Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena
Burget, Eduard
2018 - český
V roce 1998 vydal kněz, básník a novinář Josef Jelen své paměti Jeden z prokletých, ve kterých se snažil obhájit své postoje z let normalizace. V textu akcentoval svá přátelství s řadou významných literátů, z nichž dominantní postavení zaujímal Jakub Deml, kterého Jelen v Tasově navštěvoval ještě v padesátých letech 20. století. Počátkem šedesátých let Josef Jelen duchovní službu opustil a krátce nato se stal tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti. In 1998 the Catholic priest, poet and journalist Josef Jelen published his memoir Jeden z prokletých (One of the Damned) in an attempt to justify his position and views in the years of the so-called normalization. In the memoir Jelen tends to emphasize his friendships with a number of influential writers: the most important of them would have been Jakub Deml whom Jelen continued to visit in Tasov into the 1950s. at the beginning of the 1960s Jelen resigned from the priesthood and shortly afterwards became a secret collaborator of the Communist State Security.
Klíčová slova:
Deml, Jakub; Jelen, Josef; memoir; State Security; Catholic literature
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena
V roce 1998 vydal kněz, básník a novinář Josef Jelen své paměti Jeden z prokletých, ve kterých se snažil obhájit své postoje z let normalizace. V textu akcentoval svá přátelství s řadou významných ...
Místo úvodu - projev nad hrobem Petra Bezruče 15. září 2017
Hruška, Petr
2018 - český
Text se vztahuje ke 150. výročí narození básníka Petra Bezruče. Pojednává o mimořádné hodnotě básnické sbírky Slezské písně a o typické reakci českého kulturního prostředí, které má tendenci zabývat se spíše atraktivitou básníkova životního osudu než jeho vlastním literárním dílem.
Klíčová slova:
Czech poet; Bezruč, Petr
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Místo úvodu - projev nad hrobem Petra Bezruče 15. září 2017
Text se vztahuje ke 150. výročí narození básníka Petra Bezruče. Pojednává o mimořádné hodnotě básnické sbírky Slezské písně a o typické reakci českého kulturního prostředí, které má tendenci zabývat ...
K současné vydavatelské situaci díla Petra Bezruče
Kosák, Michal; Flaišman, Jiří
2018 - český
Příspěvek na podkladě revize, kterou podnikli editoři při přípravě nového kritického vydání Slezských písní Petra Bezruče v rámci Kritické hybridní edice, informuje o nových nálezech, dále resumuje deficity v archivním uložení a badatelské dostupnosti materiálů a vydavatelský stav básníkova díla. V závěru stanovuje nejbližší cíle vydavatelského kolektivu. Ty spatřuje v zapojení korespondenčního materiálu do připravovaného vydání Slezských písní v rámci Kritické hybridní edice na internetu a v uspořádání antologie sekundární literatury. Our contribution is based on the material revision during the editorial preparation of the Critical hybrid edition of Silesian songs. In addition, this article informs about new-found authorial manuscripts, losses, and deficits in archival treatments. The article focuses on the further steps in the publication of Bezruč’s work. These goals will have been presented in the new prepared correspondence edition incorporated in the publication of Silesian songs Critical hybrid edition on the internet and the anthology of reflections on Bezruč.
Klíčová slova:
Bezruč, Petr; scholarly edititng; Silesian songs
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
K současné vydavatelské situaci díla Petra Bezruče
Příspěvek na podkladě revize, kterou podnikli editoři při přípravě nového kritického vydání Slezských písní Petra Bezruče v rámci Kritické hybridní edice, informuje o nových nálezech, dále resumuje ...
Zdeněk Rotrekl a Jakub Deml – příroda, duše a duch
Zizler, Jiří
2018 - český
Příspěvek se zabývá vztahem Jakuba Demla ke krajině a zemi jako duchovním fenoménům a součástem božského řádu, který vyžaduje součinost a spolubytí. Poukazuje též na rozporuplný obraz přírody v díle Zdeňka Rotrekla, vytvářející k Demlovu extatickému vidění sui generis komplement. The study considers Jakub Deml’s relationship to land and landscape as spiritual phenomena and parts of the divine order that demands both co-existence and co-operation. It also points out the contradictions inherent in the image of nature in Zdeněk Rotrekl’s work, which is seen here as a unique complement to Deml’s ecstatic vision.
Klíčová slova:
Deml, Jakub; Rotrekl, Zdeněk; cardiognosis; earth; landscape; nature; Holocaust
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Zdeněk Rotrekl a Jakub Deml – příroda, duše a duch
Příspěvek se zabývá vztahem Jakuba Demla ke krajině a zemi jako duchovním fenoménům a součástem božského řádu, který vyžaduje součinost a spolubytí. Poukazuje též na rozporuplný obraz přírody v díle ...
„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století
Piorecká, Kateřina
2018 - český
Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé sesednou a vyprávějí. Tento fenomén byl původně vázán na zimní sezónní práce, především přástky. Světelné podmínky dovolily přežívání orální tradice, jež v průběhu 19. století zajímala folkloristy i etnografy. V postupující proměně tradičních struktur v občanskou společnost se společně s industrializací, jež převálcovala nejen tradici přástek a draček, ale zpřetrhala cyklický čas a položila důraz na linearitu veškerého dění, je třeba sledovat i proces literalizace. Čeští spisovatelé orální útvar pověsti, pohádky či humorky vtiskli do prestižních literárních žánrů, jakými byly balada, idyla, selanka či mravoučná povídka. Na příkladu krátkých próz Boženy Němcové a její Babičky příspěvek dokládá, že jejím spisovatelským úsilím bylo orálně tradované texty pozdvihnout prostřednictvím prestižních žánrů do literárního kánonu. In the 19th century the term “the black hour” meant the break in work at sunset, before it was worth lighting the lamps. Figuratively it became the general term for the period of dusk and after nightfall, when people used to sit together and talk. This phenomenon was originally connected with winter seasonal work, in particular flas-spinning session. The lighting conditions allowed oral traditions to survive, which in the course of the 19th century came to interest students of folklore and ethnographers. However, the process of industrialisation not only put an end to the tradition of people sitting together and talking while spinning or plucking feathers, but also severed cyclical time and placed the emphasis on the linearity of everything that happened. As part of the progressive transformation of traditional structures in civil society the process of literalisation needs to be observed as well. Czech writers imprinted oral forms such as legends, fairy-tales, or humorous stories into prestigious literary genres such as ballads, idylls, or short stories whit a moral. Taking the example of Božena Němcová’s shor proses and her novel Babička (Grandmother), the article shows that as a writer she tried to raise texts that had been passed down orally into the literary canon by the use of prestigious genres.
Klíčová slova:
black hour; oral tradition; literalisation; Němcová, Božena
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století
Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé ...
Samizdat jako specifická forma literární komunikace v totalitním Československu sedmdesátých a osmdesátých let
Přibáňová, Alena
2018 - český
Studie.
Klíčová slova:
samizdat; Czech literature; literary communication
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Samizdat jako specifická forma literární komunikace v totalitním Československu sedmdesátých a osmdesátých let
Studie.
Objev vnitřního světla v duši moderního člověka
Hrdina, Martin
2018 - český
Studie popisuje objev představy o vnitřním světle v člověku, který byl v Čechách podnícen orientální renesancí a projevil se v myšlení filozofa Františka Čupra. Nová rezonance archaické představy v moderní době, jíž dominují fyzikální teorie světla, je mapována v religiózním diskurzu šedesátých a sedmdesátých let 19. století na příkladu tehdejších diskusí o Kristu. Čuprovo pojetí Krista, vycházející z textu staroindických upanišad a purán, je při tom konfrontováno s podáním v dobově rozšířeném životopisu Ernesta Renana. V závěru příspěvku je pozornost věnována projevům nové koncepce světla v tom segmentu českého literárního pole, jehož autoři měli největší předpoklady pro interiorizaci podnětů vycházejících z orientálních kultur. The study describes the discovery of ideas of inner light in people, which was inspired in the Czech lands by an Oriental renaissance and which manifested itself in the thinking of the philosopher František Čupr. A new resonance of archaic ideas in the modern era, dominated by physical theories of light, is mapped out in the religious discourse of the 1860s and 1870s, based on the example of the discussion about Christ at the time. Čupr´s concept of Christ, drawing on the texts of the ancient Indian Upanishads and Puranas, is compared with the interpretation in the biography of Christ by Ernest Renan, which was widely read at the time. At the end of the article, attention is devoted to manifestations of the new concept of light in this segment of the Czech literary field, whose authors had the greatest preconditions for interiorising stimuli coming from Oriental cultures.
Klíčová slova:
history of perception of light; transfiguration of Christ; Oriental renaissance; František Čupr; lumírovci
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Objev vnitřního světla v duši moderního člověka
Studie popisuje objev představy o vnitřním světle v člověku, který byl v Čechách podnícen orientální renesancí a projevil se v myšlení filozofa Františka Čupra. Nová rezonance archaické představy v ...
„Poslední Šlépěje“ Jakuba Demla aneb Jakub Deml samizdatový
Loučová, Petra
2018 - český
Autorka stati nejprve představuje neznámý ediční počin Josefa Veselého a Bohumila Macháčka, svazek Poslední Šlépěje (1982), vydaný v jihočeské samizdatové edici Jiřího Dindy JITROcel, který shrnuje v prvním vydání Demlovy pozdní veršované společenské komentáře a reviduje dosavadní literárněhistorický pohled na konvolut Demlových posledních básní, známý doposud pouze z uspořádání Jiřího Kuběny. V rozsáhlejší druhé, přehledové části studie rekapituluje vydávání Demlova díla a demlovské bádání v letech 1948–1989 v tehdejším Československu s důrazem na polooficiální tisky a samizdatové edice včetně časopiseckých a sborníkových příspěvků. This study introduces the so far unknown samizdat selection of Deml‘s poems entitled Poslední Šlépěje (The Last Footprints, 1982), put together and published by Josef Veselý and Bohumil Macháček in the South Bohemian JITROcel samizdat edition of Jiří Dinda. This volume represents the first edition of Deml‘s late versified social commentaries and its challenges the established literary-historical view of Deml‘s last satirical poems which until now have been known from Jiří Kuběna‘s arrangement. The second and more extensive part of the study reviews the history of publication of Deml’s works as well as the research on Deml carried out in Czechoslovakia in the years 1948–1989, focussing primarily on semi-official publications and samizdat editions, including journal articles and papers published in proceedings.
Klíčová slova:
Deml, Jakub; Poslední Šlépěje [The Last Footprints]; literary and book culture 1948–1989; Czechoslovakia 1948–1989; normalization; samizdat; Texty přátel [Texts of Friends]; Rukopisy VBF [Manuscripts VBF]
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Poslední Šlépěje“ Jakuba Demla aneb Jakub Deml samizdatový
Autorka stati nejprve představuje neznámý ediční počin Josefa Veselého a Bohumila Macháčka, svazek Poslední Šlépěje (1982), vydaný v jihočeské samizdatové edici Jiřího Dindy JITROcel, který shrnuje v ...
Jak vznikly texty tasovských dětí na motivy Mých přátel
Čiháková, Barbora; Fleglová, J.
2018 - český
Autorky popisují genezi následujících básnických pokusů žáků druhé třídy Základní školy v Tasově na motivy Demlových Mých přátel. Texty vznikly během workshopu Tasovské květy konaného před tamní konferencí, který pro děti zorganizoval Spolek Dobrá čeština s místním sdružením Slepíši a se studenty Vysoké školy kreativní komunikace v Praze. The authors describe the genesis of following poetic texts created by pupils of the Primary School in Tasov in response to motifs from Deml’s My Friends. These texts were written during the Flowers of Tasov workshop which took place before the Deml conference and was organized for the Tasov children by the Dobrá Čeština association together with the NGO Slepíši in Tasov and students of the College of Creative Communication (VŠKK) in Prague.
Klíčová slova:
Deml, Jakub; children; poems; My Friends; workshop
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Jak vznikly texty tasovských dětí na motivy Mých přátel
Autorky popisují genezi následujících básnických pokusů žáků druhé třídy Základní školy v Tasově na motivy Demlových Mých přátel. Texty vznikly během workshopu Tasovské květy konaného před tamní ...
Básnické psaní jako „střetávání (se)“ s českou minulostí i přítomností. Exilová básnická skladba Ivana Diviše Odchod z Čech
Flanderka, Jakub
2018 - český
Pro básníka, který se na základě politických okolností rozhodl emigrovat, neznamená samotný fakt odchodu do exilu pouze fyzický odchod z rodné země do jiné (cizí) země, ale také opuštění prostoru rodného jazyka. Básnická tvorba, psaná mateřským jazykem a vznikající ve vnějším exilu, se pro autora stává i prostorem vnitřního exilu, jehož prostřednictvím zůstává v intenzivním kontaktu s mateřským jazykem, resp. s rodnou řečí. Příspěvek se zaměří na básnickou skladbu Ivana Diviše Odchod z Čech, jež je koncipována jako stylizované „střetávání se“ básnického subjektu s vně-textovým světem. V tomto „střetávání se“ patří ke stěžejním tématům odchod do emigrace, život v exilu a obzvlášť silné téma pro Diviše představuje soudobé normalizační Československo – a přemítání básnického subjektu o jeho vztahu k rodné zemi. Odchod do exilu jakožto řešení mezní životní situace, kdy se jedinec dostal (již po několikáté za svůj život) do přímého „střetu“ s „velkými dějinami“, se tedy pro Ivana Diviše stal rovněž příležitostí pro přehodnocování tématu české národní identity a (mezníků) českých dějin prostřednictvím básnické tvorby. The Exile Poetry of Ivan Diviš‘s Departure from Bohemia deals with Ivan Diviš’s poetic work Odchod z Čech (Departure from Bohemia), which is composed as a stylized “meeting” of a poetic subject with the external world. This “meeting” revolves especially around the themes of emigration and living in exile, and the situation in Czechoslovakia during the period of “normalisation”, which was a particularly strong one for the author, as well as the contemplation of the poet’s subject over his relationship to the motherland. Diviš’s leaving Czechoslovakia was the resolution of an arduous moment in his life, when – as an individual – he came into a clash with momentous historical events (and not for the first time). As such, this became an opportunity for him to reconsider the theme of Czech national identity and milestones of Czech history through his poetry.
Klíčová slova:
Odchod z Čech (Departure from Bohemia); Diviš, Ivan; Czech poetry
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Básnické psaní jako „střetávání (se)“ s českou minulostí i přítomností. Exilová básnická skladba Ivana Diviše Odchod z Čech
Pro básníka, který se na základě politických okolností rozhodl emigrovat, neznamená samotný fakt odchodu do exilu pouze fyzický odchod z rodné země do jiné (cizí) země, ale také opuštění prostoru ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze