Národní úložiště šedé literatury

Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
2024 - český Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně přijatých pacientů, ale také na pohled ošetřovatelského personálu, který potřeby akutně přijatých pacientů saturuje. Zjišťovali jsme, zda je pacient vnímán jako holistická bytost, a s jakými problémy se nejčastěji ošetřovatelský personál v průběhu saturace potřeb u akutně přijatého pacienta potýká. V teoretické části diplomové práce je popsána struktura příjmu pacienta do nemocničního zařízení, a jsou zde specifikovány lidské potřeby a faktory, které je ovlivňují. V empirické části je prezentována metodika a výsledky využitých výzkumných metod. Pro empirickou část diplomové práce byly zvoleny kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody. V rámci kvantitativního výzkumu byl sestaven dotazník oslovující sestry působící na příjmových ambulancích chirurgického typu, či sestry, které provádí akutní příjem pacientů na oddělení chirurgického typu. Informace získané pomocí dotazníkového šetření přiblížily názor sester na saturaci potřeb akutně přijatých pacientů a z části pracovní podmínky ošetřovatelského personálu na oddělení chirurgického typu. Pro kvalitativní výzkum byly využity metody polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovory byly vedeny s akutně přijatými pacienty, kteří byli po neplánovaném ošetření na oddělení chirurgického typu hospitalizováni. Pacienti byli seznámeni s využitím získaných informací, a museli k realizaci rozhovorů dát souhlas. Dotazování se zaměřovalo na vnímání saturace potřeb u akutně přijatých pacientů, a do jaké míry jsou pacientovy potřeby saturovány. Skryté pozorování umožňovalo sledovat ošetřovatelský personál při zajištění akutního příjmu pacienta, a zhodnotit jakým způsobem jsou potřeby pacienta saturovány, jak personál reaguje na obavy a podměty pacienta. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že sestry prioritně saturují základní (biologické) potřeby pacientů, a vyšší (psychosociální) potřeby jsou zajišťovány jako sekundární. Práce také poukazuje, že sestry v mnoha případech jednají přes jim příslušné kompetence. Ošetřovatelský personál v dotazování většinově vyslovil, že by stál o to, mít na pacienta více času. Dále jsme zjistili, že většina sester má alespoň jednu zkušenost se zajištěním akutně přijatého pacienta v jedné osobě, a tišení bolesti pacienta při akutním příjmu vychází častěji od sester než od lékařů. Ačkoliv sestry jako primární faktor, který by jim napomohl snížit míru stresu při saturaci potřeb pacienta, uváděli více personálu, tak při testování hypotéz bylo potvrzeno, že nemožnost saturace potřeb pacienta nesouvisí s pracovními podmínkami ošetřovatelského personálu. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření naznačily, že pacienti nedokáží posoudit validitu provedených ošetřovatelských intervencí během jejich akutního příjmu. Kvalitu ošetřovatelské péče však nejčastěji vyvozovaly z míry a kvality komunikace personálu, informovanosti, reakcí na vyslovené obavy, klidného přístupu atd. Zjistili jsme, že pacienti, kteří mají předchozí zkušenost s hospitalizací, jsou těmito zkušenostmi ovlivněni, a mnohdy cítí negativní obavy z nadcházející hospitalizace. Skryté pozorování podpořilo výsledky získané již ze zmíněných metod. Vyplývá z něj, že sestry primárně zajišťovaly fyziologické potřeby na všech příjmových ambulancích a odděleních chirurgického typu. A až poté saturovaly potřeby psychosociální. Sestry saturovaly potřeby pacientů jak dle ordinace lékaře, tak nezávisle, kdy jednaly jako autonomní součást multidisciplinárního zdravotnického týmu. Výsledky diplomové práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče při akutním příjmu pacienta, a sloužit jako možný algoritmus při příjmu pacienta v podobě brožury. Práci lze zpracovat jako výukový materiál v rámci celoživotního vzdělávání pro zdravotnický personál působící nejen na příjmových ambulancích. The diploma thesis deals with the issue of satisfying the needs of a patient acutely admitted to a surgical department. The research focused on feelings and perceptions in the area of satiration of the needs of acutely admitted patients, but also on the view of the nursing staff, who saturate the needs of acutely admitted patients. We investigated whether the patient is perceived as a holistic being, and what problems the nursing staff most often faces during the saturation of the needs of an acutely admitted patient. The theoretical part of the thesis describes the structure of the patient's admission to a hospital facility, and specifies human needs and factors that affect them. In the empirical part, the methodology and results of the research methods used are presented. For the empirical part of the thesis, quantitative and qualitative research was chosen. As part of the quantitative research, a questionnaire was compiled addressing nurses working in surgical outpatient departments or nurses who perform acute admission of patients in surgical wards. The information obtained through the questionnaire survey approximated the opinion of nurses on the saturation of the needs of acutely admitted patients and partly on the working conditions of nursing staff in the surgical department. Methods of semi-structured interview and covert observation were used for qualitative research. Interviews were conducted with acutely admitted patients who were hospitalized after unplanned treatment in the surgical department. Patients were informed about the use of the information obtained and had to give their consent to conduct the interviews. The results of quantitative research have shown that nurses prioritize satisfying the basic (biological) needs of patients, and higher (psychosocial) needs are provided as secondary. The thesis also points out that in many cases nurses act through established competencies. In the interview, the nursing staff mostly said that they would like to have more time for the patient. We also found that most nurses have at least one experience with providing for an urgently admitted patient in one person, and pain relief in an acute admission comes more often from nurses than from doctors. Although nurses cited more staff as the primary factor that would help them reduce stress levels while satisfying the patient's needs. When testing hypotheses, it turned out that the impossibility of satisfying the patient's needs is not related to the working conditions of the nursing staff. The qualitative results of the research answered that patients are unable to assess the validity of the nursing interventions performed during their acute admission. However, the quality of nursing care was most often deduced from the level of communication of the staff, information, reactions to expressed concerns, calm approach, etc. We have found that patients who have previous experience with hospitalization are affected by the experience and often bring negative fears about upcoming hospitalization. Covert observation supported the results obtained from the methods already mentioned. It shows that nurses primarily provided physiological needs in all outpatient departments and surgical wards. And only then did they saturate the psychosocial needs. Nurses satiated the needs of patients both according to the doctor's office and independently, acting as an autonomous part of a multidisciplinary medical team. The results of the diploma thesis could contribute to the improvement of care in the acute admission of the patient, and serve as a possible algorithm for the admission of the patient in the form of a brochure. The thesis can be processed as a teaching material within the framework of lifelong learning for medical staff working not only in emergency departments. Klíčová slova: Potřeby pacienta; akutní příjem; chirurgické oddělení; ošetřovatelská péče; bolest; informace; Patient's needs; acute addmision; surgical department; nursing care; pain; information Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu

Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně ...

JIRÁČKOVÁ, Anna
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Informovanost sester o příčinách synkopálních stavů
FOUSKOVÁ, Jitka
2024 - český Úvod: Synkopa je příznak objevující se při poruše kardiovaskulárního nebo autonomního nervového systému. Projevuje se krátkodobou ztrátou vědomí, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. Bývá provázena ztrátou rovnováhy. Po nabytí vědomí nedochází k poruše neurologických funkcí. Synkopa postihuje všechny věkové kategorie. Během života se s ní setká velká část populace. Pro sestry je důležité, aby se orientovaly v základních příčinách způsobující synkopy a mohly tak být lékařům rovnocenným partnerem v diagnostice, léčbě a péči o takové pacienty. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal ve 4 jihočeských nemocnicích s písemným povolením hlavních sester. Výsledky byly zjišťovány pomocí nestandardizovaného dotazníku zjišťující míru informovanosti sester o příčinách synkopálních stavů. Získaná data byla analyzována a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel 365. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 242 respondenty, které tvořily sestry pracující na interních, kardiologických, neurologických, chirurgických, traumatologických a ortopedických odděleních. Z výsledků je zřejmé, že sestry nemají dostatečné znalosti o příčinách synkopálních stavů. Lepší informovanost mají sestry pracující na odděleních interních oborů a urgentním příjmu (p = 0,007), sestry s vysokoškolským vzděláním (p = 0,004) a zkušené sestry s dlouholetou praxí (p = 0,032). Závěr: Diplomová práce poukazuje na důležitost sester při péči o pacienta se synkopou, ze které vyplývá i potřeba orientace sester, v této problematice. Zdůrazňuje nezastupitelnou roli sester v multidisciplinárním týmu. Introduction: Syncope is a symptom occurring with disorder of the cardiovascular or autonomic nervous system. It is manifested by a transient loss of consciousness caused by insufficient blood supply to the brain, usually it is associated with loss of balance. After regaining consciousness, there is no impairment of neurological function. Syncope occurs at all age categories. A large portion of the population experiences it during their lifetime. It is important for nurses to be familiar with the underlying causes of syncope so that they can be an equal partner to physicians in the diagnosis, treatment and care of such patients. Methodology: The quantitative research method was used to achieve the stated aims. The research was conducted in 4 South Bohemia hospitals with written permission of the head nurses. The results were collected using non standardised questionnaire to measure the level of nurses´ awareness of the causes of syncopal states. The obtained data were analysed and statistically processed using Microsoft Excel 365. Results: The research sample was made up of 242 respondents, which included nurses working in internal, cardiology, neurology, surgery, traumatology, orthopaedic and emergency departments. The results show that nurses do not have sufficient knowledge about causes of syncopal states. Better awareness is among nurses working in internal medicine departments and emergency departments (p = 0,007), nurses with higher education (p = 0,004) and experienced nurses with longer work experience (p = 0,032). Conclusion: The diploma thesis points out the importance of nurses in the care of patients with syncope, from which the need for nurses to be familiar with this issue is also evident. It emphasises the irreplaceable role of nurses in the multidisciplinary team. Klíčová slova: Informovanost; kardiální synkopa; neurogenní synkopa; ortostatická synkopa; role sestry; sestra; synkopální stavy; Awareness; cardiac syncope; neurogenic syncope; orthostatic syncope; role of the nurse; nurse; syncopal conditions Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Informovanost sester o příčinách synkopálních stavů

Úvod: Synkopa je příznak objevující se při poruše kardiovaskulárního nebo autonomního nervového systému. Projevuje se krátkodobou ztrátou vědomí, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. ...

FOUSKOVÁ, Jitka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Historie a vývoj intenzivní péče
KADLECOVÁ, Eva
2024 - český Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty (například nové techniky, přístroje a podobně), které tento proces determinovaly. Jádro práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich stanovuje základní východiska práce, věnuje se tedy definici intenzivní péče, dějin medicíny a ošetřovatelství. Druhá hlavní kapitola analyzuje počátky intenzivní péče v mezinárodním kontextu - v tomto kontextu akcentuje zejména vliv Florence Nightingale na vznik intenzivní péče a reflexi práce této ošetřovatelky v českých zemích. Třetí kapitola již popisuje historii a vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích - tento výklad je rozčleněn do chronologicky seřazených podkapitol. Práce vychází zejména z historických pramenů (primárně se jedná o dobové publikace a časopisecké články, které vznikaly v popisované době a přímo tak reflektují tehdejší diskurs) a z odborné literatury. Jako důležité období je reflektováno komunistické Československo, kdy byl značně omezen kontakt československé medicíny se západními poznatky a intenzivní péče i ošetřovatelství byly značně ideologicky podmíněny, což v mnoha aspektech vedlo k zaostávání za Západem. The thesis deals with the history and development of intensive care with emphasis on the Czech lands. Its aim is to describe the historical development of intensive care and nursing in the Czech lands with an emphasis on aspects (such as new techniques, devices, etc.) that have determined this process. The core of the thesis consists of three main chapters. The first one establishes the basic premises of the work, focusing on the definition of intensive care, the history of medicine, and nursing. The second main chapter analyzes the beginnings of intensive care in an international context, emphasizing the influence of Florence Nightingale on the emergence of intensive care and the reflection of her work in the Czech lands. The third chapter describes the history and development of intensive care and nursing in the Czech lands, with this exposition being divided into chronologically arranged subchapters. The thesis is primarily based on historical sources (primarily contemporary publications and journal articles reflecting the discourse of the time) and professional literature. The communist Czechoslovakia period is reflected as an important period when contact between Czechoslovak medicine and Western knowledge was significantly limited, and intensive care as well as nursing were heavily ideologically conditioned, leading to lagging behind the West in many aspects. Klíčová slova: dějiny lékařství; dějiny medicíny; Florence Nightingale; intenzivní péče; ošetřovatelství; všeobecná sestra; history of medicine; Florence Nightingale; intensive care; nursing; general nurse Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Historie a vývoj intenzivní péče

Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty ...

KADLECOVÁ, Eva
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Management práce sestry o pacienty se zrakovým postižením při příjmu a hospitalizaci
PRÁŠILOVÁ, Renáta
2024 - český Diplomová práce je zaměřena na management práce sestry při poskytování péče pacientům se zrakovým postižením. Zrakově postižení pacienti tvoří zcela specifickou skupinu pacientů, kteří mají pro svůj zrakový handicap jiné potřeby a nároky než vidící pacienti. Cílem výzkumného šetření bylo prozkoumat zkušenosti a poznatky sester, které pečují o pacienty se zrakovým postižením, odhalit nejčastější problémy a překážky, jež nastávají při poskytování péče. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvalitativního šetření. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výsledky výzkumného šetření nelze generalizovat, jsou charakteristické pouze pro daný výzkumný soubor, odhalily však řadu velmi závažných problémů, které musí sestry a pacienti v každodenní praxi řešit. Šetření poukázalo také na oblasti, jež jsou zdrojem těchto problémů. Sestry mají pouze malé zkušenosti s ošetřováním pacientů se zrakovým postižením a absence vzdělávacích programů zaměřených na tuto skupinu pacientů staví sestry do pozice, kdy neví, jak správně k pacientům přistupovat, jak s nimi vhodně komunikovat. Domníváme se, že výsledky této diplomové práce by mohly být inspirací pro management poskytovatelů zdravotních služeb, v jejichž kompetenci je zajištění bezpečného prostředí pro pacienty se zrakovým handicapem. Výsledky provedeného šetření ukazují na absenci vzdělávacích programů zaměřených na oblast péče o zrakově postižené. The present thesis focuses on managing the work of nurses caring for patients with visual impairment. Visually challenged patients constitute a particular group of patients with needs and demands different from those of sighted patients due to their visual impairment. The research aimed to investigate the experiences and knowledge of nurses providing care to patients with visual impairment and to identify the most frequent challenges and barriers that arise when delivering care. The empirical part of the thesis used qualitative research methods. Data was gathered using semi-structured interviews. Even though the research results cannot be generalised as they are specific to the research population, they revealed many very serious difficulties that nurses and patients have to deal with daily. The research also highlighted the underlying causes of these difficulties. Nurses have limited experience in treating patients with visual impairment. The lack of training programmes for this specific group of patients means that nurses do not know how to approach and communicate with them appropriately. The results of the present thesis may inspire the management of healthcare providers responsible for providing a safe environment for patients with visual impairments. The research results indicate a general deficiency in training programmes focusing on the care of the visually impaired. Klíčová slova: Komunikace; management; ošetřovatelská péče; pacient; uspokojování potřeb; zrakové postižení; Communication; management; nursing; patient; meeting needs; visual impairment Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Management práce sestry o pacienty se zrakovým postižením při příjmu a hospitalizaci

Diplomová práce je zaměřena na management práce sestry při poskytování péče pacientům se zrakovým postižením. Zrakově postižení pacienti tvoří zcela specifickou skupinu pacientů, kteří mají pro svůj ...

PRÁŠILOVÁ, Renáta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči
CHVALOVÁ, Miroslava
2024 - český Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit jaké kulturní kompetence mají sestry v domácí péči. V empirické části byla použita kvantitativní výzkumná metoda v zařízeních domácí péče. Respondenti odpovídali na dotazník, skládající se z 88 otázek a dvou částí a to standardizované a nestandardizované části. Zjišťovali jsme uvědomění sester se zřetelem na kulturu pacientů/klientů, úroveň jejich kulturních kompetencí s orientací na kulturní dovednosti, kulturní znalosti a kulturní citlivost a jako poslední jsme zjišťovali sebehodnocení kulturních kompetencí sester. Výzkumu se zúčastnilo 108 respondentů a výsledky šetření poukazují, že uvedené znaky v hypotézách, věk a dosažené vzdělání, nesouvisí s úrovní kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Vyplývá také, že většina sester si nemyslí, že znalost cizího jazyka je pro praxi důležitá a polovina jich cizí jazyk ani nevyužívá. Ale nemají negativní postoje k cizincům a uvědomují si důležitost celoživotního učení, aby mohli poskytovat kulturně kompetentní péči. Tato práce by mohla by sloužit jako vzdělávací materiál pro studenty, budoucí nelékařské zdravotnické pracovníky. Výsledky diplomové práce budou publikovány v časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál, tak i laickou veřejnost a také budou prezentovány na konferenci. Cultural competence is a set of cultural knowledge that enables non-medical health professionals to achieve appropriate outcomes when caring for and working with clients/patients from a different country. The main aim of our study was to find out what cultural competencies nurses have in home care. The empirical part used a quantitative research method in home care settings. Respondents answered a questionnaire consisting of 88 questions and two parts namely standardized and non-standardized part. We surveyed the nurses' awareness of the culture of patients/clients, their level of cultural competence, focusing on cultural skills, cultural knowledge and cultural sensitivity and lastly, we surveyed the nurses' self-assessment of cultural competence. 108 respondents took part in the research and the results of the survey indicate that the characteristics mentioned in the hypotheses, age and educational attainment, are not related to the level of cultural competence of non-medical health workers. It also shows that the majority of nurses do not think that knowledge of a foreign language is important in practice and half of them do not even use a foreign language. However, they do not have negative attitudes towards foreigners and recognize the importance of lifelong learning in order to provide culturally competent care. This work could serve as educational material for students, future non-medical health workers. The results of the thesis will be published in a journal that will be beneficial to non-medical health personnel as well as the general public and will also be presented at a conference. Klíčová slova: Sebereflexe; multikulturní ošetřovatelství; kulturní kompetence; domácí péče; sestra; Self Reflection; multicultural nursing; cultural competence; home care; nurse Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči

Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním ...

CHVALOVÁ, Miroslava
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Poskytování kulturně kompetentní péče v intenzivní ošetřovatelské péči
PAĎOURKOVÁ, Aneta
2024 - český Současný stav: S poskytováním kulturně shodné péče se setkáváme v každém klinickém prostředí, avšak v intenzivním ošetřovatelství je poněkud náročnější. Setkáváme se s pacienty z různých kultur, jejichž zdravotní stav je kritický. Z tohoto důvodu by sestry měly mít odpovídající znalosti a dovednosti, aby mohly poskytovat kvalitní kulturně citlivou péči. Cíle práce: 1. Zmapovat úroveň kulturních kompetencí sester v intenzivní ošetřovatelské péči. Metodika: Práce byla vypracována kvantitativním výzkumným šetřením. Technika sběru dat byl dotazník, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen sestrami na ARO, JIP, IMP v nemocnicích Jihočeského kraje. Velikost výzkumného souboru činila 137 respondentů. Výsledky práce: Výsledky výzkumu ukazují úrovně kulturních kompetencí v jednotlivých oblastech kulturního uvědomění, kulturních znalostí a dovedností. Bylo zjištěno, že sestry disponují spíše vyšší úrovní kulturních znalostí než kulturních dovedností. Sestry si uvědomují důležitost poskytování kulturně shodné péče v intenzivní péči a uvědomují si, že je nutné celoživotního procesu v získávání znalostí v oblasti kulturních kompetencí. Většina sester dokáže přizpůsobit svůj komunikační styl pacientovým potřebám tak, aby byla jejich vzájemná komunikace efektivnější. Využití v praxi: Výsledky budou prezentovány v odborném článku, který mohou využít všechny sestry z praxe a studenti zdravotnických oborů. Výzkum pomůže ke zdůraznění důležitosti poskytování kulturně shodné péče. V neposlední řadě budou výsledky výzkumu prezentovány na odborných konferencích. Current state: The provision of culturally congruent care is a critical aspect of nursing practice in all nursing settings, with particular complexities evident within intensive care units. We encounter patients from different cultures whose health condition is critical. Consequently, nurses should have appropriate knowledge and skills to provide quality culturally sensitive care. Objective of the work: 1. To map the level of cultural competencies among nurses in intensive nursing care. Methodology: The study was conducted using a quantitative research survey. The data collection technique employed was a questionnaire. Data collection technique was a questionnaire consisting of both non-standardized and standardized sections. Research sample: The research sample consisted of nurses from the ICU, CCU and IMCU departments in hospitals in the South Bohemian region. The size of the research sample was 137 respondents. Results of the work: The research results show levels of cultural competencies in various areas of cultural awareness, cultural knowledge, and skills. Nurses demonstrate a higher level of cultural knowledge rather than cultural skills. Nurses recognize the importance of providing culturally congruent care in intensive care and acknowledge the necessity of a lifelong process of acquiring knowledge in the field of cultural competencies. The majority of nurses are able to adapt their communication style to meet the needs of the patients, thus making their communication more effective. Implications for practice: This research emphasizes the importance of culturally congruent care and cultural competency in nursing practice. The results of this study will be disseminated in a professional journal article and conferences. Klíčová slova: Intenzivní ošetřovatelská péče; kultura; kulturní kompetence; multikulturalismus; náboženství; Intensive nursing care; culture; cultural competence; multiculturalism; religion Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Poskytování kulturně kompetentní péče v intenzivní ošetřovatelské péči

Současný stav: S poskytováním kulturně shodné péče se setkáváme v každém klinickém prostředí, avšak v intenzivním ošetřovatelství je poněkud náročnější. Setkáváme se s pacienty z různých kultur, ...

PAĎOURKOVÁ, Aneta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Bezpečné podávání injekčních léčivých přípravků
VANÍČKOVÁ, Eliška
2024 - český Úvod: Podávání léků je neodmyslitelnou součástí práce sester. Po vzoru zahraničí se otázka bezpečnosti při podávání léků dostává do popředí. V současnosti je bezpečí pacientů klíčovým prvkem v poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Cílem diplomové práce bylo zmapovat postup podávání léků intramuskulární a subkutánní formou. Metodika a výzkumný soubor: Pro účely zpracování práce byla vybrána metoda zúčastněného pozorování, které probíhalo na odděleních interna a chirurgie od srpna do října 2023. Všechna pozorování byla zaznamenána do předem připraveného záznamového archu a data byla vyhodnocena statisticky pomocí programů SASD a SPSS. Analýza byla prováděna na základě prvního a druhého stupně třídění, byly konstruovány kontingenční tabulky s absolutními a relativními četnostmi a znaménkové schéma. Následně byly výsledky rozčleněny do grafů a tabulek. Výsledky: Z výsledků diplomové práce vyplývá, že pozorované sestry značně nedodržují označování injekcí, což může mít za následek vznik pochybení. Dále sestry ve značném počtu případů nedbají na řádnou dezinfekci místa vpichu injekčního léčivého přípravku, z toho vyvozujeme vyšší pravděpodobnost známky zánětu v místě vpichu. Překvapivým zjištěním byla preciznost při hygieně rukou. Toto jednání je velice důležité, jelikož v kombinaci s pečlivou dezinfekcí místa vpichu se více zamezuje vstupu infekce do těla pacienta. Závěr: Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na problematiku bezpečného podávání injekčních léčivých přípravků. Výstupem práce bude prezentace této diplomové práce na studentské konferenci a na podkladě této práce bude vytvořen článek na zmíněné téma. Introduction: Drug administration is an essential part of nursing practice. Following the example of other countries, the safety of drug administration is coming to the fore. Nowadays, patient safety is a key element in the provision of quality nursing care. The aim of this thesis was to map the procedure of drug administration by intramuscular and subcutaneous routes. Methodology and research sample: For the purpose of this thesis, the method of participant observation was chosen, which took place in the departments of internal medicine and surgery from August to October 2023. All observations were recorded in a pre-designed record sheet and the data were statistically analysed using SASD and SPSS software. The analysis was based on first and second level classification, contingency tables with absolute and relative frequencies and sign scheme were constructed. The results were then organised into graphs and tables. Results: The results of the thesis indicate that the nurses observed do not follow the labelling of injections to a considerable extent, which can lead to errors. Furthermore, in a significant number of cases the nurses do not take care to properly disinfect the injection site of the injectable drug, which leads to a higher likelihood of signs of inflammation at the injection site. A surprising finding was the precision in hand sanitation. This behaviour is very important because, in combination with careful disinfection of the injection site, it is more likely to prevent the introduction of infection into the patient's body. Conclusion: The thesis provides a comprehensive view on the issue of safe administration of injectable medicinal products. As a result of this work, it will be presented at a student conference and an article will be written on the subject. Klíčová slova: Klíčová slova: aplikace injekcí; bezpečnost; infekce; injekce; intramuskulární injekce; pochybení; subkutánní injekce; Key words: injection administration; safety; infection; injection; intramuscular injection; errors; subcutaneous injection Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Bezpečné podávání injekčních léčivých přípravků

Úvod: Podávání léků je neodmyslitelnou součástí práce sester. Po vzoru zahraničí se otázka bezpečnosti při podávání léků dostává do popředí. V současnosti je bezpečí pacientů klíčovým ...

VANÍČKOVÁ, Eliška
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
2024 - český Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou. The thesis is divided into two main parts (theoretical and empirical) and deals with prehospital and intensive care for patients with stroke. The thesis has a total of three objectives. The first objective was to map selected aspects of the process of providing prehospital emergency care to patients suspected of having an acute stroke. The second objective was to describe the course of intensive nursing care for patients after a stroke, and the third objective was to determine the differences in nursing care between patients with ischemic stroke and hemorrhagic stroke. The empirical part focused on studying medical and, primarily, nursing documentation. The obtained data were processed using a quantitative research method based on retrospective data analysis, which was then interpreted. The data was recorded in record sheets created specifically to adhere to the predetermined objectives and hypotheses. The contribution of the thesis is primarily its unusual approach to the issue, addressing at the same time both prehospital and intensive care for patients after both ischemic and hemorrhagic strokes. The results indicate that crucial aspects of prehospital care include correct and rapid diagnosis, assessment of vital functions, consultation of the condition of a patient with a stroke physician and rapid transportation to the nearest appropriate medical facility. The course of intensive care focuses primarily on continuous monitoring of vital functions and their potential stabilization combined with comprehensive nursing care, which depends on the level of self-sufficiency of a patient and includes all care for basic human needs, primarily aimed at restoring the patient's ability to manage basic daily activities. In summary, it could be said that patients with hemorrhagic stroke required more demanding and comprehensive nursing care compared to patients with ischemic stroke. Klíčová slova: Cévní mozková příhoda; přednemocniční péče; intenzivní péče; ošetřovatelská péče; neurologie; iktová jednotka; Stroke; prehospital care; intensive care; nursing care; neurology; stroke unit Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě

Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. ...

KULHAVÝ, Jakub
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
VÁVROVÁ, Eliška
2024 - český Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, endoskopie v urologii, ošetřovatelský proces v rámci pooperační péče po malých urologických výkonech a týmovou spolupráci jako nedílnou součást urologického oddělení. Praktická část diplomové práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením, technikou zúčastněného pozorování sester a technikou sběru dat polostrukturovaného rozhovoru u pacientů. Na zúčastněném pozorování se podílelo šest sester pracujících na urologickém oddělení. Rozhovor byl realizován se šesti pacienty po malém urologickém výkonu do úplného nasycení teoretického vzorku. Analýza a zpracování dat byla provedena metodou otevřeného kódování s použitím techniky "tužka - papír" a následně získané kódy byly zpracovány do jednotlivých kategorií a podkategorií. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cíle bylo zjistit, jaká je role sestry v pooperační péči u pacientů po malých urologických výkonech. Poté bylo nezbytné zmapovat specifika pooperační ošetřovatelské péče u pacientů po malých urologických výkonech. Třetí cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají péči sester po malých urologických výkonech. Z analýzy dat výzkumného šetření vyplynulo, že role sester je nedílnou součástí poskytování pooperační péči po malých urologických výkonech. Jejich individuální přístup, odborné znalosti a empatie hrají významnou roli během pooperační rekonvalescence pacientů. Důležitým faktorem je také zefektivnění komunikace mezi sestrou a pacientem. Výsledky naznačují, že vnímavost pacientů po malých urologických výkonech je spojena s interpersonálními dovednostmi a schopností poskytovat kvalitní péči, která výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost pacientů. The diploma thesis deals with postoperative nursing care in patients after minor urological procedures. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part presents the importance of urology, endoscopy in urology, the nursing process in postoperative care after small urological procedures and teamwork as an integral part of the urology department. The practical part of the thesis was carried out by qualitative research, the technique of participant observation of nurses and the technique of data collection of semi-structured interview with patients. Six nurses working in the urology department participated in the participant observation. The interview was conducted with six patients after a small urological procedure until the theoretical sample was completely saturated. The analysis and processing of the data was carried out using the open coding method, using the "pen and paper" technique. Subsequently, the obtained codes were processed into individual categories and subcategories.Three goals were set in the diploma thesis. The first objective was to find out what is the role of the nurse in postoperative care in patients after minor urological procedures. Then to map the specifics of postoperative nursing care in patients after minor urological procedures. The third objective was to find out how patients perceive the care of nurses after minor urological procedures. The analysis of the data of the research showed that the role of nurses is an integral part of the provision of postoperative care after minor urological procedures. Their individual approach, expertise and empathy play a significant role in the postoperative recovery of patients. Improving communication between the nurse and the patient is also an important factor. The results suggest that patient susceptibility to minor urological procedures is associated with interpersonal skills and the ability to provide quality care, which significantly affects overall patient satisfaction. Klíčová slova: Endoskopie; komunikace; ošetřovatelský proces; pacient; pooperační péče; role sestry; urologické výkony; Endoscopy; communication; nursing process; patient; aftercare; the role of the nurse; Urological procedures Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech

Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, ...

VÁVROVÁ, Eliška
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě
NOVOTNÁ, Dominika
2024 - český Tato diplomová práce s názvem "Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě" se zabývá zmapováním specifik, jak je v muslimském světe vnímáno zdraví a nemoc. Na základě tohoto cíle byly sestaveny čtyři výzkumné otázky, které znějí: "Jak muslimové vnímají hodnotu zdraví?, Jak muslimové vnímají nemoc?, Jak muslimové vnímají péči poskytovanou veřejným zdravotnickým systémem a jaké mají představy a očekávání?, Jaké bylo setkání s poskytovanou péčí? Splnila jejich očekávání?". Teoretická část je zaměřena na tři hlavní oblasti: transkulturní ošetřovatelství, islám a specifika v ošetřování muslimských pacientů. Každá oblast popisuje základní pojmy, se kterými se následně pracuje ve výzkumné části. Zejména se pak v této části jedná o model vycházejícího slunce, koncepce a teorii péče. Ve druhé části jsou rozebírány pojmy, které jsou podstatné pro islám, ať už se jedná o proroka Muhammada, Korán či pět pilířů islámu. V poslední části je rozebrána teorie týkající se péče o muslimského pacienta. Zde je nutné věnovat pozornost zejména komunikaci s pacientem, dodržování osobního prostoru, postoji ke zdraví a nemoci a jaká jsou specifika. Empirická část této diplomové práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením technikou polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data jako podklad pro další zkoumání. Tyto rozhovory obsahovaly celkem dvacet dva otázek, které byly zaměřeny na význam a rozdíly ve vnímání zdraví v životě muslima, prevenci a péči o zdraví, význam a chápání nemoci, a veřejný zdravotnický systém. Polostrukturovaný rozhovor byl koncipován tak, aby poskytl odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky, a především aby získal podrobné informace, které se týkaly vnímání zdraví a nemoci. Výzkumný soubor byl tvořen šesti muslimy, kteří žijí na území České republiky. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány, přepsány a zpracovány metodou tužka - papír. Výsledky celého výzkumného šetření jsme rozdělili celkem do čtyř základních kategorií, které obsahují čtrnáct podkategorií. Výsledky této práce dávají ucelené informace o vnímání nemoci a zdraví v muslimském světě, prevenci a veřejném zdravotnickém systému. Bylo prokázáno, že veřejný zdravotnický systém v České republice je dle muslimů na vysoké úrovni a mohou se na něj spolehnout. Největším problémem je však nedostatečná erudovanost zdravotnického personálu v oblasti poskytování kulturně vhodné péče pacientovi vyznávající islám. Na základě získaných a zpracovaných dat byl vytvořen materiál, který je možné rozšiřovat zdravotnickému personálu, díky kterému se mohou jednoduchou formou dozvědět základní specifika v péči o muslimského pacienta a předejít tak nežádoucím problémům, zpříjemnit pobyt pacienta ve zdravotnickém zařízení a být mu nápomocen v těžkých životních situacích. This master thesis researches the perception of health and illness in the Muslim world. It aims to map out specific viewpoints related to health and disease within this context. The research is guided by four key questions: How do Muslims perceive the value of health?, How do Muslims perceive illness?, What was their views on healthcare provided by the public health system, and what expectations do they have?, What has been their experience with the care they received? Did it meet their expectations? The theoretical part of the thesis focuses on three main areas: transcultural nursing care, Islam, and specific considerations in treatment of Muslim patients. Each area introduces fundamental concepts that are subsequently explored in the research section. Hence, the theoretical part covers the concept of the "rising sun" model, the theory of care, and the importance of understanding cultural nuances. In the second part, the thesis focuses on terms relevant to Islam, including the Prophet Muhammad, the Quran, and the five pillars of Islam. The final section discusses theories related to caring for Muslim patients, emphasizing communication, respect for personal space, attitudes toward health and illness, and unique particularities. The empirical part of the thesis was elaborated through qualitative research using semi-structured interviews. A total of twenty-two questions were posed to six Muslim participants residing in the Czech Republic. These interviews provided valuable data for further exploration. The interviews were recorded, transcribed, and analyzed using a pen-and-paper method. The results of the entire research study were categorized into four main areas, containing a total of fourteen subcategories. These findings provide comprehensive insights into the perception of health and illness in the Muslim world, as well as aspects related to prevention and the public healthcare system. It was proved by the study that the public healthcare system in the Czech Republic is highly regarded by Muslims, who can rely on its services. However, a significant challenge lies in the insufficient cultural competence of healthcare personnel when providing care to patients who adhere to Islam. Based on the collected and analyzed data, educational materials have been developed. These materials aim to enhance the knowledge of healthcare professionals, enabling them to understand the fundamental specifics of caring for Muslim patients. By doing so, healthcare providers can proactively address potential issues, improve the patient experience during their stay in healthcare facilities, and offer valuable support during challenging life situations. Klíčová slova: Islám; muslim; zdraví; nemoc; zdravotnictví; Česká republika; Islam; muslim; health; illness; healthcare; the Czech Republic Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě

Tato diplomová práce s názvem "Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě" se zabývá zmapováním specifik, jak je v muslimském světe vnímáno zdraví a nemoc. Na základě tohoto cíle byly sestaveny ...

NOVOTNÁ, Dominika
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024