Ano (90)
Počet nalezených dokumentů:
90
Publikováno od
do
Anomální výskyty arsenu v přírodních vodách České republiky
Rodovská, Zuzana; Drahota, Petr; Redlich, Aleš
2012 - český
This bachelor thesis reviews the data on the distribution of arsenic in surface and underground natural waters of the Czech Republic. In addition the thesis focuses on the occurrence of anomalous arsenic concentrations and tries to detect sources of arsenic contamination. Results of the thesis suggest high quality of the surface and groundwater in the Czech Republic with respect to arsenic. Its anomalous concentrations in the natural waters in Czech Republic have been rarely documented only in areas with strong anthropogenic impact and in areas affected by historical mining operations. Keywords: Arsenic, toxicity, contamination, surface water, groundwater, Czech Republic Bakalářská práce je rešerší, která se zaměřuje na distribuci arsenu v povrchových i podzemních přírodních vodách České republiky a zejména na výskyt jeho anomálních koncentrací v těchto prostředích včetně odhalení zdrojů kontaminace. Z výsledků práce vyplývá, že kvalita povrchových a podzemních vod v České republice, s ohledem na koncentraci arsenu, je celkově na dobré úrovni, v porovnání s kvalitou vod ve světě. Anomální koncentrace arsenu v přírodních vodách ČR (> 50 µg/l) byly dokumentovány jen vzácně v oblastech se zvýšenou antropogenní činností či oblastech postižených historickou důlní činností. Klíčová slova: Arsen, toxicita, kontaminace, povrchové vody, podzemní vody, Česká republika
Klíčová slova:
Arsen; toxicita; kontaminace; povrchové vody; podzemní vody; Česká republika; Arsenic; toxicity; contamination; surface water; groundwater; Czech Republic
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Anomální výskyty arsenu v přírodních vodách České republiky
Bakalářská práce je rešerší, která se zaměřuje na distribuci arsenu v povrchových i podzemních přírodních vodách České republiky a zejména na výskyt jeho anomálních koncentrací v těchto ...
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Samšuková, Eva; Benešová, Libuše; Křenková, Marcela
2010 - český
A landfill leachate is a chemical solution generated in the waste materials that are dumped in a landfill. According to the increasing amount of waste produced worldwide the risk that leachate water gets out of a landfill and contaminates with contained pollutants surrounding environment, e.g. nearby surface water, rises. The aim of this thesis is to evaluate the effect that leachates have to surface water in the Czech Republic. The research was built on primary data that had been obtained in several landfills in the Czech Republic. Important sources were also obtained through the secondary literature. Possible influence of leachates is also outlined by chemical calculating illustrating a hypothetical situation of leaking landfill water to a stream. My research showed that the impact of landfill water on surface water presents a great risk. It can occur during ordinary operations of the landfill operations - due to instable technical installation or due to dumping waste with a different extract conditions, but also as a consequence of extraordinary situations (e. g. storms). Surface water is mostly polluted with heavy metals, chlorides or nitrogen in variety of its forms. High concentration of organic matters is also detected by COD and BOD indicators. Exceeding legal limits threatens the whole surface... Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku skládkových vod z tělesa skládky do okolí a kontaminace životního prostředí, potažmo povrchových vod, polutanty, které se ve skládkových vodách vyskytují. Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení vlivu, který mají skládkové vody na povrchové toky v České republice. Hodnocení proběhlo hlavně interpretací dokumentace získané z několika skládek v České republice, ale také pomocí sekundární literatury. Možné ovlivnění povrchových toků je taktéž nastíněno pomocí chemických výpočtů, které mají ilustrovat hypotetickou situaci, která by nastala v případě průniku kontaminovaných skládkových výluhů do povrchových toků. Z provedeného průzkumu a jeho výsledků je patrno, že vliv skládkových vod na povrchové toky je velkým rizikem, které hrozí jak za běžných provozních podmínek skládky - při nedostačujícím technickém zabezpečení či ukládání odpadu nevyhovujícího daným výluhovým limitům, tak také při mimořádných událostech jako jsou zvýšené srážkové úhrny. Dochází především ke kontaminaci těžkými kovy, chloridy či dusíkem v různých formách jeho výskytu. Markantní také bývá organické znečištění, které se projevuje zvýšenými hodnotami...
Klíčová slova:
skládka; odpad; výluh; průsaková voda; povrchová voda; kontaminace; landfill; waste; leachate; leachate water; surface water; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku ...
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Samšuková, Eva; Benešová, Libuše; Křenková, Marcela
2010 - český
A landfill leachate is a chemical solution generated in the waste materials that are dumped in a landfill. According to the increasing amount of waste produced worldwide the risk that leachate water gets out of a landfill and contaminates with contained pollutants surrounding environment, e.g. nearby surface water, rises. The aim of this thesis is to evaluate the effect that leachates have to surface water in the Czech Republic. The research was built on primary data that had been obtained in several landfills in the Czech Republic. Important sources were also obtained through the secondary literature. Possible influence of leachates is also outlined by chemical calculating illustrating a hypothetical situation of leaking landfill water to a stream. My research showed that the impact of landfill water on surface water presents a great risk. It can occur during ordinary operations of the landfill operations - due to instable technical installation or due to dumping waste with a different extract conditions, but also as a consequence of extraordinary situations (e. g. storms). Surface water is mostly polluted with heavy metals, chlorides or nitrogen in variety of its forms. High concentration of organic matters is also detected by COD and BOD indicators. Exceeding legal limits threatens the whole surface... Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku skládkových vod z tělesa skládky do okolí a kontaminace životního prostředí, potažmo povrchových vod, polutanty, které se ve skládkových vodách vyskytují. Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení vlivu, který mají skládkové vody na povrchové toky v České republice. Hodnocení proběhlo hlavně interpretací dokumentace získané z několika skládek v České republice, ale také pomocí sekundární literatury. Možné ovlivnění povrchových toků je taktéž nastíněno pomocí chemických výpočtů, které mají ilustrovat hypotetickou situaci, která by nastala v případě průniku kontaminovaných skládkových výluhů do povrchových toků. Z provedeného průzkumu a jeho výsledků je patrno, že vliv skládkových vod na povrchové toky je velkým rizikem, které hrozí jak za běžných provozních podmínek skládky - při nedostačujícím technickém zabezpečení či ukládání odpadu nevyhovujícího daným výluhovým limitům, tak také při mimořádných událostech jako jsou zvýšené srážkové úhrny. Dochází především ke kontaminaci těžkými kovy, chloridy či dusíkem v různých formách jeho výskytu. Markantní také bývá organické znečištění, které se projevuje zvýšenými hodnotami...
Klíčová slova:
skládka; odpad; výluh; průsaková voda; povrchová voda; kontaminace; landfill; waste; leachate; leachate water; surface water; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku ...
Skladování a využití chemických látek v zemědělství ve vztahu k životnímu prostředí
NEKOLNÝ, Tomáš
2017 - český
Tato práce se věnuje chemickým látkám a směsím, které jsou při zemědělské činnosti využívány. Zejména se jedná o skladování a používání těchto látek ve vztahu k životnímu prostředí. Některé látky, které jsou v zemědělství využívány, mají různé nebezpečné vlastnosti. Při nesprávné manipulaci nebo při jejich nesprávném způsobu skladování mohou způsobit významné škody na životním prostředí, zejména pak kontaminaci vody a půdy a poškození dalších složek životního prostředí. Cílem práce je identifikovat tyto látky z hlediska jejich možného vlivu na životní prostředí a navrhnout optimální způsob jejich skladování a zacházení s nimi v zemědělském podniku. This work deals with chemical substances and mixtures used in agricultural activities. In particular, it concerns the storage and use of these substances in relation to the environment. Some substances used in agriculture have different hazardous properties. Incorrect handling or incorrect storage may cause significant damage to the environment, particularly water and soil contamination and damage to other environmental compartments. The aim of the work is to identify these substances in terms of their potential impact on the environment and to propose an optimal way of their storage and handling on the farm.
Klíčová slova:
chemické látky; zemědělství; životní prostředí; kontaminace; chemicals; agriculture; environment; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Skladování a využití chemických látek v zemědělství ve vztahu k životnímu prostředí
nebezpečné vlastnosti. Při nesprávné manipulaci nebo při jejich nesprávném způsobu skladování mohou způsobit významné škody na životním prostředí, zejména pak kontaminaci vody a ...
Těkavé organické látky v pitné vodě
Lušovjanová, Eva; Dvořáčková, Marie; Houser, Josef
2014 - český
Hlavním cílem práce bylo stanovení koncentrace vybraných těkavých organických látek ve vzorcích pitné vody a porovnání získaných dat s limitními hodnotami určenými legislativou. Ve všech odebraných vodách byl sledován vznik trihalogenmethanů (THM) a u vybraných podzemních zdrojů pitných vod i kontaminace tetrachlorethenem (PCE). Trihalogenmethany jsou jedním z ukazatelů kvality pitné vody, proto byly analyzované vzorky posuzovány s ohledem na zdroje vody, ze kterých byly upravovány na vodu pitnou a podle způsobu hygienického zabezpečení. Posuzován byl také vliv vzdálenosti odběrového místa od úpravny vody na koncentraci THM.
Klíčová slova:
jakost pitné vody; trihalogenmethany; tetrachlorethen; huminové látky; drinking water quality; trihalomethane; humic substances
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UTB.
Těkavé organické látky v pitné vodě
) a u vybraných podzemních zdrojů pitných vod i kontaminace tetrachlorethenem (PCE). Trihalogenmethany jsou jedním z ukazatelů kvality pitné vody, proto byly analyzované ...
Rezidua léčiv v životním prostředí
Kvíčalová, Michala; Pouzar, Miloslav
2011 - český
V práci je shrnuta problematika kontaminace životního prostředí léčivy. Práce se zabývá možnou kontaminací zejména vodního a půdního ekosystému. Je zde provedeno porov-nání znečištění životního prostředí reziduí léčiv v České republice se znečištěním v Evropě a Severní Americe.
Klíčová slova:
kontaminace vody léčivy; kontaminace půdy; kontaminace životního prostředí; léčiva; koncept PEC; koncept MOA; bioakumulace léčiv; contamination of drugs waters; contamination of soil; environmental contaminati-on; drugs; concept PEC; concept MOA; bioaccumulation drugs
Plné texty jsou dostupné v knihovně UPCE.
Rezidua léčiv v životním prostředí
V práci je shrnuta problematika kontaminace životního prostředí léčivy. Práce se zabývá možnou kontaminací zejména vodního a půdního ekosystému. Je zde provedeno porov-nání ...
Screeningové metody detekce a stanovení mikroorganismů v potravinách a ve vodě
Cacková, Lucie; Vytřasová, Jarmila
2009 - český
Byla vypracována literární rešerše se zaměřením na rychlé metody sledování kontaminace potravin a vody. Byly vyhledány rychlé metody detekce a stanovení MO, které se využívají v potravinářských provozech ke kontrole hygieny, sanitace prostředí a pro kontrolu kvality vody. V závěru byly tyto metody porovnány podle účelu, časové náročnosti a zhodnoceny jejich výhody a nevýhody.
Klíčová slova:
kontrola hygieny; Petrifilm; Hygicult; detekce mikroorganismů; sanitace; control of hygiene; Petrifim; Hygicult; detection of microorganisms; sanitation
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Screeningové metody detekce a stanovení mikroorganismů v potravinách a ve vodě
Byla vypracována literární rešerše se zaměřením na rychlé metody sledování kontaminace potravin a vody. Byly vyhledány rychlé metody detekce a stanovení MO, které se využívají v ...
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena; Malíček, Jiří; Frouz, Jan
2018 - český
In past, the Czech Republic was one of the most important areas for mineral resources mining. In the period after the Second World War, the country was a very important conqueror of the uranium ore, thanks to a massive production of nuclear energy and nuclear weapons. However, in the 1980s, the interest in uranium declined and in the 1990s almost all of the uranium mines in the country were closed. Rožná was the last place of uranium mining, but it was closed in 2017. Nowadays, there are reclamation works in these mining places. Planning of a reclamation for is not always simply. It is necessary to think about the account of the method of extraction, which was used in the territory, the subsoil, distance from dwellings, underground water, fauna and flora of the surrounding nature etc. The land reclamations are often done in the wrong way and therefore, the extraordinary potential of the landscape is not exploited. People have a strong tendency to interfere this landscape, for example by supplying nutrients for creating of an intensive agricultural landscape. They often do not realize that the mining caused a change of abiotic conditions. The newly created habitats are often inhabited by rare and endangered organisms, living in early succession stages and missing in the surrounding landscape.... Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
Klíčová slova:
biodiverzita; ekologická obnova; haldy; kontaminace; biodiversity; ecological restoration; heaps; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů ...
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena; Malíček, Jiří; Frouz, Jan
2018 - český
In past, the Czech Republic was one of the most important areas for mineral resources mining. In the period after the Second World War, the country was a very important conqueror of the uranium ore, thanks to a massive production of nuclear energy and nuclear weapons. However, in the 1980s, the interest in uranium declined and in the 1990s almost all of the uranium mines in the country were closed. Rožná was the last place of uranium mining, but it was closed in 2017. Nowadays, there are reclamation works in these mining places. Planning of a reclamation for is not always simply. It is necessary to think about the account of the method of extraction, which was used in the territory, the subsoil, distance from dwellings, underground water, fauna and flora of the surrounding nature etc. The land reclamations are often done in the wrong way and therefore, the extraordinary potential of the landscape is not exploited. People have a strong tendency to interfere this landscape, for example by supplying nutrients for creating of an intensive agricultural landscape. They often do not realize that the mining caused a change of abiotic conditions. The newly created habitats are often inhabited by rare and endangered organisms, living in early succession stages and missing in the surrounding landscape.... Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
Klíčová slova:
biodiverzita; ekologická obnova; haldy; kontaminace; biodiversity; ecological restoration; heaps; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů ...
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
2007 - český
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve 4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací. Ecological water service accidents in Tabor region during 1995 - 2005 In developed, densely populated area the requirements for water are increasing, as for the element that is necessary for life on Earth and for the production processes in human society. To ensure this needs covering became a limit factor of development of all economic spheres during the last years. That´s why the water management is getting into a front of public interest. The requirements naturally increase also in others economic spheres and all life fields. Filling of these requirements is connected with many actions, that influence the water purity. Beside the consequent water pollution or water quality inducement , we can talk also about the water-service accidents. Usually we speak about the emergent situations, that have the negative influence on a water useful qualities and cause biological, sanitary, visual and other defects. Redevelopment of these accidents are very laboured and expensive. That´s why the goal of all actions spheres is to precede the pollution of surface and underground waters in time. Subject of this work was the examination of water-service accidents in Tabor region in period of 1995 {--} 2005. The base of the examinated samples was a try to analyze the emergent situation causes, evaluation of solution mechanism of water-service accidents and evaluation of their incidences. By using the current knowledges the conclusions were deduced not only for the prevential sphere, but also for action-redevelopment and financial part of final stabilization. From the database 1995 {--}2005 were found, that on the Tábor region there were a 142 emergent accidents examinated {--} pollution, surface or undeground water threats, or technical problems in given region. Most of the problems were identified in agriculture and water-service fields (24% each), other accidents in food industry ( 13%), transport (16%) . Very serious emergent situations appeared on the pipeline, that goes throug the region. Among the unheathy substances the accidens were caused mainly by the oil products (in 52 cases),fertilizers and other substances used in agriculture caused the accidents in 41 cases. Mainly the human factor appears while accident rise {--} in half of examinated cases. From the results was also deducted, that in 18 cases the accidents appeared in water sources protective zone, 4 events happened in Protective zone of natural water accumulation Třeboňsko. 21 accidents caused the fish or other water animals kill. From the given balance-sheet and knowledges the following conclusions for prevential sphere were made: constructions, equipments or actions, that can influence the water situation are made with the agreement of water right authorities, Their contruction {--} technical implementation mostly doesn´t collide with valid regulations and standarts. In prevential sphere is necessary to keep the legal regulations, related mainly to the periodic checks and revisions of objects build for stocking and manipulation with unhealthy substances, also the prosecution of control systems and using the instruments usefull also for the water-service. Not only for the prevential sphere, but also for the check and redevelopment activities theirselves would be suitable to exert the simple analytic components. The negative part during the accident solution is the feedback and laboratory results absence. More workshops and work stations should have their own contra-accident instruments. Wrecking plans should be much more easier, current range should be include into a operating regulations. In the interest of fish and othe water animals protection the cooperation with specialised workplaces and veterinary authorities should be extended. Legal share of competence for the sphere of undergroung water little bit complicate the wrecking situations solution possibilities .
Klíčová slova:
Havárie; ropné látky; kontaminace; sanace; monitoring; toxicita; recipient; Accident; oilmatters; contamination; sanitation; monitoring; toxicity; water recipient
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze