Brno lingvistické
Vykypěl, Bohumil
2024 - český Klíčová slova: Moravia; personality; linguistics Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Brno lingvistické

Vykypěl, Bohumil
Ústav pro jazyk český, 2024

František Martin Pelcel jako etymolog: výklady českých názvů měsíců v Pelcelově mluvnici
Vykypělová, Taťána
2024 - český Klíčová slova: etymology Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. František Martin Pelcel jako etymolog: výklady českých názvů měsíců v Pelcelově mluvnici

Vykypělová, Taťána
Ústav pro jazyk český, 2024

Palingeneze - obnovení všeho? (Matouš 19,28)
Dus, Jan A
2024 - český V Matoušově verzi Ježíšova zaslíbení (Mt 19,28–30) oproti Markovi a Lukášovi chybí výslovná zmínka o přítomnosti: restituce všeho, co Ježíšovi následovníci opustili, se tak posouvá až do budoucnosti, ve které se chopí vlády spolu se Synem člověka. V zaslíbení figuruje raritní pojem „palingeneze“, jehož bližší časové a věcné určení nelze ze samotného souvětí odvodit. Zatímco v Mt 19,28 je palingeneze podle převažujícího výkladu synonymem pro budoucí obnovu veškerenstva, v Tt 3,5 (jediný další výskyt v NZ) odkazuje totéž slovo na znovuzrození některých lidí, ke kterému došlo v minulosti (při křtu). Ani nebiblická literatura nepřináší jednoznačný precedens – palingeneze bývá zasazována jak do minulosti, tak i do budoucnosti, týká se jak světa, tak i jednotlivců či skupin (Izraele). – Syntax a interpunkce řeckého souvětí ukazují, že oba výklady jsou rovnocenné: palingenezi lze vztáhnout buď (A) k následujícímu výrazu pro „usednutí (Syna člověka na trůn)“, tedy do budoucnosti, anebo (B) k předchozímu výrazu pro „následování (učedníků za Ježíšem)“, tedy do minulosti, kromě toho existuje (C) výklad otevřený. V řeckých, latinských a českých verzích ze 16. století jsou zastoupeny všechny možnosti: Erasmus interpunkčně opravuje Vulgátu (B), Beza nejprve respektuje Vulgátu (A), v anotacích však zvažuje druhé řešení (B), ve čtvrtém a pátém vydání nakonec nechává věc otevřenou (C), v dilematu mezi Vulgátou a Erasmem váhají i dva české překlady z první poloviny 16. stol. (náměšťský 1533, melantrišský 1556/57) (C), většina bratrských překladů počínaje Blahoslavem (1564) se odchyluje od Vulgáty (B), jen kralická Šestidílka (1593/94) váhá (C), v Šestidílce i v kralickém Novém zákoně z r. 1601 Bratří věnují oběma výkladům rovnocennou pozornost v poměrně rozsáhlé poznámce, která je pro svou vyváženost pěkným dokladem intelektuální otevřenosti a tolerance, podobně jako Beza připojují k výkladu (B) nový aspekt: palingeneze může znamenat obnovení celého světa díky evangeliu a prvnímu příchodu Mesiáše. – Vzhledem k dynamickému vývoji v 16. století je překvapivé, že všech deset sledovaných českých překladů z období kolem 20. století se shoduje jen na jedné variantě (A). Zdá se, že variantě (B) hrozí nespravedlivé zapomenutí. Proto si na závěr dovolujeme navrhnout nový, poněkud volnější překlad či parafrázi verše Mt 19,28 v kralickém duchu: „Amen, pravím vám, vy jste šli za mnou, když jsem přišel obnovit svět evangeliem, a až Syn člověka usedne na trůn své slávy, budete to zase vy, kdo usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct kmenů Izraele.“ In Matthew’s version of Jesus’ promise (Matthew 19:28–30), in contrast to Mark and Luke, there is no explicit mention of the present time, the restitution of all that the followers of Jesus left behind is thus pushed forward to the future, in which they will take over the reigns with the Son of Man. The promise features the rare term “palingenesis”, whose precise temporal and factual determination cannot be deduced from the sentence itself. While in Mt 19:28 palingenesis is, according to the prevailing interpretation, a synonym for the future restoration of the universe, in Tit 3:5 (the only other occurrence in the NT) the same word refers to the rebirth of some people that took place in the past (at baptism). Even non-biblical literature does not provide a clear precedent - palingenesis tends to be set both in the past and in the future, it concerns both the world and individuals or groups (Israel). – The syntax and punctuation of the Greek sentence show that both interpretations are equally possible: palingenesis can be related either (A) to the following verbal form “sitting (the Son of Man on the throne)”, i.e. to the future, or (B) to the preceding verbal form “following (disciples behind Jesus)”, i.e. into the past, in addition, there is a third, open option (C). In the 16th-century Greek, Latin, and Czech versions, all possibilities are represented: Erasmus punctuates the Vulgate differently (B), Beza first respects the Vulgate (A), but in his Annotations he considers the second solution (B), in the fourth and fifth editions he finally leaves the matter open (C), two Czech translations from the first half of the 16th century (Náměšť 1533, Melantrich 1556/57) hesitate in the dilemma between the Vulgate and Erasmus (C), most Brethren translations starting with Blahoslav (1564) deviate from the Vulgate (B), only the Six-Volume Kralice Bible from 1593/94 (“Kralická Šestidílka”) hesitates (C), in “Kralická Šestidílka” and in the Kralice New Testament from 1601 the Brethren pay equal attention to both interpretations in a rather extensive note, which, for its balance, is a nice proof of intellectual openness and tolerance. Like Beza, the Brethren add a new aspect to interpretation (B): palingenesis can mean the renewal of the whole world thanks to the Gospel and the first coming of the Messiah. – Considering the dynamic development in the 16th century, it is surprising that all ten tracked Czech translations from around the 20th century agree on only one variant (A). Option (B) seems to be in danger of unfair oblivion. Therefore, in conclusion, we allow ourselves to propose a new, somewhat looser translation or paraphrase of verse Mt 19:28 in the spirit of Kralice: “Amen, I say to you, it was you who followed me when I came to renew the world with the gospel, and when the Son of Man sits on the throne of his glory, it will be you again who will sit on twelve thrones and judge the twelve tribes of Israel.” Klíčová slova: palingenesis; Gospel of Matthew; Kralice Bible; Erasmus of Rotterdam; Theodore Beza; Vulgate; Czech Bible translations Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Palingeneze - obnovení všeho? (Matouš 19,28)

V Matoušově verzi Ježíšova zaslíbení (Mt 19,28–30) oproti Markovi a Lukášovi chybí výslovná zmínka o přítomnosti: restituce všeho, co Ježíšovi následovníci opustili, se tak posouvá až do budoucnosti, ...

Dus, Jan A
Filosofický ústav, 2024

Česká putování za Richardem Wagnerem
Fránek, Michal; Kopecký, J.
2024 - český Studie zkoumá fenomén českých cest za slavným německým skladatelem Richardem Wagnerem a do míst spojených s jeho kultem (Mnichov, Bayreuth, Curych atd.). Zaměřuje se na wagnerovské cesty – uskutečněné i neuskutečněné – českých skladatelů (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster), interpretů (Ema Destinnová, Karel Burian aj.), hudebních kritiků (Otakar Hostinský, V. V. Zelený), malířů (Jaroslav Čermák) a spisovatelů (Julius Zeyer, Jaroslav Maria, Teréza Nováková), přičemž sleduje jejich různé motivace. The study explores the phenomenon of Czech travels to famous German composer Richard Wagner and to the places associated with his cult (Munich, Bayreuth, Zurich, etc.). It focuses on the Wagnerian journeys – accomplished and not – of Czech composers (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster), performers (Ema Destinnová, Karel Burian, etc.), music critics (Otakar Hostinský, V. V. Zelený), painters (Jaroslav Čermák) and writers (Julius Zeyer, Jaroslav Maria, Teréza Nováková), tracing their different motivations. Klíčová slova: Richard Wagner; travelling to artists Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Česká putování za Richardem Wagnerem

Studie zkoumá fenomén českých cest za slavným německým skladatelem Richardem Wagnerem a do míst spojených s jeho kultem (Mnichov, Bayreuth, Curych atd.). Zaměřuje se na wagnerovské cesty – uskutečněné ...

Fránek, Michal; Kopecký, J.
Ústav pro českou literaturu, 2024

Hlupák, hňup, ťulpas a jiní
Karlíková, Helena
2024 - český Klíčová slova: Old Czech; etymology Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Hlupák, hňup, ťulpas a jiní

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2024

Z českých slov a věcí: záchod, toaleta, aha
Janyšková, Ilona
2024 - český Článek vysvětluje etymologii českých názvů záchod, toaleta, aha. Klíčová slova: etymology; Czech Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Z českých slov a věcí: záchod, toaleta, aha

Článek vysvětluje etymologii českých názvů záchod, toaleta, aha.

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2024

Železniční cestovatel Eduard Bazika aneb Cestování s manželkou
Hlavačka, Milan
2024 - český Ing. Eduard Bazika (1830–1914) nebyl profesionální poutník, ale poutník z profese. Jako absolvent pražské polytechniky se celý život specializoval na železniční stavitelství a jako inženýr nejdříve státních drah a od roku 1855 až do odchodu na odpočinek v roce 1891 soukromé Společnosti státní dráhy (StEG) celý život procestoval, respektive před výstavbou prochodil svěřené železnice v české a moravské krajině. I po odchodu na penzi pracoval pro Zemský výbor Království českého a jeho Železniční výbor a v této pozici opět pracovně putoval po všech koutech Čech, aby posuzoval rentabilitu budoucích místních drah. Jeho zvláštností bylo, že se vždy snažil skloubit své cestovní povinnosti s rodinným životem, což mělo za následek, že jeho žena a děti putovaly s ním po nejrůznějších štacích a železničních stavbách. Stranou neponechával ani dlouhodobější náročnější soukromé cesty s manželkou na světové výstavy a po historických památkách Itálie (v doprovodu Jiřího Stibrala) či k obhlídce nově dokončených alpských železnicích. Jako představitel sebevědomé české střední třídy, která už disponovala volným časem a finančními prostředky (a samozřejmě režijní jízdenkou) dovedl skloubit cestovatelskou povinnost s cestovatelskou vášní a putování vnímal jako nezbytnou součást aktivního životního stylu moderního člověka. Ing. Eduard Bazika (1830–1914) was not a professional pilgrim, but a pilgrim by profession. As a graduate of the Prague Polytechnic, he specialized in railway construction all his life and as an engineer, first of all for the State railways, and from 1855 until his retirement in 1891, he traveled all his life for the private State Railway Company (StEG), or rather, before construction, he traveled the entrusted railways in the Bohemian and Moravian landscape. Even after retiring, he worked for the Land Committee of the Kingdom of Bohemia and its Railway Committee, and in this position he once again traveled to all corners of Bohemia to assess the profitability of future local railways. A peculiarity of his was that he always tried to combine his traveling duties with his family life, which resulted in his wife and children traveling with him to various estates and railway constructions. He did not leave aside longer, more demanding private trips with his wife to world exhibitions and historical monuments in Italy (accompanied by Jiří Stibral) or to inspect the newly completed Alpine railways. As a representative of the self-confident Czech middle class, who already had free time and financial resources (and, of course, an overhead ticket), he was able to combine the obligation to travel with a passion for travel and perceived traveling as a necessary part of the active lifestyle of a modern person. Klíčová slova: Ing Eduard Bazika; pilgrim by profession; railway Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Železniční cestovatel Eduard Bazika aneb Cestování s manželkou

Ing. Eduard Bazika (1830–1914) nebyl profesionální poutník, ale poutník z profese. Jako absolvent pražské polytechniky se celý život specializoval na železniční stavitelství a jako inženýr nejdříve ...

Hlavačka, Milan
Historický ústav, 2024

Zikmunda Hrubého z Jelení etymologický pokus
Vykypěl, Bohumil
2023 - český Klíčová slova: etymology; Zikmund Hrubý Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Zikmunda Hrubého z Jelení etymologický pokus

Vykypěl, Bohumil
Ústav pro jazyk český, 2023

Transformace české předlistopadové alternativní rockové hudby v 90. letech 20. století
Fikarová, Lucie
2023 - český Studie se zaměřuje na klíčové dobové trendy, které v 90. letech 20. století v pozitivním i negativním směru ovlivnily proměnu kdysi alternativní rockové scény. Pozornost je věnovaná zejména vnějším faktorům (např. hudebnímu managementu, komercionalizaci), opomenuty však nejsou ani faktory vnitřní (osobní vývoj aktérů). Vliv těchto faktorů na proměnu zkoumaného prostředí autorka mapuje na základě analýzy dobových hudebních časopisů, rozhovorů a orálně historického výzkumu (zahrnující provozovatele hudebních klubů, hudebního publicistu a hudebníky). This study focuses on the key contemporary trends that both positively and negatively influenced the transformation of the alternative rock scene in the 1990s. Particular attention is paid to external factors (e.g. music management, commercionalization), while internal factors (personal development of the participants) are not neglected. By analysing contemporary music magazines, interviews and oral history research (involving music publicists, music industry representatives and musicians), the author traces the influence of these factors on the transformation of the environment under consideration. Klíčová slova: rock music; the 1990s; music industry Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Transformace české předlistopadové alternativní rockové hudby v 90. letech 20. století

Studie se zaměřuje na klíčové dobové trendy, které v 90. letech 20. století v pozitivním i negativním směru ovlivnily proměnu kdysi alternativní rockové scény. Pozornost je věnovaná zejména vnějším ...

Fikarová, Lucie
Ústav pro soudobé dějiny, 2023

Výtečník. K významové proměně jednoho pojmu
Velek, Luboš
2023 - český Studie analyzuje vznik termínu „výtečník“ a jeho významové proměny v české politice a kultuře 19. a 20. století. The study analyses the emergence of the term “výtečník” and its transformations in Czech politics and culture in the 19th and 20th centuries. Klíčová slova: political culture; Bohemia, patriotic society; Habsburg monarchy Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Výtečník. K významové proměně jednoho pojmu

Studie analyzuje vznik termínu „výtečník“ a jeho významové proměny v české politice a kultuře 19. a 20. století....

Velek, Luboš
Masarykův ústav a Archiv, 2023