Intertextuální a mýtické. Rezidenční komplexy Piastovců a Přemyslovců od poloviny 10. do konce 11. století
Oleś, Kamila; Klápště, Jan; Sommer, Petr; Rączkowski, Włodzimierz
2019 - Polish Raně středověké sídliště ve střední Evropě, u kterého je existence paláce v jeho strukturách zmíněna v písemných pramenech nebo archeologicky identifikována, je klasifikováno jako královská/knížecí rezidence. Proto je architektonické kritérium jedním z hlavních kritérií při definování sídla panovníka. Ve většině srovnávacích studií jsou interpretované architektonické pozůstatky bohužel odtrženy od kontextu terénu a krajiny, což v rezidenčním diskursu pouze udržuje vědecké mýty, které v něm panují. V předkládané rozpravě prokazuji, že v některých případech byl význam krajiny, ve které bylo sídlo vytvořeno, utvořen bez úvahy o prostorových údajích. Demonstruji, že izolací jednotlivých rezidenčních a sakrálních budov od jejich fyzického a textuálního kontextu byly prostorové aspekty architektonických struktur špatně interpretovány. Avšak pochopení místního prostředí je při identifikaci role "architektonického citátu" v sémantické prostorové tvorbě rezidenčního hradu klíčové. Z tohoto důvodu má prezentovaná teze na základě textuálního přístupu k architektuře a terénnímu zázemí dekonstruovat vybrané interpretace rezidenčních sídlišť ve střední Evropě. V mé práci také prezentuji, že dva aspekty reality - textový (písemné zdroje) a fyzický (environmentální) podmiňují historickou prostorovost, která je jak... In Central Europe, an early medieval architectural complex, in which palatial remnants have been either unearthed or expected on the basis of historical writing, is often classified as a royal/princely seat. Thus, the architectural criteria are used to define the residential areas. Alas, in most studies the interpreted architectural remnants are simply juxtaposed without taking into account their terresial and landscape context. I demonstrate that in some cases landscape significance of royal seats was constructed without taking into account any spatial evidence. Secondly, I illustrate that by isolating a single building within the royal seat from its landscape and textual context, the spatial aspects of the structure were misinterpreted. However, our understanding of the local environment is essential to identify the role of architectural "quotation" in the semantic creation of space of the royal seats in the past. Thus, based on a textual approach to architecture and landscape, my thesis aims to deconstruct the meaning of early medieval royal seats, and to demythologize the interpretation of early medieval royal seats in Central Europe. In addition, I present that both textual (historic writing) and physical (environmental) aspects of the reality creates a historic spatiality that is polarized... Keywords: Ranně středověké rezidence; palácově - sakrální soubory; ranněstředověka architektura Piastovců a Přemyslovců; archeologicko architektonické výzkumy; Early medieval residences; palace-ecclesiastical complexes; Piasts' and Premyslids' early architecture; archaeological-architectural research Available in a digital repository NRGL Intertextuální a mýtické. Rezidenční komplexy Piastovců a Přemyslovců od poloviny 10. do konce 11. století

Raně středověké sídliště ve střední Evropě, u kterého je existence paláce v jeho strukturách zmíněna v písemných pramenech nebo archeologicky identifikována, je klasifikováno jako královská/knížecí ...

Oleś, Kamila; Klápště, Jan; Sommer, Petr; Rączkowski, Włodzimierz
Univerzita Karlova, 2019

Intertextuální a mýtické. Rezidenční komplexy Piastovců a Přemyslovců od poloviny 10. do konce 11. století
Oleś, Kamila; Klápště, Jan; Sommer, Petr; Rączkowski, Włodzimierz
2019 - Polish Raně středověké sídliště ve střední Evropě, u kterého je existence paláce v jeho strukturách zmíněna v písemných pramenech nebo archeologicky identifikována, je klasifikováno jako královská/knížecí rezidence. Proto je architektonické kritérium jedním z hlavních kritérií při definování sídla panovníka. Ve většině srovnávacích studií jsou interpretované architektonické pozůstatky bohužel odtrženy od kontextu terénu a krajiny, což v rezidenčním diskursu pouze udržuje vědecké mýty, které v něm panují. V předkládané rozpravě prokazuji, že v některých případech byl význam krajiny, ve které bylo sídlo vytvořeno, utvořen bez úvahy o prostorových údajích. Demonstruji, že izolací jednotlivých rezidenčních a sakrálních budov od jejich fyzického a textuálního kontextu byly prostorové aspekty architektonických struktur špatně interpretovány. Avšak pochopení místního prostředí je při identifikaci role "architektonického citátu" v sémantické prostorové tvorbě rezidenčního hradu klíčové. Z tohoto důvodu má prezentovaná teze na základě textuálního přístupu k architektuře a terénnímu zázemí dekonstruovat vybrané interpretace rezidenčních sídlišť ve střední Evropě. V mé práci také prezentuji, že dva aspekty reality - textový (písemné zdroje) a fyzický (environmentální) podmiňují historickou prostorovost, která je jak... In Central Europe, an early medieval architectural complex, in which palatial remnants have been either unearthed or expected on the basis of historical writing, is often classified as a royal/princely seat. Thus, the architectural criteria are used to define the residential areas. Alas, in most studies the interpreted architectural remnants are simply juxtaposed without taking into account their terresial and landscape context. I demonstrate that in some cases landscape significance of royal seats was constructed without taking into account any spatial evidence. Secondly, I illustrate that by isolating a single building within the royal seat from its landscape and textual context, the spatial aspects of the structure were misinterpreted. However, our understanding of the local environment is essential to identify the role of architectural "quotation" in the semantic creation of space of the royal seats in the past. Thus, based on a textual approach to architecture and landscape, my thesis aims to deconstruct the meaning of early medieval royal seats, and to demythologize the interpretation of early medieval royal seats in Central Europe. In addition, I present that both textual (historic writing) and physical (environmental) aspects of the reality creates a historic spatiality that is polarized... Keywords: Ranně středověké rezidence; palácově - sakrální soubory; ranněstředověka architektura Piastovců a Přemyslovců; archeologicko architektonické výzkumy; Early medieval residences; palace-ecclesiastical complexes; Piasts' and Premyslids' early architecture; archaeological-architectural research Available in a digital repository NRGL Intertextuální a mýtické. Rezidenční komplexy Piastovců a Přemyslovců od poloviny 10. do konce 11. století

Raně středověké sídliště ve střední Evropě, u kterého je existence paláce v jeho strukturách zmíněna v písemných pramenech nebo archeologicky identifikována, je klasifikováno jako královská/knížecí ...

Oleś, Kamila; Klápště, Jan; Sommer, Petr; Rączkowski, Włodzimierz
Univerzita Karlova, 2019

Společenský život karaimské obce v Lucku v meziválečném období (1919 - 1939)
Sulimowicz, Anna Akbike; Kaleta, Petr; Bartoň, Josef; Gąsiorowski, Stefan
2018 - Polish Společenský život karaimské obce v Lucku v meziválečném období (1919-1939) Lucká obec byla nejméně početnou ze čtyř karaimských společenství, která se po první světové válce ocitla v hranicích obnoveného Polska. Kromě toho se stala významným centrem karaimské kultury. A. Mardkowicz, spisovatel a nakladatel, nebo básník S. Rudkowski za svůj cíl si kladli obrodu jazyka a posílení národního sebeuvědomění. Práce představuje pokus charakterizovat a analyzovat širší okolnosti tohoto kulturního obrození v Lucku: demografickou situaci, právní postavení obce, její duchovní život, vztahy s ne-karaimským okolím, kulturní činnost nebo konečně i materiální zázemí obce. Klíčová slova: Karaimové, polsko-litevští Karaimové, Karaimové na Volyni, Karaimové v Lucku The Social Life of the Karaim Community of Lutsk in the Interwar Period (1919-1939) Of the four Karaite communities lying within the borders of newly independent Poland the Lutsk community was the smallest. However, it was here that efforts to preserve the Karaim language and identity were most intense. The writer and editor A. Mardkowicz and the poet S. Rudkowski strove to preserve the Karaim language and strengthen ethnic self-identity. In this thesis the author endeavored to explain the background to this cultural eudaimonia in Lutsk: the demographic and legal status of the community, its spiritual and cultural life, relations with the non-Karaite environment, and its assets. Keywords: Karaites, Polish-Lithuanian Karaites, Karaites in Volhynia, Karaites in Luck Keywords: Karaimové; polsko-litevští Karaimové; Karaimové na Volyni; Karaimové v Lucku; Karaites; Polish-Lithuanian Karaites; Karaites in Volhynia; Karaites in Luck Available in a digital repository NRGL Společenský život karaimské obce v Lucku v meziválečném období (1919 - 1939)

Společenský život karaimské obce v Lucku v meziválečném období (1919-1939) Lucká obec byla nejméně početnou ze čtyř karaimských společenství, která se po první světové válce ocitla v hranicích ...

Sulimowicz, Anna Akbike; Kaleta, Petr; Bartoň, Josef; Gąsiorowski, Stefan
Univerzita Karlova, 2018

Reformacijna nauka o predestynacji
Jelínek, Emil,
1936 - Polish Available in a digital repository NRGL Reformacijna nauka o predestynacji

Jelínek, Emil,
Univerzita Karlova, 1936