyziologické potřeby na všech příjmových ambulancích a odděleních chirurgického typu. A až poté saturovaly potřeby psychosociální. Sestry saturovaly potřeby pacientů jak dle ordinace lékaře, tak nezávisle, kdy jednaly jako autonomní součást multidisciplinárního zdravotnického týmu. Výsledky diplomové práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče při akutním příjmu pacienta, a sloužit jako možný algoritmus při příjmu pacienta v podobě brožury. Práci lze zpracovat jako výukový materiál v rámci celoživotního vzdělávání pro zdravotnický personál působící nejen na příjmových ambulancích. The diploma thesis deals with the issue of satisfying the needs of a patient acutely admitted to a surgical department. The research focused on feelings and perceptions in the area of satiration of the needs of acutely admitted patients, but also on the view of the nursing staff, who saturate the needs of acutely admitted patients. We investigated whether the patient is perceived as a holistic being, and what problems the nursing staff most often faces during the saturation of the needs of an acutely admitted patient. The theoretical part of the thesis describes the structure of the patient's admission to a hospital facility, and specifies human needs and factors that affect them. In the empirical part, the methodology and results of the research methods used are presented. For the empirical part of the thesis, quantitative and qualitative research was chosen. As part of the quantitative research, a questionnaire was compiled addressing nurses working in surgical outpatient departments or nurses who perform acute admission of patients in surgical wards. The information obtained through the questionnaire survey approximated the opinion of nurses on the saturation of the needs of acutely admitted patients and partly on the working conditions of nursing staff in the surgical department. Methods of semi-structured interview and covert observation were used for qualitative research. Interviews were conducted with acutely admitted patients who were hospitalized after unplanned treatment in the surgical department. Patients were informed about the use of the information obtained and had to give their consent to conduct the interviews. The results of quantitative research have shown that nurses prioritize satisfying the basic (biological) needs of patients, and higher (psychosocial) needs are provided as secondary. The thesis also points out that in many cases nurses act through established competencies. In the interview, the nursing staff mostly said that they would like to have more time for the patient. We also found that most nurses have at least one experience with providing for an urgently admitted patient in one person, and pain relief in an acute admission comes more often from nurses than from doctors. Although nurses cited more staff as the primary factor that would help them reduce stress levels while satisfying the patient's needs. When testing hypotheses, it turned out that the impossibility of satisfying the patient's needs is not related to the working conditions of the nursing staff. The qualitative results of the research answered that patients are unable to assess the validity of the nursing interventions performed during their acute admission. However, the quality of nursing care was most often deduced from the level of communication of the staff, information, reactions to expressed concerns, calm approach, etc. We have found that patients who have previous experience with hospitalization are affected by the experience and often bring negative fears about upcoming hospitalization. Covert observation supported the results obtained from the methods already mentioned. It shows that nurses primarily provided physiological needs in all outpatient departments and surgical wards. And only then did they saturate the psychosocial needs. Nurses satiated the needs of patients both according to the doctor's office and independently, acting as an autonomous part of a multidisciplinary medical team. The results of the diploma thesis could contribute to the improvement of care in the acute admission of the patient, and serve as a possible algorithm for the admission of the patient in the form of a brochure. The thesis can be processed as a teaching material within the framework of lifelong learning for medical staff working not only in emergency departments.
Klíčová slova:
Potřeby pacienta; akutní příjem; chirurgické oddělení; ošetřovatelská péče; bolest; informace; Patient's needs; acute addmision; surgical department; nursing care; pain; information
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu
Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně ...
Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči
CHVALOVÁ, Miroslava
2024 - český
Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit jaké kulturní kompetence mají sestry v domácí péči. V empirické části byla použita kvantitativní výzkumná metoda v zařízeních domácí péče. Respondenti odpovídali na dotazník, skládající se z 88 otázek a dvou částí a to standardizované a nestandardizované části. Zjišťovali jsme uvědomění sester se zřetelem na kulturu pacientů/klientů, úroveň jejich kulturních kompetencí s orientací na kulturní dovednosti, kulturní znalosti a kulturní citlivost a jako poslední jsme zjišťovali sebehodnocení kulturních kompetencí sester. Výzkumu se zúčastnilo 108 respondentů a výsledky šetření poukazují, že uvedené znaky v hypotézách, věk a dosažené vzdělání, nesouvisí s úrovní kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Vyplývá také, že většina sester si nemyslí, že znalost cizího jazyka je pro praxi důležitá a polovina jich cizí jazyk ani nevyužívá. Ale nemají negativní postoje k cizincům a uvědomují si důležitost celoživotního učení, aby mohli poskytovat kulturně kompetentní péči. Tato práce by mohla by sloužit jako vzdělávací materiál pro studenty, budoucí nelékařské zdravotnické pracovníky. Výsledky diplomové práce budou publikovány v časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál, tak i laickou veřejnost a také budou prezentovány na konferenci. Cultural competence is a set of cultural knowledge that enables non-medical health professionals to achieve appropriate outcomes when caring for and working with clients/patients from a different country. The main aim of our study was to find out what cultural competencies nurses have in home care. The empirical part used a quantitative research method in home care settings. Respondents answered a questionnaire consisting of 88 questions and two parts namely standardized and non-standardized part. We surveyed the nurses' awareness of the culture of patients/clients, their level of cultural competence, focusing on cultural skills, cultural knowledge and cultural sensitivity and lastly, we surveyed the nurses' self-assessment of cultural competence. 108 respondents took part in the research and the results of the survey indicate that the characteristics mentioned in the hypotheses, age and educational attainment, are not related to the level of cultural competence of non-medical health workers. It also shows that the majority of nurses do not think that knowledge of a foreign language is important in practice and half of them do not even use a foreign language. However, they do not have negative attitudes towards foreigners and recognize the importance of lifelong learning in order to provide culturally competent care. This work could serve as educational material for students, future non-medical health workers. The results of the thesis will be published in a journal that will be beneficial to non-medical health personnel as well as the general public and will also be presented at a conference.
Klíčová slova:
Sebereflexe; multikulturní ošetřovatelství; kulturní kompetence; domácí péče; sestra; Self Reflection; multicultural nursing; cultural competence; home care; nurse
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči
Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním ...
Poskytování kulturně kompetentní péče v intenzivní ošetřovatelské péči
PAĎOURKOVÁ, Aneta
2024 - český
Současný stav: S poskytováním kulturně shodné péče se setkáváme v každém klinickém prostředí, avšak v intenzivním ošetřovatelství je poněkud náročnější. Setkáváme se s pacienty z různých kultur, jejichž zdravotní stav je kritický. Z tohoto důvodu by sestry měly mít odpovídající znalosti a dovednosti, aby mohly poskytovat kvalitní kulturně citlivou péči. Cíle práce: 1. Zmapovat úroveň kulturních kompetencí sester v intenzivní ošetřovatelské péči. Metodika: Práce byla vypracována kvantitativním výzkumným šetřením. Technika sběru dat byl dotazník, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen sestrami na ARO, JIP, IMP v nemocnicích Jihočeského kraje. Velikost výzkumného souboru činila 137 respondentů. Výsledky práce: Výsledky výzkumu ukazují úrovně kulturních kompetencí v jednotlivých oblastech kulturního uvědomění, kulturních znalostí a dovedností. Bylo zjištěno, že sestry disponují spíše vyšší úrovní kulturních znalostí než kulturních dovedností. Sestry si uvědomují důležitost poskytování kulturně shodné péče v intenzivní péči a uvědomují si, že je nutné celoživotního procesu v získávání znalostí v oblasti kulturních kompetencí. Většina sester dokáže přizpůsobit svůj komunikační styl pacientovým potřebám tak, aby byla jejich vzájemná komunikace efektivnější. Využití v praxi: Výsledky budou prezentovány v odborném článku, který mohou využít všechny sestry z praxe a studenti zdravotnických oborů. Výzkum pomůže ke zdůraznění důležitosti poskytování kulturně shodné péče. V neposlední řadě budou výsledky výzkumu prezentovány na odborných konferencích. Current state: The provision of culturally congruent care is a critical aspect of nursing practice in all nursing settings, with particular complexities evident within intensive care units. We encounter patients from different cultures whose health condition is critical. Consequently, nurses should have appropriate knowledge and skills to provide quality culturally sensitive care. Objective of the work: 1. To map the level of cultural competencies among nurses in intensive nursing care. Methodology: The study was conducted using a quantitative research survey. The data collection technique employed was a questionnaire. Data collection technique was a questionnaire consisting of both non-standardized and standardized sections. Research sample: The research sample consisted of nurses from the ICU, CCU and IMCU departments in hospitals in the South Bohemian region. The size of the research sample was 137 respondents. Results of the work: The research results show levels of cultural competencies in various areas of cultural awareness, cultural knowledge, and skills. Nurses demonstrate a higher level of cultural knowledge rather than cultural skills. Nurses recognize the importance of providing culturally congruent care in intensive care and acknowledge the necessity of a lifelong process of acquiring knowledge in the field of cultural competencies. The majority of nurses are able to adapt their communication style to meet the needs of the patients, thus making their communication more effective. Implications for practice: This research emphasizes the importance of culturally congruent care and cultural competency in nursing practice. The results of this study will be disseminated in a professional journal article and conferences.
Klíčová slova:
Intenzivní ošetřovatelská péče; kultura; kulturní kompetence; multikulturalismus; náboženství; Intensive nursing care; culture; cultural competence; multiculturalism; religion
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Poskytování kulturně kompetentní péče v intenzivní ošetřovatelské péči
Současný stav: S poskytováním kulturně shodné péče se setkáváme v každém klinickém prostředí, avšak v intenzivním ošetřovatelství je poněkud náročnější. Setkáváme se s pacienty z různých kultur, ...
Bezpečné podávání injekčních léčivých přípravků
VANÍČKOVÁ, Eliška
2024 - český
Úvod: Podávání léků je neodmyslitelnou součástí práce sester. Po vzoru zahraničí se otázka bezpečnosti při podávání léků dostává do popředí. V současnosti je bezpečí pacientů klíčovým prvkem v poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Cílem diplomové práce bylo zmapovat postup podávání léků intramuskulární a subkutánní formou. Metodika a výzkumný soubor: Pro účely zpracování práce byla vybrána metoda zúčastněného pozorování, které probíhalo na odděleních interna a chirurgie od srpna do října 2023. Všechna pozorování byla zaznamenána do předem připraveného záznamového archu a data byla vyhodnocena statisticky pomocí programů SASD a SPSS. Analýza byla prováděna na základě prvního a druhého stupně třídění, byly konstruovány kontingenční tabulky s absolutními a relativními četnostmi a znaménkové schéma. Následně byly výsledky rozčleněny do grafů a tabulek. Výsledky: Z výsledků diplomové práce vyplývá, že pozorované sestry značně nedodržují označování injekcí, což může mít za následek vznik pochybení. Dále sestry ve značném počtu případů nedbají na řádnou dezinfekci místa vpichu injekčního léčivého přípravku, z toho vyvozujeme vyšší pravděpodobnost známky zánětu v místě vpichu. Překvapivým zjištěním byla preciznost při hygieně rukou. Toto jednání je velice důležité, jelikož v kombinaci s pečlivou dezinfekcí místa vpichu se více zamezuje vstupu infekce do těla pacienta. Závěr: Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na problematiku bezpečného podávání injekčních léčivých přípravků. Výstupem práce bude prezentace této diplomové práce na studentské konferenci a na podkladě této práce bude vytvořen článek na zmíněné téma. Introduction: Drug administration is an essential part of nursing practice. Following the example of other countries, the safety of drug administration is coming to the fore. Nowadays, patient safety is a key element in the provision of quality nursing care. The aim of this thesis was to map the procedure of drug administration by intramuscular and subcutaneous routes. Methodology and research sample: For the purpose of this thesis, the method of participant observation was chosen, which took place in the departments of internal medicine and surgery from August to October 2023. All observations were recorded in a pre-designed record sheet and the data were statistically analysed using SASD and SPSS software. The analysis was based on first and second level classification, contingency tables with absolute and relative frequencies and sign scheme were constructed. The results were then organised into graphs and tables. Results: The results of the thesis indicate that the nurses observed do not follow the labelling of injections to a considerable extent, which can lead to errors. Furthermore, in a significant number of cases the nurses do not take care to properly disinfect the injection site of the injectable drug, which leads to a higher likelihood of signs of inflammation at the injection site. A surprising finding was the precision in hand sanitation. This behaviour is very important because, in combination with careful disinfection of the injection site, it is more likely to prevent the introduction of infection into the patient's body. Conclusion: The thesis provides a comprehensive view on the issue of safe administration of injectable medicinal products. As a result of this work, it will be presented at a student conference and an article will be written on the subject.
Klíčová slova:
Klíčová slova: aplikace injekcí; bezpečnost; infekce; injekce; intramuskulární injekce; pochybení; subkutánní injekce; Key words: injection administration; safety; infection; injection; intramuscular injection; errors; subcutaneous injection
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Bezpečné podávání injekčních léčivých přípravků
Úvod: Podávání léků je neodmyslitelnou součástí práce sester. Po vzoru zahraničí se otázka bezpečnosti při podávání léků dostává do popředí. V současnosti je bezpečí pacientů klíčovým ...
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
2024 - český
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou. The thesis is divided into two main parts (theoretical and empirical) and deals with prehospital and intensive care for patients with stroke. The thesis has a total of three objectives. The first objective was to map selected aspects of the process of providing prehospital emergency care to patients suspected of having an acute stroke. The second objective was to describe the course of intensive nursing care for patients after a stroke, and the third objective was to determine the differences in nursing care between patients with ischemic stroke and hemorrhagic stroke. The empirical part focused on studying medical and, primarily, nursing documentation. The obtained data were processed using a quantitative research method based on retrospective data analysis, which was then interpreted. The data was recorded in record sheets created specifically to adhere to the predetermined objectives and hypotheses. The contribution of the thesis is primarily its unusual approach to the issue, addressing at the same time both prehospital and intensive care for patients after both ischemic and hemorrhagic strokes. The results indicate that crucial aspects of prehospital care include correct and rapid diagnosis, assessment of vital functions, consultation of the condition of a patient with a stroke physician and rapid transportation to the nearest appropriate medical facility. The course of intensive care focuses primarily on continuous monitoring of vital functions and their potential stabilization combined with comprehensive nursing care, which depends on the level of self-sufficiency of a patient and includes all care for basic human needs, primarily aimed at restoring the patient's ability to manage basic daily activities. In summary, it could be said that patients with hemorrhagic stroke required more demanding and comprehensive nursing care compared to patients with ischemic stroke.
Klíčová slova:
Cévní mozková příhoda; přednemocniční péče; intenzivní péče; ošetřovatelská péče; neurologie; iktová jednotka; Stroke; prehospital care; intensive care; nursing care; neurology; stroke unit
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. ...
Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
VÁVROVÁ, Eliška
2024 - český
Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, endoskopie v urologii, ošetřovatelský proces v rámci pooperační péče po malých urologických výkonech a týmovou spolupráci jako nedílnou součást urologického oddělení. Praktická část diplomové práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením, technikou zúčastněného pozorování sester a technikou sběru dat polostrukturovaného rozhovoru u pacientů. Na zúčastněném pozorování se podílelo šest sester pracujících na urologickém oddělení. Rozhovor byl realizován se šesti pacienty po malém urologickém výkonu do úplného nasycení teoretického vzorku. Analýza a zpracování dat byla provedena metodou otevřeného kódování s použitím techniky "tužka - papír" a následně získané kódy byly zpracovány do jednotlivých kategorií a podkategorií. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cíle bylo zjistit, jaká je role sestry v pooperační péči u pacientů po malých urologických výkonech. Poté bylo nezbytné zmapovat specifika pooperační ošetřovatelské péče u pacientů po malých urologických výkonech. Třetí cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají péči sester po malých urologických výkonech. Z analýzy dat výzkumného šetření vyplynulo, že role sester je nedílnou součástí poskytování pooperační péči po malých urologických výkonech. Jejich individuální přístup, odborné znalosti a empatie hrají významnou roli během pooperační rekonvalescence pacientů. Důležitým faktorem je také zefektivnění komunikace mezi sestrou a pacientem. Výsledky naznačují, že vnímavost pacientů po malých urologických výkonech je spojena s interpersonálními dovednostmi a schopností poskytovat kvalitní péči, která výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost pacientů. The diploma thesis deals with postoperative nursing care in patients after minor urological procedures. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part presents the importance of urology, endoscopy in urology, the nursing process in postoperative care after small urological procedures and teamwork as an integral part of the urology department. The practical part of the thesis was carried out by qualitative research, the technique of participant observation of nurses and the technique of data collection of semi-structured interview with patients. Six nurses working in the urology department participated in the participant observation. The interview was conducted with six patients after a small urological procedure until the theoretical sample was completely saturated. The analysis and processing of the data was carried out using the open coding method, using the "pen and paper" technique. Subsequently, the obtained codes were processed into individual categories and subcategories.Three goals were set in the diploma thesis. The first objective was to find out what is the role of the nurse in postoperative care in patients after minor urological procedures. Then to map the specifics of postoperative nursing care in patients after minor urological procedures. The third objective was to find out how patients perceive the care of nurses after minor urological procedures. The analysis of the data of the research showed that the role of nurses is an integral part of the provision of postoperative care after minor urological procedures. Their individual approach, expertise and empathy play a significant role in the postoperative recovery of patients. Improving communication between the nurse and the patient is also an important factor. The results suggest that patient susceptibility to minor urological procedures is associated with interpersonal skills and the ability to provide quality care, which significantly affects overall patient satisfaction.
Klíčová slova:
Endoskopie; komunikace; ošetřovatelský proces; pacient; pooperační péče; role sestry; urologické výkony; Endoscopy; communication; nursing process; patient; aftercare; the role of the nurse; Urological procedures
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, ...
Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě
NOVOTNÁ, Dominika
2024 - český
Tato diplomová práce s názvem "Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě" se zabývá zmapováním specifik, jak je v muslimském světe vnímáno zdraví a nemoc. Na základě tohoto cíle byly sestaveny čtyři výzkumné otázky, které znějí: "Jak muslimové vnímají hodnotu zdraví?, Jak muslimové vnímají nemoc?, Jak muslimové vnímají péči poskytovanou veřejným zdravotnickým systémem a jaké mají představy a očekávání?, Jaké bylo setkání s poskytovanou péčí? Splnila jejich očekávání?". Teoretická část je zaměřena na tři hlavní oblasti: transkulturní ošetřovatelství, islám a specifika v ošetřování muslimských pacientů. Každá oblast popisuje základní pojmy, se kterými se následně pracuje ve výzkumné části. Zejména se pak v této části jedná o model vycházejícího slunce, koncepce a teorii péče. Ve druhé části jsou rozebírány pojmy, které jsou podstatné pro islám, ať už se jedná o proroka Muhammada, Korán či pět pilířů islámu. V poslední části je rozebrána teorie týkající se péče o muslimského pacienta. Zde je nutné věnovat pozornost zejména komunikaci s pacientem, dodržování osobního prostoru, postoji ke zdraví a nemoci a jaká jsou specifika. Empirická část této diplomové práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením technikou polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data jako podklad pro další zkoumání. Tyto rozhovory obsahovaly celkem dvacet dva otázek, které byly zaměřeny na význam a rozdíly ve vnímání zdraví v životě muslima, prevenci a péči o zdraví, význam a chápání nemoci, a veřejný zdravotnický systém. Polostrukturovaný rozhovor byl koncipován tak, aby poskytl odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky, a především aby získal podrobné informace, které se týkaly vnímání zdraví a nemoci. Výzkumný soubor byl tvořen šesti muslimy, kteří žijí na území České republiky. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány, přepsány a zpracovány metodou tužka - papír. Výsledky celého výzkumného šetření jsme rozdělili celkem do čtyř základních kategorií, které obsahují čtrnáct podkategorií. Výsledky této práce dávají ucelené informace o vnímání nemoci a zdraví v muslimském světě, prevenci a veřejném zdravotnickém systému. Bylo prokázáno, že veřejný zdravotnický systém v České republice je dle muslimů na vysoké úrovni a mohou se na něj spolehnout. Největším problémem je však nedostatečná erudovanost zdravotnického personálu v oblasti poskytování kulturně vhodné péče pacientovi vyznávající islám. Na základě získaných a zpracovaných dat byl vytvořen materiál, který je možné rozšiřovat zdravotnickému personálu, díky kterému se mohou jednoduchou formou dozvědět základní specifika v péči o muslimského pacienta a předejít tak nežádoucím problémům, zpříjemnit pobyt pacienta ve zdravotnickém zařízení a být mu nápomocen v těžkých životních situacích. This master thesis researches the perception of health and illness in the Muslim world. It aims to map out specific viewpoints related to health and disease within this context. The research is guided by four key questions: How do Muslims perceive the value of health?, How do Muslims perceive illness?, What was their views on healthcare provided by the public health system, and what expectations do they have?, What has been their experience with the care they received? Did it meet their expectations? The theoretical part of the thesis focuses on three main areas: transcultural nursing care, Islam, and specific considerations in treatment of Muslim patients. Each area introduces fundamental concepts that are subsequently explored in the research section. Hence, the theoretical part covers the concept of the "rising sun" model, the theory of care, and the importance of understanding cultural nuances. In the second part, the thesis focuses on terms relevant to Islam, including the Prophet Muhammad, the Quran, and the five pillars of Islam. The final section discusses theories related to caring for Muslim patients, emphasizing communication, respect for personal space, attitudes toward health and illness, and unique particularities. The empirical part of the thesis was elaborated through qualitative research using semi-structured interviews. A total of twenty-two questions were posed to six Muslim participants residing in the Czech Republic. These interviews provided valuable data for further exploration. The interviews were recorded, transcribed, and analyzed using a pen-and-paper method. The results of the entire research study were categorized into four main areas, containing a total of fourteen subcategories. These findings provide comprehensive insights into the perception of health and illness in the Muslim world, as well as aspects related to prevention and the public healthcare system. It was proved by the study that the public healthcare system in the Czech Republic is highly regarded by Muslims, who can rely on its services. However, a significant challenge lies in the insufficient cultural competence of healthcare personnel when providing care to patients who adhere to Islam. Based on the collected and analyzed data, educational materials have been developed. These materials aim to enhance the knowledge of healthcare professionals, enabling them to understand the fundamental specifics of caring for Muslim patients. By doing so, healthcare providers can proactively address potential issues, improve the patient experience during their stay in healthcare facilities, and offer valuable support during challenging life situations.
Klíčová slova:
Islám; muslim; zdraví; nemoc; zdravotnictví; Česká republika; Islam; muslim; health; illness; healthcare; the Czech Republic
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě
Tato diplomová práce s názvem "Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě" se zabývá zmapováním specifik, jak je v muslimském světe vnímáno zdraví a nemoc. Na základě tohoto cíle byly sestaveny ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze