Mikroplasty a jejich odstraňování z vod pomocí sorbentů.
Spáčilová, Markéta; Dytrych, Pavel; Krejčíková, Simona; Fajgar, Radek; Šolcová, Olga
2020 - český Zvýšený výskyt cizorodých látek ve vodních zdrojích, ať už mikroplastů či dalších jiných organických kontaminantů je v současné době stále se zvyšující environmentální problém. Tato problematika úzce souvisí se zmapováním jejich výskytu ve vodním prostředí, a dále také s možnými způsoby jejich odstranění. V rámci práce byla nejprve provedena charakterizace připravených mikroplastových částic pěti nejčastěji používaných plastů (polyethylen, polyamid, polytetrafluorethylen, polyethylenglykoltereftalát a polystyren) pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM), Ramanovy spektroskopie a infračervené spektroskopie (IČ). Tyto mikroplastové částice byly použity pro přípravu simulovaných vod kontaminovaných mikroplasty. Připravené simulované vzorky vod kontaminovaných mikroplasty byly využity pro vývoj metodiky určení počtu obsažených částic mikroplastů. Dále byly testovány možnosti odstranění mikroplastů ze vzorků pomocí sorbentů na bázi přírodních bentonitů a zeolitů. Bylo potvrzeno, že účinnost sorbentů závisí na jejich složení a texturních vlastnostech a může být zvýšena pomocí jejich modifikace. The occurrence of contaminants in water sources, microplastics or other organic pollutants, has been an increasing environmental problem. This issue is related to mapping of their occurrence in an aquatic environment and with finding of possible ways regarding their elimination. The prepared microplastic particles of five most-frequently used plastics (polyethylene, polyamide, polytetrafluoroethylene, polyethylene glycol terephthalate and polystyrene) were characterized by the scanning electron microscopy (SEM), the Raman spectroscopy and the infrared spectroscopy (IR). The obtained microplastic particles were used for preparation of simulated water contaminated with microplastics. The prepared simulated samples of water contaminated with microplastics were used for the development of a methodology for determining the number of contained microplast particles. Furthermore, the possibilities of a microplastic removal from simulated samples by sorbents based on natural bentonites and zeolites were tested. It was confirmed that the effectiveness of sorbents depends on their composition and textural properties and could be increased by their modification. Klíčová slova: bentonity; microplastics; sorption Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd. Mikroplasty a jejich odstraňování z vod pomocí sorbentů.

Zvýšený výskyt cizorodých látek ve vodních zdrojích, ať už mikroplastů či dalších jiných organických kontaminantů je v současné době stále se zvyšující environmentální problém. Tato problematika úzce ...

Spáčilová, Markéta; Dytrych, Pavel; Krejčíková, Simona; Fajgar, Radek; Šolcová, Olga
Ústav chemických procesů, 2020

Laboratorní termolýzní testy vzorků peletizovaných sklizňových zbytků slunečnice a posklizňových zbytků zrnin.
Pohořelý, Michael; Skoblia, S.; Beňo, Z.; Hartman, Miloslav
2020 - český Ve zprávě jsou výsledky laboratorních pyrolýzních testů peletizovaných sklizňových zbytků slunečnice a posklizňových zbytků zrnin. In the report there are results of laboratory pyrolysis analysis of pelleted sunflower harvesting residues and grain harvesting residues. Klíčová slova: biomass; pyrolysis; biochar Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Laboratorní termolýzní testy vzorků peletizovaných sklizňových zbytků slunečnice a posklizňových zbytků zrnin.

Ve zprávě jsou výsledky laboratorních pyrolýzních testů peletizovaných sklizňových zbytků slunečnice a posklizňových zbytků zrnin....

Pohořelý, Michael; Skoblia, S.; Beňo, Z.; Hartman, Miloslav
Ústav chemických procesů, 2020

Materiálové a energetické využití suchého stabilizovaného čistírenského kalu.
Pohořelý, Michael
2019 - český Příspěvek popisuje nutnost úpravy kalové koncovky či/a způsobu nakládání s čistírenskými kaly (ČK) v České republice. Hlavním důvodem pro úpravu je změna stávající legislativy ČR a EU. The paper describes the need for change in the way of sewage sludge disposal in the Czech Republic. The main reason for the change is the amendment to the current Czech and European legislation. Klíčová slova: fluid combustion; ash; fertilizer Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Materiálové a energetické využití suchého stabilizovaného čistírenského kalu.

Příspěvek popisuje nutnost úpravy kalové koncovky či/a způsobu nakládání s čistírenskými kaly (ČK) v České republice. Hlavním důvodem pro úpravu je změna stávající legislativy ČR a EU....

Pohořelý, Michael
Ústav chemických procesů, 2019

Experimentální metody studia aerosolových nanočástic.
Ždímal, Vladimír; Schwarz, Jaroslav; Ondráčková, Lucie; Ondráček, Jakub
2019 - český V novém miléniu enormně vzrostly experimentální možnosti studia aerosolových částic. Nejen, že je možné určit rozdělení velikosti částic v různých metrikách, nejen, že lze určit velikostně rozlišené chemické složení, ale byly vyvinuty metody, které umožňují, aby všechny tyto úlohy byly řešeny naráz v reálném čase. Tyto metody vycházejí z několika základních fyzikálních principů: molekulární difúze založené na Brownově pohybu, elektrostatické separace definovaně nabitých částic, kondenzačního růstu částic, gravitačního usazování, urychlení částic v tryskách, setrvačné impakce a rozptylu světla na částicích.\nPokud bychom se však specificky zajímali o separaci částic o průměru menším než 100 nanometrů, výběr experimentálních metod by se podstatně snížil. Ve skutečnosti máme pouze čtyři fyzikální principy, které lze použít v tomto rozsahu velikostí s rozumnou mírou nejistoty: Brownův pohyb, elektrostatiku, impakci a kondenzaci. Pro stanovení chemického složení v daném rozmezí velikostí je nejběžněji používaná kombinace fyzikálně-chemické ionizace s hmotnostní spektrometrií, avšak rozsah kvantifikovatelných látek je značně omezen.\nV poslední době je stále důležitější sledovat expozici pracovníků aerosolovým nanočásticím. Úloha je komplikována skutečností, že pro stanovení osobní expozice je nutné odebrat vzorky přímo z respirační zóny pracovníka. Pro tuto úlohu dosud není velký výběr možností a experimentální metody se stále vyvíjejí a testují. Slibnou alternativou je stacionární měření, kde jsou nejmodernější aerosolové spektrometry umístěny v blízkosti pracovního prostoru, a z jejich údajů lze skutečnou expozici pracovníka odhadnout. Pro kvantifikaci expozice je však vhodné kalibrovat on-line přístroje srovnáním se současným osobním odběrem.\n During the last few decades, the experimental possibilities of studying aerosol particles have grown enormously. Not only is it possible to determine the particle size distribution in different metrics, not only can the chemical composition of the size-resolved aerosol be determined, but methods have been developed over the last two decades that allow all of these tasks to be handled in real time. These methods stem from several basic physical principles: molecular diffusion based on Brownian motion, electrostatic separation of particles with predictable charge, condensational growth of particles, gravitational settling, acceleration of particles in nozzles, inertial impaction, and light scattering on particles.\nHowever, if we are specifically interested in separating particles smaller than 100 nanometers in diameter, the choice of experimental methods would be substantially reduced. In fact, we have only four physical principles that can be utilized in this size range with reasonable degree of uncertainty: Brownian motion, electrostatics, impaction and condensation. For the determination of the chemical composition in a given size range, the most commonly used is a combination of physical / chemical ionization with mass detection, however, the range of quantifiable substances is greatly limited.\nRecently, exposure monitoring of workers in the production of engineered nanoparticles has become increasingly important. Here, the task is further complicated by the fact that it is necessary to sample directly from the vicinity of the worker's mouth to determine personal exposure. As far as the collection of nanoparticles in the respiratory zone is concerned, there is not yet a great choice of options, and experimental methods are still being developed and tested. A promising alternative is a stationary measurement, where state-of-the-art aerosol spectrometers are located close to the working space of the personnel, so that the actual exposure of the worker can be estimated. In this case, however, it is necessary to calibrate the on-line instruments by comparison with simultaneous personal collection.\n Klíčová slova: aerosol; experimental methods; nanoparticles Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Experimentální metody studia aerosolových nanočástic.

V novém miléniu enormně vzrostly experimentální možnosti studia aerosolových částic. Nejen, že je možné určit rozdělení velikosti částic v různých metrikách, nejen, že lze určit velikostně rozlišené ...

Ždímal, Vladimír; Schwarz, Jaroslav; Ondráčková, Lucie; Ondráček, Jakub
Ústav chemických procesů, 2019

Závislost aktivovaného aerosolu na typu horizontálního hydrometeoru.
Zíková, Naděžda; Pokorná, Petra; Pešice, Petr; Sedlák, Pavel; Ždímal, Vladimír
2019 - český Atmosférický aerosol (AA) ovlivňuje nejen vznik oblačnosti, ale také další vlastnosti oblaků, např. velikostní rozdělení kapek, jejich chemické složení apod. Interakce mezi AA a oblačností nemusí být zkoumány jenom pomocí leteckých měření, ale stejné procesy mohou být pozorovány i u mlh, resp. nízké oblačnosti. Příkladem stanice vhodné k takovému výzkumu může být stanice Milešovka, kde se mlha (nebo nízká oblačnost) nachází 55 % času. Zde tedy bylo provedeno měření za účelem popisu vlivu mlh na početní velikostní spektra AA a aktivovaných nukleačních jader. Atmospheric aerosol (AA) affects not only cloud formation, but also other cloud properties such as droplet size distribution, chemical composition, etc. The interaction between AA and cloud does not have to be investigated only by aerial measurements, but the same processes can be observed in fog and low clouds. An example of a station suitable for such research is Milešovka station, where the fog (or low clouds) is 55% of the time. Here, measurements were made to describe the effect of fog on the number size distributions of AA and activated nucleation nuclei. Klíčová slova: atmospheric aerosol; horizontal hydrometeor; activation Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd. Závislost aktivovaného aerosolu na typu horizontálního hydrometeoru.

Atmosférický aerosol (AA) ovlivňuje nejen vznik oblačnosti, ale také další vlastnosti oblaků, např. velikostní rozdělení kapek, jejich chemické složení apod. Interakce mezi AA a oblačností nemusí být ...

Zíková, Naděžda; Pokorná, Petra; Pešice, Petr; Sedlák, Pavel; Ždímal, Vladimír
Ústav chemických procesů, 2019

Studium mokré depozice atmosférickjého aerosolu s využitím horizontálních hydrometeorů.
Zíková, Naděžda; Pokorná, Petra; Pešice, Petr; Sedlák, Pavel; Ždímal, Vladimír
2019 - český Atmosférický aerosol (AA) ovlivňuje nejen vznik oblačnosti, ale také další vlastnosti oblaků. Interakce mezi AA a oblačností může být zkoumána i u mlh, resp. nízké oblačnosti. Příkladem stanice vhodné k takovému výzkumu je stanice Milešovka, kde se mlha (nebo nízká oblačnost) nachází 55 % času (Fišák, Tesař, & Fottová, 2009). Zde proto bylo provedeno měření za účelem popisu vlivu mlh na početní velikostní distribuce AA a aktivovaných nukleačních jader.\n\n Processes between atmospheric aerosol (AA) and clouds, source of large uncertainty in weather and climate changes estimations, were described on fogs at Milešovka, meteorological observatory of the Institute of Atmospheric Physics. For the description of the AA properties, online measurement of outdoor particle number size distribution (PNSD) in the size range 10 nm – 20 μm was conducted using SMPS and APS spectrometers. The sampling system consisted of a heated whole air inlet, and PM2.5 sampling head, being switched by an automatic valve. From the difference between PNSD sampled by whole air inlet and by PM2.5 inlet, PNSD of activated particles (aPNSD) was calculated. The aPNSDs differ with hydrometeor type and depend on air mass history, with a stronger influence on freezing fog AA. Klíčová slova: atmospheric aerosols; fog; wet deposition Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Studium mokré depozice atmosférickjého aerosolu s využitím horizontálních hydrometeorů.

Atmosférický aerosol (AA) ovlivňuje nejen vznik oblačnosti, ale také další vlastnosti oblaků. Interakce mezi AA a oblačností může být zkoumána i u mlh, resp. nízké oblačnosti. Příkladem stanice vhodné ...

Zíková, Naděžda; Pokorná, Petra; Pešice, Petr; Sedlák, Pavel; Ždímal, Vladimír
Ústav chemických procesů, 2019

Pokročilé techniky čištění knih a rukopisů.
Mašková, Ludmila; Smolík, Jiří; Jandová, Věra; Sokolová, M.; Jadlovská, A.; Vávrová, P.; Součková, M.; Neoralová, J.; Fajgar, Radek
2019 - český Klíčová slova: laser cleaning; pneumatic surface cleaning; historical documents Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Pokročilé techniky čištění knih a rukopisů.

Mašková, Ludmila; Smolík, Jiří; Jandová, Věra; Sokolová, M.; Jadlovská, A.; Vávrová, P.; Součková, M.; Neoralová, J.; Fajgar, Radek
Ústav chemických procesů, 2019

ACTRIS IMP - účast České republiky v národních výzkumných infrastrukturách a tématických centrech ACTRIS.
Ondráček, Jakub; Váňa, M.; Klánová, J.; Holoubek, Ivan; Ždímal, Vladimír
2019 - český ACTRIS (The Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure) je panevropskou výzkumnou infrastrukturou, jejímž hlavním cílem je tvorba vysoce kvalitních dat a podávání informací o krátkodobých složkách atmosféry a o procesech vedoucích ke změnám těchto složek v přírodním a kontrolovaném laboratorním prostředí. ACTRIS je dlouhodobou aktivitou více než 100 partnerských organizací po celé Evropě, jejichž cílem je integrace, harmonizace a distribuce vysoce kvalitních vědeckých výstupů poskytovaných nejlepšími pracovišti atmosférického výzkumu v (prozatím) 22 evropských zemích. ACTRIS je logickým pokračováním 15-tiletého rozvoje velkých výzkumných infrastruktur financovaného členskými státy a evropskou komisí (EC) prostřednictvím programu výzkumných infrastruktur (Research Infrastructure programme) zahrnujících např. Projekty EARLINET, EUSAAR, CREATE a CLOUDNET. ACTRIS (The Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure) is pan-european research infrastructure, having the main goals in provision of high quality scientific data and provision of information about short-lived atmospheric components and processes leading to changes in these components in natural and controlled laboratory environment. ACTRIS is a logical continuation of 15-years development of large research infrastructures being funded by member states and European Commission through the Research Infrastructure Programme (including e.g. EARLINET, EUSAAR, CREATE and CLOUDNET). Klíčová slova: aerosols; national research infrastructures; measuring techniques Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL ACTRIS IMP - účast České republiky v národních výzkumných infrastrukturách a tématických centrech ACTRIS.

ACTRIS (The Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure) je panevropskou výzkumnou infrastrukturou, jejímž hlavním cílem je tvorba vysoce kvalitních dat a podávání informací o krátkodobých ...

Ondráček, Jakub; Váňa, M.; Klánová, J.; Holoubek, Ivan; Ždímal, Vladimír
Ústav chemických procesů, 2019

Původ znečištění ovzduší na základě ročního měření PM2.5 a PM10 na dvou městských pozaďových stanicích v Praze.
Schwarz, Jaroslav; Pokorná, Petra; Rychlík, Š.; Škáchová, H.; Smolík, Jiří; Ždímal, Vladimír; Vlček, O.; Hůnová, I.
2019 - český Hmotnostní koncentrace atmosférického aerosolu (particulate matter – PM) ve městech odpovídá součtu koncentrace naměřené na pozaďových stanicích a rozdílu mezi městskou a pozaďovou stanicí. Z tohoto důvodu je při vysokých pozaďových koncentracích PM výsledek opatření snižujících míru emisí malý. Většina uváděných episod zvýšených koncentrací PM v zimě ve městech střední Evropy je způsobena zdroji lokálního nebo regionálního původu ze spalování uhlí a/nebo biomasy za účelem vytápění. Zlepšení kvality ovzduší ve městech je možné za předpokladu pochopení kauzalit především pokud se jedná o atmosférický aerosol a jeho koncentrace, zdroje a původ.\nCílem práce bylo určit původ znečištění ovzduší v Praze na základě ročního paralelního měření atmosférického aerosolu na dvou městských pozaďových stanicích. The particulate matter (PM) mass concentration in cities corresponds to the sum of the concentrations measured at the background stations and the difference between the city and background stations. For this reason, at high background concentrations of PM, the result of emission reduction measures is low. Most of the reported episodes of increased PM concentrations in winter in central European cities are caused by sources of local or regional origin from the combustion of coal and / or biomass for heating purposes. Improvement of air quality in cities is possible provided that causality is understood, especially when it comes to atmospheric aerosol and its concentration, sources and origin.\nThe aim of the work was to determine the origin of air pollution in Prague on the basis of one year parallel measurements of atmospheric aerosol at two urban background stations.\n\n Klíčová slova: urban background station; atmospheric aerosol; source apportionment Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Původ znečištění ovzduší na základě ročního měření PM2.5 a PM10 na dvou městských pozaďových stanicích v Praze.

Hmotnostní koncentrace atmosférického aerosolu (particulate matter – PM) ve městech odpovídá součtu koncentrace naměřené na pozaďových stanicích a rozdílu mezi městskou a pozaďovou stanicí. Z tohoto ...

Schwarz, Jaroslav; Pokorná, Petra; Rychlík, Š.; Škáchová, H.; Smolík, Jiří; Ždímal, Vladimír; Vlček, O.; Hůnová, I.
Ústav chemických procesů, 2019

Metody separace mikroplastů z vody.
Kulaviak, Lukáš; Šyc, Michal; Růžička, Marek; Zedníková, Mária
2019 - český Výzkumná zpráva se zabývá aktuálním tématem problematiky výskytu mikroplastů v životním prostředí, zejm. ve vodách. Jedná se o dosud málo zmapovanou záležitost, kdy malé částice plastů znečišťují prostředí a mají dosud nedostatečně prozkoumaný vliv na životní formy. Důležitým krokem je účinná separace mikroplastového odpadu pro jeho následnou likvidaci. Proto jsou popsány různé separační metody. The research report concerns the important current topic of microplastics occurrence in the environment, namely in waters. It is a little developed subject to understand how the fine particles contaminate our world and affect its various inhabitants. The key step is their effective separation needed for their further treatment. Therefore, several possible separation methods were described. Klíčová slova: microplastics; analysis; separation Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Metody separace mikroplastů z vody.

Výzkumná zpráva se zabývá aktuálním tématem problematiky výskytu mikroplastů v životním prostředí, zejm. ve vodách. Jedná se o dosud málo zmapovanou záležitost, kdy malé částice plastů znečišťují ...

Kulaviak, Lukáš; Šyc, Michal; Růžička, Marek; Zedníková, Mária
Ústav chemických procesů, 2019