Ano (2403)
Počet nalezených dokumentů:
2403
Publikováno od
do
GA 19-07635S: Outputs and Results
Rehák, Branislav
2023 - anglický
This manuscript aims to deliver a survey of results obtained during the solution of the project No. GA19-07635S of the Czech Science Foundation. The timespan dedicated to the work on this project was 1.3.2019 - 30.6.2022. The main area dealt with were\nnonlinear multi-agent systems and their synchronization, further, attention was paid to some auxiliary results in the area of nonlinear observers. This Report briefly introduces the Project, provides a summary of the results obtained and also sketches an outline how these results will be applied and extended in future.
Klíčová slova:
multi-agent systems; nonlinear multi-agent systems; synchronization
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
GA 19-07635S: Outputs and Results
This manuscript aims to deliver a survey of results obtained during the solution of the project No. GA19-07635S of the Czech Science Foundation. The timespan dedicated to the work on this project was ...
Pojištění v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - český
Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy averze k riziku s cílem vyhnout se ztrátě. Pojištění může zlepšovat finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností s obzvláště velkým významem pro domácnosti s nižšími příjmy.\nPoptávka domácností po pojištění závisí na mnoha faktorech, zahrnujících sociodemografické charakteristiky členů domácnosti, ekonomickou strukturu domácnosti, vývoj makroekonomického prostředí, ale také institucionální faktory. Význam mají také specifické preference domácností, jejich postoje a vnímání rizika. Ze všech faktorů je však jako nejdůležitější obecně uváděn příjem domácností, který zásadně ovlivňuje poptávku jak po životním, tak neživotním pojištění.\nŽivotní pojištění má téměř 60 % respondentů, naprostá většina z nich zároveň využívá i nějakou z forem pojištění neživotního (54 % všech respondentů). Na druhou stranu, skoro desetina nemá pojištění vůbec žádné. Alespoň jedno z uvažovaných forem neživotního pojištění obecně využívá většina z celkového počtu respondentů (84,4 %), přičemž pouze neživotní pojištění (a nikoli zároveň životní) má 31 % respondentů.\nPojištění častěji využívají lidé s vyšším vzděláním a také domácnosti s dětmi, což může být spojeno s motivací zajistit své závislé blízké osoby. Značný vliv má příjem domácností a jejich finanční rezervy. Výrazně méně často se pojišťují nízkopříjmové domácnosti, což může být dané tím, že je pro ně pojištění finančně nedostupné. Domácnosti zajištěné dlouhodobou finanční rezervou naopak pojištění využívají častěji. Častěji také životní pojištění využívají lidé, kteří mají i jiné půjčky či úvěry krom hypotéky.\n Insurance increases household welfare by transferring uncertainty from risk-averse individuals to risk-neutral institutions. Thus, the main motive for purchasing insurance is risk aversion to avoid loss. Insurance can improve the financial resilience and overall financial stability of households, with particular importance for low-income households.\nHousehold demand for insurance depends on many factors, including the socio-demographic characteristics of household members, the economic structure of the household, the evolution of the macroeconomic environment, as well as institutional factors. Specific household preferences, attitudes and risk perceptions are also important. However, of all the factors, household income is generally cited as the most important as it has a major impact on demand for both life and non-life insurance.\nAlmost 60% of respondents have life insurance, the vast majority of them also use some form of non-life insurance (54% of all respondents). On the other hand, almost a tenth have no insurance at all. At least one of the considered forms of non-life insurance is generally used by the majority of the total respondents (84.4%), while only 31% of respondents have non-life insurance (and not life insurance at the same time).\nPeople with higher education and households with children are more likely to use insurance, which may be related to the motivation to secure their dependents. Household income and financial reserves have a significant impact. Low-income households are significantly less likely to take out insurance, which may be due to the fact that insurance is unaffordable for them. In contrast, households with long-term financial reserves are more likely to use insurance. Life insurance is also used more often by people who have other loans or credits besides a mortgage.\n
Klíčová slova:
Financial resilence; insurance; household finance
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Pojištění v českých domácnostech
Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy ...
Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) je nespokojena.\nPřibližně dvě třetiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (65 %) a kultury (64 %). Nadpoloviční většina kladně hodnotí spolupráci v oblasti ekologie (55 %) a hospodářství (53 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímají více než dvě pětiny (44 %) dotázaných, srovnatelný podíl (46 %) je naopak přesvědčen o její škodlivosti.\nV postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.\n\nV české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době téměř tři čtvrtiny (73 %) českých občanů s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, pro přijetí eura je nyní necelá čtvrtina (22 %) českých občanů.\nPřibližně dvě třetiny českých občanů (66 %) se domnívají, že Česká republika má být členem Evropské unie, opačný názor, tedy že Česká republika nemá být členem Evropské unie, vyjádřily tři desetiny oslovených (30 %). The press release presents some results of the April and May 2023 survey, which focused on Czech public opinion on EU membership. More than two-fifths (41%) of Czech citizens are satisfied with our country's EU membership, more than a fifth (21 %) are neither satisfied nor unsatisfied and more than a third (36 %) is unsatisfied.\nRespondents were also asked about their views on economic, political, cultural, defence, and ecological integration in the European Union.\n\nThe survey also focused on opinion to the level of integration of the EU and the role of the Czech Republic in this process. The part of this survey was also a question about the adoption of the euro.
Klíčová slova:
public opinion; EU; membership; satisfaction; integration; euro
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023
Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) ...
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).\nVíce než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).\n\nDůvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl. In April and May 2023 Public Opinion Research Centre included a block of questions connected to confidence in European Union and international institutions. Questions focused mainly on trust in European Union in general and its concrete authorities. In connection to international institutions respondents evaluated their trust in United Nations and North Atlantic Treaty Organisation.
Klíčová slova:
public opinion; International Institutions; trust; EU; North Atlantic Treaty Organisation; United Nations
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů ...
Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
Tuček, Milan
2023 - český
V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 78 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 38 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.\n\nPouze 30 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.\n\nNázory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.\n\nNejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (88 %), podnikání (82 %) a studium (81 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (11 %) a na vánoční dárky (11 %).\n\nNecelé tři čtvrtiny (73 %) dotázaných pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to je to téměř devět z deseti dotázaných, přičemž 60 % zadlužení státu považuje za velmi vysoké.\n\nOproti roku 2019 se podíl těch, kteří zadlužení státu považují za velmi vysoké, dramaticky zvýšil o 44 procentních bodů (od roku 2021 o 21 procentních bodů). In April and May 2023, the Public Opinion Research Centre investigated views on the problem of loans and indebtment.
Klíčová slova:
public opinion; loans; Debts; indebtment; Citizens; State
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. ...
Občané o situaci na Ukrajině – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - český
V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.\n\nV současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají tři pětiny (60 %) české veřejnosti, což je o 18 procentních bodů méně než na jaře 2022. V dlouhodobém srovnání od roku 2014 jde o třetí nejvyšší podíl, když druhý nejvyšší byl, zaznamenám v březnu 2014.\n\nTři čtvrtiny (75 %) občanů považují situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost, sedm desetin (70 %) ji má za hrozbu pro bezpečnost České republiky a více než dvě třetiny (68 %) situaci na Ukrajině vidí jako hrozbu pro mír ve světě.\n\nVíce než dvě pětiny občanů (43 %) souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny, nadpoloviční většina (54 %) s nimi nesouhlasí. Necelé dvě pětiny (39 %) českých občanů si myslí, že česká vláda Ukrajinu podporuje přiměřeně, jen malá část dotázaných uvedla, že ji podporuje příliš málo (2 %), a více než polovina (56 %) soudí, že ji podporuje příliš mnoho.\n\nVýrazná většina občanů souhlasí s vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko ze strany mezinárodního společenství (72 %), o málo více než polovina (52 %) by souhlasila s úplnou politickou a ekonomickou izolací Ruska. Necelá polovina Čechů schvaluje finanční pomoc (49 %) a poskytování vojenského vybavení Ukrajině (47 %), ale jen o málo více než desetina (12 %) by podporovala vyslání vojáků, kteří by se zapojili do boje. In a survey conducted during June and July 2023, the Center for Public Opinion Research asked a set of questions about the conflict in Ukraine. The research sought to find out whether people are interested in the development of the situation in Ukraine and whether they consider it to be a security threat to the Czech Republic, Europe and world peace, how citizens feel about the government's actions in support of Ukraine and how they assess possible measures by the international community.
Klíčová slova:
public opinion; Ukraine; situation; conflict; interest; security threat; peace; support
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Občané o situaci na Ukrajině – červen/červenec 2023
V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o ...
Key barriers, opportunities and good practices for entrepreneurship and innovation
Křížková, Alena; Marková Volejníčková, Romana; Pospíšilová, Marie; Vohlídalová, Marta
2023 - anglický
The report is focused on barriers, opportunities and good practices for gender-sensitive innovations and entrepreneurship. It is based on the analysis of 36 interviews with experts from the health, green and digital fields and the target groups defined in the quadruple helix of academia, citizens, industry, and government. The interviews were collected by 12 GILL partners in the 10 consortium countries in 2023. Gender stereotypical cultural beliefs and norms, masculine bias, gender segregation, lack of funding, lack of policies to support work-life balance and lack of political will and empirical evidence to remove these barriers are the main problems identified. The opportunities reflected largely correspond to these barriers and highlight the role of key actors, such as the EU, in setting standards. Projects focusing on fixing the number of women under-represented in certain fields and occupations and management positions predominate among good practices.
Klíčová slova:
.gender equality; gender in entrepreneurship; gender in science; gender in innovation; gender stereotypes; good practices
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Key barriers, opportunities and good practices for entrepreneurship and innovation
The report is focused on barriers, opportunities and good practices for gender-sensitive innovations and entrepreneurship. It is based on the analysis of 36 interviews with experts from the health, ...
Inflation expectations in the wake of the war in Ukraine
Afunts, Geghetsik; Cato, M.; Schmidt, T.
2023 - anglický
Russia's invasion of Ukraine is posing a range of new challenges to the global economy, including affecting the inflation expectations of individuals. In this paper, we aim to quantify the effect of the invasion on short- and long-term inflation expectations of individuals in Germany. We use microdata from the Bundesbank Online Panel - Households (BOP-HH), for the period from February 15th to March 29th, 2022. Treating the unanticipated start of the war in Ukraine on the 24th of February 2022 as a natural experiment, we find that both short- and long-term inflation expectations increased as an immediate result of the invasion. Long-term inflation expectations increased by around 0.4 percentage points, while the impact on short-term inflation expectations was more than twice as large - around one percentage point. Looking into the possible mechanisms of this increase, we suggest that it can be partially attributed to individuals’ fears of soaring energy prices and increasing pessimism about economic trends in general. Our results indicate that large economic shocks can have a substantial impact on both short and long-term inflation expectations.
Klíčová slova:
inflation expectations; Russian invasion of Ukraine; survey
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Inflation expectations in the wake of the war in Ukraine
Russia's invasion of Ukraine is posing a range of new challenges to the global economy, including affecting the inflation expectations of individuals. In this paper, we aim to quantify the effect of ...
Ruce a mozky českých žen stále nevyužity
Grossmann, Jakub; Münich, Daniel
2023 - český
Tato analýza mapuje celoživotní profily míry zaměstnanosti a odpracované doby Češek a změny za posledních dvacet let. Klíčová zjištění jsou popsána formou komentovaných grafů. Ekonomické a statistické detaily jsou popsány v doprovodných textech. This analysis maps life-long profiles in the unemployment rate and hours worked by Czech women and changes in these over the past twenty years. Its key findings are presented in the form of graphs with commentary. The economic and statistic details are provided in the accompanying texts.
Klíčová slova:
labour market; women; Czech Republic
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Ruce a mozky českých žen stále nevyužity
Tato analýza mapuje celoživotní profily míry zaměstnanosti a odpracované doby Češek a změny za posledních dvacet let. Klíčová zjištění jsou popsána formou komentovaných grafů. Ekonomické a statistické ...
Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny
Münich, Daniel; Protivínský, Tomáš
2023 - český
Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 v Česku převládla atmosféra solidarity a většina Čechů přijímání válečných uprchlíků podporovala. Tato podpora do konce listopadu klesla zhruba o čtvrtinu. Podobně se zhoršovala vnímaná míra integrace Ukrajinců do české společnosti. Změna postojů české společnosti v čase však nevycházela primárně z osobní zkušenosti a z prožitého příchodu uprchlíků, ale souvisela spíše s postupně opadávajícím zájmem po vypuknutí konfliktu a prvotním šoku. Ačkoli se integrace Ukrajinců v některých dimenzích ve druhé polovině roku 2022 reálně zlepšila, například ve školách nebo na trhu práce, do vnímání české společnosti se tyto dílčí pokroky nepromítly. In the wake of Russia’s military assault on Ukraine at the end of February 2022, an atmosphere of solidarity prevailed in the Czech Republic and most of the Czech population supported the country’s intake of war refugees. By the end of November 2022, that support had fallen by approximately one quarter. Czechs’ perceptions of how well integrated Ukrainians were into Czech society worsened similarly. This change in Czech public attitudes over time did not, however, stem primarily from personal or first hand experience of welcoming refugees, rather, it was related to a gradual decrease in public interest in the conflict after the initial shock of it first beginning. Although several aspects of Ukrainian refugees’ integration improved in real terms in the second half of 2022, for example in relation to schools and to the labour market, this progress was not reflected in Czech public opinion.
Klíčová slova:
Ukrainian refugees; views and attitudes; Czech Republic
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny
Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 v Česku převládla atmosféra solidarity a většina Čechů přijímání válečných uprchlíků podporovala. Tato podpora do konce listopadu klesla zhruba o ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze