Idea družstevnictví v počátcích organizovaného dělnického hnutí v rakousko-německo-české perspektivě
Raška, Jakub
2020 - český Klíčová slova: History of labour movement; History of Cooperative Movement; Socialism; Liberalism; Christian Socialism Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Idea družstevnictví v počátcích organizovaného dělnického hnutí v rakousko-německo-české perspektivě

Raška, Jakub
Historický ústav, 2020

The Telč Jesuit Library
Bobková, Kateřina; Kuchařová, Hedvika
2020 - anglický The paper summarised the research abouth library of the Telč College and Tertianship House, examined the funding, the physical space and furnishing of the library, the diff erent means of acquiring books, the library list, as well as the librarians who cared for it. Klíčová slova: Society of Jesus; Telč Jesuit College; libraries; religious orders Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. The Telč Jesuit Library

The paper summarised the research abouth library of the Telč College and Tertianship House, examined the funding, the physical space and furnishing of the library, the diff erent means of acquiring ...

Bobková, Kateřina; Kuchařová, Hedvika
Historický ústav, 2020

PhDr. Stanislava Jonášová-Hájková (22. 9. 1904 –23. 2. 1985)
Hanelová, Věra
2020 - český Klíčová slova: Stanislava Jonášová-Hájková; bibliographers; biography Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. PhDr. Stanislava Jonášová-Hájková (22. 9. 1904 –23. 2. 1985)

Hanelová, Věra
Historický ústav, 2020

Úvod
Horčáková, Václava
2020 - český Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Úvod

Horčáková, Václava
Historický ústav, 2020

Krajina jako fixátor lidské paměti – příklad královéhradeckého bojiště z roku 1866
Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
2020 - český Vztah člověka a krajiny v 19. století bývá obvykle nahlížen prizmatem fundamentálních soudobých fenoménů, tedy v první řadě průmyslové revoluce, budování a zahušťování železniční sítě a urbanizace. Autoři se ve svém příspěvku zaměřují na jinou rovinu, a sice přiblížení toho, jak se krajina proměnila vlivem válečných událostí a vlivem rozvoje dobové paměťové kultury a historismu. Za příklad jim v tom slouží dějiště největší bitvy 19. století na českém území, bojiště z prusko-rakouské války u Hradce Králové (Sadové). Na jeho příkladu pak demonstrují proměnu někdejšího válečného pole ve specifické pietní a sepulkrální lokalitu a následně památkovou oblast, jejíž existence přečkala nejen poryvy 20. století, ale především se stala vlivným fixátorem paměti na válku z roku 1866 nejen v bezprostředním regionu. Přičemž krajina sama, od 19. století vlivem památkové péče zásadněji nezměněná, je podle jejich soudu důležitým faktorem této recepce. The relationship between man and the landscape in the 19th century is usually viewed through the prism of fundamental contemporary phenomena, i. e. primarily the industrial revolution, the construction and densening of the railway network and urbanization. The authors focus on a different level, namely the approach to the question how the landscape has changed due to the events of the war and the development of contemporary memory culture and historicism. An example of this is the scene of the largest battle of the 19th century in the Czech lands, the battlefield of the Prussian-Austrian war near Hradec Králové (Sadová). Using this example, they demonstrate the transformation of the former war field into a specific reverential and sepulchral locality and subsequently a monument area, whose existence survived not only the changes of the 20th century, but above all became an influential fixation of the 1866 war not only in the immediate region. However, according to their judgment, the landscape itself, which has not been fundamentally changed since the 19th century due to the heritage care, is an important factor in this reception. Klíčová slova: Austro-Prussian War of 1866; battlefieds; historical memory; monument care; historical geography; anthropology of the landscape Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Krajina jako fixátor lidské paměti – příklad královéhradeckého bojiště z roku 1866

Vztah člověka a krajiny v 19. století bývá obvykle nahlížen prizmatem fundamentálních soudobých fenoménů, tedy v první řadě průmyslové revoluce, budování a zahušťování železniční sítě a urbanizace. ...

Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
Historický ústav, 2020

Jan Florian Hammerschmidt – klatovský student, který nezapomněl na město svého mládí
Mikulec, Jiří
2020 - český Klíčová slova: Jan Florian Hammerschmidt; historiography; baroque; Catholic clergy Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Jan Florian Hammerschmidt – klatovský student, který nezapomněl na město svého mládí

Mikulec, Jiří
Historický ústav, 2020

Kdybychom na ty padlé zapomněli, je to, jako by zemřeli podruhé. Sepulkrální památky na královéhradeckém bojišti z roku 1866
Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
2019 - český Pomníky z prusko-rakouské války mají ve své drtivé většině pietní rozměr, ani pruská strana nestavěla na bojištích pomníky, hrdě hlásající přemožení nepřítele. I díky této pietní a komemorativní podstatě přežily pomníky z prusko-rakouské války bez zásadní úhony rok 1918 a nebyly cíleně likvidovány ani v období nacistického protektorátu a komunistického Československa. Památky z prusko-rakouské války, tvořící v Čechách, Moravě i ve Slezsku velmi pestrý celek s logickým těžištěm u Hradce Králové, se tak dochovaly dodnes a představují zcela unikátní soubor funerální plastiky a architektury, jehož výjimečnost je tvořena nejen jeho uměleckou, paměťovou a pietní rovinou, ale právě i stavem dochování. Pro historiky jsou pomníky z prusko-rakouské války zajímavým objektem při studiu historické paměti, jejího fungování a působení, neboť pomníky už ze své podstaty slouží přednostně účelu fixace paměti. Monuments of the Austro-Prussian War have in their overwhelming majority memorial dimension. Thanks to their commemorative character, the monuments survived the year of 1918 and were not deliberately destroyed during the Nazi and Communist totalitarianism. Monuments of the Austro-Prussian War in Bohemia, Moravia and Silesia present a heterogeneous group with its Centre in Hradec Králové. Thanks to them a completely unique set of funerary sculpture and architecture is still in existence until these days. Its uniqueness lies not only in its artistic, memorial and revential basis. For historians monuments of the Austro-Prussian War represent an interesting object in their study of historical memory, its function and impact, as memorials were primarily intended to fix a memory. Klíčová slova: sepulchral monuments; battlefield; Hradec Králové; Bohemia; 19th century Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Kdybychom na ty padlé zapomněli, je to, jako by zemřeli podruhé. Sepulkrální památky na královéhradeckém bojišti z roku 1866

Pomníky z prusko-rakouské války mají ve své drtivé většině pietní rozměr, ani pruská strana nestavěla na bojištích pomníky, hrdě hlásající přemožení nepřítele. I díky této pietní a komemorativní ...

Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
Historický ústav, 2019

Kontrolovaný čas: píchací hodiny
Hlavačka, Milan
2019 - český Měření času a jeho praktické aplikace v podobě jízdních, školních či továrních řádů jsou civilizační fenomény zcela prvořadého významu. Pří zkoumání geneze kontrolovaného času narazíme na dva odlišné světy: na tradiční svět hodin, hodinářů a hodinových patentů na jedné straně a na moderní byrokratický a tovární svět na straně druhé, tedy na organizaci práce v uzavřených prostorách mimo domov. Jedná se tedy o zcela nové spojení času a prostoru, které má sociální důsledky. Dějiny píchacích hodin jsou tak nejen technokratickými dějinami, ale také civilizačními a sociálními dějinami, respektive dějinami likvidace civilizačních defektů a odchylek, čímž je míněno především odstranění nedochvilnosti v pracovním procesu. Píchací hodiny se staly prvořadým disciplinačním prostředkem transatlantické společnosti. The measurement of time and its practical applications within transport, school and factory structures are civilizational phenomena of primery importance. When we examine the origins of time control we come up against two different worlds: the traditional world of clocks, clockmakers and clock patents on the one hand and the modern world of bureaucracies and factories on the other hand, i. e. the organisation of work in closed space outside of home. Hence this entails an entirely new associations of time and space with social consequences, so the history of time clocks not only involves the history of technocracy, but also civilizational and social history, as well as the history of the elimitation of defects in civilisation, by which is primarily meant the elimination od unpunctuality in the working proces. Time clock came to be seen as the primary disciplinary device in any transatlantic company. Klíčová slova: time clock; working hours; disciplinary device Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Kontrolovaný čas: píchací hodiny

Měření času a jeho praktické aplikace v podobě jízdních, školních či továrních řádů jsou civilizační fenomény zcela prvořadého významu. Pří zkoumání geneze kontrolovaného času narazíme na dva odlišné ...

Hlavačka, Milan
Historický ústav, 2019

Město v klauzuře aneb Pevnostní kapitola v dějinách Hradce Králové v 19. století
Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
2019 - český Liberalizační politicko-společenská transformace v 60. letech 19. století s sebou přinesla zrod struktur a institucí, které v mnoha případech tvoří rámec občanské společnosti dodnes. V habsburské monarchii a tudíž i v českých zemích se tehdy utvářely společenské vztahy a vazby nejen na státní a národní úrovni, ale i v rámci obecních komunit. V našem příspěvku bychom se rádi na příkladu Hradce Králové zaměřili na omezující, nebo naopak aktivizační rámce, v nichž vznikal sociální komplex měst, která byla současně vojenskými objekty, tj. pevnostmi. Třecí plochy mezi správními kompetencemi vojenské a samosprávné instituce zde získávaly na brizanci zejména v souvislosti s postupným ústupem dominantní role pevnostního velitelství a naopak ziskem sebevědomí městské samosprávy tváří v tvář válečným událostem prusko-rakouského konfliktu. The liberalisation political-social transformation in the 1860s marked the birth of structures and institutions which in many cases form the framework of civil society up to this day. In the Hapsburg monarchy (including the Czech Lands) at that time, social relationships and connections were formed not only on the state and national level, but also within municipal communities. Working with the example of Hradec Králové, the article focusses on the limiting or, on the contrary, activation frameworks that served for the creation of the social complex of towns, which were simultaneously military objects, i.e., fortresses. Friction grew between military authorities and local government institutions primarily in connection with the gradual decline in the dominant role of the fortress command and, in contrast, the rising confidence of the town government face to face with military events in the Austro-Prussian conflict. Klíčová slova: 19th century; Hradec Králové; bastion fortress; urbanism; modernisation; self-government; Austro-Prussian War of 1866 Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Město v klauzuře aneb Pevnostní kapitola v dějinách Hradce Králové v 19. století

Liberalizační politicko-společenská transformace v 60. letech 19. století s sebou přinesla zrod struktur a institucí, které v mnoha případech tvoří rámec občanské společnosti dodnes. V habsburské ...

Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
Historický ústav, 2019

Potenciál historických vodohospodářských objektů pro turismus
Havlíček, M.; Svoboda, J.; Skokanová, H.; Dzuráková, M.; Pavelková, R.; Vyskočil, Aleš
2019 - anglický Historic water management facilities may have various uses in the field of tourism. Some water management facilities can be adapted for purposes of board and/or lodging of visitors, which is a common alternative use of former water mills, sawmills or hammermills (workshops for processing of iron by mechanical hammer). A smaller part of water management facilities serves within tourism as attractive goals for visitors, e.g. expositions in old water mills, hammermills, paper mills, sawmills, stamping mills, hydroelectric power plants, waterworks facilities. In addition to the above examples, the preserved water management structures can also become attractive if they become part of hiking and biking trails. These include aqueducts, remains of navigation canals, old wells, preserved and extinct old weirs and dikes. Some water management objects have cultural and historical significance and are protected as cultural monuments. An evaluation of the potential of historic water management facilities in all aspects of tourism was performed in selected river basins in the Czech Republic. Klíčová slova: water management; cultural heritage; potential of tourism; Czech Republic Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Potenciál historických vodohospodářských objektů pro turismus

Historic water management facilities may have various uses in the field of tourism. Some water management facilities can be adapted for purposes of board and/or lodging of visitors, which is a common ...

Havlíček, M.; Svoboda, J.; Skokanová, H.; Dzuráková, M.; Pavelková, R.; Vyskočil, Aleš
Historický ústav, 2019