Ano (1473)
Počet nalezených dokumentů:
1473
Publikováno od
do
Morálka politiků očima veřejnosti – únor/březen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
Polovina (50 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, necelá polovina (47 %) věří, že by měla být posuzována stejně, a pouze 2 % soudí, že mírněji. Od posledního šetření z roku 2020 výrazně poklesl (o 10 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní, a naopak o 12 procentních bodů vzrostl podíl občanů, podle kterých platí pro morálku politiků stejná pravidla jako pro všechny ostatní.\nVíce než polovina (54 %) dotázaných si myslí, že při posuzování morálky politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky, 45 % uvádí, že je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život. Poprvé za celou dobu sledování tak převážil u české veřejnosti názor, že hodnocení morálky politika má zahrnovat jen výkon jeho funkce.\nNecelých devět desetin oslovených souhlasilo s tím, že o problémech, sporech a aférách je třeba informovat, protože politici potřebují kontrolu veřejnosti (89 %), že je často těžké se v těchto sporech a aférách vyznat (86 %) a že se spousta vážných problémů a afér zatajuje (85 % občanů). In the last survey CVVM enquired how strictly according to public should be judged morality of politicians and what criteria should be considered in their deliberations. CVVM also focused on attitudes of Czech citizens to disputes, problems and affairs which appear in our political and public life. In this case, respondents were presented with a list of statements with which they expressed their agreement or disagreement.
Klíčová slova:
public opinion; Politicians; Morality
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Morálka politiků očima veřejnosti – únor/březen 2023
Polovina (50 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, necelá polovina (47 %) věří, že by měla být posuzována stejně, a pouze 2 % soudí, že mírněji. ...
Veřejnost o jaderné energetice – srpen/září 2023
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - český
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Konkrétně výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.\n\nAsi dvoupětinová část (41 %) občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, podobně velká část (39 %) se domnívá, že by podíl jádra měl zůstat na současné úrovni, a více než desetina (13 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat.\n\nTéměř dvě třetiny (65 %) občanů souhlasí s výstavbou nového bloku JE Dukovany, o málo více než čtvrtina (27 %) s tím nesouhlasí.\n\nOproti loňsku, kdy v porovnání s minulými lety skokově narostla podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby dalšího bloku v Dukovanech, což odráželo bezprostřední reakci české veřejnosti na energetickou krizi a pokles energetické bezpečnosti, se v letošním šetření podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby nového bloku v Dukovanech zřetelně snížila, avšak zůstala výrazně vyšší než v období před zmiňovaným nárůstem.\n\nVe srovnání s předchozími výzkumy byla zaznamenána historicky zdaleka nejvyšší hodnota (56 %) nedůvěry vládě při rozhodování o jaderné energetice, která v tomto ohledu vůbec poprvé výrazně převážila nad důvěrou (33 %), jež se dostala na své historické minimum. In its August/Septemer 2023 survey, the Our Society series included a battery of questions on issues of nuclear energy. The survey examined public opinion about whether the proportion of nuclear energy in electricity production should increase or decrease in future, what people think about building a new unit of the Dukovany Nuclear Power Station (DNPS), whether or not they are concerned about the use of nuclear energy in the country, and whether they have confidence in the government’s decisions about the development of nuclear energy.
Klíčová slova:
public opinion; nuclear energy; electricity; Dukovany Nuclear Power Station
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Veřejnost o jaderné energetice – srpen/září 2023
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Konkrétně výzkum ...
Občané o ústavních pravomocích prezidenta – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - český
V letním šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím prezidenta republiky. Tématem otázek byl jak obecný názor na rozsah ústavních pravomocí prezidenta, tak názory na některé konkrétní pravomoci, jakými jsou udělování amnestie či milosti nebo zmírňování trestu, zastavování soudního řízení, jmenování a odvolávání rektorů a jmenování profesorů, propůjčování a udělování státních vyznamenání, rozpuštění Poslanecké sněmovny, používání práva veta, jmenování bankovní rady České národní banky a jmenování soudců Ústavního soudu.\n\nDvě třetiny veřejnosti (66 %) se přiklánějí k tomu, že současný rozsah pravomocí českého prezidenta by měl zůstat zachován.\n\nV české společnosti převládá názor, že prezident by měl mít pravomoc rozhodnout o udělení amnestie, milosti či zmírnění trestu odsouzeným osobám, ale jen menšina souhlasí s pravomocí zastavovat soudní řízení proti obviněným.\n\nVíce než devět z deseti občanů souhlasí, aby prezident měl pravomoc rozhodovat o propůjčení a udělení státních vyznamenání. Více než třípětinová většina souhlasí s tím, aby prezident jmenoval a odvolával rektory vysokých škol a aby jmenoval profesory.\n\nTři čtvrtiny (76 %) dotázaných uvedly, že prezident by měl mít pravomoc rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vypsat nové volby pouze ve výjimečných případech vymezených ústavou.\n\nTo, že prezident ČR by měl mít právo odmítnout parlamentem přijatý zákon (tzv. právo veta), ale parlament by měl mít možnost toto veto přehlasovat početnější většinou, uvedla více než polovina respondentů (52 %), podle třetiny dotázaných by prezidentské veto mělo být konečné. Summer 2023 survey made an inquiry into attitudes of citizens towards constitutional competencies of a president. Questions in the survey concerned the range of presidential competencies in general and also with regard to several particular competencies such as granting of amnesty or stopping a lawsuit, dismissing the Chamber of Deputies and refusing the law passed by the parliament.
Klíčová slova:
public opinion; president; competencies; amnesty; stopping a lawsuit; dismissing the Chamber of Deputies; law passed by the parliament
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Občané o ústavních pravomocích prezidenta – červen/červenec 2023
V letním šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím prezidenta republiky. Tématem otázek byl jak obecný názor na rozsah ...
Postoje občanů k prezidentskému úřadu – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
Přímá volba prezidenta je českou veřejností dlouhodobě vnímána jako nejvhodnější způsob výběru prezidenta a v současnosti ji podporují čtyři pětiny občanů (80 %). Téměř polovina (46 %) české veřejnosti se shoduje, že pro výkon funkce prezidenta nezáleží na tom, zda kandidát v současnosti je, byl, či nikdy nebyl zapojen do politiky.\nVíce než dvě pětiny (43 %) respondentů se shodují na tom, že by se prezident měl věnovat řešení i konkrétních otázek, nicméně jen ve výjimečných případech.\n\nTéměř tři čtvrtiny (73 %) občanů zastávají názor, že prezident má zasahovat do činnosti vlády, ale v omezené míře. Jde o nejvyšší podíl za celou dobu sledování (od roku 2002).\nPodle více než tří pětin (62 %) českých občanů by prezident měl jmenovat všechny ministry vlády na základě doporučení budoucího premiéra. U české veřejnosti dlouhodobě převažuje mínění, že se prezident ČR má v zahraniční politice angažovat v souladu se směrem udávaným vládou a ministerstvem zahraničí. V aktuálním šetření zastává tento názor 56 % dotázaných. Summer survey of CVVM asked questions regarding the attitudes towards the office of president of the Czech Republic. Questions focused on the mechanism of presidential election, president's relation to the government and government appointment, on the position of president in the foreign policy and on the problems president should pay attention in his or her office.
Klíčová slova:
public opinion; president; mechanism of election; relation to the government; foreign policy
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Postoje občanů k prezidentskému úřadu – červen/červenec 2023
Přímá volba prezidenta je českou veřejností dlouhodobě vnímána jako nejvhodnější způsob výběru prezidenta a v současnosti ji podporují čtyři pětiny občanů (80 %). Téměř polovina (46 %) české ...
Postoje veřejnosti ke konzumaci návykových látek a drogovým závislostem – duben/květen 2023
Spurný, Martin
2023 - český
V šetření, jež probíhalo v průběhu dubna a května 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Dotázaní starší 15 let hodnotili, do jaké míry považují za přijatelnou konzumaci některých návykových látek, konkrétně tabáku, alkoholu, léků proti bolesti, na spaní nebo na uklidnění, konopných drog (např. marihuana, hašiš) a drog jako je extáze, pervitin a heroin. Vyslovovali se k vybraným výrokům o problematice drogové závislosti, zdali je, užívaní drog problém v celé České republice nebo v místě bydliště a také zda se příslušné instituce v České republice problémem užívání drog zabývají přiměřeně. In a survey conducted during April and May 2023, the The Public Opinion Research Centre (CVVM) asked a set of questions about public attitudes towards substance use. Respondents over the age of 15 rated the extent to which they considered it acceptable to consume certain addictive substances, specifically tobacco, alcohol, painkillers, sleeping or tranquillisers, cannabis drugs (e.g. marijuana, hashish) and drugs such as ecstasy, methamphetamine and heroin. They commented on selected statements about the problem of drug addiction, whether drug use is a problem in the Czech Republic as a whole or in their place of residence, and whether the relevant institutions in the Czech Republic deal adequately with the problem of drug use.
Klíčová slova:
public opinion; addictive substances; drug addiction; tobacco; alcohol; sleeping pills; painkillers; tranquillisers; cannabis drugs; ecstasy; methamphetamine; heroin
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Postoje veřejnosti ke konzumaci návykových látek a drogovým závislostem – duben/květen 2023
V šetření, jež probíhalo v průběhu dubna a května 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Dotázaní starší 15 ...
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - český
V šetření, jež probíhalo v období od konce května do poloviny třetí dekády července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.\n\nO vývoj situace okolo uprchlíků z Ukrajiny se zajímají více než dvě pětiny (43 %) českých občanů.¨\n\n9 % občanů je pro možnost trvalého usazení se ukrajinských uprchlíků zde, další necelé dvě třetiny (64 %) upřednostňuje pouze dočasné přijetí s následným návratem do země původu.\n\n46 % Čechů si myslí, že se daří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti, stejně velká část veřejnosti si myslí opak. In the survey, which was conducted between the end of May and the middle of the third decade of July 2023, the Centre for Public Opinion Research asked a set of questions about the attitudes of the Czech public towards accepting refugees from Ukraine. Specifically, the respondents expressed their attitudes towards the reception of Ukrainian refugees with regard to the possibility of their permanent settlement in the Czech Republic and their opinions on whether or not Ukrainian refugees are successfully integrated into our society. The survey also included a mapping of interest in current developments around this situation.\n\nMore than two-fifths (43%) of Czech citizens are interested in the situation of refugees from Ukraine.\n\n9% of citizens are in favour of the possibility of permanent settlement of Ukrainian refugees here, while another nearly two thirds (64%) prefer only temporary admission followed by return to their country of origin.\n\n46% of Czechs think that Ukrainian refugees are being integrated into our society, while the same proportion of the public thinks the opposite.\n\n \n\nAttitude of Czech Public to Accepting of Refugees from Ukraine - June/July 2023\n\nIn June and July 2023, the Public Opinion Research Centre questioned a set of questions about the attitudes of the Czech public to receiving refugees from Ukraine.
Klíčová slova:
public opinion; Ukraine; Refugees; integration; interest; returning
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – červen/červenec 2023
V šetření, jež probíhalo v období od konce května do poloviny třetí dekády července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání ...
Postoje občanů k trestu smrti – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - český
Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo ve svém dubnovém a květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Položené otázky se týkaly jednak obecného názoru na to, zda by trest smrti v České republice měl existovat, nebo neměl existovat, jednak zjišťovaly, nakolik lidé souhlasí, nebo nesouhlasí s různými konkrétními výroky o trestu smrti.\n\nJen o málo více než dvě pětiny dotázaných souhlasí s trestem smrti („rozhodně má existovat“ 17 %, „spíše má existovat“ 25 %), což je od roku 1992, odkdy je souhlas zjišťován, nejnižší podíl a pokles z tehdejších 76 % o 34 procentních bodů.\n\nNesouhlas s trestem smrti poprvé převážil nad souhlasem a tvoří o málo více než polovinu (51 %). Oproti roku 1992 se téměř zčtyřnásobil.\n\nZ výroků podporujících trest smrti veřejnost nejvíce souhlasí s tím, že „přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým“ (62 %), nejméně s výrokem o potřebnosti uplatňování principu „oko za oko, zub za zub“ (41 %).\n\nMezi výroky zpochybňujícími trest smrti jsou na prvním místě uváděny „riziko zneužití“ (83 %) a „riziko justičního omylu“ (81 %), na posledním místě pak je to, že trest smrti je projevem politického populismu (37 %). In its spring survey, the Public Opinion Research Centre examined attitudes of Czech citizens towards the death penalty. 42% of respondents hold the view the death penalty should exist in the Czech Republic, 51% oppose it. Since 1992, when 76% supported the existence of the death penalty, this support decreased for 34 percentage points, while opposition to the death penalty (13% in 1992) nearly quadruppled, and for the first time prevailed over support of the death penalty.
Klíčová slova:
public opinion; death penalty; support
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Postoje občanů k trestu smrti – duben/květen 2023
Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo ve svém dubnovém a květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Položené otázky se týkaly jednak obecného názoru na to, zda by trest smrti v ...
Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Janský, Petr; Kolář, Daniel
2023 - český
Naše analýza srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2024 schválený vládou s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mezidobí tedy zahrnuje dvě zásadní události — koronavirus a agresi Ruska na Ukrajině — s řadou významných ekonomických dopadů. Procentní nárůsty klíčových výdajů státního rozpočtu poměřujeme s nárůstem cenové hladiny o 40,6 % a nominálního hrubého domácího produktu (HDP) o 33,9 % za stejné období 2019–2024. Srovnání s inflací je určující pro změnu reálné hodnoty výdajů, srovnání s nárůstem HDP ukazuje změnu podílu výdajů na HDP. Our analysis compares the 2024 state budget proposal approved by the government with 2019 state budget results. The interim period includes two major events with a number of significant economic impacts - the coronavirus and Russia’s aggression in Ukraine. We compare the percentage increases in key state budget expenditures with the 40.6% increase in prices and the 33.9% increase in nominal gross domestic product (GDP) over the same period, 2019-2024. Comparison that takes inflation into account is indicative of the change in the real value of spending, while comparison accounting for GDP growth shows the change in the shares of spending in GDP.
Klíčová slova:
budget proposal; budget expenditures; Czech Republic
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Naše analýza srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2024 schválený vládou s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mezidobí tedy zahrnuje dvě zásadní události — koronavirus a agresi Ruska na ...
Jak zachránit státní rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů? Modelování dopadů změn daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)
Prokop, D.; Kalíšková, Klára; Šoltés, Michal; Münich, Daniel; Ostrý, M.
2023 - český
Strukturální deficit státního rozpočtu je z části tvořen výpadkem daňových příjmů za cca 150 miliard Kč od roku 2020. Pro stabilizaci veřejných financí je třeba kromě reforem výdajů zacelit maximum těchto daňových ztrát. Příjmy lze ale posilovat i jinak než zdaněním zaměstnanců. Jinými typy daní lze odhadem vybrat 70 až 115 miliard Kč. Navržené změny DPFO (daň z příjmu fyzických osob) tak musí dorovnávat očekávaný výběr z dalších zdrojů a reagovat na další specifika nastavení daně z příjmu v ČR. Tím je mimo jiné malá progrese a existence řady slev, které nemohou plně čerpat lidé s nižšími příjmy. To vede k relativně vysokému zatížení nízkopříjmových zaměstnanců při omezeném výběru DPFO. The structural deficit of the state budget is partly made up of a shortfall in tax revenues of about CZK 150 billion from 2020 onwards. In order to stabilize public finances, in addition to spending reforms, the maximum of these tax losses must be recovered. However, revenue can be strengthened also in other ways than by taxing employees. An estimated CZK 70 to 115 billion can be raised through other types of taxes. The proposed changes to the personal income tax (PIT) must therefore balance the expected collection from other sources and respond to other specificities of the income tax set-up in the Czech Republic. These include, among others, the small progression and the existence of a number of discounts that cannot be fully used by people with lower incomes. This leads to a relatively high burden on low-income employees with limited collection of the PTI.
Klíčová slova:
state budget; income tax; Czech Republic
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Jak zachránit státní rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů? Modelování dopadů změn daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)
Strukturální deficit státního rozpočtu je z části tvořen výpadkem daňových příjmů za cca 150 miliard Kč od roku 2020. Pro stabilizaci veřejných financí je třeba kromě reforem výdajů zacelit maximum ...
Pracovně motivační dopady návrhů daňových změn na zaměstnance
Kalíšková, Klára; Münich, Daniel; Šoltés, Michal
2023 - český
V této studii analyzujeme dopady změn daní a povinných odvodů zaměstnanců, tak jak je navrhuje vládní konsolidační balíček představený v květnu 2023. Detailně se věnujeme i dopadům omezení slevy na manžela či manželku s nízkými příjmy. Zatímco existující analýzy se soustředí především na vyčíslení přerozdělovacích efektů a dopadů na daňový výnos, naše analýza sleduje i proměnu motivací k práci, tedy motivace pracovat či nepracovat a motivace pracovat více nebo méně. Ukazujeme, jak návrh změní průměrné, mezní a participační daňové sazby. Zatímco průměrná daňová sazba vypovídá o daňovém zatížení příjmů a říká, jaká část nákladů práce je odváděna ve formě daní a odvodů, další dva ukazatele souvisejí s motivací pracovat. Mezní daňová sazba popisuje motivaci pracovat více nebo méně hodin a participační daňová sazba motivaci k participaci na trhu práce (nebo naopak k odchodu z něj). Poskytujeme tedy tzv. ex ante analýzu očekávaných dopadů vládního balíčku na míru zdanění různých skupin obyvatel a jejich pracovní motivace. Ex post analýzu behaviorálních efektů tohoto balíčku, tedy jeho dopadů na participaci na trhu práce nebo počet odpracovaných hodin, přirozeně není možné provést před samotnou implementací daňových opatření. In this study, we analyse the impact of the changes to taxes and compulsory contributions for employees as proposed in the government's consolidation package unveiled in May 2023. We also look in detail at the impact of the restrictions on the low-income spouse allowance. While existing analyses focus primarily on quantifying redistributive effects and the impact on tax revenue, our analysis also looks at the transformation of incentives to work, i.e., incentives to work or not work and incentives to work more or less. We show how the proposal will change average, marginal and participation tax rates. While the average tax rate tells us about the tax burden on income and how much of the cost of labour is paid in taxes and levies, the other two indicators are related to the incentive to work. The marginal tax rate describes the incentive to work more or fewer hours, and the participation tax rate the incentive to participate in (or leave) the labour market. We thus provide an ex ante analysis of the expected effects of the government package on the tax rates of different groups of the population and their work motivation. Ex post analysis of the behavioural effects of this package, i.e. its impact on labour market participation or the number of hours worked, is naturally not possible before the actual implementation of the tax measures.
Klíčová slova:
tax system; TAXBEN model; income tax
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Pracovně motivační dopady návrhů daňových změn na zaměstnance
V této studii analyzujeme dopady změn daní a povinných odvodů zaměstnanců, tak jak je navrhuje vládní konsolidační balíček představený v květnu 2023. Detailně se věnujeme i dopadům omezení slevy na ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze