Nástěnné malby a jejich interpretace mezi obrazem a strukturou materiálu
Mádl, Martin
2022 - český Studie je věnována problematice materiálu v struktuře uměleckého díla a jeho významu v uměleckohistorické interpretaci. Na příkladu nástěnných maleb se zamýšlíme nad problémem uchopení úlohy materiálu v uměleckohistorickém výkladu obrazu a na obtížemi odborného dialogu mezi historiky umění na straně jedné a restaurátory a technology na straně druhé. The study is devoted to the problem of material in the structure of a work of art and its importance in art historical interpretation. Using the example of wall paintings, we consider the problem of grasping the role of material in art historical interpretation of a painting and the difficulties of professional dialogue between art historians on the one hand and restorers and technologists on the other. Klíčová slova: painting; painting technique; mural painting; structure Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Nástěnné malby a jejich interpretace mezi obrazem a strukturou materiálu

Studie je věnována problematice materiálu v struktuře uměleckého díla a jeho významu v uměleckohistorické interpretaci. Na příkladu nástěnných maleb se zamýšlíme nad problémem uchopení úlohy materiálu ...

Mádl, Martin
Ústav dějin umění, 2022

Restaurování, památková obnova a technologické průzkumy jako infrastruktury dějin umění – a vice versa
Klípa, Jan; Dienstbier, Jan
2022 - český Text je úvodem k části o restaurování a konzervaci jako infrastrukturách dějin umění a zabývá se vzájemným vztahem dějin umění a konzervace. The text is an introduction to the section on restoration and conservation as infrastructures of art history and deals with the interrelationship between art history and conservation. Klíčová slova: restoration; conservation; technological research Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Restaurování, památková obnova a technologické průzkumy jako infrastruktury dějin umění – a vice versa

Text je úvodem k části o restaurování a konzervaci jako infrastrukturách dějin umění a zabývá se vzájemným vztahem dějin umění a konzervace....

Klípa, Jan; Dienstbier, Jan
Ústav dějin umění, 2022

Epigraphica & Sepulcralia 13. Georgio Roháček sexagenario oblata. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií
Vrána, David; Marešová, Jana; Chlíbec, Jan; Uhlíková, Kristina
2022 - český Ve dnech 3.-4. listopadu se konalo 21. zasedání k problematice sepulkrálních památek pořádané Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. Na zasedání byly předneseny příspěvky k tématům křesťanským, egyptským, egyptským, židovským a islámským sepulkrálním památkám v období od 9. do 21. století. On 3-4 November, the 21st session on the issue of sepulchral monuments was organised by the Institute of Art History of the CAS, v. v. i. The session featured papers on the topics of Christian, Egyptian, Jewish and Islamic sepulchral monuments in the period from the 9th to the 21st century. Klíčová slova: proceedings; sepulchral monuments; art history; epigraphy; interdisciplinarity; 9th-21th centuries; Jiří Roháček Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Epigraphica & Sepulcralia 13. Georgio Roháček sexagenario oblata. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií

Ve dnech 3.-4. listopadu se konalo 21. zasedání k problematice sepulkrálních památek pořádané Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. Na zasedání byly předneseny příspěvky k tématům křesťanským, ...

Vrána, David; Marešová, Jana; Chlíbec, Jan; Uhlíková, Kristina
Ústav dějin umění, 2022

O účelu sjezdů historiků a historiček umění
Švácha, Rostislav
2022 - český Sjezdy humanitních vědců jsou důležité pro debaty o odborných otázkách. Stať se však zamýšlí i nad nepominutelnou společenskou a etickou rolí sjezdů. Humanities conventions are important for debates on professional issues. However, the paper is also thinking about the indispensable social and ethical role of conventions. Klíčová slova: conventions; congresses; purpose of convention; social role; ethical role Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. O účelu sjezdů historiků a historiček umění

Sjezdy humanitních vědců jsou důležité pro debaty o odborných otázkách. Stať se však zamýšlí i nad nepominutelnou společenskou a etickou rolí sjezdů....

Švácha, Rostislav
Ústav dějin umění, 2022

Kamenná socha madony s nápisem – výzva nejen pro epigrafiky
Benešovská, Klára
2022 - český Torzo sochy, nalezené v okolí bývalého benediktinského kláštera a deponované dnes v tamějším depozitáři, náleželo podle nápisu „ó milostivá” trůnící mariánské soše s dítětem, spojené s architekturou, vzhledem k neopracované zadní straně. Způsob členění šatu madony a písmo vytesaného nápisu datují sochu kolem a po roce 1400. Madona byla snad umístěna v nice či kapli při bráně do kláštera nebo v klášterním areálu, přístupném pro poutníky, kteří se mohli k soše modlit, jak je k tomu vybízel nápis odkazující k známé staročeské mariánské antifoně „Zdrawa kralowno milosrdenstwie”. Je možné, že se sochou byly spojeny odpustky. Stone Statue of the Madonna with an Inscription – A Challenge Not Only for Epigraphers. The fragment of the stone Madonna with the Czech inscription „omylostywa” (Oh, Graceful), discovered in the town of Sázava and deposited in the local castle collections (originally a Benedictine monastery), was originally an enthroned Madonna connected to architecture. The drapery composition of the torzo and the inscription letter types enable one to date the statue from about 1400. The question arises of its placement: either in the accessible areas of the monastery or on a house or in a niche (chapel) located along the path leading to the monastery where it was always visible to the faithful who could pray there and venerate it. Furthermore, the hypothesis that indulgences would relate to the Madonna statue cannot be excluded. Klíčová slova: epigraphy; sculpture; Sázava; Bohemia; around 1400 Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Kamenná socha madony s nápisem – výzva nejen pro epigrafiky

Torzo sochy, nalezené v okolí bývalého benediktinského kláštera a deponované dnes v tamějším depozitáři, náleželo podle nápisu „ó milostivá” trůnící mariánské soše s dítětem, spojené s architekturou, ...

Benešovská, Klára
Ústav dějin umění, 2022

Infrastruktury (dějin) umění
Bartlová, A.; Buddeus, Hana
2022 - český Infrastruktury jsou jedním ze stěžejních témat současného umění, jaké místo mají v disciplíně dějin umění? Sborník ze VII. sjezdu historiků a historiček umění, který se konal v září 2021 v Ústí nad Labem, pojednává téma na půdorysu pěti kapitol, odkrývajících mechanismy sběratelství, vystavování a reprodukování umění, uměleckého vzdělávání a také konzervování a obnovy uměleckých památek. V centru pozornosti se ocitá dobově a místně podmíněný kontext, všechno co dílo obklopuje, co jej materiálně tvoří a co umožňuje nebo přímo podmiňuje jeho existenci, co jej uchovává v čase a co k němu přivádí pozornost. Infrastructures are one of the central themes of contemporary art, what place do they have in the discipline of art history? Proceedings of the VIIth Congress of Art Historians, held in September 2021 in Ústí nad Labem, discusses the topic in five chapters, revealing the mechanisms of collecting, exhibiting and reproducing art, art education, and the conservation of art monuments. The focus is on the temporally and locally conditioned context, everything that surrounds the work, what materially constitutes it and what enables or directly conditions its existence, what preserves it in time and what brings attention to it. Klíčová slova: exhibition history; history of art history; fine art reproduction; monument conservation; art schools; art collecting Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Infrastruktury (dějin) umění

Infrastruktury jsou jedním ze stěžejních témat současného umění, jaké místo mají v disciplíně dějin umění? Sborník ze VII. sjezdu historiků a historiček umění, který se konal v září 2021 v Ústí nad ...

Bartlová, A.; Buddeus, Hana
Ústav dějin umění, 2022

VABU 1935 - významy architektury v poločase třicátých let
Hnídková, Vendula
2022 - český Text se zabývá uměleckými, společenskými a národnostními významy architektonické výstavy VABU, která se konala v Praze v roce 1935. The chapter analysis a singular architectural exhibition VABU that took place in Prague in 1935 and situates the event in international networks. Klíčová slova: Czech modern architecture; architectural exhibitions; Ústředí architektů; VABU; Réunion des architectes Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. VABU 1935 - významy architektury v poločase třicátých let

Text se zabývá uměleckými, společenskými a národnostními významy architektonické výstavy VABU, která se konala v Praze v roce 1935....

Hnídková, Vendula
Ústav dějin umění, 2022

Nejstarší hroby v katedrále sv. Víta a otázka jejich datování
Vrána, David
2022 - český Mezi lety 1995–2018 proběhl revizní výzkum hrobů K1 a K2 nalezených pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v místě bývalé rotundy stejného zasvěcení. Výsledky radiouhlíkového datování tělesných ostatků a dřevěné konstrukce stejně jako další zjištění ukazují na vznik v 9. století, tyto výsledky však nebyly akceptovány vzhledem k údajným stratigrafickým problémům. Převládá mínění, že hroby byly vyhloubeny až po výstavbě rotundy respektive po údajně pozdější přístavbě jižní apsidy, v níž se nachází hrob sv. Václava. Tento názor vychází z nálezu zdiva uvnitř apsidy, nalezeného pod pozdějším gotickým oltářem, které bylo interpretováno jako pozůstatek odbouraného základu lodi rotundy. Na základě nového vyhodnocení se jeví pravděpodobnější, že relikt pod gotickým oltářem souvisí s nejstarší fází oltáře a základového oltářního stupně (gradus altaris). Jako stratigrafický problém bylo prezentováno také zasypání mrtvého v hrobě K1 vápnem nebo maltou, k čemuž však muselo dojít až po uložení mrtvého do hrobu. Podobně nález zbytků opuky a malty v rohu hrobu K1 při archeologické revizi v roce 1995 není důkazem, že hrob vznikl až po výstavbě rotundy, protože se pravděpodobně jedná o sekundární kontaminaci. Identifikace zemřelých zůstává nejistá, muž z hrobu K1 podle morfologických znaků a krevní skupiny může patřit k rodu Přemyslovců. Na základě dosavadních zjištění nelze zcela vyloučit hypotézu E. Vlčka o ztotožnění mrtvého z hrobu K1 s knížetem Bořivojem I. (†890), sousedící pohřeb ženy v hrobě K2 však naznačuje, že je třeba hledat jiné řešení, které bude možné potvrdit pouze úspěšným opakováním analýzy DNA. During the years 1995–2018, inspection research was carried out for graves K1 and K2 discovered under the Saint Wenceslas Chapel floor in Saint Vitus Cathedral, on the site of the former rotunda with the same consecration. The results of radiocarbon dating of the human remains and the wooden structure, as well as other findings, indicate an origin in the 9th century, however, putative stratigraphic problems obstruct the acceptation of these results. A belief prevails that the graves were dug only after the rotunda’s erection, or rather after the building of the alleged later annex for the south apse that contains the grave of Saint Wenceslas. This opinion is based on the finding of masonry inside the apse that was detected under the later Gothic altar and that was interpreted as the remains of the demolished foundation of the rotunda nave. Based on the latest evaluation, it seems more likely that the relics under the Gothic altar are connected with the earliest stage of the altar and the foundation altar step (gradus altaris). Covering the dead in grave K1 with lime or mortar was also identified as a stratigraphic issue, nevertheless, it must have been done after the deceased was placed in the grave. Similarly, the findings of marlstone and mortar fragments in the corner of grave K1 during the archaeological inspection in 1995 provide no evidence that the grave was dug only after the erection of the rotunda because it is most likely only secondary contamination. The identification of the deceased persons remains uncertain, but morphology features and the blood group of the man in grave K1 suggest his affiliation with the House of Přemyslid. Based on current findings, the hypothesis of E. Vlček about the identification of the dead from grave K1 with Prince Bořivoj I (†890) cannot be ruled out, yet the buried woman in the neighbouring grave K2 indicates the need to search for another explication that only a new successfully conducted DNA analysis would confirm. Klíčová slova: chamber graves; House of Přemyslid; Prague Castle; Prague; Bohemia; 9th – 10th centuries Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Nejstarší hroby v katedrále sv. Víta a otázka jejich datování

Mezi lety 1995–2018 proběhl revizní výzkum hrobů K1 a K2 nalezených pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v místě bývalé rotundy stejného zasvěcení. Výsledky radiouhlíkového datování ...

Vrána, David
Ústav dějin umění, 2022

Epigraphica & Sepulcralia 11. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník příspěvků z 18 a 19. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 6.-7. listopadu 2019 a online 12.-13. listopadu 2020
Roháček, Jiří
2022 - český Sborník z 18. a 19. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze ve dnech 6. – 7. listopadu 2019 a online na Zoomu (z důvodu epidemie koronaviru) 12. – 13. listopadu 2020. Tyto pravidelné konference, pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění Akademie věd ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a jako umělecká díla v tradičním slova smyslu s věcným či metodologickým vztahem ke středoevropské problematice. Nevyhýbají se však ani tématům, která šířeji vysvětlují kontext, v němž tyto památky vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je kladen na charakter mezioborových odborných setkání. Od 15. zasedání v roce 2016 si však začala všímat i židovských sepulkrálních památek a vzhledem k aktuálnosti tématu také muslimských, avšak stále s úzkou vazbou na středoevropskou problematiku. Svým zaměřením a periodicitou jsou v celoevropském kontextu jedinečné. Publikačním fórem těchto zasedání je od roku 2005 řada Epigraphica & Sepulcralia Sborník konferencí přináší celkem dvacet příspěvků rozdělených z hlediska nábožensko-kulturního zakotvení tématu na nestejně rozsáhlé části, z nichž jedna je věnována sepulkrálním památkám křesťanským a druhá sepulkrálním památkám židovským. Kromě českých a moravských témat má tradičně významný podíl problematika slovenská, polská a uherská. The proceedings of the 18th and 19th international sessions on the issue of sepulchral monuments, which took place in Prague on 6 – 7 November 2019 and online on Zoom (due to the coronavirus epidemic) 12 – 13 November 2020. These regular conferences, organized since 2000 by the Institute of Art History, Czech Academy of Sciences, are focused on sepulchral monuments as material artefacts of sepulchral culture and as works of art in the traditional sense of the word, with a factual or methodological relation to the Central European issues. However, they do not avoid themes, that more widely explain the context, in which these monuments were created and were functionally applied. The emphasis is placed on the nature of interdisciplinary expert meetings. Since the 15th session in 2016, however, it has also started to take note of Jewish sepulchral monuments and, given the topicality of the topic, also Muslim ones, but still with a close connection to Central European issues. Through their focus and periodicity, they are unique in a pan-European context. The series Epigraphica & Sepulcralia has been the publication forum of these sessions since 2005. The conference proceedings bring a total of twenty contributions divided into unequal parts, one of which is devoted to Christian sepulchral monuments and the other to Jewish sepulchral monuments. In addition to Czech and Moravian themes, Slovak, Polish and Hungarian themes traditionally have a significant share. Klíčová slova: proceedings; sepulchral monuments; art history; epigraphy; heraldry; interdisciplinarity; methodology; Central Europe; 9th–20th centuries Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Epigraphica & Sepulcralia 11. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník příspěvků z 18 a 19. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 6.-7. listopadu 2019 a online 12.-13. listopadu 2020

Sborník z 18. a 19. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze ve dnech 6. – 7. listopadu 2019 a online na Zoomu (z důvodu epidemie koronaviru) 12. – 13. ...

Roháček, Jiří
Ústav dějin umění, 2022

Úvodem
Roháček, Jiří
2022 - český Klíčová slova: proceedings; sepulchral monuments; art history; epigraphy; methodology; Central Europe; 9th - 20th centuries Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Úvodem

Roháček, Jiří
Ústav dějin umění, 2022