Počet nalezených dokumentů: 197
Publikováno od do

Možné periodicity ve výskytu válek v Evropě za posledních 500 let
Střeštík, Jaroslav; Mikulecký, M.
2011 - český
Výskyt válek a jejich zákonitosti jsou stále předmětem práce historiků. V historii se najdou období poměrného klidu, stejně jako období častých válečných konfliktů. Pro kvantitativní přístup byly před časem sestaveny speciální indexy, které jsou stanoveny pro každý rok počínaje 1495 a konče 1975. V této řadě lze najít určité významné periodicity – nejvýznamnější je 55 let, další kolem 131, 78 a 35 let, a několik méně významných. Žádná z nich se však neshoduje s významnými periodami pozorovanými u většiny veličin heliogeofyzikálních, pouze u některých nevýznamných lze najít jistou shodu. Proto také korelace se sluneční aktivitou i s průměrnými ročními teplotami vzduchu je nízká, ne však zanedbatelná. Podobnost je větší pro dlouhodobé změny než pro krátkodobé kolísání. Při dlouhodobém maximu sluneční aktivity a dlouhodobém maximu teplot vzduchu, což nastává obvykle současně, lze očekávat spíše klidnější období. The occurrence of wars and their regularities are always the subject of investigation for historians. During centuries one can find some relatively quiet periods as well as periods of frequent war conflicts. For a quantitative research special indices have been constructed some time ago, which are done for each year starting 1495 till 1975. In this series some significant periodicities can be found. The most significant appears around 55 years, further ones around 131, 78, and 35 years, and also some periods less significant. No one of them corresponds to significant periods occurring in most heliogeophysical quantities; only for some less significant a similarity can be found. Therefore the correlation with solar activity as well as with mean annual air temperatures is low, though not to be neglected. The similarity is higher for long-term variations than for shortterm fluctuation. During the long-term maximum of solar activity and long-term maximum of air temperatures, which occurs usually simultaneously, a quieter period may be expected. Klíčová slova: wars; solar activity; air temperature Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Možné periodicity ve výskytu válek v Evropě za posledních 500 let

Výskyt válek a jejich zákonitosti jsou stále předmětem práce historiků. V historii se najdou období poměrného klidu, stejně jako období častých válečných konfliktů. Pro kvantitativní přístup byly ...

Střeštík, Jaroslav; Mikulecký, M.
Geofyzikální ústav, 2011

A tool for determination finite seismic source parameters via stopping phases method
Kolář, Petr
2011 - anglický
We present a special (interactive) tool for particular processing of seismograms from West Bohemia region. The purpose of the data investigation is to determine the parameter of (simplified) seismic source. There are given basic information about the seismic region, its activity, about the used method and about its particular realization. The developed tool is described including screen shots of the graphical interfaces. Klíčová slova: seismograms; West Bohemia region; data processing Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
A tool for determination finite seismic source parameters via stopping phases method

We present a special (interactive) tool for particular processing of seismograms from West Bohemia region. The purpose of the data investigation is to determine the parameter of (simplified) seismic ...

Kolář, Petr
Geofyzikální ústav, 2011

Změna průměrných teplot vzduchu ve městě a mimo měasto za posledních 65 let
Střeštík, Jaroslav
2011 - český
Klima ve městě se liší od klimatu v nejbližším okolí v mnoha směrech: ve městě bývá vyšší teplota vzduchu, nižší vlhkost vzduchu, mnohem větší je znečištění ovzduší apod. Město je jakýsi ostrov s odlišným životním prostředím. A protože města rostou, tak se všechny zmíněné rozdíly oproti jeho okolí neustále zvyšují. V tomto příspěvku je prezentována změna průměrných ročních, resp. sezonních, teplot vzduchu v centru Prahy (v Klementinu) a na jeho okraji (letiště Ruzyně) za období 1946-2009, zčásti též na letištích Tuřany a Mošnov za období 1951-2009. Průměrné roční teploty vzduchu na všech stanicích během sledovaného období vykazují kromě značného kolísání stálý růst, který je dán globálním oteplením. The climate in the town differs from that in the nearest surroundings in many respects: in the town higher air temperature. lower air humidity, much higher air pollution et. takes place. The town can be considered as an island with a different environment. Due to the increase of towns all mentioned differences between the town and its surroundings increase too. In this contribution the change of mean annual, and seasonal air temperature in the Prgue center (Klementinum) and on its boundary (airport Ruzyně) during 1946-2009, partly on airports Tuřany and Mošnov during 1951-2009, will be presented. Mean air temperatures on all stations display, besides a considerable fluctuation, a stable increase given by the global warming. Klíčová slova: urban climate; global warming; temperature increase Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Změna průměrných teplot vzduchu ve městě a mimo měasto za posledních 65 let

Klima ve městě se liší od klimatu v nejbližším okolí v mnoha směrech: ve městě bývá vyšší teplota vzduchu, nižší vlhkost vzduchu, mnohem větší je znečištění ovzduší apod. Město je jakýsi ostrov s ...

Střeštík, Jaroslav
Geofyzikální ústav, 2011

Vývoj cen pšenice ve Francii a v Německu v letech 1531-1785
Střeštík, Jaroslav; Mikulecký, M.; Mikulecký, L.
2011 - český
Průměrné roční ceny pšenice v Paříži a v Kolíně nad Rýnem v 16. až 18. století jeví značnou vzájemnou podobnost, což lze očekávat vzhledem k malé geografické vzdálenosti. V dlouhodobém měřítku nejprve ceny lineárně rostou, později se růst zpomaluje, a to shodně v obou zemích. Toto je doprovázeno silným krátkodobým kolísáním, které probíhá opět v obou zemích podobně. Ve spektrech těchto časových řad je významný vrchol v periodách kolem 130 a 60 roků a další kolem 35 a 14-15 roků, ten poslední je nápadnější v datech z Francie. Perioda slunečního cyklu (11 let) se zde neprojevuje. Korelace s průměrnými ročními teplotami vzduchu a ročními Wolfovými čísly sluneční aktivity je záporná, ale jen málo nad hranicí významnosti (v rozmezí -0,14 až -0,22). V dlouhodobé změně se takto odráží dlouhodobé změny průměrné roční teploty vzduchu a sluneční aktivity, shodně pro obě země. Po odečtení parabolického trendu se tyto korelace sníží, zato vyniknou korelace s průměrnými srážkovými úhrny, které jsou kladné (do 0,18). Všechny korelace jsou v Německu o něco vyšší než ve Francii. Mean annual wheat prices in Paris and in Cologne during the 16th – 18th century display a considerable similarity, which may be expected due to the small geographical distance. In the long-term scale the prices increase, later the increase becomes slower, and this course is similar in both countries. This variation is supplemented by short-time fluctuations, again similar in both countries. In the spectra of these time series a significant peak appears in the periods near 130 and 60 years, further ones near 35 and between 14-15 years, the latter being more apparent in data from Paris. The period of solar cycle (11 years) is not significant here. Correlation with mean annual air temperatures and mean annual sunspot numbers is negative, but only a little above the limit of significance (it moves between 0.14 and 0.22). In the long-term change long-term variations of mean annual air temperatures and solar activity, valid for both countries, reflect themselves. After subtraction of the parabolic trend these correlations become lower, on the other hand, correlations with precipitation totals are more distinct. All correlations are a little higher in Germany than in France. Klíčová slova: wheat prices; air temperature; solar activity Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vývoj cen pšenice ve Francii a v Německu v letech 1531-1785

Průměrné roční ceny pšenice v Paříži a v Kolíně nad Rýnem v 16. až 18. století jeví značnou vzájemnou podobnost, což lze očekávat vzhledem k malé geografické vzdálenosti. V dlouhodobém měřítku ...

Střeštík, Jaroslav; Mikulecký, M.; Mikulecký, L.
Geofyzikální ústav, 2011

Četnost světových teroristických útoků od konce šedesátých let
Střeštík, Jaroslav; Grigoryev, P.; Mikulecký, M.
2010 - český
Byla provedena analýza četností teroristických útoků v osmi oblastech světa (Afrika, východní Evropa, Střední východ a Perský záliv, Severní Amerika, Střední a Jižní Amerika, Jihovýchodní Asie a Oceánie, Jižní Asie a západní Evropa),rovněž pro jejich součet a toto vše porováno se slunečními a geomagnetickými charakteristikami. Existuje dobrá korelace mezi četností teroristických útoků v různých oblastech. Je také významná vazba mezi teroristickými útoky na straně jedné a některými heliogeofyzikálními faktory na straně druhé. Všechny vazby jsou různé v různých regionech a pro různé vnější faktory. Nicméně mnoho z nich je významných. Regresní vztah s faktory popisujícími geomagnetickou aktivitu je o neco vyšší než s faktory sluneční aktivity. The analysis was performed on the eight geopolitical areas (Africa, Eastern Europe, Middle East and Persian Gulf, North America, Central and South America, South-East Asia and Oceania, South Asia, and Western Europe), on their sum and on the solar and geomagnetic variables. There is a good correlation between frequencies of terroristic attacks in different regions. There is also a strong connection between terroristic attacks on one side and some heliogeophysical factors on the other side. All connections are different for different regions and external factors, respectively. Nevertheless, most of them are significant. The relationship to factors describing geomagnetic activity is a little higher than that for factors of solar activity. Klíčová slova: heliogeophysical factors; geomagnetic activity; solar activity; terroristic attacks Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Četnost světových teroristických útoků od konce šedesátých let

Byla provedena analýza četností teroristických útoků v osmi oblastech světa (Afrika, východní Evropa, Střední východ a Perský záliv, Severní Amerika, Střední a Jižní Amerika, Jihovýchodní Asie a ...

Střeštík, Jaroslav; Grigoryev, P.; Mikulecký, M.
Geofyzikální ústav, 2010

Změna srážkových úhrnů a průtoků vody v řekách v průběhu 20. století
Střeštík, Jaroslav
2010 - český
Zatímco průměrné teploty vzduchu během 20. století rostly, i když doprovázeny značným kolísáním, a rostou i nadále, průměrné srážkové úhrny v Praze stejně jako v celých Čechách ve stejném období klesají. Současně klesají střední průtoky vody ve Vltavě v Praze a v Labi v Děčíně. Tento pokles je o něco méně výrazný než pokles srážkových úhrnů. To znamená, že podíl vody z atmosférických srážek, která z našeho území odtéká, mírně roste a tedy relativně menší podíl zde zůstává. Tento trend je výraznější v létě než v jiných obdobích. Rostoucí podíl vody, která z našeho území odtéká, je dán klesající schopností půdy zadržovat vodu. Whereas mean air temperatures have increased during the 20th century, though supplemented by considerable fluctuations, and increase further, mean precipitation totals in Prague as well as in the whole Bohemia during the same period slightly decrease. At the same time also mean annual flows in Vltava in Prague and in Labe in Děčín decrease. This decrease is a little less rapid than the decrease of precipitation totals. This fact means that the part of water from atmospheric precipitation which flows way from our territory slowly increases and relatively smaller part remains. This trend appears in summer more than in other seasons. The increasing portion of water which flows away from our territory is caused by the decreasing ability of soil to absorb the water. Klíčová slova: precipitation totals; water flows; long-term change Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Změna srážkových úhrnů a průtoků vody v řekách v průběhu 20. století

Zatímco průměrné teploty vzduchu během 20. století rostly, i když doprovázeny značným kolísáním, a rostou i nadále, průměrné srážkové úhrny v Praze stejně jako v celých Čechách ve stejném období ...

Střeštík, Jaroslav
Geofyzikální ústav, 2010

Vliv silných geomagnetických bouří na atmosférickou cirkulaci v zimní severní hemisféře
Bochníček, Josef; Davídkovová, Hana; Hejda, Pavel; Huth, Radan
2010 - český
Cílem předložené práce je vyšetřit vliv isolovaných silných geomagnetických bouří na atmosférickou cirkulaci v zimní severní hemisféře. Za tímto účelem byla analyzována tlaková pole v rozmezí SLP až 20 hPa v zimních měsících let 1955-2003. Získané výsledky naznačují, že dopad geomagnetických bouří na procesy v dolní atmosféře je modulován sluneční aktivitou, fází kvazibienální oscilace a vnitřními atmosférickými procesy, jakými například jsou stratosférická oteplení nebo výskyt blokujícího útvaru nad britskými ostrovy. The aim of this paper is to investigate the effects of isolated strong geomagnetic storms on the atmospheric circulation in the winter Northern Hemisphere. For this purpose pressure fields between the SLP and 20 hPa level were analyzed in winter months of 1955-2003. The obtained results indicate that the impact of geomagnetic storms is modulated by solar activity, phase of quasibiennial oscillation and by some inherent atmospheric processes such as the appearance of blocks over British Isles. Klíčová slova: solar forcing; geomagnetic storms; atmospheric circulation Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vliv silných geomagnetických bouří na atmosférickou cirkulaci v zimní severní hemisféře

Cílem předložené práce je vyšetřit vliv isolovaných silných geomagnetických bouří na atmosférickou cirkulaci v zimní severní hemisféře. Za tímto účelem byla analyzována tlaková pole v rozmezí SLP až ...

Bochníček, Josef; Davídkovová, Hana; Hejda, Pavel; Huth, Radan
Geofyzikální ústav, 2010

Salmonelóza a některé meteorologické, solární a geomagnetické ukazatele
Střeštík, Jaroslav; Mikulecký Jr., M.; Mikulecký, M.
2010 - český
Salmonelóza je u nás časté onemocnění, a proto je třeba zkoumat, jaké faktory přispívají ke zvýšení jeho výskytu. Dříve byl zkoumán vliv slapového zrychlení a nalezena semilunární variace. Vliv heliogeofyzikálních faktorů dosud zkoumán nebyl, třebaže laboratorní studie jistý vliv prokazují. V tomto příspěvku byly použity denní počty přijatých pacientů na kliniku infektologie LFUK v Bratislavě za roky 2005-2006. Výskyt salmonelózy je v létě podstatně větší než v zimě, přičemž maximum výskytu se opožďuje za meximem teplot vzduchu více nž o měsíc. K vyššímu výskytu salmonelózy také mírně přispívá vyšší geomagnetická aktivita, jejíž vliv je významnější než vliv aktivity sluneční. Salmonellosis is a common infection in our country and therefore it is necessary to investigate which factors contribute to the increase of its incidence. The influence of tidal acceleration has been investigated earlier and some semilunar variations have been found. The influence of heliogeophysical factors was not investigated though laboratory studies proved some connections. In this contribution daily numbers of hospital admissions at the Infectology Clinic in Bratislava from 2005-2006 have been used. The incidence of salmonellosis is considerably higher in summer than in winter, the maximum of incidence appears after the maximum of air temperature with a time shift more than one month. The higher geomagnetic activity contributes to higher incidence of salmonellosis too. Its influence is more significant than that of solar activity. Klíčová slova: heliogeophysical factors; geomagnetic activity; solar activity; salmonellosis Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Salmonelóza a některé meteorologické, solární a geomagnetické ukazatele

Salmonelóza je u nás časté onemocnění, a proto je třeba zkoumat, jaké faktory přispívají ke zvýšení jeho výskytu. Dříve byl zkoumán vliv slapového zrychlení a nalezena semilunární variace. Vliv ...

Střeštík, Jaroslav; Mikulecký Jr., M.; Mikulecký, M.
Geofyzikální ústav, 2010

Historie magnetických měření v Čechách a dlouhodobé změny složek geomagnetického pole
Střeštík, Jaroslav
2010 - český
Soustavné měření složeki zemského magnetického pole bylo zahájeno v pražském Klementinu v roce 1830 jakožto první na evropském kontinentě, a skončilo v roce 1926. Současné české geomagnetické observatoře pokrývají období od r. 1952. Spolu s daty ze stanice Niemegk od r. 1890 lze všechny hodnoty přepočítat tak, aby vznikla souvislá řada pozorování 1830-2007. Magnetická deklinace v celém období stále roste, rychlost růstu však pravidelně kolísá s periodou kolem 74 let. Poslední minimum bylo pozorováno v r. 1910, maximum 1947. Také intenzita pole v horizontální složce pravidelně kolísá s velmi blízkou periodou a s maximy a minimy přibližně ve stejných letech jako růst deklinace. Regular measurement of components of the Earth's magnetic field started in Klementinum in Prague in 1830 as the first on the European continent, and finished in 1926. Contemporary Czech geomagnetic observatories cover the period since 1952 till now. Together with the data from Niemegk it is possible to convert all values so that a coherent series 1830-2007 can be prepared. Magnetic declination increases during the whole period, the speed of the increase regularly varies with the period of about 74 years. The last minimum was observed in 1910, maximum in 1947. The intensity of the field in the horizontal component varies too with nearly the same period and nearly the same positions of maxima and minima. Klíčová slova: magnetic measurements; geomagnetic field; Bohemia Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Historie magnetických měření v Čechách a dlouhodobé změny složek geomagnetického pole

Soustavné měření složeki zemského magnetického pole bylo zahájeno v pražském Klementinu v roce 1830 jakožto první na evropském kontinentě, a skončilo v roce 1926. Současné české geomagnetické ...

Střeštík, Jaroslav
Geofyzikální ústav, 2010

Analýza růstu globální teploty
Střeštík, Jaroslav
2009 - český
Globální teplota vzduchu vzrostla za posledních 150 let o 0,8°C. Tento růst dá nejlépe aproximovat polynomem třetího řádu. Přibližně totéž platí o koncentraci CO2 a dalších skleníkotvorných plynů v ovzduší.Vzrůst globální teploty je doprovázen značným kolísáním, v němž lze najít období, kdy je vzrůst teploty vzduchu rychlejší, a jiná období, kdy docházi k určité stagnaci či dokonce k poklesu. Po odečtení dlouhodobého trendu od pozorovaného průběhu teploty vzduchu vynikne sinusový průběh. Spektrální analýzou se určí převládající sinusová vlna s periodou 62 let s maximy v letech 1878, 1940 a 2002, doprovázená podružnou vlnou s periodou 20,7 let. Spojením těchto vln s výše zmíněným polynomem dostaneme křivku, která poměrně přesně vystihuje průběh globální teploty vzduchu za celé období 1850-2008. Global air temperature increased during the last 150 years approximately by 0.8°C. This increase can be approximated by a polynomial of third order. Nearly the same is valid for the CO2 and other greenhouse gases concentration in the atmosphere. The increase of global temperature is supplemented by considerable fluctuations, where periods with a quicker increase and periods with a slow increase or stagnation can be found. Subtracting the long-term trend from the observed temperature course the sinusoidal variation appears more apparent. Spectral analysis discovers a dominant sine wave with the period of 62 years with maxima in 1878, 1940, and 2002, supplemented by a subsidiary wave with the period of 20.7 years. Combination of these waves with above mentioned polynomial a curve is obtained, which sufficiently well fits into the observed course of global temperature during the whole period 1850-2008. Klíčová slova: global warming; global temperatures; periodical variations Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Analýza růstu globální teploty

Globální teplota vzduchu vzrostla za posledních 150 let o 0,8°C. Tento růst dá nejlépe aproximovat polynomem třetího řádu. Přibližně totéž platí o koncentraci CO2 a dalších skleníkotvorných plynů v ...

Střeštík, Jaroslav
Geofyzikální ústav, 2009

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze