Časoprostorové vzory zmlazení v přírodních temperátních lesích
Holík, Jan
2023 - český
Interakce mezi dřevinami mohou být zprostředkovány přirozenými nepřáteli v závislosti na lokálním složení společenstva dřevin, čímž zásadním způsobem přispívají k formování časoprostorových vzorů dřevin v temperátních lesích. Vlivy hustoty a vzdálenosti sousedních jedinců mohou ovlivňovat náchylnost dřevin k predaci a jejich přežívání. Jak vliv sousedních jedinců závisí např. na druhu a životní fázi dřeviny, typu přirozených nepřátel a dostupnosti světla v podrostu je ale jen málo prozkoumané. Důležitou otázkou také zůstává, jaký je prostorový rozsah vlivu sousedních jedinců, kteří mění náchylnost dřevin k predaci a jejich přežívání. Tato disertační práce se zaměřuje na zkoumání vlivu sousedských efektů na predaci (herbivorii) a přežívání jedinců dřevin raných životních fází na několika lokalitách temperátních lesů v České republice. K tomu využívá závěrů jedné experimentální a tří observačních studií, které současně formují hlavní výzkumné oblasti práce. Oblast výzkumu zaměřená na přežívání semenáčků dřevin se zabývá z pohledu ekologické teorie sousedskými efekty spojenými s Janzen-Connellovým efektem (Články 1, 2). Oblast výzkumu zaměřená na náchylnost k herbivorii se pak z pohledu potravní teorie zabývá asociačními efekty (Článek 3, 4). Tato práce poukazuje na proměnlivost prostorového rozsahu a působení sousedských efektů na přežívání semenáčků nížinného aluviální lesa v závislosti na jejich velikosti, druhu a růstové formě (Článek 1). Pouze za nízké dostupnosti světla v podrostu se projevoval negativní vztah mezi hustotou sousedních konspecifických semenáčků a přežíváním semenáčků. Tento vztah byl znatelný pro uskupení všech druhů semenáčků s výjimkou nejpočetnějších semenáčků Acer campestre. Dále se práce zabývá významem přirozených nepřátel pro sousedské efekty dospělých stromů (Článek 2). Kvůli obratlovcům a částečně také hmyzu bylo přežívání semenáčků Fagus sylvatica horší pod konspecifickými než heterospecifickými stromy a ve výsledku bylo pod konspecifickými stromy horší než přežívání semenáčků Picea abies. Ujímání semenáčků Picea abies bylo naopak horší pod heterospecifickými než konspecifickými stromy, ačkoliv ujímání semenáčků Fagus sylvatica bylo pod konspecifickými stromy relativně vyšší. Další část práce dokumentuje prostorové vzory vlivu sousedských efektů na herbivorii jelenovitými kopytníky (Články 3 a 4). Okus semenáčků Fagus sylvatica byl pozitivně spojený se sousedními konspecifickými semenáčky pouze na krátké vzdálenosti do 1,5 m. Okus semenáčků Abies alba a také Fagus sylvatica byl naopak silně pozitivně spojený se sousedními semenáčky Abies alba na celé prostorové škále do 4 m. V druhově bohatém nížinném aluviálním lese vliv sousedských efektů stromů a keřů snižoval i zvyšoval výskyt a intenzitu loupání kůry dřevin ve vzdálenostech 2–30 m od sousedních jedinců v závislosti na druhu fokálních a sousedních jedinců. V této disertační práci dokumentuji, jak lokální složení společenstva dřevin může měnit náchylnost k herbivorii a přežívání jedinců dřevin v raných životních fázích. Jako klíčové faktory určující význam sousedských efektů identifikuji zejména druh a životní fázi fokální a sousední jedinců, typ přirozených nepřátel a dostupnost světla v podrostu. Tato práce ukazuje, jak a v rámci jakého prostorového rozpětí mohou nepřáteli zprostředkované sousedské efekty přispívat k utváření struktury a složení společenstev. Interactions among woody individuals can be mediated by natural enemies depending on the local community composition, thus contributing fundamentally to the formation of the spatio-temporal patterns of tree species in temperate forests. The effects of density and distance to neighbouring individuals are thought to influence the susceptibility of woody individuals to predation and their survival. However, how the effects of neighbouring individuals depend on, for example, the species and life stage of woody individuals, type of natural enemies and environmental conditions is poorly understood. The spatial extent of the effects of neighbouring individuals that influence the susceptibility of woody individuals to predation and their survival also remains an important question. This dissertation addresses the role of neighbourhood effects on the predation (herbivory) and survival of woody individuals at early life stages at several temperate forest sites in the Czech Republic. It compiles the findings from one experimental and three observational studies representing its main research areas. In terms of ecological theory, the area of research on woody seedling survival investigates neighbourhood effects associated with the Janzen-Connell effect (Papers 1, 2). In terms of foraging theory, the area of research on the susceptibility of woody individual to herbivory then investigates associational effects (Papers 3, 4). The dissertation evaluated variation in spatial scale and direction of neighbourhood effects on seedling survival in a lowland alluvial forest depending on seedling size, growth form and species (Paper 1). We found a negative relationship between the density of conspecific neighbours and seedling survival only at low light availability. This relationship was observed for the group of all seedling species except the most abundant Acer campestre. The next part of the dissertation examined the importance of natural enemies for the neighbourhood effects of adult trees (Paper 2). Due to vertebrates and partially insects, the survival of first-year Fagus sylvatica seedlings was lower beneath conspecific than heterospecific adults and it was also lower beneath conspecific adults than the survival of Picea abies. Conversely, the establishment of Picea abies was lower beneath heterospecific than conspecific adults, although it was eventually lower beneath conspecific adults than the establishment of Fagus sylvatica. The last part of the dissertation evaluated spatial patterns in neighbourhood effects on deer herbivory (Papers 3, 4). A positive relationship between conspecific neighbours and browsing of Fagus sylvatica seedlings was significant only at short distances up to 1.5 m. Conversely, we found that Abies alba neighbours increased browsing of Abies alba and Fagus sylvatica seedlings along the whole distance interval up to 4 m. In a species-rich lowland alluvial forest, neigbourhood effects of trees and shrubs either increased or decreased the susceptibility of individuals to bark stripping and its intensity at distances of 2–30 from neighbouring individuals depending on the species of focal and neighbouring individuals. Finally, I illustrate that the local composition of tree communities can modify the susceptibility of woody individuals to herbivory and their survival at early life stages. I identify the species, life stage of focal and neighbouring individuals, type of natural enemies and light availability in the understorey as key factors determining the importance of neighbourhood effects. This dissertation also shows how and at what spatial scales enemy-mediated neighbourhood effects can contribute to community structure and composition.
Klíčová slova:
herbivorie; loupání kůry; okus; predace semen; přirození nepřátelé; sousedské efekty; temperátní les; ujímání a přežívání semenáčků; závislost na hustotě a vzdálenosti; bark stripping; browsing; density- and distance dependence; herbivory; natural enemies; neighbourhood effects; seed predation; seedling establishment and survival; temperate forest
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Časoprostorové vzory zmlazení v přírodních temperátních lesích
Interakce mezi dřevinami mohou být zprostředkovány přirozenými nepřáteli v závislosti na lokálním složení společenstva dřevin, čímž zásadním způsobem přispívají k formování časoprostorových vzorů ...
Význam bezobratlých v systémech intenzivního chovu ryb
Mareš, Lukáš
2022 - český
Studie byla zaměřena na realizaci detailního průzkumu výskytu vodních bezobratlých v systému intenzivního chovu lososovitých ryb. Zejména na taxonomické složení, abundanci a specifikaci druhů, které mohou být potenciálně nebezpečné pro chované druhy ryb. Dílčím cílem studie bylo ověření kultivace mechovek v laboratorních podmínkách a vytvoření metodiky pro efektivní eliminaci mechovek v rybochovných zařízeních a ve zdrojích vody, a to včetně vyhodnocení ekonomické efektivity navrženého řešení. Sledování bylo provedeno v letech 2015–2017 na recirkulačním systému dánského typu nedaleko obce Pravíkov na Vysočině. Prezentované výsledky byly doplněny hodnocením aktuální situace výskytu mechovek (2021). Makrozoobentos byl hodnocen z pohledu taxonomického složení a abundance. Měřeny byly i základní fyzikálně-chemické parametry vody (teplota, obsah kyslíku, pH a vodivost). Ty byly vyhodnoceny jako přijatelné a neměly vliv na výskyt vodních bezobratlých živočichů. V recirkulačním sytému dominovaly za sledované období permanentní skupiny vodních bezobratlých, zjištěny byly skupiny Crustacea, Mollusca, Hirudinea, Turbellaria, Cnidaria a Oligochaeta. Ze zástupců temporární fauny byla nejpočetnější skupinou čeleď Chironomidae, dále Trichoptera, Ephemeroptera, Diptera, Coleoptera, Plecoptera a Megaloptera. V rámci eliminace mechovek koncentrace formaldehydu, jako jediného z použitých přípravků, usmrcovaly kolonie mechovek při nižších koncentracích, než jsou udávané letální koncentrace pro ryby a vodní bezobratlé. Proto lze u zařízení s rybami doporučit jeho použití v koncentraci 0,0125 %. Použití formaldehydu je však ekonomicky nejnáročnější ze všech testovaných přípravků (37,4 Kč/m3). Study is targeted on realization of detailed survey of water invertebrates in the system of intensive aquaculture. Mainly on the taxonomic structure, abundance and detailed specification of species potentially dangerous for farmed fish. Partial aim of the study was examination of bryozoan cultivation in the laboratory conditions and creating the methodology for effective elimination of bryozoans in the fish farms and water sources, including cost-benefit analysis. Monitoring was carried out in the years 2015/2017 on recirculation systems of the Danish type nearby municipality of Pravikov (Vysočina district). Presented results were supplemented by evaluation of the current bryozoan appearance (2021). Macrozoobenthos was evaluated according to the taxonomic structure and abundance. Also basic physiochemical water characteristics were measured (temperature, oxygen content, pH and conductivity). Those were evaluated as acceptable and had no effect on the occurrence of the water invertebrates. In the period under consideration, recirculation system was dominated by pemanent groups of water invertebrates, detected were clusters of Crustacea, Mollusca, Hirudinea, Turbellaria, Cnidaria and Oligochaeta. Temporary fauna was represented by the most abundant family of Chironomidae, followed by Trichoptera, Ephemeroptera, Diptera, Coleoptera, Plecoptera and Megaloptera. During bryozoan elimination, only one preparation, formaldehyde, was proven to kill bryozoan colonies in lover concentrations, than indicated lethal values for the fish and water invertebrates. Therefor, application of 0,0125% concentration may be recommended in the facilities with the fish. Formaldehyde utilization is the most economically demanding of all tested substances (37,4 CZK/ m3).
Klíčová slova:
intenzivní chov ryb; makrozoobentos; mechovky; parazitární onemocnění ryb; PKD; Tetracapsuloides bryosalmone; bryozoans; intensive fish culture; macrozoobenthos; parasitic fish disease
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Význam bezobratlých v systémech intenzivního chovu ryb
Studie byla zaměřena na realizaci detailního průzkumu výskytu vodních bezobratlých v systému intenzivního chovu lososovitých ryb. Zejména na taxonomické složení, abundanci a specifikaci druhů, které ...
Tropospheric ozone fluxes in agroecosystem and Norway spruce forest
Agyei, Thomas
2022 - anglický
Přízemní ozon (O3) je druhotná znečisťující látka, která je jedním z největších stresorů v přírodních ekosystémech. Snižuje produkci a růst rostlin, fotosyntézu, akumulaci biomasy a ovlivňuje vzájemnou vazbu mezi rostlinami a živočichy. Podle měření a výstupů z modelů se jeho koncentrace v troposféře zvyšuje a předpokládá se další zvyšování spolu s postupujícím globálním oteplováním. Efekt působení O3 na rostliny je dán především jeho tokem do průduchů, který je ovlivněn přírodními podmínkami, jako jsou vlastnosti půdy a charakteristika daného rostlinného druhu. Cílem práce je stanovit toky přízemního O3 v lesním ekosystému a v agroekosystému a stanovit poměr mezi tokem O3 do průduchů a celkovým tokem O3 spolu s vlivem na produktivitu rostlin. Za tímto účelem se práce zabývá vlivem působení O3 na rostliny Brassica nigra stresované požerem býložravci a vlivem na emise volatilních organických látek biogenního původu (BVOCs). Součástí práce je i výzkum mapující vliv sucha a nedostatku vláhy na depozici O3 v ekosystému. Práce se zabývá i vlivem O3 na produktivitu jetelo-travního porostu (jílek vytrvalý a jetel luční) polních podmínkách. Polní pokusy s obohaceným vzdušným O3 (FACE) spolu s laboratorními experimenty byly provedeny za účelem zjištění vlivu O|3 na emise BVOCs, biochemii a fyziologii rostlin. Systém vířivé kovariance doplněný o sadu meteorologických sensorů v porostu smrku ztepilého byl využit pro měření toků CO2 a O3 na úrovni ekosystému. Navíc, koncentrace ozonu ([O3]) a tok ozonu do průduchů (Fsto) byl měřen, respektive vypočítán na základě resistenční analogie. Vliv působení [O3] a Fsto byl posléze modelován za využití smíšených lineárních modelů. Bylo zjištěno, že kombinace stresu O3 s pořezem býložravci vede k navýšení emisí BVOCs u rostlin rostoucích v polních podmínkách. Krátkodobé vystavení rostlin B. nigra spolu s O3 a požerem býložravci nemělo žádný vliv na obsah uhlíku a dusíku v listech rostlin, nicméně dlouhodobé chronické působení O3 a požer způsobilo potlačení fotosyntézy. V dalším experimentu během období silného sucha (vlhkost půdy 13%) byla zjištěna vysoká depozice celkového O3 v porovnání s obdobím počátků sucha (vlhkost půdy 19%). Porovnáním vlivů O3 podmínek ([O3] a Fsto) během období před průmyslovou revolucí s aktuálním stavem bylo zjištěno, že došlo ke snížení čisté ekosystémové produkce během vegetační sezony o 29,7 a 13,5%, podle modelu založeném na [O3], respektive Fsto. Z toho vyplývá, že otevřenost průduchů je formována a měněna velmi komplexními vnějšími podmínkami, které jsou zodpovědné za depozici O3 do rostlinných ekosystémů. Depozice O3 do průduchů vede přímo ke změnám produktivity rostliny, k anatomickým a fyziologickým změnám. Tedy, nikoliv pouze vnější koncentrace O3, ale především Fsto je zodpovědný za stupeň poškození rostliny. V souladu s výše uvedeným, modely předpovídající dopad působení O3 na ekosystémy založené na Fsto jsou mnohem přesnější než ty založené pouze na O3. Tropospheric ozone (O3) is a secondary photochemical pollutant belonging to major stressors in natural ecosystems. It reduces plant productivity, decreases photosynthesis, slows plant growth, reduces biomass accumulation, and affects the interactions between plants and animals. Moreover, measurements and model results indicate that its concentration in the troposphere has increased over the years, and it is expected to rise along with global warming. The effects of O3 on plants are heavily influenced by stomatal uptake, which depends on the environmental conditions, soil factors, species characteristics. The aim of this thesis is to quantify tropospheric O3 fluxes in forests and agroecosystems, determine the fraction of stomatal to total O3 flux and its effects on plant productivity. To achieve this aim, the thesis investigates the effects of O3 exposure, herbivore-feeding, and a combination of the two stressors on the emission rates of biogenic volatile organic compounds (BVOCs), physiological and biochemical properties of Brassica nigra plants. The effect of limited water availability on O3 deposition in the forest ecosystem was also investigated. The thesis also explores the effect of O3 on the productivity of a managed ryegrass-clover mixture under field conditions. Field experiments in an O3-Free Air Concentration Enrichment (FACE) facility and laboratory experiments were conducted to investigate the effect of O3 on BVOCs emission rates and profiles, plant biochemistry, and physiology. Eddy-covariance system complemented with meteorological sensors mounted at the Norway spruce forest and agroecosystem was used to measure CO2 and O3 fluxes. Ozone concentration ([O3]) and stomatal O3 flux (Fsto) were measured and calculated based on the resistance analogy model, respectively. The impact of [O3] and Fsto on Net Ecosystem Production (NEP) were modelled by linear mixed-effects models. The combined stress of O3 and herbivore feeding enhanced emission rates of BVOCs from field-grown plants. Short-term O3 exposure and herbivore-feeding had no effect on foliar carbon and nitrogen content, but chronic O3 exposure and herbivore-feeding suppressed net photosynthesis of B. nigra plants. There was a substantially higher total O3 deposition during severe drought (soil humidity 13%) period compared to mild drought period (soil humidity 19%). When lower pre-industrial O3 conditions were compared to current O3 conditions, the latter led to a decrease of cumulative net ecosystem production over the vegetation season up to 29.7 and 13.5% when the [O3]-based and Fsto-based model was applied, respectively. To conclude, my research shows a critical role of stomatal conductance in O3 deposition at plant and even at the ecosystem level. Stomatal deposition of O3 is crucial as it directly leads to anatomical and physiological constraints of plants and reduction of carbon assimilation and plant productivity. So not only O3 concentration but mainly Fsto drives the level of plant injury. Accordingly, models predicting the impacts of O3 on terrestrial ecosystems based on Fsto are more precise as compared to O3-based ones.
Klíčová slova:
fotosyntéza; průdochová vodivost; vířivá kovariance; eddy-covariance; photosynthesis; Stomatal conductance
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Tropospheric ozone fluxes in agroecosystem and Norway spruce forest
Přízemní ozon (O3) je druhotná znečisťující látka, která je jedním z největších stresorů v přírodních ekosystémech. Snižuje produkci a růst rostlin, fotosyntézu, akumulaci biomasy a ovlivňuje ...
Změny mléčné užitkovosti ekologicky chovaných dojnic v průběhu roku
Skřivánek, Miroslav
2022 - český
Disertační práce se zabývá popisem změn mléčné užitkovosti ekologicky chovaných dojnic v průběhu roku. Pozorování a experimenty pro tuto práci byly prováděny na Ekologické zemědělské farmě v Branné, v České republice. Dojné stádo farmy se skládá z průměrného počtu 127 kusů dojnic plemene český strakatý skot. Jedná se o stádo s uzavřeným obratem stáda, s průměrem 18 % obratu kusů ročně. Individuální vzorky mléka po účely stanovení jeho složek byly odebírány ve sledovaném období, a to od března roku 2017 do února 2020 při kontrole užitkovosti 1x měsíčně přímo v dojírně farmy plemenářským technikem, za přítomnosti obsluhy dojírny. Bazénové vzorky mléka byly odebírány při svozu mléka do výkupní organizace odkapem, kdy během sání mléka do cisterny probíhal kontinuální odběr dodavatelského a cisternového vzorku. V individuálních a bazénových vzorcích mléka byly během kontrolního období sledovány a zaznamenávány tyto parametry: nádoj, dojivost (kg), množství tuku (%), množství bílkovin (%), množství laktózy (%), množství somatických buněk (tis./ml), množství močoviny (mg/100ml) a množství volných mastných kyselin (mmol/100g tuku). Vzorky byly analyzovány a ze získaných dat byly provedeny tři dílčí experimenty: Experiment I: hodnocení vlivu jednotlivých měsíců v roce na množství a složení individuálních vzorků mléka. Experiment II hodnotil vliv pořadí laktace na množství a složení individuálních vzorků mléka. Experiment III porovnával vybrané parametry individuálních a bazénových vzorků mléka. The following dissertation deals with the description of changes in the milk yield of organically reared dairy cows during the year. Observations and experiments for this work were performed on the Organic Agricultural Farm in Branná, the Jeseníky mountains, the Czech Republic. The dairy herd of the farm consists of an average of 127 dairy cows of the Czech spotted cattle breed. It was a herd with a closed herd turnover with an average of 18% of the turnover of pieces per year. Individual samples of milk for the purpose of determining its components were taken in the monitored period, from March 2017 to February 2020 during the performance check once a month directly in the farm milking parlor by a breeding technician, in the presence of the milking parlor staff. Pool samples of milk were taken during the collection of milk to the purchase organization by drip. During the suction of milk into the tank there was a continuous collection of supplier and tank sample In individual and pooled milk samples, the following parameters were monitored and recorded during the control period: milk production, milk yield (kg), the amount of fats (%), the amount of proteins (%), the amount of lactose (%), the amount of somatic cells (thousand/ml), the amount of urea (mg / 100ml) and the amount of free fatty acids (mmol / 100g of fat). The samples were analysed, and three sub-experiments were performed from the obtained data: Experiment I: evaluation of the influence of individual months of the year on the number and composition of individual milk samples. Experiment II evaluated the effect of lactation order on the number and composition of individual milk samples. Experiment III compared selected parameters of individual and pooled milk samples.
Klíčová slova:
ekologické; mléko; složky; components; milk; organic
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Změny mléčné užitkovosti ekologicky chovaných dojnic v průběhu roku
Disertační práce se zabývá popisem změn mléčné užitkovosti ekologicky chovaných dojnic v průběhu roku. Pozorování a experimenty pro tuto práci byly prováděny na Ekologické zemědělské farmě v Branné, v ...
Analysis of eddy covariance data measured in terrestrial ecosystem
Caleb, Mensah
2022 - anglický
Zvyšování koncentrace skleníkových plynů a aerosolů, způsobené především antropogenní činností, mění radiační bilanci Země, což vedlo ke zvýšení průměrné povrchové teploty Země o 1.2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Proto je intenzivně studována výměna CO2 mezi vegetací a atmosférou, abychom určili potenciál výdeje a příjmu CO2 různých ekosystémů. Hodnocení těchto aspektů bylo prováděno řadou různých metod, ale jednou z nejefektivnějších a šířeji používaných se v nedávné době stala eddy kovarianční metoda. Metoda je založena na přímém a rychlém měření koncentrace CO2 a vertikální složky větru ve vrstvě konstantního toku hraniční vrstvy atmosféry. Tato dlouhodobá měření se provádí na stovkách ekosystémových stanic napříč celým světem a umožnují charakterizovat ekosystémovou výměnu stopových plynů, vody a energie a validovat procesní modely. Tato disertační práce má za cíl poskytnout nové poznatky z analýzy a porovnání víceleté řady eddy kovariančních dat měřených v různých lesních ekosystémech v rámci České observační sítě uhlíku (CzeCOS). Bukový (ve Štítné) a dva smrkové porosty (na Bílém Kříži a v Rájci) jako typické dřeviny střední Evropy byly studovány na zmíněných lokalitách s kontrastním klimatem. Aby bylo možno porovnat chod hrubé primární produkce (GPP) s chodem potenciální GPP (GPPpot) očekávaném za téměř optimálních podmínek prostředí, vypočítali jsme normalizovanou GPP (GPPnorm) s hodnotami mezi 0 a 1 odpovídající poměru stanovené denní sumy GPP a GPPpot. Prezentované výsledky dále ukazují dopady letního sucha ve střední Evropě v roce 2015 na GPP dvou porostů smrku ztepilého které reprezentují kontrastní klimatické podmínky – chladné a vlhké na Bílém Kříži (CZ-BK1) oproti mírně teplým a sušším podmínkám v Rájci (CZ-RAJ). Increase in the concentration of greenhouse gases and aerosols, mainly caused by anthropogenic activities, alters the earth radiation budget that has led to the increase of the earth's mean surface temperature by 1.2 °C since the preindustrial era. Carbon dioxide (CO2) is the main suspect of causing global warming because combustion of fossil fuel injects CO2 into the atmosphere. Thus, vegetation- atmosphere exchange of CO2 is being studied intensively to determine the source and sink potentials of different ecosystems. Many methods have been used to successfully carry out such research works but the Eddy Covariance method is one of the most efficient recent techniques commonly used. The method depends on direct and fast measurements of CO2 concentration and vertical wind component within the constant flux layer of the atmospheric boundary layer. These measurements are carried out over several hundreds of sites all over the world on a long-term basis to characterize ecosystem exchanges of trace gases, water and energy and to validate process-based models. This thesis aims to provide a novel insight into the analysis and comparison of eddy covariance data measured at different forest ecosystems within the Czech Carbon Observatory system (CzeCOS) over several years. Central European beech (at Štítná) and spruce species (at Bílý Kříž and Rájec), growing under contrasting climatic conditions, were studied. To demonstrate how actual gross primary productivity (GPP) courses compare to potential GPP (GPPpot) courses expected under near-optimal environmental conditions, we computed normalized GPP (GPPnorm) with values between 0 and 1 as the ratio of the estimated daily sum of GPP to GPPpot. Furthermore, the presented results also show the impacts of a central European summer drought in 2015 on GPP at the two Norway spruce forest sites that represented two contrasting climatic conditions – cold and humid climate at Bílý Kříž (CZ-BK1) vs. moderately warm and dry climate at Rájec (CZ-RAJ).
Klíčová slova:
eddy kovariance; lesní ekosystémy; sucho; drought; eddy covariance; forest ecosystems
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Analysis of eddy covariance data measured in terrestrial ecosystem
Zvyšování koncentrace skleníkových plynů a aerosolů, způsobené především antropogenní činností, mění radiační bilanci Země, což vedlo ke zvýšení průměrné povrchové teploty Země o 1.2 °C v porovnání s ...
Analýza faktorů působících na produkci a kvalitu ejakulátu plemenných kanců
Střechová, Vendula
2022 - český
Cílem této práce bylo hodnocení kvantitativních a kvalitativních charakteristik kančího spermatu a morfologie spermií ve vztahu k vybraným vnějším a vnitřním faktorům. Během let 2015–2019 byla sbírána data od 391 kanců pěti plemen na inseminační stanici v České republice. K vyhodnocení byly použity informace o 17810 odebraných ejakulátech. Mezi analyzované faktory patřily plemeno, sezóna narození kanců, věk kanců, roční období při odběru a frekvence odběru. Z pohledu celkového počtu spermií ve spermatu patřili mezi podprůměrné kanci plemene bílé ušlechtilé. Výrazně vyšší zastoupení morfologicky abnormálních spermií obsahovalo sperma kanců plemene duroc. Bylo zjištěno, že kanci narození v létě a částečně také kanci narození v zimě dosahují lepších ukazatelů, ve srovnání s kanci z jarních a podzimních vrhů. Zatímco objem spermatu a celkový počet spermií se s věkem zvyšoval, u motility spermií tomu bylo naopak. Sperma odebrané v zimním období bylo charakteristické nejvyššími hodnotami objemu spermatu a celkového počtu spermií. Naopak sperma nejnižšího objemu a celkového počtu spermií bylo získáno v létě, kdy bylo také ve spermatu obsaženo nejvíce morfologicky abnormálních spermií. Prodloužení pohlavní přestávky vedlo ke zvýšení koncentrace spermií a celkového počtu spermií ve spermatu. Nejvýraznější nárůst těchto ukazatelů byl zjištěn s prodloužením frekvence odběru ze 4–5 dní na 6–7 dní. S prodlužující se pohlavní přestávkou se velmi výrazně snižovala četnost spermií s distální cytoplazmatickou kapénkou. The aim of this study was an evaluation of quantitative and qualitative characteristics of boar semen and morphology of spermatozoa in relation to selected outer and inner factors. Data from 391 boars of five different breeds from one insemination station in the Czech Republic were collected between 2015 and 2019. Data from a total of 17.810 collected ejaculates were used for evaluation. The analysed factors included breed, birth season of the boar, age of the boar, season of semen collection and frequency of semen collection. In terms of total sperm count, the boars of large white showed below average. A significantly higher concentration of spermatozoa with morphological abnormalities was observed in the semen of the duroc boars. The results documented, that boars born in summer and partially also boars born in winter achieve better values in comparison with boars from spring and autumn litters. While the semen volume and total sperm count increased with the age, with motility of sperm cells it was contrarywise. Semen collected in winter was characteristic with the highest values of volume and total sperm count. On the contrary, the lowest volume and total sperm count was found for the semen collected in summer, and this season was also characterized by the highest frequency of morphologically abnormal spermatozoa. Prolongation of sexual resting led to an increase in sperm concentration and total sperm count in semen. The most significant increase was recorded when the frequency of semen collection prolonged from 4–5 days to 6–7 days. With prolonged sexual resting, the occurrence of spermatozoa with the distal cytoplasmic droplet decreased very significantly.
Klíčová slova:
ejakulát; kanec; spermie; boar; ejaculate; spermatozoa
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Analýza faktorů působících na produkci a kvalitu ejakulátu plemenných kanců
Cílem této práce bylo hodnocení kvantitativních a kvalitativních charakteristik kančího spermatu a morfologie spermií ve vztahu k vybraným vnějším a vnitřním faktorům. Během let 2015–2019 byla sbírána ...
Dynamika změn obsahu anthokyanů při potravinářském zpracování zrna barevných pšenic
Neřádová, Veronika
2022 - český
V rámci experimentální části byla sledována dynamika změn obsahu anthokyanů během zpracování zrna barevných odrůd ozimých pšenic PS Karkulka a Škorpion na pekárenské a těstárenské výrobky a pivo. V rámci technologického zpracování bylo provedeno i stanovení celkových polyfenolů a antioxidační aktivity. Z výsledků je patrné, že genetické faktory, vliv ročníku a povětrnostních podmínek měly významný (p > 0,95) vliv na technologické parametry, fytochemický profil i antioxidační aktivitu zrna. Výsledky ukázaly i významný (p > 0,95) vliv termínu odběru zrna na obsah sledovaných anthokyanů, zásadní vliv dusíkaté úrovně hnojení zaznamenán nebyl. Bylo zjištěno, že frakcionací suroviny lze vytvářet směsi mouky bohaté na anthokyany s vysokou antioxidační aktivitou. Dále byl zjištěn i významný (p > 0,95) vliv receptury a technologie zpracování suroviny na obsah anthokyanů, polyfenolů a antioxidační aktivitu poloproduktů a finálních výrobků. Vlivem tepelného zpracování suroviny na finální potravinářské výrobky došlo k významné (p > 0,95) destrukci těchto sloučenin s antioxidačním účinkem. Zvolená receptura významně (p > 0,95) ovlivnila i barvu, kvalitativní, senzorické a texturní vlastnosti výrobků. Volbou vhodných surovin a technologií zpracování tak lze optimalizovat podmínky pro retenci anthokyanů. In the experimental part, the dynamics of changes of anthocyanins content during the food processing of the grain of coloured winter wheat varieties of PS Karkulka and Škorpion for bakery and pastry products and beer was monitored. As a part of the technological processing, total polyphenols and antioxidant activity were also determined. The results showed that genetic factors, the influence of year and weather conditions have a significant (p > 0,95) effect on the technological parameters, phytochemical profile and antioxidant activity of the grain. The results also showed a significant (p > 0,95) influence of the sampling term of grain on the anthocyanins content, a major influence of the nitrogen fertilization was not observed. It was found that it is possible to create flour mixtures rich in anthocyanins with high antioxidant aktivity by fractionating of the raw material. Furthermore, a significant (p > 0,95) influence of the recipe and technology of raw materiál processing on the content of anthocyanins, polyphenols and antioxidant activity of semi-products and final products was found. The thermal processing of the raw material on the final food products significantly (p > 0,95) influenced the destruction of these compounds with an antioxidant effect. The selected recipe significantly (p > 0,95) also influenced the colour, qualitative, sensory and textural properties of the products. The conditions for the anthocyanins retention can be optimized by choosing suitable raw materials and processing technology.
Klíčová slova:
anthokyan; antioxidant; barevná pšenice; pečivo; pivo; těstoviny; anthocyanin; bakery product; beer; colored wheat; pasta
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Dynamika změn obsahu anthokyanů při potravinářském zpracování zrna barevných pšenic
V rámci experimentální části byla sledována dynamika změn obsahu anthokyanů během zpracování zrna barevných odrůd ozimých pšenic PS Karkulka a Škorpion na pekárenské a těstárenské výrobky a pivo. V ...
Hodnocení geodiverzity v kontextu tvorby a ochrany krajiny
Kubalíková, Lucie
2022 - český
Disertační práce se zaměřuje na geodiverzitu, která je chápána jako soubor abiotických prvků a jejich vztahů a systémů v krajinné sféře. Prvním cílem práce je zhodnocení úlohy geodiverzity z hlediska ochrany přírody a krajinného plánování a z hlediska rozvoje udržitelných forem cestovního ruchu a environmentálního vzdělávání. Druhým cílem je potom srovnání vhodnosti aplikovaných metodik hodnocení. Aby bylo možné geodiverzitu chránit, racionálně využívat a celkově zhodnotit její úlohu v tvorbě a ochraně krajiny, je třeba navrhnout a aplikovat metodické postupy, které umožní k vytyčeným cílům dojít. Prvním krokem je vždy identifikace dílčích složek geodiverzity, jejich podrobný popis a analýza; jak v rámci celého vymezeného území, tak v rovině konkrétních lokalit. Na základě podrobných rešerší a terénního výzkumu lze potom provést zhodnocení geodiverzity, opět v rovině celého území a v rovině konkrétních lokalit. Nejčastěji užívané metodiky, přístupy a nástroje zahrnují kvalitativně-kvantitativní hodnocení konkrétních geolokalit (metodiky geosites, geomorphosites), hodnocení geodiverzity v rámci konceptu ekosystémových (geosystémových) služeb anebo akční plány pro ochranu geodiverzity. Uvedené metodiky mají své výhody i limity a jsou aplikovatelné pro různé účely a v různých prostředích (jak v urbánním, tak rurálním území, jak na přírodní, tak tzv. geo-kulturní lokality). Díky kombinaci dílčích přístupů k hodnocení geodiverzity lze potom navrhnout konkrétní managementová opatření včetně legislativní ochrany nebo plánů využívání v oblasti geoturismu a environmentálního vždělávání. The dissertation thesis focuses on geodiversity, which is defined as a set of abiotic elements and their relationships and systems within the landscape. The first goal of the thesis is to evaluate the role of geodiversity from the point of view of nature conservation and landscape planning and from the point of view of the development of sustainable forms of tourism and environmental education. The second goal is represented by a comparison of the suitability of the applied assessment methodologies. To protect geodiversity, use it rationally and evaluate its role in the nature conservation and landscape planning, it is necessary to design and apply specific methodological procedures. The first step is the identification of particular geodiversity elements, their detailed description and analysis; both within the entire defined territory and at the level of sites. On the basis of detailed research and field work, an evaluation of geodiversity can be carried out, again at the level of the entire territory (area-level) and at the level of specific localities (site-level). The most frequently used methodologies, approaches and tools include qualitative-quantitative assessment of specific localities (geosites, geomorphosites methodology), assessment of geodiversity within the concept of ecosystem (geosystem) services, or Geodiversity Action Plans. All these approaches have advantages and disadvantages and are applicable for different purposes and in different environments (both in urban and rural areas, both in natural and so-called geo-cultural sites). Thanks to the combination of geodiversity assessment methods, particular management measures can be proposed, including legislative protection or plans in the field of geotourism and environmental education.
Klíčová slova:
geodiverzita; geoturismus; ochrana neživé přírody; geoconservation; geodiversity; geotourism
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Hodnocení geodiverzity v kontextu tvorby a ochrany krajiny
Disertační práce se zaměřuje na geodiverzitu, která je chápána jako soubor abiotických prvků a jejich vztahů a systémů v krajinné sféře. Prvním cílem práce je zhodnocení úlohy geodiverzity z hlediska ...
Analýza a optimalizácia procesu kompostovania biologicky rozložiteľného kuchynského a reštauračného odpadu (gastroodpadu)
Maxiánová, Alžbeta
2022 - slovenský
Tato disertační práce s názvem Analýza a optimalizace procesu kompostování biologicky rozložitelného kuchyňského a restauračního odpadu (gastroodpadu) se zabývá kompostováním gastroodpadu. Gastroodpad je v této práci definován jako odpad pocházející z kuchyní a jídelen. Tento odpad sestává především z odpadu z přípravy jídla, ale obsahuje také potraviny, které nebyly spotřebovány. Práce se zabývá testováním 6 zařízení, která jsou určena ke zpracování tohoto odpadu. Jedná se o ruční a elektrická zařízení. Zařízení a experimenty byly hodnoceny mezi sebou. Hodnotily se i finální produkty. Byly sledovány fyzikálně chemické, mikrobiální a biologické vlastnosti. Finální produkty byly testovány na fyzikálně chemické vlastnosti, jako je teplota, pH, elektrická vodivost a určení velikosti částic. Mikrobiální analýza sledovala možné patogeny, které se mohou ve finálním kompostu vyskytovat. Testovány byly i biologické vlastnosti, které sledovaly především potenciální toxicitu pro rostliny, ale také zralost finálního produktu. Tyto parametry byly zvoleny, protože jsou zásadní pro výsledek kompostování. Parametry ukázaly, že nejideálnější proces a produkt je z ručních zařízení. Tato zařízení se však obtížně obsluhují a představují riziko pro životní prostředí. Uvolňují plynné a kapalné látky, které se během procesu nezachytí. Elektrická zařízení, která nepotvrdila optimální výsledky sledovaných parametrů, prokázala stabilitu výsledného produktu. This doctoral thesis called Analysis and optimization of the process of composting biodegradable kitchen and restaurant waste (gastro waste) deals with composting of gastro waste. Gastro waste is defined as waste comes from kitchens and canteens in this thesis. This waste primarily consists of waste from food preparation but also contains food that has not been consumed. The work deals with the testing of 6 devices that are designed to process this waste. These are manual and electrical devices. The devices and experiments were evaluated among themselves. The final products were also evaluated. Physicochemical, microbial and biological properties were monitored. The final products were tested for physicochemical properties like temperature, pH, electrical conductivity and particle size determination. Microbial analysis monitored possible pathogens that may occur in the final compost. Biological properties were also tested, which mainly monitored the potential toxicity to plants, but also the maturity of the final product. These parameters were chosen because they are essential for the result of composting. These parameters showed that the best process and product is from manual devices. However, these devices are difficult to operate and present risks to environment. They release gaseous and liquid substances that are not trapped during their process. Electrical devices that did not confirm the optimal results of the monitored parameters proved the stability of the final product.
Klíčová slova:
fytotoxicita; gastroodpad; kompost; compost; gastro waste; phytotoxicity
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Analýza a optimalizácia procesu kompostovania biologicky rozložiteľného kuchynského a reštauračného odpadu (gastroodpadu)
Tato disertační práce s názvem Analýza a optimalizace procesu kompostování biologicky rozložitelného kuchyňského a restauračního odpadu (gastroodpadu) se zabývá kompostováním gastroodpadu. Gastroodpad ...
Hodnocení zdravotního stavu smrku ztepilého ve středních a vyšších polohách České republiky s využitím habituální diagnostiky a letokruhových analýz
Žid, Tomáš
2022 - český
Vitalita stromů je jedním z důležitých ukazatelů stavu lesa (INNES, 1993). Protože vitalitu nelze měřit přímo, mohou k jejímu popisu sloužit pouze vhodně stanovené indikátory (GEHRIG, 2004). Aby byly naplněny cíle této práce, bylo zvoleno podrobné terénní hodnocení korun jedinců smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.), tzv. habituální diagnostika stromů (dle CUDLÍN A KOL., 2001) a dendrochronologická analýza. Celkem bylo v průběhu let 2005 až 2015 hodnoceno 2 342 jedinců smrku ztepilého. Výsledky práce shrnují získaná terénní data dle jednotlivých pozorovaných popisných veličin hodnocení korun, dále obrazově uvádí výsledky dendrochronologické analýzy. Tato data jsou dále podrobena statistické analýze přijmutí či vyvrácení vyřčených hypotéz, včetně konfrontace habituální diagnostiky s aritmetickými průměry detrendovaných šířek letokruhů. Výsledky ukázaly, že lepší zdravotní stav měly smrky na edafických kategoriích ovlivněných vodou, mimo jižní expozice a také ve vyšších nadmořských výškách. Nicméně poslední roky ukazují, že pěstování smrku mimo jeho ekologické optimum již nebude možné, a je proto nutné hledat nová východiska z aktuálně probíhající bezprecedentní kalamity smrkových monokultur (HLÁSNÝ A KOL., 2021a), která byla pravděpodobně iniciována predispozičním působením opakovaného a dlouhodobého sucha posledních let (BÜNTGEN A KOL., 2021). Tree vitality is one of the important indicators of forest condition (INNES, 1993). Because vitality cannot be measured directly, only appropriately defined indicators can be used to describe it (GEHRIG, 2004). In order to meet the objectives of this work, a detailed field evaluation of crowns of Norway spruce (Picea abies (L.) Karst.), called habitual tree diagnostics (based on CUDLÍN ET AL., 2001), and dendrochronological analysis were chosen. A total of 2 342 individuals of Norway spruce were evaluated during the years 2005 to 2015. The results of the work summarize the obtained field data according to the individual observed descriptive quantities of the evaluation of crowns, and also present the results of dendrochronological analysis. These data are further subjected to a statistical analysis of the acceptance or refutation of the stated hypotheses, including the confrontation of habitual diagnostics with the arithmetic averages of detrended widths of annual rings. The results showed that spruces had better vitality in water-affected locations, outside the southern exposure, and also at higher altitudes. However, recent years show that growing spruce outside its ecological optimum will no longer be possible and it is therefore necessary to look for new ways out of the current unprecedented calamity of spruce monocultures (HLÁSNÝ ET AL., 2021a), which was probably initiated by the predisposing effects of repeated and prolonged drought years (BÜNTGEN ET AL., 2021).
Klíčová slova:
defoliace; habituální diagnostika; letokruhová analýza; radiální růst; sekundární výhony; Smrk ztepilý; defoliation; habitual diagnostics; Norway spruce; radial growth; secondary shoots; tree-ring analysis
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně.
Hodnocení zdravotního stavu smrku ztepilého ve středních a vyšších polohách České republiky s využitím habituální diagnostiky a letokruhových analýz
Vitalita stromů je jedním z důležitých ukazatelů stavu lesa (INNES, 1993). Protože vitalitu nelze měřit přímo, mohou k jejímu popisu sloužit pouze vhodně stanovené indikátory (GEHRIG, 2004). Aby byly ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze