The breeding management of piglets with low birth weight leading to a lower mortality rate.
ŘEZÁČ, Ivan
2023 - Czech The aim of the first experiment was to verify the effectiveness and profitability of providing of supplemental feed to piglets. Milk feed mixture of two producers (MFM- 1 vs MFM-2) were evaluated (served ad-libitum). All piglets were suckled and were fed with the pre-starter feed mixture from the 5th day until the weaning stage. The control group without milk supplements has shown a higher piglet mortality and worse body condition of sows. The usage of milk supplements led to the elimination of the sows´ body condition loss during the suckling period and reduced feed mixture consumption in sows (P<0.05). The MFM-1 group was found to have a higher consumption of milk supplement, the lowest mortality and the lowest loss of sows´ body condition (P<0.05). However, from the economic point of view, i.e. the costs on 1 weaned pig, slightly better results have been proven at the MFM-2 milk feed mixture. In the second experiment sows were divided into 2 groups. In the first group, the piglets were fed with milk feed mixture and in the second group, nurse sows (15% of the herd) were used. Nurse sows had a longer suckling period and farrowing interval, a slightly lower number of litters per sow per year and by 0.93 lower number weaning piglets per year. Using the milk feed mixture, generated a higher business profit per year than for nurse sows. However, the fact that nurse sows block the farrowing pen should be taken into account. In case there were kept sows fewer, the business profit would be higher. The aim of the third experiment was to compare 5 trials performed with two different pre-starter feed mixture for piglets and different feeding techniques in sow farrowing house. The relationship between the number of weaned piglets and their live weight in relation to the price of the nutritional supplement has not been not proven. Feeding piglets both with the sow's milk and starter feed mixture or milk feed mixture during the day would have a positive effect on their weight. Very important part of the post- weaning period is to make sure that the piglets are able to digest the subsequent feed mixture (so-called "enzymatic training"). Further research is needed to prove the effect of individual feeds on average daily gain, piglet mortality and the economic efficiency of piglet rearing. Cílem prvního experimentu bylo ověřit efektivitu a rentabilitu přikrmování selat. Byly hodnocené mléčné směsi dvou výrobců, a to MKS-1 vs MKS-2 podávané ad-libitum. Všechna selata byla kojená a od 5. dne věku do odstavu ve 28 dnech jim byl podávaný prestarter. Kontrolní skupina bez přikrmování vykázala vyšší úhyn selat do odstavu a horší kondici prasnic při odstavu. Použití mléčných krmných směsí vedlo k eliminaci ztráty kondice prasnic v období kojení a snížilo spotřebu krmných směsí pro prasnice (p < 0,05). U skupiny MKS-1 byla vyšší spotřeba mléčné krmné směsi, nejnižší úhyn a nejmenší ztráta kondice prasnic (p < 0,05). Nicméně z hlediska nákladů na 1 odstavené sele, vykázalo mírně lepší výsledky přikrmování mléčnou směsí MKS-2. Ve druhém experimentu byly prasnice rozdělené do 2 skupin. U první skupiny byla selata přikrmovaná mléčnou náhražkou a u druhé skupiny byly využité kojné prasnice, které tvořily 15% stáda. Kojné prasnice měly delší dobu kojení a délku mezidobí, nepatrně nižší počet vrhů na prasnici za rok a o 0,93 nižší počet dochovaných selat za rok. Při použití mléčné náhražky byl dosažený vyšší podnikatelský zisk za rok než u kojných prasnic. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že kojné prasnice blokují porodní kotec. Za předpokladu, že by kojných prasnic bylo chováno méně, podnikatelský zisk by byl vyšší. Cílem třetího experimentu bylo porovnání 5 pokusů se dvěma prestartery pro výživu selat a různých krmných technik přikrmování selat na porodnách prasnic. Neprokázal se vztah mezi počtem odstavených selat a jejich živou hmotností v souvislosti s cenou doplňku pro výživu. Pozitivní vliv na hmotnost selat by mělo, kromě mateřského mléka, přikrmování selat v průběhu dne starterem nebo mléčnou krmnou směsí. Je to velmi důležité pro období po odstavu, tj. aby selata byla schopná trávit následnou krmnou směs (tzv. "enzymatický trénink"). Je zapotřebí provedení dalšího výzkumu, který by prokázal vliv jednotlivých krmiv na průměrný denní přírůstek, mortalitu selat a ekonomickou efektivitu dochovu selat. Keywords: sele; mléčná krmná směs; prestarter; kojná prasnice; piglet; milk feed mixture; pre-starter feed mixture; nurse sow Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. The breeding management of piglets with low birth weight leading to a lower mortality rate.

The aim of the first experiment was to verify the effectiveness and profitability of providing of supplemental feed to piglets. Milk feed mixture of two producers (MFM- 1 vs MFM-2) were evaluated ...

ŘEZÁČ, Ivan
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Krajinné struktury, sociální funkce krajiny a jejich změny na příkladu regionu Miroticka
POLÍČKOVÁ, Berenika
2008 - Czech Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Krajinné struktury, sociální funkce krajiny a jejich změny na příkladu regionu Miroticka

POLÍČKOVÁ, Berenika
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2008

BYDV Importance in Wheat-growing and Chances of Resistance Breeding
VEŠKRNA, Ondřej
2009 - Czech Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. BYDV Importance in Wheat-growing and Chances of Resistance Breeding

VEŠKRNA, Ondřej
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009

Analysis of the impact of technical solutions to drinking troughs for water intake dairy cows.
MILÁČEK, Petr
2009 - Czech Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Analysis of the impact of technical solutions to drinking troughs for water intake dairy cows.

MILÁČEK, Petr
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009

Ecology of alpine plants at their uppermost limit in the Himalayas
CHLUMSKÁ, Zuzana
2022 - English This dissertation studies the key abiotic factors and plant characteristics that influence the performance of the highest growing herbaceous alpine plants in Ladakh, Western Himalayas, and examines vegetation changes likely associated with climate change. The study site, located in the Rupshu region of eastern Ladakh, hosts some of the world´s highest-growing angiosperm plant species that occur above 6000 m a.s.l. The gentle slopes characteristic for the region, resulting in long elevational gradients, are particularly suitable for studying plant adaptations to the harsh dry and cold environment typical of whole Ladakh. The study presents novel insights into the causes of plant elevation limits and the direction of the vegetation shifts related to climate change at the very edge of the existence of angiosperms. Keywords: alpine plants; herbaceous plants; Western Himalayas; high elevation; elevational distribution limits; climate change; nonstructural carbohydrates Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Ecology of alpine plants at their uppermost limit in the Himalayas

This dissertation studies the key abiotic factors and plant characteristics that influence the performance of the highest growing herbaceous alpine plants in Ladakh, Western Himalayas, and examines ...

CHLUMSKÁ, Zuzana
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2022

The effect of the light period on milk yield and fertility of dairy cows
VRBOVÁ, Aneta
2022 - Czech The main objective of the study was to ascertain fertility and milk productivity of dairy cows raised under the conditions of modern technology in the context of micro-climactic features and the quality of housing. The observation occurred from 1. 1. 2013 to 31. 12. 2014 in Cooperative Farm Pluhův Žďár and 150 dairy cows of the Holstein cattle were observed. The program Statistica 12 (StatSoft?) was used to evaluate observed values. Data characterisation was conducted through the use of descriptive statistics, and, furthermore, a correlation analysis and a chi-square test were used. During the evaluation of the micro-climate of the stables, it was detected that the average temperatures of the environment shifted from 7.90 °C to 27.03 °C. Relative humidity was measured in the range of 73.44 % and 86.84 %. THI achieved values from 45,11 to 68.93. The milk yield correlated negatively with the temperature during autumn months (r = - 0.377) and a negative correlation was also found in relation to the relative humidity (r = - 0.356) and a similar relation existed between the THI and the milk yield (r = - 0.409). The influence of the length of the photoperiod on milk productivity showed itself to be positive in the cases of all groups of observed dairy cows. The group of cows at the 1st lactation increased milk productivity by 4.7 % the cows at the 2nd lactation showed an increase of milk productivity by 12.6 % and the dairy cows at the 3rd and further lactations provided an increase of milk yield of 18 %. The influence of the length of the photoperiod on conception was not statistically conclusive (p = 0.100), but there was a tendency pointing to worse conception results when automatic lighting was used as opposed to when the natural photoperiod was used. With the temperature on the day of conception taken into consideration, the rate of conception ranged between 27 % and 51 % in the periods of 24 and 48 hours before insemination. There was a tendency of a better conception in the group of primiparous cows in the temperature range over 15.1 °C in comparison with the group of cows at the 2nd and further lactations. The influence of the temperature of the environment on conception after first insemination 24 and 48 hours before the insemination itself was statistically conclusive (p < 0.05). A positive influence of an extended photoperiod on rumination was found among all groups of observed dairy cows. The dairy cows at the 1st lactation increased their ruminative activity by 42 minutes and the group of older cows by 25 minutes in 24 hours. The greatest difference between these two groups was observed during the winter months (XII-II), during which time the dairy cows ruminated longer by 21.7 % on average in comparison with the natural photoperiod (p < 0.001). Cílem práce bylo na základě analýzy dat zjistit plodnost a mléčnou užitkovost dojnic chovaných v moderní technologii v kontextu s mikroklimatickými prvky a kvalitou ustájení. Sledování probíhalo od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2014 v Zemědělském družstvu Pluhův Žďár. Sledováno bylo 150 dojnic plemene Holštýn. Pro vyhodnocení sledovaných hodnot byl použit statistický program Statistica 12 (StatSoft?). Charakteristika dat byla provedena pomocí popisných statistik, dále byla použita korelační analýza a chí-kvadrát test. Při hodnocení mikroklimatu stáje bylo zjištěno, že průměrná teplota prostředí se pohybovala od 7,90 °C do 27,03 °C. Relativní vlhkost byla naměřena v rozmezí 73,44 % až 86,84 %. THI nabýval hodnot od 45,11 do 68,93. Dojivost korelovala negativně s teplotou během podzimních měsíců (r = - 0,377), v tomto období byla zjištěna také záporná korelace s relativní vlhkostí (r = - 0,356) a obdobně tomu bylo i s THI a dojivostí (r = - 0,409). Vliv délky fotoperiody na mléčnou užitkovost se projevil pozitivně u všech skupin pozorovaných dojnic. Skupina krav na 1. laktaci navýšila mléčnou užitkovost o 4,7 %, u dojnic na 2. laktaci vzrostla dojivost o 12,6 % a o 18 % více mléka nadojily dojnice na 3. a další laktaci. Vliv délky fotoperiody na zabřezávání nebyl statisticky průkazný (p = 0,100), ale projevila se tendence horšího zabřezávání při automatickém osvětlení v porovnání s přirozenou fotoperiodou. Při zohlednění teploty v den inseminace, 24 a 48 hodin před inseminací se míra zabřezávání pohybovala mezi 27 % a 51 %. Projevila se tendence lepšího zabřezávání u skupiny prvotelek v teplotním pásmu nad 15,1 °C v porovnání se skupinou krav na 2. a další laktaci. Vliv teploty prostředí na zabřezávání po první inseminaci 24 a 48 hodin před provedením inseminace byl satisticky průkazný (p < 0,05). Pozitivní vliv prodloužené fotoperiody na přežvykování byl zjištěn u všech skupin pozorovaných dojnic. Dojnice na 1. laktaci navýšily ruminační aktivitu o 42 minut, skupina starších krav o 25 minut za 24 hodin. Největší rozdíl u této skupiny krav byl pozorován v průběhu zimních měsíců (XII-II), kdy dojnice přežvykovaly v průměru o 21,7 % déle v porovnání s přirozenou fotoperiodou (p < 0,001). Keywords: dojnice; mléčná užitkovost; plodnost; mikroklima stáje; fotoperioda; dairy cow; milk productivity; fertility; micro-climate of the stables; photoperiod Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. The effect of the light period on milk yield and fertility of dairy cows

The main objective of the study was to ascertain fertility and milk productivity of dairy cows raised under the conditions of modern technology in the context of micro-climactic features and the ...

VRBOVÁ, Aneta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2022

Ecophysiology of photosynthesis of wetland grasses
MEJDOVÁ, Markéta
2022 - Czech The wetland ecosystems play an important role in the global carbon cycle. The individual processes of carbon (C) exchange and sequestration of vegetation are studied using different approaches and methods. Using by the photosynthesis light curves can be determined parameters of photosynthesis (Pmax -maximum rate of photosynthesis, Icomp- compensation point, Rd- dark respiration, - maximum quantum yield) of individual plant species. Knowledge of these parameters will allow us to understand what role plants play in the processes of C exchange and sequestration. The main goal of this work was to determine the parameters of the photosynthesis light curve of dominant plant species in the sedge-grass marsh stand of Mokré louky near to Třeboň town. Further to evaluate whether the investigated plant species differ in individual photosynthetic parameters and whether they are affected by environmental conditions. The work took place during the vegetation period of 2013 at weekly intervals. Vegetation mapping was performed also in 2013 and consequently in 2017. For a comprehensive knowledge of the ecosystem, the production characteristics of the investigated plant species and the determination of the big-leaf parameters of the light curve for whole ecosystem. Estimated carbon uptake by the hypothetical big-leaf was compared with net ecosystem exchange (NEE) measured by eddy-covariance (EC) system. The investigated plant species differed significantly in the Pmax parameter and can be divided into three groups according to it. The first group with the highest average value of Pmax includes Glyceria maxima (18.36 ?mol m-2 s-1) and Acorus calamus (16.61 ?mol m-2 s-1). The second group includes Carex acuta (10.83 ?mol m-2 s-1) and Phalaris arundinacea (9.41 ?mol m-2 s-1). And in the third groups with the lowest average value of Pmax includes Calamagrostis canescens (7.02 ?mol m-2 s-1). Pmax was higher in early summer and then gradually decreased. Higher Rd was observed, for example, at the beginning of the growth season; after the flood and especially at the end of the growing season. The Pmax was significantly affected by water level fluctuations in Phalaris arundinacea and Calamagrostis canescens. The Pmax in Phalaris arundinacea was also significantly affected by the June floods. The conductivity of the stomata did not affect the Pmax parameter, but was significantly affected by the water level in all examined plant species. During vegetation mapping in 2013, the following relative representation of individual plant species was processed: Phalaris arundinacea 35 %, Carex acuta 28.6 %, Glyceria maxima 16.5 %, Acorus calamus 1.2 %, and Calamagrostis canescens 18.7 %. Rate of Pn and NEE had a similar seasonal course (R2=0,859 - 0,998), but Pn reached higher values than NEE measured by EC method. Mokřadní ekosystémy hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku (C). Jednotlivé procesy výměny C a jeho sekvestrace vegetací jsou studovány pomocí různých přístupů a metod. Vázání/příjem C fotosyntézou lze přímo měřit na úrovni listu za aktuální ozářenosti nebo za ozářenosti regulovaným zdrojem světla. Měřením fotosyntézy za různé ozářenosti lze vypočítat světelnou křivku fotosyntézy, na jejímž základě můžeme stanovit fotosyntetické parametry (Pmax - maximální rychlost fotosyntézy, Icomp - světelný kompenzační bod, Rd - rychlost temnostního dýchání, - maximální kvantový výtěžek) jednotlivých druhů rostlin tvořících porost. Znalost těchto parametrů nám umožní porozumět tomu, jak rostliny přispívají k výměně a sekvestraci C v ekosystému. Hlavním cílem této práce bylo stanovit parametry světelné křivky fotosyntézy dominantních druhů rostlin v porostu Mokrých luk u Třeboně. Zhodnotit, zda se zkoumané druhy rostlin liší ve fotosyntetických parametrech a jak přispívají k výměně C v ekosystému. Měření fotosyntézy jsem provedla během růstové sezóny roku 2013 v týdenních intervalech. V roce 2013 a 2017 jsem podrobně zmapovala vegetaci vybrané části porostu studovaného ekosystému. Pro celkové poznání funkce mokřadního ekosystému byly určeny produkční a fotosyntetické charakteristiky jednotlivých zkoumaných dominantních druhů rostlin. Na základě parametrů světelné křivky fotosyntézy pro jednotlivé dominantní druhy rostlin byly určeny parametry hypotetického "velkého listu ekosystému" ("ekosystem big-leaf"), jenž zjednodušeně zahrnuje celý ekosystém. Vázání C "velkým listem" bylo porovnáno s měřeními výměny C (net ekosystem Exchange - NEE) metodou eddy-kovariance (EC). Zkoumané druhy rostlin se průkazně lišily v parametru Pmax a mohou se podle něj rozdělit do tří skupin. Do první skupiny s nejvyšší průměrnou hodnotou Pmax spadají Glyceria maxima (18,36 ?mol m-2 s-1) a Acorus calamus (16,61 ?mol m-2 s-1). Do druhé skupiny spadají Carex acuta (10,83 ?mol m-2 s-1) a Phalaris arundinacea (9,41 ?mol m-2 s-1). Do třetí skupiny s nejnižší průměrnou hodnotou Pmax spadá Calamagrostis canescens (7,02 ?mol m-2 s-1 ). Pmax byla vyšší na počátku léta a poté se postupně snižovala. Vyšší Rd bylo pozorováno např. na začátku růstové sezóny; po povodni a především na konci růstové sezóny. Parametr Pmax byl průkazně ovlivněn kolísáním hladiny vody u Phalaris arundinacea a Calamagrostis canescens. Parametr Pmax u Phalaris arundinacea byl také průkazně ovlivněn červnovou povodní. Vodivost průduchů neměla vliv na parametr Pmax, byla však průkazně ovlivněna hladinou vody u všech zkoumaných druhů rostlin. Při vegetačním mapování v roce 2013 bylo zjištěno následující relativní zastoupení jednotlivých druhů rostlin: Phalaris arundinacea 35 %, Carex acuta 28,6 %, Glyceria maxima 16,5 %, Acorus calamus 1,2 % a Calamagrostis canescens 18,7 %. Při porovnání rychlosti fotosyntézy "velkého listu" vybrané části porostu s NEE byl zjištěn velmi podobný sezónní průběh (R2=0,859 - 0,998), nicméně rychlost fotosyntézy "velkého listu" byla výrazně vyšší než NEE měřené metodou EC. Keywords: Mokřad; ekofyziologie fotosyntézy; parametry světelné křivky fotosyntézy; big-leaf; Carex acuta; Phalaris arundinacea; Glyceria maxima; Acorus calamus; Calamagrostis canescens; Wetland; ecophysiology of photosynthesis; parameters of photosynthesis light curve; big-leaf; Carex acuta; Phalaris arundinacea; Glyceria maxima; Acorus calamus; Calamagrostis canescens. Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Ecophysiology of photosynthesis of wetland grasses

The wetland ecosystems play an important role in the global carbon cycle. The individual processes of carbon (C) exchange and sequestration of vegetation are studied using different approaches and ...

MEJDOVÁ, Markéta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2022

Evolution and Phylogeny of Mesozoa
DRÁBKOVÁ, Marie
2022 - English This thesis focuses on the phylogenetic position of Mesozoa (Orthonectida and Dicyemida) based on phylogenomics, and on dicyemid life-history traits revealed by molecular methods used in population genetics. The thesis is introduced by the review of biology of both groups, complemented by up to now development of views on their phylogenetic position and notes concerning the study of the population structure of marine invertebrates. The introduction is followed by a study focusing on the phylogenetic position of Mesozoa, a comparison of population structure between the cephalopod host and its dicyemid parasite, and a case study of dicyemid parasite infrapopulation. The thesis wraps up with a review on cephalopod parasites and a summary. Keywords: Mesozoa; Dicyemida; Orthonectida; Phylogenomics; Population genetics; Marine biology; Parasites Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Evolution and Phylogeny of Mesozoa

This thesis focuses on the phylogenetic position of Mesozoa (Orthonectida and Dicyemida) based on phylogenomics, and on dicyemid life-history traits revealed by molecular methods used in population ...

DRÁBKOVÁ, Marie
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2022

Structure and formation zooplankton communities in highly affected aquatic ecosystems - fishponds, in relation to fish management
BAXA, Marek
2018 - Czech Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Structure and formation zooplankton communities in highly affected aquatic ecosystems - fishponds, in relation to fish management

BAXA, Marek
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2018

Aplikované aspekty kryokonzervace rybích spermií
HOROKHOVATSKYI, Yevhen
2018 - English Fish sperm cryopreservation becomes highly attractive due to increasing number of potential applications and it has been considerably developed over the past decades. Cryopreservation of fish sperm is expected to improve the broodstock management in hatcheries, simplify hybridization and selective breeding, and serve as a useful tool for biodiversity and conservation of endangered species programs. Nevertheless, its status nowadays is highly contentious due to absence of specific techniques and standardization in the developed protocols. Moreover, the heterogeneity of cryoresistance in sperm of some fish individuals and, strong impairment of the sperm quality and survival after cryopreservation, to date, present some challenges inhibiting wide applicability of this approach. Therefore, a better understanding of the mechanisms of spermatozoa cryo-injuries and the development of new and more effective methods for cryopreservation of fish sperm are of primary importance. In the current work, the causes of individual variability in sperm cryoresistance, influence of cryopreservation process on sperm quality parameters regarding application of uncontrolled cooling devices were investigated. One of the study outputs is the founding the possible causes of sperm cryoresistance heterogeneity in common carp (Cyprinus carpio) males. As a result, a negative correlation between changes in the contents of major lipid classes and sperm motility after cryopreservation was found. In particular, the increased level of phospholipid, cholesterol and free fatty acid in samples with low post-thaw motility percentage were observed and related to decrease in sperm cryoresistance in common carp sperm. In the investigation of the consequence of the application of uncontrolled cooling devices on post-thaw sperm parameters of sterlet sperm, it has been shown that sterlet sperm could be cryopreserved by both Styrofoam box and dry shipper devices studied. However, due to inability to precisely control cooling process in these devices, the cooling conditions can be changed by varying straw number during freezing in Styrofoam box or by straw position during freezing in dry shipper. As a consequence, these changes shift the optimal freezing rates needed for successful sturgeon sperm cryopreservation resulting in decrease in post-thaw sperm motility and fertilization ability. These results suggest the way of standardization of fish sperm cryopreservation protocols by selecting appropriate straw number or straws position when uncontrolled cooling devices are used. Finally, to explore the cryopreservation effects on fish spermatozoa, the Percoll density gradient centrifugation technique was elaborated and applied for the first time to sterlet (Acipenser ruthenus) sperm. That technique allows to select and analyse only the sperm population that survived cryopreservation procedure and saved high motility parameters. It was found that this spermatozoa subpopulation possesses minimal changes in protein profile in comparison to native sperm. Moreover, the differences in many proteins which were found in sperm suspension after cryopreservation without separation is related to the presence of non-viable and sperm wreckage subpopulations in the frozen-thawed sperm suspension. Collectively, all of these detected changes in sperm motility parameters, viability, and protein profiles of viable spermatozoa after freeze-thaw process suggest some explanations for the mechanism responsible for cryodamage of sperm and provides the background for further development of an efficient cryopreservation protocols. However, it should be also further studied if the Percoll separation technique could serve as a useful tool for both better understanding of non-lethal sperm cryodamages and improvement of assisted reproduction practice in sturgeon species. Kryokonzervace rybích spermií se stala velmi atraktivní kvůli rostoucímu počtu možných aplikací a v posledních desetiletích se značně rozvinula. Od kryokonzervace spermatu ryb se očekává, že zlepší management v líhních, zjednoduší hybridizaci a selektivní chov a poslouží jakožto užitečný nástroj pro biodiverzitu a záchranné programy ohrožených druhů. Kromě toho heterogenita kryorezistence spermií u některých individuálních ryb a silné narušení kvality spermatu a přežití po kryokonzervaci představuje určitou výzvu a brání širší aplikovatelnosti tohoto přístupu. Navíc, heterogenita kryorezistence u spermatu některých jedinců a silné narušení kvality spermatu a jeho přežití po kryokonzervaci představuje dnes určitou výzvu a brání širšímu uplatnění tohoto přístupu. Proto je primárně důležité jednak lepší porozumění mechanismům kryo poškození a jednak vývoj nových a efektivnějších metod pro kryokonzervaci rybího spermatu. V této práci byly zkoumány příčiny individuální variability u kryo odolnosti rybího spermatu a vliv procesu kryokonzervace na parametry kvality spermatu v souvislosti s aplikací nekontrolovaných chladicích zařízeních. Jedním z výstupů této studie je nalezení možných příčin heterogenity kryokonzervace spermií u mlíčáků kapra obecného (Cyprinus carpio). Výsledkem toho byla nalezena negativní korelace mezi změnami v obsahu hlavních lipidových skupin a motility spermatu po kryokonzervaci. Zvláště byla pozorována zvýšená hladina fosfolipidů, cholesterolu a volných mastných kyselin u vzorků s nízkým procentem motility po rozmražení spojená se sníženou kryorezistencí u spermatu kapra obecného. Při zjišťování důsledků aplikace nekontrolovaných chladicích zařízeních na parametry spermií po rozmrazení bylo zjištěno, že sperma jesetera malého může být zamraženo pomocí obou studovaných nástrojů tj. pomocí polystyrenové krabice i suchého přepravního kontejneru. Nicméně kvůli nemožnosti přesně řídit proces ochlazování v těchto dvou zařízeních mohou být chladící podmínky změněny rozdílným množstvím pejet v polystyrenové krabici během mrazení nebo pozicí pejety v suchém přepravním kontejneru. Jako důsledek tyto změny posunují optimální rychlost mrazení potřebnou pro úspěšnou kryokonzervaci spermatu jesetera malého, což vede k poklesu motility spermatu a schopnosti oplození po následném rozmražení. Tyto výsledky naznačují způsob standardizace protokolů kryokonzervace rybího spermatu pomocí volby vhodného množství či pozice pejet, pokud jsou využívány nekontrolovaná chladící zařízení. Nakonec, k prozkoumání účinků kryokonzervace na rybí sperma byla rozpracována technika centrifugace s hustotním gradientem pomocí Percollu a poprvé aplikována na spermie jesetera malého (Acipenser ruthenus). Tato technika umožňuje vybírat a používat pouze populaci spermatu, která přežila proceduru kryokonzervace spermatu, a zároveň zachovává vysoké parametry motility. Bylo zjištěno, že tato subpopulace spermatu vykazuje minimální změny proteinového profilu ve srovnání s čerstvým spermatem. Navíc, rozdíly v mnoha proteinech, které byly nalezeny v suspenzi spermií po zmražení bez separace, jsou spojené s přítomností subpopulací nežádoucích neživotaschopných spermií ve zmražené-rozmražené suspenzi spermatu. Souhrnně, všechny tyto detekované změny v parametrech motility spermatu, jeho životaschopnosti a proteinového složení životaschopného spermatu po zmražení a rozmražení naznačují některé vysvětlení pro mechanismy odpovědné za kryo poškození spermatu a poskytují pozadí pro další vývoj účinných protokolů kryokonzervace. Nicméně by mělo být dále zkoumáno, jestli by separační technika pomocí Percollu mohla sloužit jakožto užitečný nástroj pro lepší porozumění neletálnímu kryo poškození a zlepšení praktiky asistované reprodukce u jeseterů. Keywords: kryokonzervace rybího spermatu; kryoresistence; chladící zařízení; rychlost zmrazování; kryoprotektivní vliv; životaschopnost spermatu; oplodnění; obsah tuků; proteom; separace pomocí Percollu Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Aplikované aspekty kryokonzervace rybích spermií

Fish sperm cryopreservation becomes highly attractive due to increasing number of potential applications and it has been considerably developed over the past decades. Cryopreservation of fish sperm is ...

HOROKHOVATSKYI, Yevhen
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2018