Tasovský betlém
Iwashita, Daniela
2018 - český
Předmluva ke sborníku "Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury?".
Klíčová slova:
Jakub Deml
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Tasovský betlém
Předmluva ke sborníku "Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury?".
Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800
Smyčka, Václav
2018 - český
Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí mediálního teoretika Friedricha Kittlera o vzájemném prolínání a vymezování se literární imaginace, optických aparátů a antropologických představ o lidské obrazotvornosti. Tyto vztahy zkoumá na dílech české a německy psané literatury z Čech dané doby, přičemž největší pozornost věnuje textům Christiana Heinricha Spieße a roli laterny magiky v nich. Analýza Spießových děl (Die Geheimnisse der alten Egypzier, Die Biographien der Wahnsinnigen, Die Kriminalgeschichten) a příklady z dalších českých a českoněmeckých autorů 19. století (Václav Kosmák, Wolfgang Adolf Gerle, Karel Matěj Čapek-Chod…) dokládají, že se laterna magika stává od konce 18. století nejen frekventovaným literárním motivem, ale též model, skrze nějž chápou tito autoři fungování lidské imaginace jako takové. Ukazuje se, že se ve Spießově myšlení patologický stav fantazie vztahuje k normálnímu fungování obrazotvornosti stejně jako porucha projekčního aparátu k jeho normálnímu chodu. Laterna magika funguje ovšem v díle Spieße též jako poetologický program. Spieß totiž chápe své vlastní psaní jako kritiku práce optickým médií, ale současně rozvíjí jejich vlastní poetiku a snaží se jí vyrovnat. Diseminuje tak imaginaci několikanásobnými intermediálními poukazy (optická média suplují fantazii, ovšem samy jsou v průběhu četby nahrazeny „vnitřní“ literární imaginací), a uniká tím zdánlivě své vlastní medialitě. Studie tak dokládá komplexní inter- a transmediální vztahy mezi literaturou a optickými médii již dlouho před vyhlášením konce Gutenbergovy galaxie. The study examines the relationship between literature and optical media (zograscopes, peepshows and magic laterns) in the late 18th century and the first half of the 19th century, in other words before the advent of photography and film. It is based on the theses of the media theorist Friedrich Kittler about the mutual overlap and delimitation between literary imagination, optical devices and anthropological ideas about human fantasy. It examines these relationships in the works of literature writen in Czech and German in the czech lands during this period, focusing in particular on texts by Christian Heinrich Spiess and his role played in them by the magic latern. An analysis of Spiess´ works and examples from other 19th - century Czech and Czech-German authorsshows, that from the end of the 18th century the magic latern became not only a frequent literyry motif, but also a model though which these authors understood the functioning of the human imagination as such. It appears that in Spiess´ thought the pathological state of phantasy is relatedto the normal functioneng of the imagination in the same way as a defect in the projection apparatus is related to its normal operation. However, the magic latern also functions in Spiess´ oevre as a poetological programme. Spiess sees his own writing as criticism of the work of the optical media, but at the same time develops their specific poeticism and attempts to compensate it for it. He also disseminates imagination through multiple intermedial references, ans it thus seemingly trans-medial relationships between literature and optical media well before the announcement of the end of the Gutenberg galaxy.
Klíčová slova:
imagination; optical media; enlightenment; Spiess, Christian Heinrich; Kittler, Friedrich
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800
Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí ...
Co zbylo z Půlnočního pacienta… Aneb Les Espions Henriho-Georgese Clouzota
Svobodová, Barbora
2018 - český
Příspěvěk se věnuje románu Půlnoční pacient od českého spisovatele Egona Hostovského a filmu Les Espions francouzského režiséra Henriho-Georgese Clouzota, jemuž kniha posloužila jako inspirační zdroj. Text stručně představuje genezi filmu, věnuje se vzájemné kompraci románu a filmového díla a soustředí se na recepci filmu a jeho kritické přijetí především ve francouzském prostředí. The paper deals with the novel The Midnight Patient by the Czech writer Egon Hostovský and the film Les Espions by the French director Henri-Georges Clouzot, which was inspired by the book. The text briefly introduces the genesis of the film, deals with the comparison of the novel and the film, and focuses on the reception of the film and its critical acceptance especially in French culture.
Klíčová slova:
Egon Hostovský; The Midnight Patient; Henri-Georges Clouzot; Les Espions
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Co zbylo z Půlnočního pacienta… Aneb Les Espions Henriho-Georgese Clouzota
Příspěvěk se věnuje románu Půlnoční pacient od českého spisovatele Egona Hostovského a filmu Les Espions francouzského režiséra Henriho-Georgese Clouzota, jemuž kniha posloužila jako inspirační zdroj. ...
Překlady děl Jakuba Demla do polštiny
Gnot, Anna
2018 - český
Studie se zabývá tematikou překladů děl Jakuba Demla do polštiny od dvacátých let 20. století do současnosti. Autorka mapuje publikace jednotlivých textů jak v oficiálním, tak v samizdatovém publikačním oběhu. Součásti této reflexe na téma úloh překladu eseje Jindřicha Chalupeckého pt. “Jakub Deml” v rámci polské recepce Demlova díla. The study deals with the translation of works by Jakub Deml into Polish from the 1920s to the present. The author maps the publication of individual texts in both the official and samizdat publication. Part of the study is reflection on role of Jindřich Chalupecký's essay “Jakub Deml” at the Polish reception of Deml's work.
Klíčová slova:
translation; reception; Czech writers; Polish transtalors
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Překlady děl Jakuba Demla do polštiny
Studie se zabývá tematikou překladů děl Jakuba Demla do polštiny od dvacátých let 20. století do současnosti. Autorka mapuje publikace jednotlivých textů jak v oficiálním, tak v samizdatovém ...
Vodník, 'kníže smrti a temnosti'
Šidák, Pavel
2018 - český
Studie ukazuje vztah démonického světa ke kategoriím 'temna' a 'světla'. Za zástupce démonické oblasti je zvolen vodník, postava v českém mytologickém systému pevně zakořeněná a v mnoha aspektech specifická. Ukazuje se tu jednak intuitivní spojení démonického světa a pólu 'temného', toto spojení je ovšem demaskováno jako zpětná interpretace křesťanského myšlenkového světa a je zároveň relativizováno schopností démonických postav, jak ji zobrazuje umění, participovat stejně tak na 'temném' jako na 'světlém' chronotopu. Skutečná 'temnota' této postavy, díky níž je vodník a obecně démonický svět pro umění dodnes lákavým tématem, se tak ukazuje v jeho ne-lidskosti, nepoznatelnosti a neuchopitelnosti. The study shows the relationship between the demonic world and the categories 'darkness' and 'light'. As a representative of the demonic world the water spirit has been chosen, a figure that is firmly rooted in the Czech mythological system and is in many respects a specific one. The intuitive connection between the demonic world and the area of 'darkness' is demonstrated, but at the same time this connection is exposed as a retrospective interpretation of the world of Christian thought and is qualified by the ability of demonic figures, as portrayed in art, to participate in both the 'dark' and the 'light' chronotope. The true “darkness” of this figure, thanks to which the water spirit and the demonic world in general are still attractive themes for art today, is to be seen in the fact that it is not human, not recognisable, and cannot be grasped.
Klíčová slova:
folklore; mythology; water goblin
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vodník, 'kníže smrti a temnosti'
Studie ukazuje vztah démonického světa ke kategoriím 'temna' a 'světla'. Za zástupce démonické oblasti je zvolen vodník, postava v českém mytologickém systému pevně zakořeněná a v mnoha aspektech ...
Básník a lyra. Figura pěvce v obrozenské písňové poezii na podkladu RK
Charypar, Michal
2017 - český
Studie podává výzkum obrozenské písňové poezie až do 60. let 19. století, zaměřený zejména na zpodobení figury pěvce (básníka, Múzy aj.) a tematizaci prvků Rukopisu královédvorského. Výzkum je podložen širokým dokladovým materiálem.
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Básník a lyra. Figura pěvce v obrozenské písňové poezii na podkladu RK
Studie podává výzkum obrozenské písňové poezie až do 60. let 19. století, zaměřený zejména na zpodobení figury pěvce (básníka, Múzy aj.) a tematizaci prvků Rukopisu královédvorského. Výzkum je ...
Válkou k objevům. Denonova cesta za uměním
Hrbata, Zdeněk
2017 - český
Analýza knihy Voyage dans la Basse et la Haute Égypte Vivanta Denona, člena Napoleonovy vojenské expedice do Egypta, a jejích různých diskurzivních rovin, které tvoří a) kronika vojenské kampaně a zároveň deníkový cestopis, b) objevování a dokumentarizace egyptských památek, c) ohlasy preromantických estetik (estetika vznešena a přírody, poetika ruin). This paper analyses the key discourse levels in Voyage dans la Basse et la Haute Égypte, a book by Vivant Denon, a member of the society of scholars and artists that accompanied Napoleon’s military expedition to Egypt. From May 1798 to October 1799 Denon wrote a chronologically incomplete chronicle of the Egyptian campaign, including battles, encounters, pursuits, the horrors of war and the extreme conditions, a chronicle that is concurrently a travelogue journal with the customary topics (inhabitants, mores and customs) and an epic structure (the voyage, obstacles, wanderings and struggles). Moreover, as the author looks around ebes, Luxor, Denderah (Tyntiris) and Aswan, he colourfully and enthusiastically relates the discovery of Egypt, carefully describing and tirelessly drawing. The variety of discourses in Denon’s Travels (e.g. the discourse of war and its heroization, as well as its cruel aspect; the discourse of discoveries and emerging Egyptology; travelogue discourse) gradually takes on the form of the rivalry and conflict of different times.
Klíčová slova:
war; discovery; art
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Válkou k objevům. Denonova cesta za uměním
Analýza knihy Voyage dans la Basse et la Haute Égypte Vivanta Denona, člena Napoleonovy vojenské expedice do Egypta, a jejích různých diskurzivních rovin, které tvoří a) kronika vojenské kampaně a ...
Po katastrofě – kolportážní román jako řemeslo a výraz vnitřního dialogu. Morana čili Svět a jeho nicoty
Janoušek, Pavel
2017 - český
Autor analyzuje prózu Morana čili Svět a jeho nicoty (Morana nebo svět a jeho nicota), kterou Karel Sabina publikoval v roce 1874 pod pseudonymem Arian Zelinský jako výraz své osobní, filozofické a především literární reakce na "národní soud ", což souvisí s jeho odhalením jako policejního agenta, následnou exkomunikací a označením za zrádce národa. The author analyses the prose work Morana čili Svět a jeho nicoty (Morana or The World and its Nothingness) which Karel Sabina published in 1874 under the pseudonym Arian Želinský, as an expression of his personal, philosophical and above all literary reaction to the “national court”, which unmasked him as a police agent and turned him into an excommunicated “traitor to the nation”. The objective here is to establish the manner in which Sabina reflected his private fall from grace in his literary testimony, working inter alia with the flood motif, which was inspired by the disastrous floods of May 1872, i.e. the way he reflected his internal discord in the external form of a conventional serialized pulp novel with an aristocratic setting, with mordant dialogue between various life truths.
Klíčová slova:
Czech literature; 19th century; serialized pulp novel; Sabina, Karel; postmodern prose; national court; 1872 flood; literary irony
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Po katastrofě – kolportážní román jako řemeslo a výraz vnitřního dialogu. Morana čili Svět a jeho nicoty
Autor analyzuje prózu Morana čili Svět a jeho nicoty (Morana nebo svět a jeho nicota), kterou Karel Sabina publikoval v roce 1874 pod pseudonymem Arian Zelinský jako výraz své osobní, filozofické a ...
Mor, masakr, Maria: Protižidovské aspekty pozdně středověké zbožnosti
Soukup, Daniel
2017 - český
Takzvaná morová perzekuce z let 1348 až 1350 zasáhla velkou většinu židovských komunit v říši, které byly obviněny z otrávení studen. Přestože byli Židé v Čechách a na Moravě od těchto násilných útoků ušetřeni, česká středověká literatura odrážela současné události a úzkost. Atmosféru vytvořenou ohromnou hrozbou Černé smrti spolu s ekonomickými i politickými důvody formovaly i specifické aspekty pozdně středověké zbožnosti - vášeň a mariánská oddanost, kterou upřednostňoval samotný císař Karel IV. Příspěvek se zaměřuje na mimetickou vášnivou zbožnost, částečně reprezentovanou bičíkem a oficiálně vyjádřenou oddanou literaturou, a její vliv na protižidovskou rétoriku a násilí. Analýza lidových modliteb, básní a nářků Panny Marie (planctus Marie), nejmocnějších a emotivních textů duchovního ospravedlnění podle vzoru soucitného diváctví, představuje ty protižidovské aspekty, které by mohly vydláždit cestu fyzické agresi proti židovské komunitě. Kromě kontemplativní literatury mohly nadčasové a univerzální mariánské příběhy odrážet skutečné masakry a legitimizované protižidovské násilí. Může se jednat o českou verzi mariánského zázraku De Imagine S. Mariae v Liddě, která byla zachována v rukopisu Liber licus ze 14. století, který formuluje maxima středověké společnosti na pozadí hagiografií, které byly tehdy aktualizovány. The so-called Plague persecutions from 1348 to 1350 affected a large majority of the Jewish communities in the Empire, who were accused of poisoning the wells. Though the Jews in Bohemia and Moravia were spared from these violent attacks, Czech medieval literature was mirroring contemporary events and anxiety. Along with economical as well as political reasons, the atmosphere created by the overwhelming threat of the Black Death was also shaped by specific aspects of late medieval piety - passion and Marian devotion, favoured by Emperor Charles IV himself. The paper focuses on mimetic passion piety, partly represented by the flagellant movement and officially expressed by devotional literature, and its influence on anti-Jewish rhetoric and violence. Analysis of vernacular prayers, poems and laments of the Virgin Mary (planctus Marie), the most powerful and emotional texts of spiritual edification modelled by the compassionate spectatorship, presents those anti-Jewish aspects which could pave the way for physical aggression against the Jewish community. Besides contemplative literature, timeless and universal Marian tales could echo actual massacres and legitimized anti-Jewish violence. This may be the case of a Bohemian version of the Marian miracle De Imagine S. Mariae in Lidda, preserved in the 14th century manuscript Liber depictus, which formulates the maxims of medieval society against the background of hagiographies that were updated for that time.
Klíčová slova:
Plague; Black Death; Jews; anti-Jewish persecutions; Marian devotion; medieval literature
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Mor, masakr, Maria: Protižidovské aspekty pozdně středověké zbožnosti
Takzvaná morová perzekuce z let 1348 až 1350 zasáhla velkou většinu židovských komunit v říši, které byly obviněny z otrávení studen. Přestože byli Židé v Čechách a na Moravě od těchto násilných útoků ...
Nebeský klid. Role světecké intervence ve staročeské rytířské epice
Jaluška, Matouš
2017 - český
Studie se inspiruje dvěma současnými obraty v humanitních vědách, obratem k prostoru a obratem k náboženství, a zkoumá roli prostoru a jeho zabezpečení ve dvou staročeských rytířských romá-nech adaptovaných ze středohornoněmeckých originálů. Prvním z nich je Tristram, zahájený výpo-vědí o nebezpečí, které od cornwallského krále Marka hrozí králi, do jehož panství náleží mimo jiné rovněž „slovanská země“. Právě během této války se seznámí rodiče titulního hrdiny a tento je po-čat, jeho život sám o sobě je tedy produktem agrese vůči domovu čtenářů románu. Tragický konec příběhu o lásce Tristrama a Izaldy pak ztrácí část své pochmurnosti, neboť se ukazuje, že s Tristra-movou smrtí končí ohrožení pro domov. Konec vlády krále Marka a trvalost míru je totiž zajištěna vybudováním kláštera zasvěceného Panně Marii, kde jsou oba milenci pohřbeni a král Marek skládá sliby mnicha, odkázav dříve všechny své země mírumilovnému Kurvenalovi. Titulní hrdina druhého románu, Vévody Arnošta, začíná jako úspěšný mladý šlechtic pod ochranou císaře, který se oženil s Arnoštovou ovdovělou matkou. Žárlivost jej však dožene k vraždě a k pokání za ni. To má podobu dobrodružné cesty do Svaté země, kde se nakonec Arnoštovi spolu s družinou lidských monster podaří porazit babylonského krále ohrožujícího místní křesťanské krále. Příběh je vsunut mezi dva divotvorné hroby mocných žen, zesnulé císařovny Diany a svaté Ryngaty střežící Arnoštův hrob, na rozdíl od Tristrama tu však světecká moc neslouží jako prostředek k uzemnění nevhodných či ne-bezpečných sil, ale jako připomínka neustále přítomné moci Boží, k níž se lze vztáhnout v modlitbě a titulní hrdina se během svých cest projevuje především jako velmi výkonný modlitebník. Změny v českých textech ve srovnání s jejich německými předlohami vedou k vyššímu stupni náboženského angažmá, práce s tímto jejich rysem nám pak může lépe objasnit jejich roli v období „podzimu stře-dověku“ a vzedmuté religiozity 15. století. The essay inspired by the Spatial and Religious Turns in contemporary humanities explores the role of space and safety in two Old Czech heroic romances adapted from Middle High German sources, Tristram a Izalda and Vévoda Arnošt. The Tristram story starts with a report about King Mark’s mili-tary campaign against the Slavs. It was during this conflict that Tristram’s parents got to know each other, the hero himself is, therefore, a product of an aggression against the listeners’ or readers’ homeland. The inevitable tragic end of the story looses a part of its grimness, because the public is aware of the connection between Tristram and the war. With Tristram’s death, the danger evapo-rated and the peace seemed to be restored. The benign closure is further secured by a new mo-nastery dedicated to the Virgin Mary, where the graves of Tristram and Izalda lie and where the former king Mark starts a new monastic career. Arnošt began his quest as a successful young nobleman whose widowed mother became a spouse of the Emperor. The jealousy of the Em-peror’s blood kin eventually drove Arnošt to vengeful murder after which he had to leave the country. After many adventures he finally arrived in the Holy Land, where he and his retinue of kobolds, giants and other humanoid creatures decisively defeated the King of Babylon and restored Christian dominance in the area. The story of Arnošt is inserted between two miracle-producing graves of mighty women, Empress Diana and Saint Ryngata, but the presence of a saint in this case did not facilitate the entombment of a difficult situation. Rather, it reminds the Christian reader about the ever available power of prayer and subsequent saintly intervention into this world. From this angle, Arnošt emerged as an especially powerful praying subject thanks to his unshakable de-meanor. Such slight adjustments of the Czech stories in comparison with their German counterpart lead to a palpable ΄sermonisation΄ of the material and can help us better assess the role played by the corpus of Old Czech chivalric poetry, in the milieu of the ΄Waning of the Middle Ages΄and gene-ral unrest of the 15th century.
Klíčová slova:
Old Czech Chivalric Poetry; heroic romances; Tristram a Izalda; religious turn; spatial turn; miracles; Virgin Mary
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Nebeský klid. Role světecké intervence ve staročeské rytířské epice
Studie se inspiruje dvěma současnými obraty v humanitních vědách, obratem k prostoru a obratem k náboženství, a zkoumá roli prostoru a jeho zabezpečení ve dvou staročeských rytířských romá-nech ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze