Ne (399)
Použitá omezení
(3)
Počet nalezených dokumentů:
399
Publikováno od
do
„Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.” Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu
Futtera, Ladislav
2019 - český
Příspěvek sleduje vývoj žánru proroctví v (zemsky) českém prostředí od poloviny 18. století do poloviny 19. století s důrazem na modifikace tohoto tradičního žánru duchovní literatury v kontextu osvícenství a romantismu. Žánr proroctví se po polovině století postupně vymanil z výhradně duchovních kontextů a vzdor odmítavému přístupu části osvícenců se stal nástrojem výchovy poddaného v duchu osvícenského paternalismu, respektive josefinismu. V jeho vývoji v průběhu 19. století se pak zrcadlí vzestup zemského vlastenectví a jeho postupné vytlačování etnickým nacionalismem. Oba tyto diskursy využívaly potenciálu proroctví spjatých s českými zeměmi jako vyprávění ukotvujícího národní společenství mezi minulostí, přítomností a budoucností. Největší potenciál nabízela proroctví spjatá s Vyšehradem a kněžnou Libuší, která byla již od sklonku 18. století ztvárňována jako (polo)mytická garantka kontinuity české státnosti. Druhým klíčovým textem je pak blanické proroctví. Při jeho vstupu do českého národního diskursu však došlo k proměně jeho nositelů. Autoritu proroka, Sibyly a Slepého mládence, postupně nahradila autorita historických postav, svatého Václava a husitů, které byly na proroctví napojeny a provázaly je tak s konstituujícím se českým historickým narativem. This article follows the development of the genre of prophecy on the Czech (in the provincial sense) scene from the mid-18th century to the mid-19th century with the stress on the modification of this traditional genre of spiritual literature within the context of the Enlightenment and Romanticism. After the middle of the century, the prophecy genre gradually emerged from its exclusively spiritual contexts and despite the dismissive attitude of some enlightenment adherents, it became an instrument for the education of subjects in the spirit of enlightened paternalism or Josephinism. Its development throughout the 19th century is then reflected in the emergence of provincial patriotism and its gradual suppression by ethnic nationalism. Both these discourses made use of the potential of prophecies referring to the Czech lands as a narrative that anchored the national community between the past, the present and the future. The greatest potential was offered by prophecy referring to Vyšehrad and Princess Libuše, who was portrayed from the end of the 18th century as a (semi-)mythical guarantor of the continuity of Czech statehood. The second key text is the Blaník prophecy, but when this became part of the Czech national discourse, its adherents underwent a transformation. The authority of the prophet, the Sibyll and the Blind Youth gradually give way to the authority of historical figures, Saint Václav and the Hussites, who were associated with prophecy, accompanying it with the constitutive Czech historical narrative.
Klíčová slova:
prophecy; Enlightenment; Romanticism; patriotism; nationalism; escape
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.” Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu
Příspěvek sleduje vývoj žánru proroctví v (zemsky) českém prostředí od poloviny 18. století do poloviny 19. století s důrazem na modifikace tohoto tradičního žánru duchovní literatury v kontextu ...
Jakub Deml a T. G. Masaryk ve dvou pramenech
Podaná, Barbora
2018 - český
Příspěvek informuje o dvou pramenech k poznání vztahu Jakuba Demla a T. G. Masaryka. Prvním je Spis k trestnímu stíhání Jakuba Demla v Archivu Kanceláře prezidenta republiky, který kromě dokumentů ze soudního přelíčení z roku 1930 obsahuje prezidentovo schválení trestního stíhání, záznam telefonátu Karla Čapka, další svědectví o Březinových výrocích, žádost ministerstva spravedlnosti o udělení milosti i jiné doklady o vývoji prezidentova rozhodnutí o abolici. Druhým pramenem je devět Demlových knih se sedmi rukopisnými dedikacemi Masarykovi z let 1927 až 1935 (a jedna kniha s dedikací Edvardu Benešovi z roku 1938), které se nacházejí v dosud nezkatalogizovaném fondu Knihovny T. G. Masaryka. The contribution describes two sources that can deepen our understanding of the relationship between Jakub Deml and T. G. Masaryk. The first consists of an official file on the legal prosecution of Jakub Deml located in the archive of the President’s Office: the file contains not just court documents from the 1930 court trial of Jakub Deml but also the President’s approval of the prosecution, a transcript of a phone call by Karel Čapek, a further testimony on Březina’s remarks, a ministry of Justice application for presidential pardon and other documents underlying the President’s change of mind and his ultimate decision to stop the prosecution. The second source of information comprises nine books by Deml (which contain seven handwritten dedications to Masaryk from the years 1927–1935) and a single book dedicated to President Edvard Beneš in 1938. These sources are to be found in the as yet uncatalogued depositions in the library of T. G. Masaryk.
Klíčová slova:
Deml, Jakub; Masaryk, T. G.; Čapek, Karel; Beneš, Edvard; dedications; file on the legal prosecution; archive of the President’s Office; library of T. G. Masaryk
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Jakub Deml a T. G. Masaryk ve dvou pramenech
Příspěvek informuje o dvou pramenech k poznání vztahu Jakuba Demla a T. G. Masaryka. Prvním je Spis k trestnímu stíhání Jakuba Demla v Archivu Kanceláře prezidenta republiky, který kromě dokumentů ze ...
Mučedníci ticha
Čiháková, Barbora
2018 - český
Příspěvek rozvíjí tezi Jana Lopatky, který poukázal na souvislost mezi Jakubem Demlem a Janem Hančem. Sleduje souvislosti mezi poetikami obou autorů, zároveň však reflektuje některé jejich rozdílné přístupy a východiska, která do jisté míry souvisejí i s odlišným dobovým kontextem. Závěrem poukazuje rovněž na kompoziční princip stěžejní pro dílo obou autorů, tedy psaní jediné knihy. This contribution builds on Jan lopatka’s thesis that there is a connection between Jakub Deml and Jan Hanč. It describes various resonances between the respective poetics of the two authors and also reflects on their differing approaches and assumptions, which to some extent can be traced back to differences in historical context. In conclusion the study points out that the authors’ respective works are essentially guided by the same principle of composition, namely the idea of being engaged in writing a single, continuous and unified book.
Klíčová slova:
Hanč, Jan; Deml, Jakub; Events; correspondence; tradition; dialogue; one book
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Mučedníci ticha
Příspěvek rozvíjí tezi Jana Lopatky, který poukázal na souvislost mezi Jakubem Demlem a Janem Hančem. Sleduje souvislosti mezi poetikami obou autorů, zároveň však reflektuje některé jejich rozdílné ...
Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi
Davidová, Eliška
2018 - český
Demlova nejrozsáhlejší kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) vyvolala v československém tisku vlnu bouřlivých reakcí. Tento příspěvek se ve vzorku deseti dobových textů pokouší vysledovat základní narativy, k nimž se účastníci diskuse přikláněli, způsoby argumentace, klíčová témata a motivace. Jako ústřední téma se zde vyjevuje obraz mrtvého básníka, jenž je významným prvkem v mytologii nedávno vzniknuvší republiky. Deml’s most comprehensive book, My Testimony About Otokar Březina (1931), provoked a wave of outrage in the Czechoslovakian press on publication. This contribution examines a sample of ten different texts written at the time and on this basis outlines the main narratives adopted by the participants in the debate as well as their motivations, methods of argumentation and, finally, the key topics discussed. It determines the central motif in the debate to be the image of a dead poet which represented a key element in the mythology of the recently founded republic.
Klíčová slova:
Czech literature; Jakub Deml; Otokar Březina; biography; reception of literary work; polemics
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi
Demlova nejrozsáhlejší kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) vyvolala v československém tisku vlnu bouřlivých reakcí. Tento příspěvek se ve vzorku deseti dobových textů pokouší vysledovat ...
Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Iwashita, Daniela
2018 - český
Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat pro čtenáře a editory jeho prací? Autorka se zaměřuje na řešení, které v samizdatové edici Dílo Jakuba Demla (13 svazků, Rukopisy VBF, Praha 1978–1983) a v doprovodné Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla (Rukopisy VBF, Praha 1981) rozpracovali a zdůvodnili Bedřich Fučík a Vladimír Binar. Shrnuje známé nedostatky Díla, zejména redukci řady textů, a vyzdvihuje ty jeho pořádající principy, které odpovídají Demlovu způsobu psaní i vydávání: například sledování cyklické chronologie; rozeznání ústředních návratných knih, žánrové uspořádání svazků, čtenářské a múzické zaměření knih. Dále stať vyjmenovává řemeslné parametry a postupy editorů Díla, které platí i pro dnešní editory: podrobné zmapování autorových redakčních, edičních a nakladatelských postupů, sledování a preference autorské vůle, uspořádání a zpřístupnění bibliografie (včetně časopisecké), co nejširší poznání dostupných rukopisů a korespondence (dnes zejména uspořádání a popis části Demlova fondu v LA PNP s tisíci stran navzájem pomíchaných rukopisů knih včetně Zapomenutého světla), zmapování Demlových nakladatelských textů a letáků, vysvětlení zvolených edičních a pořádajících postupů, zveřejnění podrobného rozvrhu spisů a vystavení se kritické oponentuře. Autorka v závěru navrhuje budoucí ediční řešení: hybridní edici, která by sestávala paralelně jednak z elektronické kritické edice včetně archivu všech verzí a nástrojů pro jejich porovnání a jednak z čtenářského knižního vydání díla, jež by textově vyšlo z kritické edice a uspořádáním – při výrazném doplnění – by zhruba sledovalo principy a rozvržení samizdatového Díla. This contribution reviews, and reflects on, the idea of a single, unified book and other metaphors of holistic work (the work as a tree, the Tasov landscape, the Oslava river) which constantly recur in Deml’s writings: what can they mean for the reader and the editors of his work today? The contributor focuses on a solution worked out and justified by Bedřich Fučík and Vladimír Binar in the samizdat edition of The Work of Jakub Deml (13 volumes, VBF Manuscripts, Prague 1978–1983) and in the accompanying Report on the Compilation of the Work of Jakub Deml (VBF Manuscripts, Prague 1981). The contributor reviews the well-known shortcomings of The Work, especially its reduction of a number of texts, but notes with approval its organizing principles which correspond to Deml’s own approach to writing and publication: such as the pursuit of cyclical chronology; the recognition of the central, recurrent books; the organization of individual volumes along generic lines; the readerly and artistic character of the books. The contribution goes on to identify the editorial measures and procedures established by The Work editors which are equally valid for us today: such as the need for detailed mapping of Deml’s editorial and publishing practices; the need to respect and privilege the author’s will; the need for compilation and publication of all bibliography (including contributions to journals and magazines); the need for the widest possible research into extant manuscripts and correspondence (today this applies above all to the ordering and detailed description of a part of Deml’s writings deposited in the Literary Archive of The Museum of Czech Literature in Prague, which comprises thousands of mixed-up pages from manuscripts of various books, including Forgotten Light); further, the need for mapping Deml’s publishing notices and leaflets; the publication of a detailed schedule of all his writings, and, last but not least, the willingness to accept external review and criticism. In conclusion the contributor proposes a solution for the future: the publication of a hybrid edition which would consist of an electronic critical edition (including an archive of all extant versions together with instruments for their comparison) in parallel with a readerly publication of Deml’s work in book format which would be based on texts in the critical edition and organized roughly in accordance with the principles and overall conception of Fučík’s and Binar’s samizdat Work, even if significantly extended.
Klíčová slova:
Jakub Deml; Vladimír Binar; Bedřich Fučík; edition; bibliography; manuscripts; Report on the Compilation of the Work o Jakub Deml; readerly edition; critical edition; hybrid edition
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat ...
Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena
Burget, Eduard
2018 - český
V roce 1998 vydal kněz, básník a novinář Josef Jelen své paměti Jeden z prokletých, ve kterých se snažil obhájit své postoje z let normalizace. V textu akcentoval svá přátelství s řadou významných literátů, z nichž dominantní postavení zaujímal Jakub Deml, kterého Jelen v Tasově navštěvoval ještě v padesátých letech 20. století. Počátkem šedesátých let Josef Jelen duchovní službu opustil a krátce nato se stal tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti. In 1998 the Catholic priest, poet and journalist Josef Jelen published his memoir Jeden z prokletých (One of the Damned) in an attempt to justify his position and views in the years of the so-called normalization. In the memoir Jelen tends to emphasize his friendships with a number of influential writers: the most important of them would have been Jakub Deml whom Jelen continued to visit in Tasov into the 1950s. at the beginning of the 1960s Jelen resigned from the priesthood and shortly afterwards became a secret collaborator of the Communist State Security.
Klíčová slova:
Deml, Jakub; Jelen, Josef; memoir; State Security; Catholic literature
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena
V roce 1998 vydal kněz, básník a novinář Josef Jelen své paměti Jeden z prokletých, ve kterých se snažil obhájit své postoje z let normalizace. V textu akcentoval svá přátelství s řadou významných ...
Místo úvodu - projev nad hrobem Petra Bezruče 15. září 2017
Hruška, Petr
2018 - český
Text se vztahuje ke 150. výročí narození básníka Petra Bezruče. Pojednává o mimořádné hodnotě básnické sbírky Slezské písně a o typické reakci českého kulturního prostředí, které má tendenci zabývat se spíše atraktivitou básníkova životního osudu než jeho vlastním literárním dílem.
Klíčová slova:
Czech poet; Bezruč, Petr
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Místo úvodu - projev nad hrobem Petra Bezruče 15. září 2017
Text se vztahuje ke 150. výročí narození básníka Petra Bezruče. Pojednává o mimořádné hodnotě básnické sbírky Slezské písně a o typické reakci českého kulturního prostředí, které má tendenci zabývat ...
K současné vydavatelské situaci díla Petra Bezruče
Kosák, Michal; Flaišman, Jiří
2018 - český
Příspěvek na podkladě revize, kterou podnikli editoři při přípravě nového kritického vydání Slezských písní Petra Bezruče v rámci Kritické hybridní edice, informuje o nových nálezech, dále resumuje deficity v archivním uložení a badatelské dostupnosti materiálů a vydavatelský stav básníkova díla. V závěru stanovuje nejbližší cíle vydavatelského kolektivu. Ty spatřuje v zapojení korespondenčního materiálu do připravovaného vydání Slezských písní v rámci Kritické hybridní edice na internetu a v uspořádání antologie sekundární literatury. Our contribution is based on the material revision during the editorial preparation of the Critical hybrid edition of Silesian songs. In addition, this article informs about new-found authorial manuscripts, losses, and deficits in archival treatments. The article focuses on the further steps in the publication of Bezruč’s work. These goals will have been presented in the new prepared correspondence edition incorporated in the publication of Silesian songs Critical hybrid edition on the internet and the anthology of reflections on Bezruč.
Klíčová slova:
Bezruč, Petr; scholarly edititng; Silesian songs
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
K současné vydavatelské situaci díla Petra Bezruče
Příspěvek na podkladě revize, kterou podnikli editoři při přípravě nového kritického vydání Slezských písní Petra Bezruče v rámci Kritické hybridní edice, informuje o nových nálezech, dále resumuje ...
Zdeněk Rotrekl a Jakub Deml – příroda, duše a duch
Zizler, Jiří
2018 - český
Příspěvek se zabývá vztahem Jakuba Demla ke krajině a zemi jako duchovním fenoménům a součástem božského řádu, který vyžaduje součinost a spolubytí. Poukazuje též na rozporuplný obraz přírody v díle Zdeňka Rotrekla, vytvářející k Demlovu extatickému vidění sui generis komplement. The study considers Jakub Deml’s relationship to land and landscape as spiritual phenomena and parts of the divine order that demands both co-existence and co-operation. It also points out the contradictions inherent in the image of nature in Zdeněk Rotrekl’s work, which is seen here as a unique complement to Deml’s ecstatic vision.
Klíčová slova:
Deml, Jakub; Rotrekl, Zdeněk; cardiognosis; earth; landscape; nature; Holocaust
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Zdeněk Rotrekl a Jakub Deml – příroda, duše a duch
Příspěvek se zabývá vztahem Jakuba Demla ke krajině a zemi jako duchovním fenoménům a součástem božského řádu, který vyžaduje součinost a spolubytí. Poukazuje též na rozporuplný obraz přírody v díle ...
„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století
Piorecká, Kateřina
2018 - český
Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé sesednou a vyprávějí. Tento fenomén byl původně vázán na zimní sezónní práce, především přástky. Světelné podmínky dovolily přežívání orální tradice, jež v průběhu 19. století zajímala folkloristy i etnografy. V postupující proměně tradičních struktur v občanskou společnost se společně s industrializací, jež převálcovala nejen tradici přástek a draček, ale zpřetrhala cyklický čas a položila důraz na linearitu veškerého dění, je třeba sledovat i proces literalizace. Čeští spisovatelé orální útvar pověsti, pohádky či humorky vtiskli do prestižních literárních žánrů, jakými byly balada, idyla, selanka či mravoučná povídka. Na příkladu krátkých próz Boženy Němcové a její Babičky příspěvek dokládá, že jejím spisovatelským úsilím bylo orálně tradované texty pozdvihnout prostřednictvím prestižních žánrů do literárního kánonu. In the 19th century the term “the black hour” meant the break in work at sunset, before it was worth lighting the lamps. Figuratively it became the general term for the period of dusk and after nightfall, when people used to sit together and talk. This phenomenon was originally connected with winter seasonal work, in particular flas-spinning session. The lighting conditions allowed oral traditions to survive, which in the course of the 19th century came to interest students of folklore and ethnographers. However, the process of industrialisation not only put an end to the tradition of people sitting together and talking while spinning or plucking feathers, but also severed cyclical time and placed the emphasis on the linearity of everything that happened. As part of the progressive transformation of traditional structures in civil society the process of literalisation needs to be observed as well. Czech writers imprinted oral forms such as legends, fairy-tales, or humorous stories into prestigious literary genres such as ballads, idylls, or short stories whit a moral. Taking the example of Božena Němcová’s shor proses and her novel Babička (Grandmother), the article shows that as a writer she tried to raise texts that had been passed down orally into the literary canon by the use of prestigious genres.
Klíčová slova:
black hour; oral tradition; literalisation; Němcová, Božena
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století
Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze