„Deutsch und doch nicht deutsch“. Der Fahrtenschreiber und Kosmopolit José F. A. Oliver
Rădulescu, Raluca
2016 - německý
Im Werk des deutschen Dichters mit spanischem Migrationshintergrund José F.A. Oliver kommt den interkulturellen Paradigmen einer an der Schnittstelle mehrerer Kulturen gestifteten Identität eine besondere Bedeutung zu. Erfahrungen in der Fremde werden fokussiert, die den identitären Zusammenspielen einen großzügigen Schauplatz anbieten. Der Schriftsteller erweist sich in seinen Schilderungen als poeta doctus, der sich mit den Begebenheiten einer globalisierten Welt auseinandersetzt, wobei sowohl der identitäre Diskurs als auch das elitäre Nachdenken Eingang in seine Erwägungen finden. Da jeder bereiste Ort einem gewissen anderen Kulturraum angehört, wird er in seiner Einzigartigkeit dargestellt, wobei jedoch immer der kontrapunktische Blick am Werk ist, der das Verbindende einfangen möchte, um eine geistige Isotopie beleuchten zu können. Dem hybriden Status eines Migranten bewusst - „Deutsch und doch nicht deutsch. Spanisch und doch nicht spanisch. In Bewegung: Ich. Dazwischen: Bewusstes” -, sucht Oliver in seinen autobiographischen Essays und in seinen Gedichten immer nach einem Dialog der Kulturen.
Klíčová slova:
Migrationsliteratur; deutsche Gegenwartslyrik; interkulturelle Literatur; German migrants´ literature; contemporary German poetry; intercultural literature
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
„Deutsch und doch nicht deutsch“. Der Fahrtenschreiber und Kosmopolit José F. A. Oliver
Im Werk des deutschen Dichters mit spanischem Migrationshintergrund José F.A. Oliver kommt den interkulturellen Paradigmen einer an der Schnittstelle mehrerer Kulturen gestifteten Identität eine ...
Das Fantastische: Von der sozialen Kritik bis zur Auseinandersetzung mit den inneren Konflikten
Niculcea, Ecaterina
2016 - německý
Das Anfang des 19. Jhs. von F. Schelling als ästhetisches Phänomen formulierte Fantastische wurde zum wesentlichen Bestandteil des Schaffens von deutschen Romantikern, die es der realen Welt gegenüberstellten bzw. das Wirkliche und das Fiktive ineinander fließen ließen. Der Spätromantiker E.T.A. Hoffmann erweiterte die ursprüngliche Bedeutung des Fantastischen, indem er ihm die Groteske und die Erscheinungsformen des Komischen an die Seite stellte. Dadurch wurde das Fantastische zum Mittel der kritischen Auseinandersetzung mit den sozialen Missständen der Gegenwart im literarischen Gewand. Der Einfluss der deutschen Romantiker auf die russischen Klassiker war Mitte des 19. Jhs. besonders produktiv. Mitte des 20. Jhs. ließ sich eine ähnliche Tendenz in der russischen Literatur erkennen: Die Rückbesinnung auf die romantischen Werte und Grundprinzipien führte zur Entstehung einer Reihe von Werken, die im Zeichen der deutschen Romantik standen und somit das Fantastische in den Vordergrund treten ließen. A. Grin eröffnete die Grenzen des dreidimensionalen Raumes und erschuf ein fiktives „Grin-Land“ innerhalb eines existierenden räumlichen Koordinatensystems, in dem moralische, ästhetische und zum Teil auch soziale Konflikte thematisiert wurden und die Figuren dank ihrem Durchsetzungsvermögen das ersehnte Ziel, die Überwindung der geistigen Zerrissenheit des eigenen Ichs erreichen konnten.
Klíčová slova:
Fantastisches; fiktiver Raum; Ironie; Satire; soziale Kritik; Symbol; fiction; fictional space; irony; satire; social criticism; symbol
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Das Fantastische: Von der sozialen Kritik bis zur Auseinandersetzung mit den inneren Konflikten
Das Anfang des 19. Jhs. von F. Schelling als ästhetisches Phänomen formulierte Fantastische wurde zum wesentlichen Bestandteil des Schaffens von deutschen Romantikern, die es der realen Welt ...
Kontrastive Analyse deutscher und russischer Routineformeln in Präsentationen mit wirtschaftlichem Inhalt
Scák, Éva
2016 - německý
Die Präsentation als spezifische mündliche Textsorte weist in allen Sprachkulturen gewisse Ähnlichkeiten, aber auch mehrere Unterschiede auf. Eine aussagekräftige, zuhörergerechte Präsentation ist aber in jeder Sprachgemeinschaft von einer Reihe von vorgefertigten, kulturspezifischen Routineformeln durchdrungen. In dem Beitrag wird zuallererst ein Überblick über die Kategorisierungen der Routineformeln aus der Sicht der Phraseologie und der Pragmatik gegeben. Im zweiten Teil geht es mir darum, anhand von authentischem Material die für eine gelungene Präsentation typischen und häufig wiederkehrenden Routineformeln im Deutschen und im Russischen aufzuzeigen und sie auf interkultureller, pragmatischer bzw. stilistischer Ebene zu vergleichen.
Klíčová slova:
Routineformeln; Phraseologie; Pragmatik; kommunikative Funktionen; stilistische Merkmale; conversational routines; phraseology; pragmatics; communicative functions; stylistic characteristics
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Kontrastive Analyse deutscher und russischer Routineformeln in Präsentationen mit wirtschaftlichem Inhalt
Die Präsentation als spezifische mündliche Textsorte weist in allen Sprachkulturen gewisse Ähnlichkeiten, aber auch mehrere Unterschiede auf. Eine aussagekräftige, zuhörergerechte Präsentation ist ...
Štýlotvorné činitele v slovenských a britských turistických textoch a ich kultúrny kontext
Maleková, Danica
2016 - slovenský
Cieľom príspevku je žánrové porovnanie turistických textov propagujúcich ubytovanie v horských oblastiach Veľkej Británie a Slovenska, najmä s ohľadom na významný štýlotvorný činiteľ, a to distribúciu a sémantické charakteristiky hodnotiacich adjektív a kvalitatívnych adjektív s hodnotiacou funkciou. Výsledky analýzy by mali prispieť k poznaniu v oblasti aplikovanej translatológie, keďže preklad propagačných a reklamných materiálov stále trpí nedostatkom odbornej literatúry tak z praktického, ako aj z teoretického hľadiska (porov. ČALOVKOVÁ 2014). V celosvetovom meradle vníma podobne kriticky situáciu v oblasti prekladu turistických textov do angličtiny aj SNELL-HORNBYOVÁ (1999), podľa ktorej sa takýmto prekladom stále nevenuje dostatočná pozornost.
Klíčová slova:
žáner turistických textov; kultúrno-jazykové porovnanie; hodnotiace adjektíva; preklad turistických textov; genre of tourist texts; cultural linguistic comparison; evaluative adjectives; translation of tourist texts
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Štýlotvorné činitele v slovenských a britských turistických textoch a ich kultúrny kontext
Cieľom príspevku je žánrové porovnanie turistických textov propagujúcich ubytovanie v horských oblastiach Veľkej Británie a Slovenska, najmä s ohľadom na významný štýlotvorný činiteľ, a to distribúciu ...
Kulturhauptstädte Europas: Graz 2003, Liverpool 2008, Plzeň 2015
Hudabiunigg, Ingrid
2016 - německý
Der Beitrag gibt anfangs einen kurzen Uberblick uber die Geschichte der Kulturhauptstadte Europas als Instrument des Gegengewichts zur wirtschaftlichen Verflechtung Europas. Da die Stadte Europas unterschiedlich und jeweils einzigartig sind, kann das Programm des Jahres als Kulturhauptstadt jeweils eigenstandig erstellt werden. Die stadteplanerischen Begriffe „Multikulturalismus“ und „Transkulturalitat“ kommen dabei zur Anwendung. Drei sehr verschiedene Kulturhauptstadte (Graz 2003, Liverpool 2008 und Pilsen 2015) werden mit ihren jeweiligen Konzepten eingefuhrt. Darauf folgt ein Uberblick uber das Lehrforschungsprojekt und die Exkursionen mit Studenten von Deutschland aus. Ein Bericht uber die Veranstaltung zu Plzeň 2015 mit Kolleginnen und Studierenden der Universitaten Pardubice und Usti nad Labem und die Exkursion nach Plzeň, in denen einzelne Gruppen an verschiedenen Projekten zur Erkundung des Programms der Kulturhauptstadt arbeiteten, beendet den Beitrag.
Klíčová slova:
Europaische Kultur; Kulturhauptstadt Europas; Lehrforschungsprojekt; Pilsen 2015; Multikulturalismus; Transkulturalismus; European culture; Culture Capital of Europe; educational research project; Plzeň 2015; multiculturalism; transculturalism
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Kulturhauptstädte Europas: Graz 2003, Liverpool 2008, Plzeň 2015
Der Beitrag gibt anfangs einen kurzen Uberblick uber die Geschichte der Kulturhauptstadte Europas als Instrument des Gegengewichts zur wirtschaftlichen Verflechtung Europas. Da die Stadte Europas ...
Metamorphose der Sprache
Heinrichová, Naděžda
2016 - německý
Der Beitrag setzt sich mit dem Phänomen der Sprache im Werk von Autoren und Autorinnen mit Migrationshintergrund auseinander. Nach der Einordnung des Themas ´Sprache´ in die deutsche Gegenwartsliteratur werden der Einfluss der Muttersprache und der Einfluss des tschechischen Milieus auf die literarische Sprache anhand konkreter Beispiele aus dem Werk von Libuše Moníková und Milena Oda belegt.
Klíčová slova:
AutorInnen mit Migrationshintergrund; Muttersprache; literarische Sprache; Libuše Moníková; Milena Oda; migrant writers; mother tongue; literary language
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Metamorphose der Sprache
Der Beitrag setzt sich mit dem Phänomen der Sprache im Werk von Autoren und Autorinnen mit Migrationshintergrund auseinander. Nach der Einordnung des Themas ´Sprache´ in die deutsche ...
Cancer Outpatients’ Self-Care Defi cit in Greece, Based on Orem’s Theory
Adamakidou, Theodoula; Athanasopoulou, Maria; Kalokairinos, Charalambos; Kalokairinou, Athina
2016 - anglický
Introduction and Aim: The purpose of study was to investigate the self-care defi cit of cancer patients receiving outpatient health care in Greece based on Orem’s Self-Care defi cit Nursing Theory.
Methods: The sample consisted of 113 patients from home care unit and outpatient unit from 2 public oncology hospitals in Athens. The questionnaire developed by researchers based on modes of intervention according to Orem’s nursing theory which are acting or doing for others, guiding physical and psychological support, maintaining an appropriate environment and teaching. The questionnaire had dichotomy answers. Statistical analysis was done with SPSS using student‘s t-test analysis and statistical signifi cance level was set to p < 0.05.
Results: The 61.9% (n = 70) of sample were female, 36.3% were aged more than 70 years, while 66.3% (n = 75) were patients of day care unit. Functional status was 39.8% stage ECOG 1. Home Care’s patients focused support needs for self-care in reporting issues such as information about the treatment (p = 0.021), economic issues (p = 0.000), and practical issues such as supply of medicine (p = 0.01), rights and insurance coverage (p = 0.000). Day care unit patients had greater self-care ability, focus on meeting emotional needs such as respect (p = 0.000), attention and care by the family (p = 0.010) and teaching for changes in the environment (p = 0.028), skills development for handling O2 (p = 0.014), lymphedema care (p = 0.045) and caring for wounds (p = 0.013).
Conclusions: Awareness of patients self-care different needs by nurses, could guide the careprovided, in the context of individualized and holistic approach for greatest satisfaction.
Klíčová slova:
cancer patient; day care unit; Greece; home care nursing unit; nursing care
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Cancer Outpatients’ Self-Care Defi cit in Greece, Based on Orem’s Theory
Introduction and Aim: The purpose of study was to investigate the self-care defi cit of cancer patients receiving outpatient health care in Greece based on Orem’s Self-Care defi cit Nursing ...
Screeningové metody vyšetření seniorů s diagnózou demence
Čermák, Zdeněk
2016 - český
Tento příspěvek představuje možnosti použití základní screeningové diagnostiky u osob s demencí nebo osob ohrožených syndromem demence, a to zejména pro zdravotnický nelékařský personál a pro odborníky jiných odvětví (sociální pracovníky, sociálně- -zdravotní pracovníky, logopedy, speciální pedagogy, ergoterapeuty apod.), kteří se seniory pracují. V úvodu představuji současnou situaci v oblasti prevalence demence v ČR a specificky pak v rezidenčních zařízeních určených pro seniory. V dalších kapitolách prezentuji možnosti diagnostické práce s jednotlivými screeningovými metodami v oblasti screeningu demence (MMSE, ACE – R, 7 minutový test), deprese (GDS) a soběstačnosti (ADL, IADL) s přihlédnutím k tomu, v jakém vztahu se tyto jednotlivé komponenty osobnosti seniora nacházejí. Cíl: Předložit základní možnosti použití screeningových metod pro testování seniorů s demencí nebo ohrožených syndromem demence, s přihlédnutím k využití těchto metod v praxi nelékařských zdravotnických pracovníků a nezdravotnických pracovníků. Metodika: Vzhledem k teoretické povaze příspěvku byla použita metoda desk research. Výsledky: Počet seniorů s demencí každoročně narůstá a s tím se zvyšuje i apel na správnou a včasnou diagnostiku demence, obzvláště v zařízeních poskytujících rezidenční péči. Předkládané screeningové metody jsou pro základní diagnostiku demence nezbytné. Jejich účinnost, citlivost a praktické využití jsou dlouhodobě zkoumány a v praxi ověřovány s pozitivním efektem. Závěr: Příspěvek předkládá možnosti použití screeningové diagnostiky osob s demencí nebo ohrožených syndromem demence v praxi nelékařského zdravotnického personálu a nezdravotnického personálu. K tomuto tématu představuje 6 základních diagnostických screeningových materiálů.
Klíčová slova:
demence; nelékařský personál; nezdravotnický personál; screening; dementia; paramedical staff; non-paramedical personnel; screening
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Screeningové metody vyšetření seniorů s diagnózou demence
Tento příspěvek představuje možnosti použití základní screeningové diagnostiky u osob s demencí nebo osob ohrožených syndromem demence, a to zejména pro zdravotnický nelékařský personál a pro ...
Podpora rodiny pečující o dítě s poruchou autistického spektra neziskovými zařízeními
Marešová, Jana; Faltová, Barbora
2016 - český
Úvod: Pro rodinu samotnou je velice těžké vyrovnat se skutečností, že jejich dítě trpí poruchou
autistického spektra. Péče o tyto děti je pro rodiny nesmírně náročnou životní cestou s konsekvencemi psychickými, zdravotními a sociálními. Důležitou funkci v podpoře těchto rodin plní zařízení neziskového sektoru, která se snaží pomáhat rodinám se vyrovnávat s obtížemi a přispívat tak k jejich autonomii a spokojenosti.
Cíl: Zjistit spokojenost rodin pečujících o dítě s poruchou autistického spektra s neziskovými zařízeními, které poskytují rodinám sociální a zdravotní péči.
Metodika: Vzorek respondentů byl osloven v několika neziskových zařízeních Pardubického a Královéhradeckého kraje. Výzkumné šetření probíhalo pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Pro zpracování výsledků byly použity statistické metody absolutní a relativní četnosti.
Výsledky: Rodiny pečující o dítě s poruchou autistického spektra jsou s využívanými neziskovými zařízeními převážně spokojeni. Negativním zjištěním byla absence poskytování respitní služby, kterou většina respondentů považuje za velmi potřebnou.
Závěr: Rodiče pečující o dítě s poruchou autistického spektra aktivně využívají nezisková zařízení, která jim nabízejí celou řadu služeb účelně podporující uspokojování jejich potřeb ve spektru zdravotní, sociální i psychické podpory. Je nezbytné udržet a lépe ještě i dále rozšiřovat služby neziskových organizací podporující rodiny, které vlivem nemoci svého člena přicházejí o svou autonomii a stávají se tak v mnoha momentech závislými na ostatní společnosti. Návrhem k zlepšení situace je rozšiřovat chybějící respitní služby.
Klíčová slova:
porucha autistického spektra; rodina; sociální péče; autism spectrum disorders; family; social care
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Podpora rodiny pečující o dítě s poruchou autistického spektra neziskovými zařízeními
Úvod: Pro rodinu samotnou je velice těžké vyrovnat se skutečností, že jejich dítě trpí poruchou autistického spektra. Péče o tyto děti je pro rodiny nesmírně náročnou životní cestou s konsekvencemi ...
Škála perinatálního zármutku
Ratislavová, Kateřina; Hendrych Lorenzová, Eva
2016 - český
Úvod: Škála perinatálního zármutku je diagnostickým prostředkem pro zjištění intenzity zármutku ženy/rodičů po perinatální ztrátě.
Cíl: Hlavním cílem výzkumu bylo využití Škály perinatálního zármutku v České republice. Dalším cílem bylo srovnat výsledky se zahraničními studiemi. Metodika: Byl proveden kvantitativní výzkum pomocí internetového dotazníkového šetření. Soubor tvořilo 100 žen, které prožily perinatální ztrátu (porod mrtvého plodu nebo časné novorozenecké úmrtí) v České republice mezi lety 2007 a 2014.
Výsledky: Celkový součet bodů Škály perinatálního zármutku se pohybuje mezi 33 a 165 body. Vyšší bodové hodnocení označuje vyšší intenzitu zármutku. Průměrná hodnota intenzity zármutku žen po perinatální ztrátě v České republice byla 88,8 bodů. To je o 1,6 bodu méně než v podobných studiích v USA a o 13,8 bodů více než ve výzkumech prováděných v západní Evropě.
Závěr: Škála perinatálního zármutku se zdá být vhodným instrumentem pro objektivizaci intenzity zármutku žen po perinatální ztrátě v České republice. Tak je možné vyhledat ženy, které jsou při perinatální ztrátě zranitelnější než ostatní a kterým je vhodné poskytnout odborné poradenství nebo podporu zdravotnickým a sociálním systémem.
Klíčová slova:
perinatální ztráta; Škála perinatálního zármutku; zármutek; perinatal loss; Perinatal Grief Scale; grieving
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Škála perinatálního zármutku
Úvod: Škála perinatálního zármutku je diagnostickým prostředkem pro zjištění intenzity zármutku ženy/rodičů po perinatální ztrátě. Cíl: Hlavním cílem výzkumu bylo využití Škály perinatálního zármutku ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze