Ne (78)
Ano (7)
Použitá omezení
(2)
Počet nalezených dokumentů:
85
Publikováno od
do
Assessing the reliability of stress as a feature of authorship attribution in syllabic and accentual syllabic verse
Plecháč, Petr; Birnbaum, D. J.
2019 - anglický
This work builds on a recent study by one of the authors, which shows that statistics about versification may be used as a feature in the process of authorship attribution. One such statistic is what we have called the stress profile of a poem, a vector consisting of frequencies of stressed syllables at particular metrical positions. Our initial hypothesis was that because syllabic versification (SV) regulates by definition the number of syllables in a line but not the distribution of stresses, it allows authors to individualize their rhythmical style much more than accentual syllabic versification (ASV), where the distribution of stresses is primarily determined by meter. For that reason, we expected the stress profile to be a more reliable indicator of authorship in Spanish SV than in Czech or German ASV. This hypothesis, however, was not supported by our analysis. For most of our samples, German ASV had lower accuracy than Spanish, which we had predicted, but, contrary to our expectations, the accuracy for Czech ASV and Spanish SV were more or less the same. This result led us to hypothesize further that the traditional labels SV and ASV were misleading and we sought to measure the tonic entropy of our data. In this case, Spanish SV, as expected, was found to be the least tonically regular, while there was a significant difference between the two ASV systems: the values for Czech were even closer to Spanish than to the low-scoring German system. This explains why our initial grouping of Czech and German together into a single ASV category was insufficiently nuanced.
Klíčová slova:
versification; authorship attribution; poetry
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Assessing the reliability of stress as a feature of authorship attribution in syllabic and accentual syllabic verse
This work builds on a recent study by one of the authors, which shows that statistics about versification may be used as a feature in the process of authorship attribution. One such statistic is what ...
Quantitative Approaches to Versification
Plecháč, Petr; Barry, P.; Skulacheva, T.; Bermúdez-Sabel, H.; Kolár, Robert
2019 - anglický
This volume presents a wide range of quantitative approaches to versification. It comprises various methodological perspectives ranging from simple descriptive statistics to advanced machine learning methods (such as support vector machines, random forests or neural networks) as well as material covering a large span of time and languages: from very ancient versifications (Sumerian, Akkadian, Hittie, Ancient Greek), through medieval (Old English, Old Icelandic, Old Saxon) and Renaissance verse to modern experiments (free verse, concrete poetry), from English and Russian through Spanish and German to Portuguese and Catalan. Not only written, but also spoken poetry has been analyzed. The book covers multiple topics. What they all share in common is that versification is being studied in the context of other linguistic phenomena that may affect or determine it. Analyses of large corpora go hand in hand with comparative approaches. It is shown that quantitative approaches can be used for the purpose of authorship attribution, to build reasonable typologies as well as to understand why certain forms play such a dominant roles in our cultural tradition(s).
Klíčová slova:
versification; quantitative verse studies; prosody
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Quantitative Approaches to Versification
This volume presents a wide range of quantitative approaches to versification. It comprises various methodological perspectives ranging from simple descriptive statistics to advanced machine learning ...
Spojnice kultur? Role zprostředkovatelů a překladatelů v česko-německých literárních vztazích
Brunová, Marie
2019 - český
Přednáška.
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Spojnice kultur? Role zprostředkovatelů a překladatelů v česko-německých literárních vztazích
Přednáška.
Jak psát transkulturní literární dějiny?
Petrbok, Václav; Smyčka, Václav; Turek, Matouš; Nekula, M.; Heimböckel, D.; Weinberg, M.; Budňák, Jan; Futtera, Ladislav; Horňáček, L.; Hon, J. K.
2019 - český
Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Její součástí jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce, exponovaného “dlouhého” 19. století až k první polovině století 20., tak i tematizující i celou řadu problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru rovněž usiluje tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory – bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a rovněž kulturní vědou či sociální a politickou historií. A publication How to write a transcultural literary history? contains selected contributions from the international conference held on 15th - 16th November 2018 by the Group for Research on Czech-German Intercultural Relations in the Bohemian Lands in the Institute of Czech Literature of the ASCR. The conference focused on the theoretical and methodological issues of writing the history of several literary cultures in different languages that coexisted in the Bohemian lands. It includes contributions concerning medieval literary production, the exposed “long” 19th century to the first half of the 20th century, as well as a number of problem areas (translation, cultural transfer, periodization, multilingualism, canon, regionalism, confessionalism) and theoretical and methodological approaches (postcolonial studies, transcultural theory, new historicism). In addition to the scholarly intent, this collection also seeks to stimulate further debates on the form of future literary-historical synthesis of literatures of Bohemian Lands across disciplines - Czech studies, German studies and other philologies, as well as cultural science or social and political history.
Klíčová slova:
literary history; literary historiography; culture diversity; Czechs and Germans
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Jak psát transkulturní literární dějiny?
Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR ...
Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století
Hrdina, Martin; Piorecká, Kateřina; Bendová, E.
2019 - český
Tématem plzeňského sympozia pro rok 2018 je čas – jeho význam pro člověka a společnost dlouhého 19. století. Modernizační procesy, jimiž se toto historické období vyznačuje, vedly k potlačení cyklického vnímání času ve prospěch linearity. Čas a jeho reflexe se z mysli filozofů a vědců přesunuly do každodenního života většiny lidí. Sympozium se těmto tématům věnovalo na základě otázek, které jsou v současnosti aktuální pro výzkum této problematiky z hlediska humanitních a sociálních věd.
Klíčová slova:
time; human and society; 19th century
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století
Tématem plzeňského sympozia pro rok 2018 je čas – jeho význam pro člověka a společnost dlouhého 19. století. Modernizační procesy, jimiž se toto historické období vyznačuje, vedly k potlačení ...
Produkce modernity a časový hiát
Smyčka, Václav
2019 - český
Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i historicky na několika materiálových příkladech shrnutých do tří chronologických řezů. Zatímco první část studie je věnována kritice různých způsobů popisu zmíněné proměny historické časovosti, druhá část má ukázat konkrétní uplatnění přístupu, který rozvinul R. Koselleck a především A. Assmannová a N. Luhmann. Ti popisují tuto proměnu časového režimu jako snahu společnosti utvářet vlastní temporální struktury zúžením přítomnosti, aby tak bylo možné operacionalizovat zkušenost a očekávání. Jasnějším dělením zkušenosti na prožitou a očekávanou, starou a novou, se usnadňuje selekce paměti a stejně selektivní utváření scénářů budoucího jednání. Tímto kladením časového hiátu do stále užší přítomnosti lze ovšem produkovat modernitu jen za tu cenu, že je přítomnost vnímána jako nestabilní, stále unikající bod, jenž paradoxně nenabízí dostatek prostoru k jednání. Přítomnost je proto vnímána v modením časovém režimu jen jako rychle ubíhající období přechodu a krize mezi přehlednou minulostí a jasně osvětlenou budoucností. Materiálové řezy českým dějepisectvím, publicistikou, filosofií dějin a literaturou z 90. let 18. století, období napoleonských válek a ze závěru předbřeznové doby představuje studie jako tři fáze tohoto procesu „zčasovění“ moderního časového režimu. The topic of this study is the emergence of the modern time regime during what is known as the Sattelzeit, i.e. the turn of the 18th and the 19th centuries in the Central European context. This transformation in temporality is even thematized historically at the theoretical level as a topos of cultural studies using several material examples summarized within three chronological profiles. While the first part of the study focuses on criticism of the various ways to describe this transformation in historical temporality, the second part is meant to demonstrate the specific application of the approach developed by Reinhard Koselleck, and in particular by Aleida Assmann and Niklas Luhmann. These describe the transformation of the time regime as an attempt by society to create its own temporal structures by narrowing down the present in order to facilitate the operationalization of experience and expectations. A clearer division of experience into lived and expected, old and new, facilitates the selection of memory and likewise the selective formation of future action scenarios. However, this imposition of a time hiatus upon an ever narrowing present may only produce modernity at the expense of the present being perceived as an unstable, ever-fugitive point, which paradoxically does not offer sufficient space for action. Hence the present in the modern time regime is only perceived as a rapidly passing transitional period and a crisis between a transparent past and a clearly illuminated future. Material cross-sections through Czech history, journalism, philosophy of history and literature from the 1790s, the Napoleonic Wars and the end of the pre-1848 period are presented by the study as three stages in this process of the temporalization of the modern time regime.
Klíčová slova:
time regime; present; Sattelzeit; Koselleck, Reinhard; Luhmann, Niklas; Assmann, Aleida
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Produkce modernity a časový hiát
Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i ...
Melanchthonovo Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou z roku 1557
Pišna, Jan
2019 - český
Příspěvek přináší informace o tisku Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou vyhnanou z ráje a rodinou její, který přeložil táborský písař a konšel Pavel Lucín (1525-1597) a následně jej vydal roku 1557 u pražského tiskaře Jiřího Melantricha v Praze. Výchozím textem pro Lucínův překlad byla některá z edic latinského katechismu luteránského teologa Lucase Lossia. Na konci Lossiovy knihy byl přidán text Dialogus pius et festivus de colloquio Deum (ut ferunt) et Evam, jehož pramenem byl text Melanchthonova latinského listu z 23. března 1539 pro Johana IV. hraběte z Wiedy a který byl ještě téhož roku několikrát vytištěn. Závěr příspěvku pojednává o typografii a ilustračním štočku s vyobrazením Boha s Adamem a Evou. Pozoruhodná je také souvislost tohoto vyobrazení s iniciálou N, kterou nacházíme v různých verzích a stylových variantách v Biblích tištěných u Netolického, Melantricha a u Samuela Adama z Veleslavína. The article disscusses the print of Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou vyhnanou z Ráje a rodinou její (A very beautiful and pleasant dialogue between Our Lord and Eve expelled from Paradise as well as with her family) which was translated by the scribe and town councillor Pavel Lucín (1525-1597) from Tábor who later in 1557 had the work published by the Prague printer Jiří Melantrich. The text which Lucín chose as the basis for his translation was one of the editions of the Latin catechism by the Luteran theologian Lucas Lossius. At the end of Lossius' book the text Dialogus pius et festivus, de colloquio Deum (ut ferunt) et Evam was added, which drew inspiration from Melanchthon's Latin letter from the 23th March 1539 addressed to Johan IV., count of Wieda which had been printed several times that year. The final part of the article focuses on the typography and the block print illustration depicting God with Adam and Eve. Remarkable is also the connection of this deptiction with the initial N which is found in various version and stylistic variants of the Bibles printed by Netolický, Melantrich and Samuel Adam of Veleslavín.
Klíčová slova:
Filip Melanchthon; Pavel Lucín; Jakub Kočka z Kocenštejnu; Jiří Melantrich z Aventina; translation; dedication; initials; typography
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Melanchthonovo Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou z roku 1557
Příspěvek přináší informace o tisku Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou vyhnanou z ráje a rodinou její, který přeložil táborský písař a konšel Pavel Lucín (1525-1597) a následně jej ...
Středověká epika a problém původnosti v českém literárním dějepisectví v „dlouhém“ 19. století
Turek, Matouš
2019 - český
Studie sleduje se zvláštním zaměřením na tematizaci problematiky kulturního transferu dva axiomy českého literárního dějepisectví v 19. a na počátku 20. století – na jedné straně figuru zlatého věku a následného úpadku, na druhé straně ideál původnosti jako základní hodnotové kritérium – a vývoj v jejich aplikaci v oblasti nejstarší literatury. Na příkladu syntéz V. V. Haštalského, A. V. Šembery, Karla Tieftrunka a Jaroslava Vlčka demonstruje, jak se do 80. let 19. století narativ úpadku staročeské epiky vtělený především do opozice dvou textů, Alexandreidy a Tristrama, při převypravování amplifikoval a upevňoval, zatímco kritéria pro jejich hodnocení se paradigmaticky měnila. Binární kategorie původnosti přetrvává, ale přitom dochází k její reinterpretaci a překódování, takže protiklad domácí–cizí je nahrazována opozicemi na osách originální–odvozené, tvůrčí–překladové, autorské–anonymní. Syntézy Jaroslava Vlčka, Arne Nováka a Jana Jakubce, sepsané již po odhalení nepravosti údajně autochtonních rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, zachycují multilingvální povahu literární tvorby v českých zemích v souvislosti se vznikem staročeské epiky v pozitivnějším světle a rehabilitují v principu realizaci kulturního transferu, nicméně i nadále využívají a interpretačně rozšiřují příběh úpadku vycházející z představy monokulturních základů národních literatur. With special regard to the foregrounding of the issue of cultural transfer, the article traces two axioms of Czech literary historiography in the 19th and at the beginning of the 20th century – the figure of the Golden Age followed by decline as well as the ideal of originality and authenticity as a fundamental value criterion – and the development in their application onto medieval literature. With reference to synthetical works written by V. V. Haštalský, A. V. Šembera, Karel Tieftrunk and Jaroslav Vlček, the article demonstrates the ways in which the narrative of the decline of Old Czech epic, epitomized in the opposition between the Alexandreis and Tristram a Izalda, was gradually amplified and reaffirmed up until the 1880s, although the evaluation criteria were undergoing a paradigmatic shift. The binary category of originality and authenticity endures but is reinterpreted and recoded so that the opposition indigenous–foreign is superseded by oppositions drawn on the axes original–derivative, created–translated, authorial–anonymous. The syntheses written by Jaroslav Vlček, Arne Novák and Jan Jakubec at the turn of the century, already after the debunking of the allegedly autochthonous Dvůr Králové and Zelená hora manuscripts, present the multilingual nature of literary creativity in the Czech Lands in connection with Old Czech epic in a more positive light, rehabilitating in principle the realization of cultural transfer, although they do still utilize and further broaden the narrative of decline, rooted in the concept of monocultural fundaments of national literatures.
Klíčová slova:
literary historiography; authenticity; Czech literature; medieval epic; medievalism; cultural transfer
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Středověká epika a problém původnosti v českém literárním dějepisectví v „dlouhém“ 19. století
Studie sleduje se zvláštním zaměřením na tematizaci problematiky kulturního transferu dva axiomy českého literárního dějepisectví v 19. a na počátku 20. století – na jedné straně figuru zlatého věku a ...
Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času
Hrbata, Zdeněk
2019 - český
Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na poezii těch osobností (A. de Lamartine, V. Hugo, J. Vrchlický aj.), kteří se ve své tvorbě pokoušejí čelit nezvratnému běhu času (dávné, vergiliovské téma: „fugit irreparabile tempus“, traktované též F. Petrarkou, P. de Ronsard ad.) přivoláváním a vzkříšením minulosti, konzervováním a zvěčňováním minulého, vzpomínky. Ta např. proniká do přítomnosti subjektu a podílí se na utváření kontinua, kdy plynoucí čas, jemuž v romantické koncepci umění má vzdorovat také sama tvorba, neznamená nutně jen mizení a ztrátu. – Proti tomu stojí Baudelairovy podoby a figurce času jako univerzálního zla, destruktivního nepřítele lidí budícího stálou úzkost, ničitele, kterého není možné eliminovat, ale jemuž lze, alespoň dočasně, vzdorovat různými formami úniku. The intensive awareness or experience of time is one of the central topics of 19th century literature, particularly among authors considered Romantic. By way of several examples we focus on the poetry of these individuals (e.g. A. de Lamartine, V. Hugo and J. Vrchlický), whose work attempts to confront the irreversible course of time (the ancient, Virgilian subject: „fugit irreparabile tempus“, also dealt with by e.g. Petrarch and Pierre de Ronsard) by invoking and resurrecting the past, conserving and immortalizing the past, and with memories. For example, this penetrates the present of the subject and is involved in the creation of the continuum, when the passage of time, which in the Romantic conception of art is to be resisted by creation itself, does not necessarily entail disappearance and loss. In contrast to this we have Baudelaire's figures and the figure of time as the universal evil, the destructive enemy of the people provoking constant anxiety, the destroyer who cannot be eliminated, but who can, at least temporarily, be resisted by various forms of escape.
Klíčová slova:
time; poetry; transience; transcendence; fatality; escape
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času
Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na ...
„Á - - mladý pán už vstal!” Motivy flámu a časové disciplinace v díle Františka Gellnera
Kořínková, Lucie
2019 - český
Příspěvek se zabývá motivikou časové dispciplinace a prohřešků proti ní v literárním i kreslířském díle Františka Gellnera. V pracích z jeho mládí nacházíme motivy flámů, vyspávání flámů a vůbec „nemravného“ zacházení s časem velmi často. Tato motivika zde souvisí s obecnou potřebou autora vyhranit se vůči středostavovské spořádanosti a její banalitě, zároveň jsou na ni ovšem téměř bez výjimky navázány otázky morálního prohřešku a trvalé neudržitelnosti postoje mladé vzpoury. Studii uzavírá sledování proměny této motiviky v závěrečném období Gellnerovy tvorby, v době jeho působení v brněnských Lidových novinách. Tato životní etapa přinesla Gellnerovi nejen ryze středostavovské existenční zakotvení v podobě pravidelného zaměstnání pro redakci listu, ale také to, že v jeho pracích pro tento list při pohledu na tutéž středostavovskou spořádanost a její pravidelnost často zaznívají vysloveně idylické tóny. This article deals with the motifs of time management discipline and transgressions against it in the literary and artistic work of František Gellner. In works from his youth we very often come across the motifs of the drinking spree, sleeping off a drinking spree and ''immoral'' time management. This motif is associated here with the general need of the author to define himself in relation to middle class orderliness and its banality, while almost always raising questions regarding moral transgressions and the long-term unsustainability of rebellious youth attitudes. The study concludes by considering the changing face of this motif in the final period of Gellner's work, when he was working at Lidové noviny in Brno. This stage in Gellner's life not only provided him with a well-established middle-class existence in the form of regular employment for a newspaper editorial office, but also meant that this newspaper work of his often had a distinctly idyllic tone when dealing with the same middle-class orderliness and regularity.
Klíčová slova:
time management discipline; drinking spree; middle class morality; Gellner, František
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Á - - mladý pán už vstal!” Motivy flámu a časové disciplinace v díle Františka Gellnera
Příspěvek se zabývá motivikou časové dispciplinace a prohřešků proti ní v literárním i kreslířském díle Františka Gellnera. V pracích z jeho mládí nacházíme motivy flámů, vyspávání flámů a vůbec ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze