Počet nalezených dokumentů: 849
Publikováno od do

Daně z pohledu veřejného mínění – prosinec 2019
Hanzlová, Radka
2020 - český
Prosincové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále zkoumalo názory na to, zda by lidé s vyššími příjmy měli v porovnání s lidmi s nízkými příjmy odvádět vyšší procento z těchto příjmů na daních, a také se dotazovalo na to, zda lidé rozumějí současnému daňovému systému. Česká veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy u nás jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké. Více než polovina (55 %) Čechů se vyslovuje pro progresivní zdanění příjmů, respektive pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy. Za pro sebe srozumitelný pokládá daňový systém pouze o málo více než čtvrtina (26 %) české veřejnosti. According to December 2019 survey of the Public Opinion Research Centre 18% of citizens regard taxation on high-income earners as high, 30% say it is adequate and 43% think it is low. Taxation on average-income earners is considered to be high by 38% of respondents, adequate by 52% and low by 3% of citizens. Taxation on low-income earners was supposed to be high by 58%, adequate by 32% and low by 3%. 55% of respondents think that tax rate should be higher for high-income earners than for low-income earners Klíčová slova: taxation; income Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Daně z pohledu veřejného mínění – prosinec 2019

Prosincové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s ...

Hanzlová, Radka
Sociologický ústav, 2020

České školství a koronavirová krize – září 2020
Čadová, Naděžda
2020 - český
Více než polovina (51 %) české veřejnosti se v polovině září domnívala, že vláda by při zhoršení situace s šířením koronaviru neměla znovu přistoupit k plošnému uzavření všech škol, více než dvě pětiny (42 %) veřejnosti měly názor opačný. Lidé nečiní významný rozdíl mezi vzděláváním na dálku na základním a středním stupni, když se v obou případech přibližně dvě třetiny oslovených přiklonily k tomu, že by v případě uzavření škol mělo být povinné pro všechny děti, podle další pětiny respondentů by mělo být distanční vzdělávání dobrovolné a podle přibližně desetiny občanů by vzdělávání na dálku vůbec nemělo probíhat. More than half (51%) of the Czech public believed that the government should not cloused all schools once the coronavirus spread worsened, more than two-fifths (42%) belive the government should do that. People do not make a significant difference between distance education at primary and secondary level, as in both cases around two thirds of respondents agreed that it should be compulsory for all children in the event of school closure. Klíčová slova: education; coronavirus; Covid-19 Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
České školství a koronavirová krize – září 2020

Více než polovina (51 %) české veřejnosti se v polovině září domnívala, že vláda by při zhoršení situace s šířením koronaviru neměla znovu přistoupit k plošnému uzavření všech škol, více než dvě ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2020

Důvěra stranickým představitelům – září 2020
Červenka, Jan
2020 - český
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 20 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.Mezi představiteli parlamentních stran v září 2020 občané nejčastěji vyjadřovali důvěru Janu Hamáčkovi (43 %) a Andreji Babišovi (39 %), nejvyšší podíly nedůvěry se objevily v případě Tomia Okamury (61 %) a Vojtěcha Filipa (59 %). V porovnání s posledním předchozím výzkumem zřetelně poklesla důvěra, případně zvýšila se nedůvěra u Václava Klause mladšího (pokles důvěry o 9 procentních bodů, nárůst nedůvěry o 6 procentních bodů), Petra Fialy (pokles důvěry o 6 procentních bodů), Víta Rakušana (pokles důvěry o 5 procentních bodů, nárůst nedůvěry o 7 procentních bodů), Markéty Pekarové Adamové (nárůst nedůvěry o 6 procentních bodů), Olgy Richterové (nárůst nedůvěry o 6 procentních bodů) a Jana Hamáčka (pokles důvěry o 4 procentní body). Naopak zlepšení ve formě zvýšení podílu důvěry oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu se u žádného ze zkoumaných představitelů politických stran neobjevilo, ovšem u některých poklesl podíl nedůvěřujících, a to v případě Mariana Jurečky (pokles podílu nedůvěřujících o 8 procentních bodů oproti dubnu 2019), Radima Fialy (pokles podílu nedůvěřujících o 7 procentních bodů), Andreje Babiše (pokles podílu nedůvěřujících o 6 procentních bodů) a Jaroslava Faltýnka (pokles podílu nedůvěřujících o 4 procentní body). In September 2020 the Public Opinion Research Centre of the Institute of Sociology the Czech Academy of Sciences investigated whether respondents trust to selected politicians. They were given a list with 20 names of top politicians who represent political parties present in the Chamber of Deputies. Klíčová slova: politicians; political parties; Chamber of Deputies Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Důvěra stranickým představitelům – září 2020

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 20 čelných představitelů stran zastoupených v ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2020

Postoje české veřejnosti k Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové
Hanzlová, Radka
2020 - český
Závěrečná zpráva je výstupem výzkumu Postoje české veřejnosti k Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové. Zpráva zpracovává výsledky reprezentativního výzkumu, jehož cílovou skupinou byla populace obyvatel ČR starších 15 let. Sběr dat proběhl v termínu od 29. února do 11. března 2020 metodou osobního dotazování tazatele s respondentem – kombinace CAPI a PAPI – na základě standardizovaného dotazníku. Celkem bylo dotázáno 1 012 respondentů vybraných kvótní metodou podle kraje, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání. The final report is the output of the research regarding Attitudes of the Czech public towards the Committee of Good Will - Olga Havel Foundation. The report presents the results of representative research, the target group of which was the population of the Czech Republic ages 15 and older. Data was collected between 29 February to 11 March 2020 through the personal questioning of respondents (a combination of CAPI and PAPI) based on a standardised questionnaire. A total of 1,012 respondents were questioned, and these individuals were selected using a quota method according to region, the size of place of residence, gender, age and education. Klíčová slova: Czech Public; attitudes; The Committee of Good Will – Olga Havel Foundation Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Postoje české veřejnosti k Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové

Závěrečná zpráva je výstupem výzkumu Postoje české veřejnosti k Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové. Zpráva zpracovává výsledky reprezentativního výzkumu, jehož cílovou skupinou byla populace ...

Hanzlová, Radka
Sociologický ústav, 2020

Spokojenost se životem a s jeho různými aspekty - Naše společnost - speciál - prosinec 2020
Hanzlová, Radka
2020 - český
V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života. Nejvíce jsou lidé spokojeni s osobními vztahy (průměrná hodnota 7,45 na škále od 0 zcela nespokojen až 10 zcela spokojen), s životem celkově (7,13) a s pocitem bezpečí (7,10). V porovnání s předchozími výzkumy z května a června 2020 celková míra spokojenosti se životem i míra spokojenosti se všemi jeho sledovanými aspekty poklesla. Satistifaction with all the examined aspects of life significantly prevails in the population. People are the most satisfied with personal relationships (average value 7.45 on a scale from 0 completely dissatisfied to 10 completely satisfied), with life in general (7.13) and with a feeling of security (7.10). Compared to previous surveys from May and June 2020, the overall level of satisfaction with life and the level of satisfaction with all its examined aspects has decreased. Klíčová slova: relationships; security; satisfaction with life Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Spokojenost se životem a s jeho různými aspekty - Naše společnost - speciál - prosinec 2020

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života. Nejvíce jsou lidé spokojeni s osobními vztahy (průměrná hodnota 7,45 na škále od 0 zcela nespokojen až 10 zcela spokojen), ...

Hanzlová, Radka
Sociologický ústav, 2020

Názory občanů na úroveň sociálního zabezpečení v ČR a alokaci veřejných prostředků – prosinec 2019
Tuček, Milan
2020 - český
V prosinci 2019 zařadilo CVVM do svého pravidelného šetření blok otázek týkajících se sociální politiky. V rámci tohoto bloku jsme se ptali na to, v jaké míře je podle občanů České republiky zajištěno sociální zabezpečení v jednotlivých oblastech i na hodnocení úrovně sociální politiky celkově. Zároveň jsme do výzkumu zařadili blok otázek zjišťující, v jakých oblastech by se měly navýšit či snížit finanční prostředky z veřejných zdrojů s cílem ukotvit oblast sociálních politik v rámci hodnocení výdajů státního rozpočtu. Tři čtvrtiny (75 %) dotázaných hodnotí finanční zajištění ve stáří spíše nebo velmi špatně (27 % jej hodnotí „velmi špatně“). Přibližně dvě třetiny hodnotí špatně podporu bydlení (67 %) a více než tři pětiny (62 %) pak zajištění v nemoci, při úrazu, invaliditě. Naopak zdravotní péči a školství a vzdělávání hodnotí více než tři pětiny dotázaných spíše nebo velmi dobře („velmi dobře“ přibližně desetina). Alokace veřejných prostředků by se měla zvýšit v oblasti starobních důchodů a zdravotnictví (72, resp. 70 % dotázaných). The December 2019 survey of the Public Opinion Research Centre included issues related to social policy. It surveyed citizens' views on that how much the individual areas of social policy are secured. At the same time the block of questions included an item, in which citizens had to comment the social policy as a whole. It also examined public preferences concerning allocation of public funds. Klíčová slova: social policy; allocation of public funds Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Názory občanů na úroveň sociálního zabezpečení v ČR a alokaci veřejných prostředků – prosinec 2019

V prosinci 2019 zařadilo CVVM do svého pravidelného šetření blok otázek týkajících se sociální politiky. V rámci tohoto bloku jsme se ptali na to, v jaké míře je podle občanů České republiky zajištěno ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2020

Názory na poplatky ve zdravotnictví a jiná vybraná opatření – prosinec 2019
Tuček, Milan
2020 - český
Součástí prosincového šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k oblastem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla. Naposledy byl tento blok otázek položen v prosinci 2018. Naprostá většina dotázaných odmítá snížení počtu lůžek v nemocnicích, poplatek u lékaře, snížení počtu specializovaných pracovišť a doplatek za léky. Vyrovnanou míru souhlasu a nesouhlasu má jen zřízení pouze jedné veřejné zdravotní pojišťovny, téměř vyrovnaný názor je na zvýšení pojištění rizikovým skupinám a na nadstandartní péči. Meziročně nedošlo k žádným názorovým posunům s výjimkou souhlasu s příplatkem na stravu a lůžko, kde se zvýšil souhlas o 5 procentních bodů, čímž se vrátil na úroveň předminulého roku. Postupně se od roku 2011 zvýšila míra souhlasu s dělením zdravotní péče na standardní a (placenou) nadstandardní z 29 % na 43 % dotázaných Nově zařazená položka zjišťující souhlas se zrušením oddělení v okresních nemocnicích získala podporu (jen) 15 % dotázaných. In December 2019 Public Opinion Research Centre included a blok of questions connected to health care. One of the discussed topics was also health care measures in the Czech Republic. Questions focused mainly on charges for medication, doctor visit and stay in hospital. Next issue was connected to insurance and insurance company. Klíčová slova: health care; charges for medication; charges for doctor visit Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Názory na poplatky ve zdravotnictví a jiná vybraná opatření – prosinec 2019

Součástí prosincového šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2020

Názory občanů na zdravotní péči v ČR – prosinec 2019
Hanzlová, Radka
2020 - český
V prosinci 2019 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazen blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci. V české společnosti převládá spokojenost s lékařskou péčí, kterou vyjadřuje polovina (50 %) dotázaných. O málo více než polovina (51 %) dotázaných je toho názoru, že se kvalita zdravotní péče v posledním roce nezměnila. Většina české veřejnosti (79 %) sdílí názor, že by se měl pacient podílet na rozhodování o léčbě své nemoci. In December 2019 Public Opinion Research Centre included a block of questions connected to health care. Questions focused mainly on satisfaction with health care in the Czech Republic, evaluation of the quality of the health care in the last year and the amount of information provided by the doctors. Respondents evaluated their own health condition and possibilities to decide the ways of their medical treatment. With health care, 50% of citizens are satisfied, 18% are dissatisfied and 31% are neither satisfied nor dissatisfied. Klíčová slova: health care; satisfaction; quality Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Názory občanů na zdravotní péči v ČR – prosinec 2019

V prosinci 2019 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazen blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost ...

Hanzlová, Radka
Sociologický ústav, 2020

Občané o důchodovém systému – prosinec 2019
Čadová, Naděžda
2020 - český
V rámci svého prosincového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí. V rámci tohoto tematického bloku pak byly respondentům předloženy tři dvojice protichůdných tvrzení vyjadřujících obecné postoje k různým charakteristikám důchodového systému. Názor, že důchodový systém má být založen na solidaritě, zastávají přibližně tři z deseti občanů (29 %). Pro princip zásluhovosti se vyslovila více než třetina dotázaných (34 %) lidí. Podíl občanů přesvědčených o tom, že by důchodový systém měl být založen na solidaritě, je v současnosti nejnižší od počátku měření, tj. od roku 2010. Co se týče odpovědnosti státu nebo jednotlivce za finanční zajištění v důchodu, v tomto případě se populace výrazně přiklání k odpovědnosti státu. Pouze přibližně šestina respondentů (16 %) si myslí, že je současný důchodový systém spravedlivý, necelé dvě pětiny (37 %) respondentů se přiklánějí k opačnému názoru. In its December survey the Center for Public Opinion Research focused on some issues related to the pension system and pension reform. Within this thematic block respondents were presented three pairs of opposing statements expressing general attitudes to the different characteristics of the pension system. Respondents expressed their position through a five-point scale, where point 1 meant identification with the first of a pair of opposing statements and point 5, on the contrary, featured complete shift to the second statement. Individual claims were related to contradiction between principle of solidarity and merit in the pension system, whether financial security of retired people should be ensured by state or by the citizens themselves and whether the pension system in its current form is just or unjust. Klíčová slova: pension; pension reform; financial security; retirement Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Občané o důchodovém systému – prosinec 2019

V rámci svého prosincového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí. V rámci tohoto tematického bloku pak byly ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2020

Občané o ústavních pravomocích prezidenta – leden 2020
Čadová, Naděžda
2020 - český
V lednovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím prezidenta republiky. Tématem otázek byl jak obecný názor na rozsah ústavních pravomocí prezidenta, tak názory na některé konkrétní pravomoci, jakými jsou udělování amnestie či milosti nebo zmírňování trestu, zastavování soudního řízení, jmenování a odvolávání rektorů a jmenování profesorů, propůjčování a udělování státních vyznamenání, rozpuštění Poslanecké sněmovny, používání práva veta, jmenování bankovní rady České národní banky a jmenování soudců Ústavního soudu. Tři pětiny veřejnosti (60 %) se přiklánějí k tomu, že současný rozsah pravomocí českého prezidenta by měl zůstat zachován. V české společnosti převládá názor (54 % dotázaných), že prezident by měl mít pravomoc samostatně rozhodnout o udělení amnestie, milosti či zmírnění trestu odsouzeným osobám. Více než dvě třetiny (67 %) občanů souhlasí, aby prezident měl pravomoc samostatně rozhodovat o propůjčení a udělení státních vyznamenání. Pouze 3 % respondentů vyjádřila názor, že propůjčování a udělování státních vyznamenání nemá být v pravomoci prezidenta ČR. Téměř tři čtvrtiny (73 %) dotázaných uvedly, že prezident by měl mít pravomoc rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vypsat nové volby pouze ve výjimečných případech vymezených Ústavou. To, že prezident ČR by měl mít právo odmítnout parlamentem přijatý zákon (tzv. právo veta), ale parlament by měl mít možnost toto veto přehlasovat početnější většinou, uvedla více než polovina respondentů (52 %). January survey made an inquiry into attitudes of citizens towards constitutional competencies of a president. Questions in the survey concerned the range of presidential competencies in general and also with regard to several particular competencies such as granting of amnesty or stopping a lawsuit, dismissing the Chamber of Deputies and refusing the law passed by the parliament. Klíčová slova: president; presidential competencies Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Občané o ústavních pravomocích prezidenta – leden 2020

V lednovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím prezidenta republiky. Tématem otázek byl jak obecný názor na rozsah ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2020

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze