Hrob známého vojína. De-anonymizace válečných pomníků a hromadných hrobů jako modernizační proces?
Kessler, Vojtěch; Michlová, M.; Šrámek, J.
2022 - český Tento článek se zaměřuje na vnímání anonymity padlých vojáků na válečných pomnících v Čechách v polovině 19. století. Badatelé působící ve střední Evropě mohou dojít k překvapivě odlišným závěrům než angloamerické práce. Tento článek tento nedostatek ve výzkumu kompenzuje. Anonymita válečných pomníků v českých zemích v průběhu první poloviny 19. století téměř vymizela. Vysvětlení hledáme ve čtyřech hlavních změnách, k nimž v té době došlo. Za prvé to byly zásadní změny ve společnosti, za druhé vyvíjející se estetika odrážející se ve válečných pomnících, za třetí rozdíl ve způsobu vedení války a konečně měnící se emoce vůči padlým, vlasti a rodině. This article focuses on perceiving the anonymity of fallen soldiers in the mid-19th century war memorials in Bohemia. The researchers working in Central Europe can draw surprisingly different conclusions than Anglo-American works. This article compensates for this lack of research. The anonymity of war memorials in the Czech lands almost disappeared during the first half of the 19th century. We are looking for an explanation in the four main changes that took place at that time. Firstly, fundamental changes in society, secondly, evolving aesthetics reflected in war memorials, thirdly, a difference in the way of waging war, and finally, changings emotions towards the fallen, the homeland and family. Klíčová slova: sepulchral monuments; military monuments history; memory; piety; mass grave; Bohemia; 19th century Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Hrob známého vojína. De-anonymizace válečných pomníků a hromadných hrobů jako modernizační proces?

Tento článek se zaměřuje na vnímání anonymity padlých vojáků na válečných pomnících v Čechách v polovině 19. století. Badatelé působící ve střední Evropě mohou dojít k překvapivě odlišným závěrům než ...

Kessler, Vojtěch; Michlová, M.; Šrámek, J.
Historický ústav, 2022

Sepulkrální palimpsest? Translokace památky a vzpomínky na příkladu padlých z války v roce 1866 v Köslin/Koszalinu a Poznani
Ćwiek-Rogalska, K.; Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
2022 - český Cílem článku je analýza dvou válečných památníků, které vznikly po prusko-rakouské válce v roce 1866 v pruských městech Köstlin (dnes Koszalin) a Poznań v letech 1867 a 1870. Připomínaly úspěchy pruských armád v bitvách u Hradce Králové a Náchoda, stejně jako padlé pruské vojáky, často polské národnosti. Recepce obou pomníků se však v průběhu 19. století změnila. Oba válečné pomníky byly vnímány jako „pruské“, respektive „německé“, což vedlo k jejich zániku po opětovné polonizaci obou měst po roce 1918 (Poznaň) a 1945 (Köstlin/Koszalin). Tyto válečné památníky tak představují zajímavý příklad specifických jevů týkajících se zacházení se sepulkrálně-vojenskými památkami, které se vymykají obecné klasifikaci a teoretickým konceptům běžně přijímaným jak na kulturněhistorické, tak na památkověhistorické úrovni. Jejich specifičnost spočívá v neobvyklé míře translokace, kdy vojáci národnosti „A“ padli v zemi „B“ za zájmy státu „C“, zatímco pomník věnovaný jejich památce byl postaven v lokalitě „D“. Analyzované památníky navíc představují určitý „pomníkový utilitarismus“, neboť jejich význam byly přepsány a samy byly zničeny a jejich části druhotně využity. Řada těchto faktorů, integrálně spojených s oběma památníky, se pak stává zajímavým předmětem historické analýzy, týkající se studia historické a kolektivní paměti. The article aims at analyzing two war memorials, established after the Austro-Prussian War of 1866 in the Prussian cities of Köslin (now Koszalin) and Poznań, subsequently in the years 1867 and 1870. They commemorated the successes of Prussian armies in the battles of Hradec Králové and Náchod, as well as the fallen Prussian soldiers, often of Polish nationality. However, the reception of both monuments changed during the 19th century. Both war memorials were perceived as „Prussian“, or respectively „German“, which led to their demise after the re-Polonization of both cities after 1918 (Poznań) and 1945 (Köslin/Koszalin). Thus, these war memorials constitute an interesting example of specific phenomena concerning treatment of sepulchral-military monuments, which defy general classification and theoretical concepts commonly accepted both at the cultural-historical and commemoration-historical level. Their specificity lies in the unusual degree of translocation, when soldiers of nationality „A“ fell in country „B“ for the interests of state „C“, while a monument devoted to their memory was built in locality „D“. Furthermore, the analyzed monuments represent a certain „monument utilitarianism“, as their meaning was rewritten, and they were themselves destroyed and their parts secondarily used. The range of these factors, integrally connected with both memorials, then becomes an interesting subject of historical analysis, concerning the study of historical and collective memory. Klíčová slova: military monuments; memory; War of 1866 Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Sepulkrální palimpsest? Translokace památky a vzpomínky na příkladu padlých z války v roce 1866 v Köslin/Koszalinu a Poznani

Cílem článku je analýza dvou válečných památníků, které vznikly po prusko-rakouské válce v roce 1866 v pruských městech Köstlin (dnes Koszalin) a Poznań v letech 1867 a 1870. Připomínaly úspěchy ...

Ćwiek-Rogalska, K.; Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
Historický ústav, 2022

Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu?
Vlček, Radomír
2021 - český Stať Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu pojednává o genezi a vývoji komplexu reforem, jimiž se různí činitelé ruského státu snažili v průběhu staletí zmodernizovat Rusko jako stát ve smyslu jeho moci, velikosti a schopnosti politické i mocenské konkurence. Ve všech svých částech si otevřeně i skrytě klade otázku, zda jí bylo možné předejít revolučním výbuchům, zejména pak Ruské revoluci 1917. Zaměřuje se především na osobnost Petra Jakovleviče Stolypina, ministerského předsedy Ruské říše v letech 1906-1911, ukazuje však genezi jeho myšlenek v hluboké minulosti. Stolypina představuje jako osobnost, která se snažila prosadit široký a také dalekosáhlý komplex reforem, z nichž nejvýznamnější byly ty, které se týkaly agrární otázky. Nepovšimnutu ovšem neponechává ani další Stolypinovy snahy o změnu, především v sociální, správní a soudní rovině. Snaží se ukázat Stolypina bez příkras a v kontextu historických událostí. Práce má analyticko-syntetický charakter. Je příspěvkem k dějinám idejí a ideologií, v rovině hledání alternativ vývoje ruského státu a ruské společnosti má podobu případové studie. Vzhledem k absenci sledování tohoto problému v českém dějepisectví se opírá o zahraniční, především ruskou literaturu a editované prameny. Russia's Political Reform – The Solution to the Russian State's Crisis deals with the genesis and development of a complex of reforms by which various Russian state officials have sought over the centuries to modernize Russia as a state in terms of its power, size, and the capacity of political and power competition. In all its parts, it openly and covertly asks whether it could have been prevented by revolutionary explosions, especially the Russian Revolution of 1917. It focuses primarily on the personality of Pyotr Jakovlevich Stolypin, Prime Minister of the Russian Empire from 1906 to 1911, but shows the genesis of his ideas in the deep past. Stolypin presents himself as a figure who has tried to push through a broad and also far-reaching set of reforms, the most significant of which were those on the agrarian issue. However, Stolypin's other attempts at change, especially on a social, administrative and judicial level, do not go unnoticed either. He's trying to show Stolypin without embellishing and in the context of historical events. The work has an analytical-synthetic character. It is a contribution to the history of ideas and ideologies, in the field of finding alternatives to the development of the Russian state and Russian society takes the form of a case study. Due to the lack of monitoring of this problem in Czech history, it relies on foreign, mainly Russian literature and edited sources. Klíčová slova: history of russia political radicalism; russian revolutions 1905–1907; russian revolutions 1917; political radicalism; political reform; Pyotr Arkadyevich Stolypin Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu?

Stať Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu pojednává o genezi a vývoji komplexu reforem, jimiž se různí činitelé ruského státu snažili v průběhu staletí zmodernizovat Rusko jako stát ve ...

Vlček, Radomír
Historický ústav, 2021

Idealizovaná minulost - barokní vlastenci a poddaní na venkově
Mikulec, Jiří
2021 - český Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Idealizovaná minulost - barokní vlastenci a poddaní na venkově

Mikulec, Jiří
Historický ústav, 2021

Regulace a restrikce zábavních aktivit v prostředí Jednoty bratrské v předbělohorském období
Růčková, Markéta
2021 - český Snahou Jednoty bratrské, jakožto církevního uskupení, bylo utváření křesťanského společenství podle biblického obrazu apoštolské církve, v němž je svrchovanou autoritou Písmo, které zároveň slouží jako nejvyšší měřítko správného konání na všech úrovních. Tomu mělo být přizpůsobováno i chování všech jejích členů. Ačkoli sociální struktura členů Jednoty se v průběhu její existence měnila, pro všechny své údy uplatňovala bez rozdílu společenského stavu a sociálního postavení zásady řádu a kázně, jejichž charakteristickým rysem je důraz na mravní kvalitu života, poslušnost a plnění Božích přikázání. Na základě pramenů normativní povahy, pocházejících z pera bratrských představitelů či vydaných v rámci synodních usnesení, i pramenů narativních, zejména kázání, lze sledovat, jak Jednota nahlížela na zábavní aktivity svých údů, oslavy spojené s životními událostmi člověka, svěcení svátků či na provozování hudby a her. Nastavená striktní pravidla však nutně vedly k jejich porušování při uplatňování v praktickém životě The effort of the Unity of the Brethren as a church group was to form a Christian community according to the biblical image of the Apostolic Church, in which the supreme authority is the Scripture, which also serves as the highest measure of proper conduct at all levels. The behaviour of all Brethren members was to be adapted to this accordingly. Although the social structure of the Brethren members changed over its existence, the principles of order and discipline, characterised by an emphasis on moral quality of life, obedience and God’s commandments applied to all its members, regardless of estate or social status. On the basis of\nnormative sources derived from fraternal leaders or issued in synodal resolutions, as well as narrative sources, especially sermons, it is possible to observe how the Brethren viewed the entertainment activities of its members, celebrations related to human life events, holidays, music and games. However, the strict rules necessarily led to their violation when applied in practical life. \n Klíčová slova: Early Modern period; Czech Lands; Unity of Brethren; regulation; discipline; order; entertainment; holidays; dance; social learning Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Regulace a restrikce zábavních aktivit v prostředí Jednoty bratrské v předbělohorském období

Snahou Jednoty bratrské, jakožto církevního uskupení, bylo utváření křesťanského společenství podle biblického obrazu apoštolské církve, v němž je svrchovanou autoritou Písmo, které zároveň slouží ...

Růčková, Markéta
Historický ústav, 2021

Když zemře král. Regulace společenského života v době dvorských smutků 17. a 18. století
Hrbek, Jiří
2021 - český Vyhlášení zemského smutku po smrti jednoho z členů vládnoucí habsburské dynastie se v českých zemích projevilo zákazem veřejných oslav a zábav. Tento zákaz platil nejen pro hudebníky a provozovatele hospod a divadel, ale i pro všechny poddané, kteří si měli uvědomit, že došlo k tragické události. Místo zábavy a veselí se v celé monarchii konaly bohoslužby za zesnulé, jejichž ústředním bodem byl hlavní kostel diecéze. The declaration of a land mourning after the death of one of the members of the ruling Habsburg dynasty manifested itself in the Czech lands in the banning of public celebrations and entertainment. This ban was costly not only to musicians and operators of pubs and theatres, but also to all subjects who were to realise that a tragic event had taken place. Instead of a time for entertainment and festivities, it was the period of services for the deceased to take place throughout the monarchy and whose central point was the main church of the diocese. Klíčová slova: funeral ceremonies; court mourning; castrum doloris Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Když zemře král. Regulace společenského života v době dvorských smutků 17. a 18. století

Vyhlášení zemského smutku po smrti jednoho z členů vládnoucí habsburské dynastie se v českých zemích projevilo zákazem veřejných oslav a zábav. Tento zákaz platil nejen pro hudebníky a provozovatele ...

Hrbek, Jiří
Historický ústav, 2021

Cesta k únoru 1948. Vliv poválečných proměn české společnosti na mocenský vzestup komunistů
Šebek, Jaroslav
2021 - český Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Cesta k únoru 1948. Vliv poválečných proměn české společnosti na mocenský vzestup komunistů

Šebek, Jaroslav
Historický ústav, 2021

Irské komentáře Aloise Musila
Martínek, Jiří
2021 - český Příspěvek se věnuje novinovým komentářům, které v l. 1932-39 věnoval Alois Musil (jakkoli především vynikající orientalista) Irsku a především politické situaci v něm. The article deals with newspaper commentaries written by Alois Musil (however an excellent Orientalist) in 1932-39 about Ireland and especially the political situation in it. Klíčová slova: History of Geography; Ireland; Alois Musil Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Irské komentáře Aloise Musila

Příspěvek se věnuje novinovým komentářům, které v l. 1932-39 věnoval Alois Musil (jakkoli především vynikající orientalista) Irsku a především politické situaci v něm....

Martínek, Jiří
Historický ústav, 2021

Jacobus Palladius, učitel, básník a historik klatovské koleje
Bobková, Kateřina
2020 - český Klíčová slova: Jacobus Palladius; Jesuits; neo-Latin poetry; Klatovy Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Jacobus Palladius, učitel, básník a historik klatovské koleje

Bobková, Kateřina
Historický ústav, 2020

Don Martin Hoeff Huerta, klatovský dobrodinec se špatnou pověstí
Čornejová, Ivana
2020 - český Žoldnéř, který dobyl během tažení třicetileté války nejen slávu na polích válečných, ale získal i značný majetek, na jehož využití mu však nebyl vyměřen dlouhý čas. Stal se držitelem statků v jižních a jihozápadních Čechách, ale dle všeho si úctu poddaných nevydobyl, jak svědčí aspoň dochované pověsti. Byl také štědrým mecenášem katolické církve. Byly jeho odkazy pro církev výrazem pokání a touhy po odčinění špatných skutků? Free-lance soldier who gained fame in the battles of the Thirty–Year’s War, but also substantial possessions, which he could not use for long. He became holder of some estates in South Bohemia,but was not honoured by his vassalry, as the preserved tales show. He was also a generous benefactor of the Catholic Church. Was his legacy to the Church an expression of penitence and desire to undo his bad deeds? Klíčová slova: Martin Hoeff Huerta; Thirty Year’s War; jesuit college of Klatovy; bad reputation Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Don Martin Hoeff Huerta, klatovský dobrodinec se špatnou pověstí

Žoldnéř, který dobyl během tažení třicetileté války nejen slávu na polích válečných, ale získal i značný majetek, na jehož využití mu však nebyl vyměřen dlouhý čas. Stal se držitelem statků v jižních ...

Čornejová, Ivana
Historický ústav, 2020