Národní úložiště šedé literatury

Zavádění Průmyslu 4.0 ve vybraném podniku
SIKUTA, Radek
2024 - český Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu současné pozice vybraného podniku při implementaci Průmyslu 4.0 a na formulování doporučení a změn k optimalizaci tohoto procesu. Průmysl 4.0 představuje revoluční přístup k výrobě a řízení podnikání, využívající moderní technologie, automatizaci a digitalizaci. Cílem této práce je zhodnotit možnosti zavádění Průmyslu 4.0 ve vybraném podniku a navrhnout doporučení a změny ke zlepšení. Práce je založena na teoretických základech Průmyslu 4.0 a zkoumá praktické aplikace v podniku. Metodika zahrnuje sběr dat prostřednictvím pozorování ve vybrané podniku. Na základě shromážděných informací jsou identifikovány klíčové oblasti, ve kterých se podnik může zlepšit. V závěru práce jsou formulována konkrétní doporučení a navrhují se změny, které přispějí k efektivnější implementaci Průmyslu 4.0. This bachelor thesis focuses on the analysis of the current position of the selected company in the implementation of Industry 4.0 and the formulation of recommendations and changes to optimize this process. Industry 4.0 represents a revolutionary approach to manufacturing and business management, using modern technology, automation and digitalization. The aim of this paper is to evaluate the possibilities of implementing Industry 4.0 in a selected enterprise and to propose recommendations and changes for improvement. The thesis is based on the theoretical foundations of Industry 4.0 and explores practical applications in the enterprise. The methodology involves data collection through observation in the selected enterprise. Based on the information collected, key areas in which the enterprise can improve are identified. The paper concludes with specific recommendations and suggests changes that will contribute to a more effective implementation of Industry 4.0. Klíčová slova: Průmysl 4.0; analýza postavení podniku; doporučení; efektivní implementace; Industry 4.0; business position analysis; recommendations; effective implementation Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Zavádění Průmyslu 4.0 ve vybraném podniku

Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu současné pozice vybraného podniku při implementaci Průmyslu 4.0 a na formulování doporučení a změn k optimalizaci tohoto procesu. Průmysl 4.0 představuje ...

SIKUTA, Radek
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Vyhodnocení správné zemědělské praxe v chovu skotu ve vybraném zemědělském podniku
PETERKA, Pavel
2024 - český Diplomová práce zkoumá vliv chovu skotu, zejména dojnic, na životní prostředí, zaměřující se na negativní aspekty a environmentální dopady zemědělství. Hlavní důraz je kladen na škodlivé plyny uvnitř stájí jako je amoniak, metan a oxid uhličitý. Kromě literární analýzy se práce zabývá i praktickým měřením mikroklimatu ve vybraném zemědělském podniku s cílem zhodnotit vhodnost zemědělské praxe. K provedení jednotlivých měření byly využity přístroje z BAT centra Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Následně bylo zjištěno, že činnost zemědělského podniku Agra Březnice a.s. ve své produkci živočišné výroby nepřekračuje povolené limity stanovené direktivou. The diploma thesis examines the influence of cattle breeding, especially dairy cows, on the environment, focusing on the negative aspects and environmental impacts of agriculture. The main focus is on harmful noxious gases present in the stables, including ammonia, methane, and carbon dioxide. In addition to the literary analysis, the work also deals with the practical measurement of the microclimate in a selected farm. The evaluation aims to assess the suitability of agricultural practices. For the individual measurements was used equipment from the BAT Center at the University of South Bohemia in České Budějovice. It was found that the activities of the agricultural company Agra Březnice a.s. does not exceed the allowed limits set by the directive in its livestock production. Klíčová slova: amoniak; metan; správná zemědělská praxe; dojnice; mikroklima; ammonia; methane; good agricultural practice; dairy cow; microclimate Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Vyhodnocení správné zemědělské praxe v chovu skotu ve vybraném zemědělském podniku

Diplomová práce zkoumá vliv chovu skotu, zejména dojnic, na životní prostředí, zaměřující se na negativní aspekty a environmentální dopady zemědělství. Hlavní důraz je kladen na škodlivé plyny uvnitř ...

PETERKA, Pavel
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Povědomí o Fairtrade mezi spotřebiteli
RAČMAN, David
2024 - český Fair trade je organizované sociální hnutí a tržní přístup, který se snaží pomáhat producentům v afrických, asijských a latinskoamerických zemích a podporovat udržitelnost. Hnutí podporuje platbu "spravedlivých cen" za produkty a také dodržování sociálních a environmentálních standardů při výrobě široké škály komodit. Cílem této bakalářské práce je zjistit povědomí spotřebitelů o Fairtrade a vytvořit návrhy vedoucí k jeho zvýšení. Cílů této bakalářské práce bude dosaženo provedením podrobného dotazníkového šetření, které zahrnuje šíření online dotazníku mezi širokou veřejností. Fair trade is an organized social movement and market approach that seeks to help producers in African, Asian and Latin American countries and promote sustainability. The movement promotes the payment of "fair prices" for products, as well as upholding social and environmental standards in the production of a wide range of commodities. The goal of this bachelor's thesis is to determine the awareness of Fairtrade among consumers and to create proposals leading to its increase. The objectives of this bachelor's thesis will be fulfilled by conducting a detailed questionnaire survey, which involves disseminating an online questionnaire among a broad range of the general public. Klíčová slova: tržní přístup; partnerská společnost; průmysl; dotazník; market approach; Fairtrade; partner company; indusrtry; questionnaire Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Povědomí o Fairtrade mezi spotřebiteli

Fair trade je organizované sociální hnutí a tržní přístup, který se snaží pomáhat producentům v afrických, asijských a latinskoamerických zemích a podporovat udržitelnost. Hnutí podporuje platbu ...

RAČMAN, David
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Nutriční terapie v bariatrické chirurgii
PAVLÍČKOVÁ, Anděla
2024 - český Bakalářská práce s názvem "Nutriční terapie v bariatrické chirurgii" se zabývá definicí obezity, bariatrické chirurgie, indikacemi a kontraindikacemi k výkonu, předoperačními vyšetřeními, výhodami a nevýhodami bariatrické chirurgie, druhy bariatrických výkonů, a stravou a režimem po bariatrické operaci. Výživa je nezbytnou součástí správného průběhu bariatrického výkonu a je potřebná k udržení pooperačního úbytku hmotnosti a k zamezení pooperačních komplikací spojených s výživou. Po bariatrickém zákroku je důležité přijímat dostatek tekutin a bílkovin a dbát na doporučenou velikost porce, jelikož nedodržování těchto režimových doporučení často vede ke zpětnému nabírání tělesné hmotnosti. V této práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit účinnost redukce hmotnosti pomocí bariatrické chirurgie a porovnat ji s redukcí hmotnosti přirozenou cestou. Druhým cílem bylo zjistit, jak se u pacientů po bariatrii změnilo složení jejich jídelníčku, a třetím cílem bylo porovnat výhody a nevýhody bariatrické operace a redukce přirozenou cestou. První a třetí cíl byl dosažen pomocí kvalitativního výzkumu, který byl realizován dotazníkovou metodu. Druhý cíl byl dosažen sběrem a analýzou jídelníčků od deseti respondentů po bariatrickém výkonu. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 10 pacientů, kteří absolvovali bariatrický zákrok. Prostřednictvím výzkumu bylo zjištěno, že redukce hmotnosti respondentů se nacházela v rozmezí 19,7 až 61 kg. Jídelníčky před operací obsahovaly málo bílkovin, a více tuků a sacharidů. Jídelníčky po operaci obsahovaly dostatečné množství bílkovin, ale neobsahovaly doporučené množství energie. Výživa je nezbytnou součástí redukce hmotnosti a bariatrické chirurgie. Proto je zcela nezbytné spolupracovat s nutričním terapeutem již v přípravě na operaci, a pokračovat se spoluprací i po jejím absolvování. This bachelor thesis entitled "Nutritional therapy in bariatric surgery" deals with the definition of obesity, bariatric surgery, indications and contraindications for the procedure, preoperative examinations, advantages and disadvantages of bariatric surgery, types of bariatric procedures, and diet and regimen after bariatric surgery. Nutrition is an essential part of the proper course of bariatric surgery and is needed to maintain postoperative weight loss and to avoid postoperative complications associated with nutrition. After bariatric surgery, it is important to take in enough fluids and protein and pay attention to the recommended portion size, as failure to follow these dietary recommendations often leads to regaining body weight. Three goal were set in this work. The first goal was to determine the effectiveness of weight reduction using bariatric surgery and compare it with weight reduction through natural way. The second goal was to find out how the composition of the diet changed in patients after bariatric surgery, and the third goal was to compare the advantages and disadvantages of bariatric surgery and reduction in a natural way. The first and third goals were achieved using qualitative research, which was implemented using the questionnaire method. The second goal was achieved by collecting and analyzing the menus from ten respondents after the bariatric procedure. A total of 10 patients who underwent bariatric surgery participated in the survey. Through the research, it was found that the weight reduction of the respondents was in the range from 19,7 to 61 kg. The menus before the operation contained little protein and more fat and carbohydrates. The menus after surgery contained sufficient protein, but did not contain the recommended amount of energy. Nutrition is an essential part of weight reduction and bariatric surgery. Therefore, it is absolutely necessary to cooperate with a nutritional therapist already in preparation for the operation, and to continue the cooperation even after its completion. Klíčová slova: Bariatrická chirurgie; dieta; obezita; výživa; Bariatric surgery; diet; obesity; nutrition Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Nutriční terapie v bariatrické chirurgii

Bakalářská práce s názvem "Nutriční terapie v bariatrické chirurgii" se zabývá definicí obezity, bariatrické chirurgie, indikacemi a kontraindikacemi k výkonu, předoperačními vyšetřeními, výhodami a ...

PAVLÍČKOVÁ, Anděla
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Bezpečnost sester na traumatologických ambulancích
KLIKOVÁ, Kateřina
2024 - český Tato práce zkoumá roli všeobecných sester v traumacentrech a jejich zkušenosti s agresí i násilím ve sféře zdravotnictví. Je zde zjišťován současný stav profese, včetně specifických výzev, jimž čelí všeobecné sestry, a to jak z hlediska psychického, tak fyzického zatížení. Dále jsou diskutovány kompetence potřebné pro všeobecnou praxi zdravotních sester a pocit bezpečí mezi sestrami. Práce se zabývá různými aspekty agrese, včetně jejích příčin, typů a varovných signálů. Také zkoumá konflikty mezi všeobecnými sestrami a pacienty, zejména na pohotovostních odděleních, a strategie pro řešení konfliktů i komunikaci s agresivními pacienty. Navíc se zabývá napadením zdravotnického personálu, včetně poskytované pomoci po útoku, hlášení nežádoucích událostí, sebeobrany, možností ochrany personálu a prevence násilí. V rámci této práce je proveden jak kvalitativní, tak kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na zkušenosti sester s agresí a násilím na pracovišti, ale i jejich postřehy ohledně bezpečnosti. Kvantitativní výzkum se zabývá analýzou kvantitativních dat o pocitech bezpečí a zkušenostech sester se situacemi, v nichž dochází k agresivnímu chování. V diskuzi jsou zhodnoceny výsledky kvalitativního a kvantitativního výzkumu, závěr pak shrnuje klíčové poznatky a doporučení pro praxi. I přesto, že nelze vždy předejít agresivnímu chování, existují opatření a strategie, které mohou významně snížit riziko násilných incidentů. Zásadní zde je poskytování vhodné podpory, školení v oblasti komunikace, ale také i vytváření bezpečného pracovního prostředí. Je potřeba, aby zaměstnavatelé investovali do preventivních opatření, ale aby zároveň pravidelně posuzovali jejich účinnost a reagovali na potřeby svých zaměstnanců. Je na místě také zajistit dostupnost relevantních školení a kurzů pro zaměstnance k získání potřebných znalostí pro řešení náročných situací. Práce přináší ucelený pohled na problematiku agresivního chování ve zdravotnictví a přispívá k diskusi o bezpečnosti i ochraně zdravotnického personálu. Je potřeba neustále zdokonalovat strategie a opatření pro prevenci agresivního chování a zajištění bezpečného pracovního prostředí pro všechny zaměstnance. This thesis explores the role of general nurses in trauma centres and their experiences of aggression and violence in the healthcare sphere. The current state of the profession is explored, including the specific challenges faced by general nurses, both in terms of psychological and physical strain. Furthermore, the competencies needed for general practice nurses and the sense of safety among nurses are discussed. The paper discusses various aspects of aggression, including its causes, types and warning signs. It also examines conflicts between general nurses and patients, particularly in emergency departments, and strategies for conflict resolution as well as communication with aggressive patients. In addition, it examines assaults on healthcare personnel, including assistance provided after an assault, reporting adverse events, self-defense, options for protecting staff, and violence prevention. Both qualitative and quantitative research is conducted in this thesis. The qualitative research focuses on nurses' experiences of aggression and violence in the workplace, as well as their perceptions of safety. Quantitative research is concerned with analysing quantitative data on nurses' feelings of safety and experiences of situations in which aggressive behaviour occurs. The discussion reviews the results of the qualitative and quantitative research, and the conclusion summarizes key findings and recommendations for practice. Although aggressive behaviour cannot always be prevented, there are measures and strategies that can significantly reduce the risk of violent incidents. Providing appropriate support, communication training, as well as creating a safe working environment are essential. There is a need for employers to invest in preventive measures, but also to regularly assess their effectiveness and respond to the needs of their employees. It is also appropriate to ensure that relevant training and courses are available for employees to acquire the necessary knowledge to deal with difficult situations. The work provides a comprehensive view of the issue of aggressive behaviour in healthcare and contributes to the discussion on the safety and protection of healthcare staff. There is a need for continuous improvement of strategies and measures to prevent aggressive behaviour and to ensure a safe working environment for all staff. Klíčová slova: Agrese; konflikt; násilí; sebeobrana; traumatologické centrum; Aggression; conflict; self-defense; trauma center; violence Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Bezpečnost sester na traumatologických ambulancích

Tato práce zkoumá roli všeobecných sester v traumacentrech a jejich zkušenosti s agresí i násilím ve sféře zdravotnictví. Je zde zjišťován současný stav profese, včetně specifických výzev, jimž čelí ...

KLIKOVÁ, Kateřina
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Spolupráce sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí
PECHOVÁ, Silvie
2024 - český Diplomová práce se zabývá spoluprací sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na spolupráci bylo nahlíženo ze dvou pohledů. Prvním z nich je spolupráce rodiny imobilního klienta a sestry z agentury domácí péče a druhým je spolupráce sestry pracující v ordinaci praktického lékaře s rodinou imobilního pacienta. Před začátkem psaní diplomové práce a samotným výzkumem byly stanoveny dva výzkumné cíle. Prvním z nich bylo popsat rozdíl ve spolupráci sestry domácí péče a sestry pracující v ordinaci praktického lékaře s rodinným příslušníkem pečujícím o trvale imobilního pacienta. Druhým bylo zjistit v jakých oblastech může být spolupráce sestry a rodinného příslušníka pečujícího o trvale imobilního pacienta efektivnější. Teoretická část diplomové práce je koncipována tak, aby čtenáři poskytla komplexní náhled na problematiku spolupráce mezi sestrou a rodinou trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na začátku je popsána charakteristika trvale imobilního pacienta a ošetřovatelská péče, kterou imobilní osoba potřebuje. Dále jsou zmiňována specifika, která přicházejí pro pečovatele o svého člena rodiny. Praktická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor je tvořen jedenácti sestrami. Pět sester pracuje v agentuře domácí péče a šest sester zaměstnaných v ordinaci praktického lékaře. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sestrám bylo položeno 32 otázek, které byly zaměřeny na vše spojené se spoluprací sestry a rodinných příslušníků pečujících o trvale imobilního pacienta. Na základě rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do šesti kategorií. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že si všechny složky uvědomují důležitost spolupráce a snaží se o co nejvyšší kvalitu péče o trvale imobilního pacienta. Sestry domácí péče s pacientem a jeho rodinou tráví více času než sestry z ordinací praktických lékařů. Diplomová práce poukazuje na důležitost kvalitní spolupráce sestry a rodiny pečující o trvale imobilního pacienta, která může zásadně ovlivnit stav imobilního klienta. The thesis deals with the cooperation of nurses and family members in the care of a permanently immobile patient in the home environment. The cooperation was viewed from two perspectives. The first is the cooperation between the family of the immobile client and the nurse from the home care agency and the second is the cooperation between the nurse working in the General Practitioner's office and the family of the immobile patient. Two research objectives were set prior to the writing of the thesis and the research itself. The first was to describe the difference in the cooperation between a home care nurse and a nurse working in a general practitioner's office with a family member caring for a permanently immobile patient. The second was to identify areas in which cooperation between the nurse and the family member caring for the permanently immobile patient can be more effective. The theoretical part of the thesis is designed to provide the reader with a comprehensive insight into the cooperation between the nurse and the family of a permanently immobile patient in the home environment. The characteristics of the permanently immobile patient and the nursing care needed by the immobile person are described at the beginning. Then the specifics that come for the caregiver of their family member are mentioned. The practical part of the thesis is elaborated through qualitative research. The research population consists of eleven nurses. There are five nurses working in a home care agency and six nurses working in a general practitioner's office. Data was collected using semi-structured interview. The nurses were asked 32 questions that focused on everything related to the interaction between the nurse and family members caring for a permanently immobile patient. Based on the interviews and the data collected, the results were open coded into six categories. The results showed that all components recognize the importance of cooperation and strive for the highest quality of care for the permanently immobile patient. Home care nurses spend more time with the patient and their family than nurses from General Practitioners' offices. The thesis highlights the importance of quality cooperation between the nurse and the family caring for a permanently immobile patient, which can significantly affect the condition of the immobile client. Klíčová slova: Spolupráce; domácí péče; praktický lékař; trvale imobilní pacient; rodina; Cooperation; home care; general practitioner; permanently immobile patient; family Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Spolupráce sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí

Diplomová práce se zabývá spoluprací sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na spolupráci bylo nahlíženo ze dvou pohledů. Prvním z nich je spolupráce ...

PECHOVÁ, Silvie
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Prevence kolorektálního karcinomu a informovanost dospělé populace
MĚSÍČKOVÁ, Michaela
2024 - český Současný stav. Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a jeho incidence setrvale narůstá. Podle nejnovějších dat z roku 2018 zaujímá česká populace mužů v Evropě 14. místo a ženy zaujímají 19. nejvyšší pozici. Ročně je v České republice nově diagnostikováno kolem 7700 pacientů a přibližně 3400 pacientů na něj umírá. Závažným problémem je, že stále velké procento nádorů je primárně zachyceno v pokročilém stádiu. Cíle práce. Hlavními cíli bylo zmapovat informovanost dospělé populace starší 50 let v Libereckém kraji v oblasti prevence kolorektálního karcinomu, identifikovat faktory ovlivňující úspěšnost screeningu kolorektálního karcinomu a zjistit roli sester v oblasti prevence kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře. Metodika. Výzkumná část byla zpracována kombinovanou kvantitativně-kvalitativní formou. Ke sběru dat byl použit nestandardizovaný dotazník o 29 otázkách. Výzkumný soubor byl záměrný a zahrnoval muže i ženy Libereckého kraje, ve věkové kategorii nad 50 let, kteří neabsolvovali koloskopii. Celkem se kvantitativního výzkumného šetření účastnilo 160 respondentů. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo na základě předem domluvených polostrukturovaných rozhovorů s 10 sestrami pracujícími v ordinaci praktického lékaře. Podkladem bylo 7 otázek, kterými jsme zjišťovaly roli sester v oblasti prevence kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře. Výsledky a závěr. Z celkových výsledků můžeme soudit, že informovanost dotazované dospělé populace v Libereckém kraji v prevenci kolorektálního karcinomu je celkem na dobré úrovni. Ukázalo se, že míra informovanosti u dotazované dospělé populace v oblasti kolorektálního karcinomu statisticky významně závisí na vzdělání, ale není statisticky závislá ani na pohlaví, věku a ani na výskytu nádorového či zánětlivého onemocnění v rodině. Hlavním zdrojem informací jsou rodina, přátelé a internet. Mezi faktory ovlivňující úspěšnost screeningu kolorektálního karcinomu jsou úroveň vzdělání, informovanost o kolorektálním karcinomu a o rizicích jeho vzniku, informovanost o screeningu, a negativní postoje jako jsou rozpaky, nezájem, strach z rakoviny nebo screeningu, nedostatek času a pocit zdraví. Dalším zjištěním bylo, že většina sester je aktivní v prevenci kolorektálního karcinomu. Pacienty si na preventivní prohlídky samy zvou a informují je, jaká vyšetření jsou v konkrétním věku doporučená. Všechny sestry poskytují svým pacientům test na okultní krvácení ve stolici, jakmile dosáhnou příslušného věku pro screening, s vysokou návratností. Dále se ukázalo, že mnohé sestry používají kombinaci ústního poučení a poskytování informačních letáků k použití testu na okultní krvácení ve stolici. Bohužel téměř není pacientům nabídnuta volba mezi testem na okultní krvácení ve stolici a koloskopií, a v čekárně u praktického lékaře nemají k dispozici žádné informační letáky o prevenci kolorektálního karcinomu. Všechny sestry pozorují u pacientů kladný postoj k prevenci kolorektálního karcinomu. Current state. Colorectal cancer is one of the most common cancer diagnoses and its incidence has been steadily increasing. According to the most recent data from 2018, the Czech the male population in Europe ranks 14th and women rank 19th highest. Annually, there are about 7700 patients newly diagnosed and around 3400 patients are dying from colorectal cancer in the Czech Republic. Unfortunately, there is still a large percentage of this tumours diagnosed in an advanced stage. Aims. The main objectives were to map the awareness of the adult population over 50 years of age in the Liberec Region regarding colorectal cancer prevention, to identify the factors influencing the success rate of colorectal cancer screening and to determine the role of nurses in the field of colorectal cancer prevention in a general practitioner's office. Methods. The research part was elaborated by a combined quantitative-qualitative method. A non-standardized questionnaire comprising 29 questions was used to collect data. The exploratory cohort of participants included both men and women from the Liberec Region in the age category over 50 years who have not undergone a colonoscopy. A total of 160 respondents participated in the survey. The qualitative research was carried out using pre-arranged semi-structured interviews with 10 nurses working in a general practitioner's office. This part was based on 7 questions that were used to assess the role of nurses in the field of colorectal cancer prevention in the general practitioner's office. Results and conclusion. From the overall results we can conclude that the awareness of the surveyed adult population in the Liberec Region in the prevention of colorectal cancer is quite at a decent level. It has been shown that the level of awareness of the surveyed adult population in the field of colorectal cancer is statistically significantly dependent on the level of education, but it is not statistically dependent on gender, age or the occurrence of cancer or inflammatory bowel disease in the family. The main sources of information identified were family, friends and the Internet. Factors influencing the success of colorectal cancer screening included level of education, awareness of colorectal cancer risks, awareness of screening and negative attitudes such as embarrassment, lack of interest, fear of cancer or cancer screening, and lack of time or feeling healthy. Another finding was that most nurses are active in the prevention of colorectal cancer. They invite patients for preventive check-ups and inform them about what examinations are recommended at a given age. Once patients reach the appropriate age, nurses will provide them with a faecal occult blood test with a high return rate. In addition, it has been shown that many nurses use a combination of oral instruction and the provision of information leaflets to instruct them on the use of the faecal occult blood test. Unfortunately, patients are hardly offered a choice between a faecal occult blood test and a colonoscopy, and there are no information leaflets on colorectal cancer prevention available in the General Practitioners waiting room. All nurses observe a positive attitude towards the prevention of colorectal cancer in patients. Klíčová slova: kolorektální karcinom; koloskopie; ordinace praktického lékaře; prevence; screening; sestra; test na okultní krvácení ve stolici; colonoscopy; colorectal cancer; faecal occult blood test; general practitioners office; nurse; prevention; screenng Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Prevence kolorektálního karcinomu a informovanost dospělé populace

Současný stav. Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a jeho incidence setrvale narůstá. Podle nejnovějších dat z roku 2018 zaujímá česká populace mužů v Evropě 14. ...

MĚSÍČKOVÁ, Michaela
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Možnosti podpory rodičů při perinatální ztrátě
KOBYLKOVÁ, Natálie
2024 - český Tato bakalářská práce se věnuje možnostem podpory rodičů při perinatální ztrátě. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou perinatální ztráty, která je definována jako úmrtí plodu mezi 22. týdnem těhotenství, porodem a sedmi dnů od porodu. Dále jsou v teoretické práci zmíněny nejčastější příčiny úmrtí plodu v děloze, péče porodní asistentky od stanovení diagnózy po čtvrtou dobu porodní a období po porodu, kde jsou zdůrazněny rituály rozloučení, pohřeb a organizace, které se perinatální ztrátou zabývají. Pro praktickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byly stanoveny čtyři cíle. První cíl byl zjistit, jaké informace mají porodní asistentky o perinatální ztrátě, jejích psychosociálních a spirituálních souvislostech a možnostech podpory. Druhý cíl se zaměřil na zjištění, jaké formy podpory a doprovázení poskytují porodní asistentky při perinatální ztrátě. Předposlední cíl zjišťoval možnosti rozloučení se s dítětem, které matky mají po porodu mrtvého plodu. Čtvrtý cíl měl za úkol zjistit, s jakými dalšími odborníky a organizacemi porodní asistentky při perinatální ztrátě spolupracují. Na základě cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zkoumala, jaké informace mají porodní asistentky o perinatální ztrátě jejích psychosociálních a spirituálních souvislostech a možnostech podpory. Druhá výzkumná otázka se zaměřila na formy podpory a doprovázení, které poskytují porodní asistentky při perinatální ztrátě. Předposlední výzkumná otázka zjišťuje, jaké možnosti rozloučení se s dítětem mají matky po porodu mrtvého plodu. A čtvrtá poslední výzkumná otázka měla za úkol zjistit, s jakými dalšími odborníky a organizacemi porodní asistentky při perinatální ztrátě spolupracují. Sběr dat ve výzkumné části bakalářské práce byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti náhodně vybranými porodními asistentkami ze tří Jihočeských porodnic. Rozhovory byly nahrány, přepsány a analyzovány metodou tužka-papír. Porodní asistentky stvrdily souhlas s poskytnutím rozhovoru a nahráváním slovně na záznamník a písemně na předem připravený formulář. Výsledky byly rozděleny do čtyř hlavních kategorií a několika podkategorií. Z důvodu uchování anonymity byly jednotlivé informantky označeny zkratkou PA1 až PA10 a vybrané nemocnice pod písmeny A, B a C. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny dotázané porodní asistentky mají základní znalosti o perinatální ztrátě, hloubka znalostí se odvíjela od toho, zda porodní asistentky absolvovaly kurz či přednášku, nebo měly vlastní zájem o toto téma. V otázce podpory se porodní asistentky snaží ženám poskytnout dostupnou psychickou, psychologickou a duchovní podporu. Pro porodní asistentky není vždy snadná komunikace se ženou, ale navzdory tomu se snaží zajistit v rámci svých možností a zdrojů co nejlepší péči pro ženy a jejich rodiny, které procházejí perinatální ztrátou. Spolupráce porodních asistentek s dalšími organizacemi pomáhá při péči o ženy a jejich rodin v této situaci díky svým materiálům, které dodávají nemocnicím jako (např.: Memoryboxy) a kontaktům, které zajištují další možnou pomoc v domácím prostředí. Dle porodních asistentek je spolupráce s dalšími odborníky velmi přínosná, a ačkoliv některé zmiňují nedostupnost psychologů v zařízení, snaží se tuto absenci vynahradit jinými přístupnými zdroji. Výsledky této bakalářské práce mohou být prezentovány na seminářích pro porodní asistentky. This bachelor's thesis focuses on the support options available to parents experiencing perinatal loss. The theoretical part of the thesis addresses the issue of perinatal loss, defined as the death of a fetus between the 22nd week of pregnancy, during birth, and up to seven days after birth. Additionally, the theoretical work discusses the most common causes of fetal death in the womb, the care provided by midwives from diagnosis through the fourth stage of labor and the postpartum period, with an emphasis on farewell rituals, funerals, and organizations involved in perinatal loss. For the practical part of the thesis, a qualitative research study was chosen. Four objectives were set. The first objective was to determine what information midwives have about perinatal loss, its psychosocial and spiritual aspects, and available support options. The second objective focused on identifying the forms of support and accompaniment midwives provide in cases of perinatal loss. The third objective was to explore the options available to mothers for saying goodbye to their stillborn child. The fourth objective aimed to identify which other professionals and organizations midwives collaborate with in the context of perinatal loss. Based on these objectives, four research questions were developed. The first research question explored the information midwives have about perinatal loss, its psychosocial and spiritual aspects, and support options. The second research question focused on the forms of support and accompaniment that midwives provide in cases of perinatal loss. The third research question investigated the options available to mothers for saying goodbye to their stillborn child. The fourth and final research question aimed to determine which other professionals and organizations midwives collaborate with in the context of perinatal loss. Data collection for the research part of the thesis was conducted through semi-structured interviews with ten randomly selected midwives from three South Bohemian maternity hospitals. The interviews were recorded, transcribed, and analyzed using a pencil and paper method. The midwives verbally confirmed their consent to the interview and recording, and also provided written consent on a pre-prepared form. The results were divided into four main categories and several subcategories. To maintain anonymity, the individual respondents were labeled with the abbreviations PA1 to PA10, and the selected hospitals were identified by the letters A, B, and C. The research findings revealed that all the interviewed midwives have basic knowledge of perinatal loss, with the depth of knowledge depending on whether the midwives had attended a course or lecture, or had a personal interest in the topic. In terms of support, the midwives strive to provide women with available psychological and spiritual support. Communication with the woman is not always easy for the midwives, but despite this, they make every effort to provide the best possible care for women and their families going through perinatal loss, within the limits of their resources. Collaboration between midwives and other organizations is particularly helpful in providing care to women and their families in these situations, especially through the materials these organizations supply to hospitals (e.g., Memory Boxes) and the contacts they provide for further assistance in the home environment. According to the midwives, collaboration with other professionals is very beneficial, although some mention the unavailability of psychologists in the facility and attempt to compensate for this with other accessible resources. The results of this bachelor's thesis could be presented at seminars for midwives. Klíčová slova: perinatální ztráta; porodní asistentka; mrtvý plod; porod mrtvého dítěte; možnosti podpory; perinatal loss; midwife; dead fetus; stillbirth; woman; support options Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Možnosti podpory rodičů při perinatální ztrátě

Tato bakalářská práce se věnuje možnostem podpory rodičů při perinatální ztrátě. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou perinatální ztráty, která je definována jako úmrtí plodu mezi ...

KOBYLKOVÁ, Natálie
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech
CUŘÍNOVÁ, Tereza
2024 - český Úvod: Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech nejde shrnout jen do jedné role. Sestra má nelehký úkol pečovat o pacienta s poruchou řeči, a při poskytování ošetřovatelské péče a komunikaci může nastat více překážek nebo nedorozumění. Cíl práce: Cílem empirické studie bylo popsat roli sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech. Dále identifikovat, jaké překážky mohou nastat v komunikaci sestry s pacientem s fatickou poruchou. Dalším cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s fatickou poruchou. A také zjistit rozdíl v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s fatickou poruchou na chirurgických a nechirurgických jednotkách. Metodika práce: Empirické šetření bylo provedeno kvalitativní metodou s využitím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření bylo provedeno s všeobecnými sestrami z chirurgických i nechirurgických jednotek. Výzkumu se zúčastnilo dobrovolně 15 všeobecných sester z Jihočeského kraje. Rozhovory byl následně přepsány a zpracovány metodou "tužka a papír". Výsledky práce: Výzkumné empirické šetření prokázalo, že role sestry je v plnění přímé ošetřovatelské péče, avšak sestra u pacienta s fatickou poruchou musí zhodnotit jeho celkový stav, stav fatické poruchy, diagnózu, se kterou je hospitalizován, věk a přidružené onemocnění. Od toho se péče odvíjí a u každého pacienta je individuální. Role sestry během poskytování ošetřovatelské péče závisí především na tom, aby si na pacienta vyhradila dostatek času, komunikovala pomalu, správně artikulovala a na pacienta byla především trpělivá. Během komunikace s pacientem s fatickou poruchou a při poskytování ošetřovatelské mohou nastat překážky. Překážkou pro sestru může být nespolupráce pacienta, nedorozumění na základě fatické poruchy. Bariéra však může nastat i ze strany sester, a to je především jejich čas, kterého nemají dostatek. Závěr práce: Péče o pacienta s fatickou poruchou pro sestru není jednoduchá. Její role spočívá v poskytování ošetřovatelské péče, během které by si měla na pacienta s fatickou poruchou vyhradit více času, být trpělivá, a ke každému pacientovi přistupovat individuálně. Výzkum také ukázal, že sestry se nezapojují dostatečně do logopedického nácviku řeči s pacientem. Přiznaly, že s pacientem komunikují během poskytování ošetřovatelské péče, a nad její rámec už nezbývá pro komunikaci čas. Klíčová slova: fatická porucha, komunikace, ošetřovatelská péče, všeobecná sestra Introduction: Nurse's position in care of a patient with aphasia in postoperative and post-traumatic phases can not be summarized in to just one role. Nurse has a difficult task in caring for a patient with speech disorder, and there may be many obstacles or misunderstandings during when providing nursing care including communication with the patient. Goal: The objective of empirical study was to describe nurse's role in care of patient with aphasia in postoperative and post-traumatic phases. Furthermore, to identify which obstacles may arise during a communication between the nurse and the patient with phatic disorder. Another goal was to find out the specifics of nursing care for a patient with a phatic disorder. And also to point out the differences in provided nursing care for patients with phatic disorder in surgical and non-surgical units. Methodics: The empirical investigation was carried out using qualitative method using semi-structured interviews. The research investigation was carried out with general nurses from surgical and non-surgical care units. Altogether, 15 general nurses from the South Bohemian Region voluntarily participated in the research. Interviews were transcribed later on and processed using the "pencil and paper" method. Results: Empirical research has shown that the nurse's role is about providing direct nursing care, but when it comes to a patient with a phatic disorder, nurse has to evaluate his general condition,state of a phatic disorder, the diagnosis with which the patient is hospitalized, age and associated diseases. Care depends on this and is individual for each patient. The nurse's role when providing nursing care depends primarily on setting aside enough time for the patient, communicating slowly, articulating correctly and above all being patient. During the communication and during providing nursing care with a patient with a phatic disorder obstacles may arise. An obstacle for the nurse can be the patient's non-cooperation, misunderstanding based on phatic disorder. However, a barrier can also arise from nurse's side, and that could be primarily their time, which they do not have enough. Conclusion: The care of the patient with phatic disorder is not easy for the nurse. Her role consists in providing the nursing care, during which she should reserve more time for the patient with phatic disorder, be patient, and approach to each patient individually. Research has also shown that nurses are not sufficiently involved in speech therapy practice with the patient. They admitted that they communicate with the patient only when providing the nursing care, and there is no time left for communication beyond that. Klíčová slova: fatická porucha; komunikace; ošetřovatelská péče; všeobecná sestra; phatic disorder; communication; nursing care; general nurse Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech

Úvod: Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech nejde shrnout jen do jedné role. Sestra má nelehký úkol pečovat o pacienta s poruchou řeči, a při ...

CUŘÍNOVÁ, Tereza
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024

Motivace sester k práci v hospicu
SOUKUPOVÁ, Nikola
2024 - český Tato diplomová práce se zaměřuje na motivaci sester pro práci v hospici. Cílem diplomové práce bylo zjistit hlavní motivační faktor sester k práci v hospicu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsou shrnuty motivační faktory v práci ve zdravotnictví, rozdělení hospicové a paliativní péče, potřeby umírajících pacientů, důstojná péče a umírání a potřeby sester v hospicové péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvantitativně-kvalitativního výzkumného šetření. Byl stanoven hlavní cíl a následně v rámci kvantitativního výzkumného šetření definovány 4 hypotézy, které byly statisticky analyzovány. Pro kvalitativní výzkumné šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První z nich zní "Jaké jsou hlavní důvody sester pro volbu povolání v hospici?" Druhá výzkumná otázka zní: "Co sestry pracující v hospici nejvíce motivuje?" Výzkumný soubor tvořily sestry pracující v hospicích Jihočeského, Plzeňského, Středočeského kraje a Prahy. Pro techniku sběru dat ke kvantitativnímu výzkumu bylo použito dotazníkového šetření. Ke kvalitativnímu výzkumu byly provedeny hloubkové rozhovory. Rozhovory byly vedeny se šesti sestrami pracující v jednom z Jihočeských hospiců. Výzkumným šetření bylo zjištěno, že hlavní motivační faktor pro sestry pracující v hospici je zajímavost práce (51 %), následovalo společenské poslání (32 %), u 16 % to byla osobní zkušenost a 1 % sester uvedlo finanční ocenění. Z rozhovorů pak vyšel jako hlavní motivační faktor touha pomáhat druhým. Výstupem mé diplomové práce je osnova přednášky na téma, jak motivovat sestry pro práci v hospici. O výsledcích z výzkumu bude informován management hospiců v Jihočeském, Středočeském, Plzeňském kraji a v Praze. This diploma thesis focuses on the motivation of nurses to work in hospice. The thesis aimed to determine the primary motivating factors for nurses working in hospice. The thesis is divided into a theoretical and empirical part. The theoretical part summarizes motivational factors in healthcare, the division of hospice and palliative work, the needs of dying patients, dignified care and dying, and the needs of nurses in hospice care. The empirical part of the thesis was processed using quantitative-qualitative research. The main goal was set, and four hypotheses were defined and statistically analysed in the quantitative research. In the qualitative study, two research questions were asked. The first is "What are the main reasons nurses choose hospice as a career?" The second research question is: "What motivates nurses working in hospice the most?" The research sample included South Bohemian, Pilsen, Central Bohemian, and Prague hospice nurses. Data collection in quantitative research was done using a questionnaire survey. In-depth interviews were conducted as part of the qualitative research. The interviews were conducted with six nurses working in one hospice in South Bohemia. The research showed that the primary motivating factor for nurses working in hospice was the interest in the work (51%), followed by the social mission (32%), 16% said it was a personal experience, and 1% of nurses mentioned financial reward. From the interviews, the primary motivation was the desire to help others. The output of the thesis is a lecture outline on how to motivate nurses to work in hospice. The research results will be shared with the management of hospices in South Bohemian, Central Bohemian, Pilsen, and Prague. Klíčová slova: hospic; paliativní péče; sestra; motivace; hospice; palliative care; nurse; motivation Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Motivace sester k práci v hospicu

Tato diplomová práce se zaměřuje na motivaci sester pro práci v hospici. Cílem diplomové práce bylo zjistit hlavní motivační faktor sester k práci v hospicu. Diplomová práce je rozdělena na ...

SOUKUPOVÁ, Nikola
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2024