Homonymie, nebo sémantická diferenciace?
Janyšková, Ilona
2020 - český Článek řeší otázku, zda české chytat ,uchopovat, brát’ a ruské nářeční chitát’ ,kývat, viklat, houpat, kolébat’ vznikly sémantickou diferenciací ze společného praslovanského základu, či zda se jedná o geneticky nepříbuzná homonyma. The article deals with the question of whether Czech chytat ,to catch, grabe, také’ and Russian dialectal chitát’ ,to swing, wobble, waddle’ originated from a common Proto-Slavonic base by semantic differentiation, or whether they are genetically unrelated homonyms. Klíčová slova: lexical parallels; homonymy; Czech; Russian; etymology Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Homonymie, nebo sémantická diferenciace?

Článek řeší otázku, zda české chytat ,uchopovat, brát’ a ruské nářeční chitát’ ,kývat, viklat, houpat, kolébat’ vznikly sémantickou diferenciací ze společného praslovanského základu, či zda se jedná o ...

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2020

Jacobus Palladius, učitel, básník a historik klatovské koleje
Bobková, Kateřina
2020 - český Klíčová slova: Jacobus Palladius; Jesuits; neo-Latin poetry; Klatovy Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Jacobus Palladius, učitel, básník a historik klatovské koleje

Bobková, Kateřina
Historický ústav, 2020

Don Martin Hoeff Huerta, klatovský dobrodinec se špatnou pověstí
Čornejová, Ivana
2020 - český Žoldnéř, který dobyl během tažení třicetileté války nejen slávu na polích válečných, ale získal i značný majetek, na jehož využití mu však nebyl vyměřen dlouhý čas. Stal se držitelem statků v jižních a jihozápadních Čechách, ale dle všeho si úctu poddaných nevydobyl, jak svědčí aspoň dochované pověsti. Byl také štědrým mecenášem katolické církve. Byly jeho odkazy pro církev výrazem pokání a touhy po odčinění špatných skutků? Free-lance soldier who gained fame in the battles of the Thirty–Year’s War, but also substantial possessions, which he could not use for long. He became holder of some estates in South Bohemia,but was not honoured by his vassalry, as the preserved tales show. He was also a generous benefactor of the Catholic Church. Was his legacy to the Church an expression of penitence and desire to undo his bad deeds? Klíčová slova: Martin Hoeff Huerta; Thirty Year’s War; jesuit college of Klatovy; bad reputation Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Don Martin Hoeff Huerta, klatovský dobrodinec se špatnou pověstí

Žoldnéř, který dobyl během tažení třicetileté války nejen slávu na polích válečných, ale získal i značný majetek, na jehož využití mu však nebyl vyměřen dlouhý čas. Stal se držitelem statků v jižních ...

Čornejová, Ivana
Historický ústav, 2020

Úvod
Maršálek, Zdenko; Neminář, Jiří
2020 - český Úvodní kapitola knihy představuje historii výzkumu fenoménu nucené služby obyvatel okupovaných zemí v německé branné moci. Grantový projekt, jehož výstupem je kniha, je pokračováním a prohloubením tohoto výzkumu. Důraz je kladen na mezinárodní spolupráci a na přeshraniční a transnacionální perspektivy. The introductory chapter of the book presents the history of research into the phenomenon of forced service to the inhabitants of the occupied countries in the German armed forces. The grant project, the output of which is the presented book, is a continuation and deepening of this research. Emphasis is placed on international cooperation and on cross-border and transnational perspectives. Klíčová slova: prisoners-of-war; Second World War; armies-in-exile Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Úvod

Úvodní kapitola knihy představuje historii výzkumu fenoménu nucené služby obyvatel okupovaných zemí v německé branné moci. Grantový projekt, jehož výstupem je kniha, je pokračováním a prohloubením ...

Maršálek, Zdenko; Neminář, Jiří
Ústav pro soudobé dějiny, 2020

Guillaume de Machaut na knížecím dvoře: funkce autora
Fantysová Matějková, Jana
2020 - český Středověký autor se vymyká jak modernímu pojetí autora, tak i pojetí strukturalistickému zejména proto, že je zakotven ve zcela odlišné historické realitě: charakter středověkého textu, používání psaného záznamu, ani způsob šíření díla neodpovídají tomu, co dnes považujeme za literaturu, a ani pojem či status autora se s moderní představou příliš nepřekrývá. Počátky moderního autorství lze ale sledovat již ve středověku, zejména definujeme-li autora ve vztahu k textu, dílu a čtenáři, a to jednak statusem autora, který mu přiznali čtenáři a jednak subjektivitou, tj. vědomím sebe sama jako tvůrce. Na příkladu básníka a hudebního skladatele Guillauma de Machaut popisuje tato studie jak řadu fenoménů typických pro středověk, kdy dominovala orální performance, objednávka mecenáše a kdy byla umělecká tvorba plně integrována do běžného života, tak i zrození subjektivity autora, která se utváří ve vztahu k mecenáši a je důsledkem reflexe vlastní sociální role v dvorském prostředí. The medieval author eludes both the modern concept of the author and the structuralist concept, because he belongs to a different historical reality: the character of a medieval text, the use of a written record and the way in which a work was disseminated do not correspond to what we consider literature today, and neither the concept of the author nor his status coincide with the modern notion. The origins of modern authorship can be traced as early as the Middle Ages, if we define the author in relation to the text, work and reader, in terms of the status granted to an author by his readers, and also in terms of his subjectivity. Taking as its example the poet and composer Guillaume de Machaut, this paper describes a number of phenomena typical of the Middle Ages, when oral performances and commissions by patrons dominated. It also describes the genesis of the author’s subjectivity, which was formed in relation to his patron and reflects Machaut´s social role. Klíčová slova: Guillaume de Machaut; medieval patronage; courtly literature Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Guillaume de Machaut na knížecím dvoře: funkce autora

Středověký autor se vymyká jak modernímu pojetí autora, tak i pojetí strukturalistickému zejména proto, že je zakotven ve zcela odlišné historické realitě: charakter středověkého textu, používání ...

Fantysová Matějková, Jana
Masarykův ústav a Archiv, 2020

Po stopách českovídeňských evangelíků augsburského a helvétského vyznání v „dlouhém 19. století“
Velek, Viktor
2020 - český Klíčová slova: Viennese Czechs; religion; 19th century Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Po stopách českovídeňských evangelíků augsburského a helvétského vyznání v „dlouhém 19. století“

Velek, Viktor
Masarykův ústav a Archiv, 2020

A co když jsme to my? Velké příběhy evropské kultury a možnosti jejich aktualizace
Jaluška, Matouš
2020 - český Přednáška v rámci Konference pro učitele českého jazyka pořádané nakladatelstvím Fraus. Lecture at the Conference for Czech Language Teachers organized by Fraus. Klíčová slova: literary canon; education; comparative literature Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. A co když jsme to my? Velké příběhy evropské kultury a možnosti jejich aktualizace

Přednáška v rámci Konference pro učitele českého jazyka pořádané nakladatelstvím Fraus.

Jaluška, Matouš
Ústav pro českou literaturu, 2020

Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století
Šidák, Pavel
2020 - český Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako žánr, jde zejména o hledání funkčního místa pohádky a též jejího žánrového tvaru. Ve druhé polovině století pak jde o pojme „modus“, jímž pohádka ovlivňuje tzv. vysokou literaturu, a o jeho narativní strategie. The essay describes the appropriation of the folk fairytale in Czech artistic literature. The related phenomena and problems are also discussed. In the first half of the 19th century, when the fairytale was appropriated as a genre, this was mainly about finding a functional spot for the fairytale and its genre form. In the second half of the century, it was about the term “modus”, which the fairytale used to influence so-called high literature and its narrative strategy. Klíčová slova: appropriation; folk fairytale; narrative strategy Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století

Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako ...

Šidák, Pavel
Ústav pro českou literaturu, 2020

Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Uhlíková, Lucie
2020 - český Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé světové válce a navazuje také na vývoj v meziválečném Československu i na starší activity. Postupně vznikl nový jevištní i hudební žánr reprezentovanými výraznými osobnostmi, které se stávaly vzory pro způsob práce s folklorním materiálem. Ten souvisel především s kulturou venkova, jeho novým životním prostorem se však stalo zejména město. Aktivity folklorních souborů přispěly k tomu, že lidové tradice se ve druhé polovině 20. století staly nejen prostorem pro uměleckou seberealizaci, ale také důležitým sociokulturním kapitálem na úrovni lokální i regionální. The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture; however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels. Klíčová slova: folklore movement in Czechoslovakia; Folk ensemble; folklore on stage; culture and politics; tradition as political capital Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století

Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé ...

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2020

Využití Knihovědné bibliografie pro studium regionální knižní kultury
Jelínková, Andrea
2020 - český Příspěvek představuje knihovědnou bibliografii, oborovou databázi odborné literatury k dějinám knižní kultury v Českých zemích do poloviny 19. století. Knihovědná bibliografie je jedním z důležitých podpůrných informačních zdrojů, které se vztahují nejen k bohemikální knižní kultuře jako celku, ale i k jednotlivým regionům nebo lokalitám. Jako pomocná databáze je Knihovědná bibliografie integrována do portálu Knihoveda.cz, který obsahuje primární data i nové výzkumné nástroje k výzkumu české knižní kultury do roku 1800. The paper draws attention to the Bibliological Bibliography, automated database of literature on the history of book culture in the Czech Lands to around 1850. Bibliological Bibliography is one of important sources related to the Czech book culture in general and also to particular places (regions, areas, towns). Bibliological Biblography has recently been integrated as a supplementary database into the www.knihoveda.cz portal which contains primary data together with new tools for research into the Czech book culture. Klíčová slova: bibliographical databases; Bibliological Bibliography; regional bibliography Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Využití Knihovědné bibliografie pro studium regionální knižní kultury

Příspěvek představuje knihovědnou bibliografii, oborovou databázi odborné literatury k dějinám knižní kultury v Českých zemích do poloviny 19. století. Knihovědná bibliografie je jedním z důležitých ...

Jelínková, Andrea
Knihovna AV ČR, 2020