Kvalita vody v pražských potocích
Krejčová, Lucie; Benešová, Libuše; Tonika, Jaroslav
2013 - český This work deals with water quality in five Prague's biggest streams, which are Rokytka, Botič, Litovicko-Šárecký stream, Dalejský stream and Kunratický stream. Water quality can be evaluated on the basis of physico-chemical indicators or biological indicators. In my work I use only physico-chemical indicators to evaluate water quality. In this work I focused mainly on water quality in Kunratický stream which is based on the results of regular monitoring of Lesy hl. m. Praha and also on the basis of my short-term analysis of water from the stream. The main sources of pollution of Kunraticky stream and other streams in Prague are agriculture in the upstream area (source of nitrogen and phosphorus compounds), wastewater (source of organic matter, nitrogen and phosphorus compounds) and rainwater (source of heavy metals and chlorides). It is evident from the results that these resources have an impact on water quality in streams of Prague. Among the worst indicators of water quality in the Kunratický stream there is mainly aggregate phosphorus, COD and BOD5 and it is similar in other Prague's streams. Prague streams are significantly burdened with heavy metals. Tato práce se zabývá kvalitou vody v pěti největších pražských potocích, jimiž jsou Rokytka, Botič, Litovicko-Šárecký potok, Dalejský potok a Kunratický potok. Kvalitu vody lze hodnotit na základě fyzikálně-chemických ukazatelů, nebo biologických ukazatelů. Ve své práci používám k hodnocení kvality vody pouze fyzikálně-chemické ukazatele. V této práci jsem se zaměřila hlavně na kvalitu vody v Kunratickém potoce, kterou hodnotím na základě výsledků pravidelného monitorování podniku Lesy hl. m. Prahy a také na základě svých krátkodobých rozborů vody z tohoto potoka. Hlavními zdroji znečištění Kunratického potoka a dalších pražských potoků jsou zemědělství v horních částech toků (zdroj sloučenin dusíku a fosforu), odpadní vody (zdroj organických látek, sloučenin dusíku a fosforu) a dešťové vody (zdroj těžkých kovů a chloridů). Z výsledků je zřejmé, že tyto zdroje mají vliv na kvalitu vody v pražských potocích. Mezi nejhorší ukazatele kvality vod v Kunratickém potoce patří hlavně celkový fosfor, CHSK a BSK5 a v ostatních pražských potocích je to podobné. Pražské potoky jsou také významně zatíženy těžkými kovy. Klíčová slova: znečištění vody; kvalita vody; měření kvality; historická data; water pollution; water quality; masurement of quality; historical data Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL Kvalita vody v pražských potocích

. Prahy a také na základě svých krátkodobých rozborů vody z tohoto potoka. Hlavními zdroji znečištění Kunratického potoka a dalších pražských potoků jsou zemědělství v horních ...

Krejčová, Lucie; Benešová, Libuše; Tonika, Jaroslav
Univerzita Karlova, 2013

VLIV KOMUNÁLNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ NA RYBY ŽIJÍCÍ V MALÉM TOKU
HORA, Vojtěch
2014 - český Hlavním cílem této práce bylo posouzení ovlivnění ryb žijících v Živném potoce cizorodými látkami vstupujícími do toku přes ČOV Prachatice. Jako indikátorový organismus byl zvolen pstruh obecný (Salmo trutta m. fario). Odlov ryb byl proveden v roce 2012 pomocí elektrického agregátu ze tří lokalit. Celkem bylo odloveno 36 ryb. Následně byla u odlovených ryb provedena analýza vzorků krve a tkání pomocí vybraných biomarkerů (vitellogenin a EROD). Dále byla provedena analýza tkání ryb a analýza vzorků vody na přítomnost vybraných cizorodých látek. Koncentrace vitellogeninu v krevní plazmě samců ryb byla v kontrolní lokalitě nulová, ve znečištěných lokalitách se průměrná koncentrace pohybovala od 275 do 573 ng.ml-1. V krevní plazmě samic byla koncentrace vitellogeninu nejnižší v lokalitě pod ČOV (7 185 823 ng.ml-1). V ostatních lokalitách byla průměrná koncentrace v rozmezí 9 250 302 - 11 614 177 ng.ml-1. Aktivita jaterních detoxikačních enzymů (EROD) byla nejvyšší ve znečištěných lokalitách, v rozmezí 63,9 - 87,4 pmol.mg-1protein.min-1. V kontrolní lokalitě byla aktivita minimální (5,4 pmol.mg-1protein.min-1). Výsledkem stanovení vybraných cizorodých látek v tkáních ryb (játra) a ve vodě je suma všech detekovaných farmak. V tkáních ryb byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 20,8 - 138,8 ng.g-1. Ve vodě byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 0,07 - 3,00 g.l-1. Nejvyšší hodnoty byly opět naměřeny ve znečištěných lokalitách. Z výsledků provedených analýz vyplývá, že v Živném potoce pod Prachaticemi přítomné koncentrace cizorodých látek negativně ovlivňují přítomné organismy. Main objective of this thesis is evaluation of the impact of extraneous substances that enter Živný stream through the WWTP Prachatice onto the stream's fish population. Brown trout (Salmo trutta m. fario) was selected as a sampling organism. Sampling was conducted in 2012 using an electrical aggregate at three locations. The sample counted a total of 36 fish. Subsequently there was conducted blood sample and tissue analysis using selected biomarkers (vitellogenin and EROD). Furthermore, an analysis of fish tissue and water samples was made to identify presence of selected extraneous substances.Concentration of vitellogenin in blood plasma of male fish in the controled location was zero, in polluted location the average concentration varied between 275 and 573 ng.ml-1. Concentration of vitellogenin in blood plasma of female fish was the lowest at a location directly downstream the WWTP (7 185 823 ng.ml-1). At other locations, the average concentration ranged between 9 250 302 - 11 614 177 ng.ml-1. The activity of liver detoxifying enzymes (EROD) was the highest at polluted locations, between 63,9 - 87,4 pmol.mg-1protein.min-1. In the controled location was the lowest activity EROD (5,4 pmol.mg-1protein.min-1). The result of identification of selected extraneous substances in fish tissues (liver) and in the water is a sum of all detected pharmaceuticals. In fish tissues was the sum of all detected pharmaceuticals in the range from 20,8 to 138,8 ng.g-1, while in water it varied between 0,07 - 3,00 ?g.l-1. The highest values were again measured in polluted areas. The results of the analyses conducted imply, that the present concentrations of extraneous substances in Živný stream downstream from Prachatice have a negative impact onto live organisms. Klíčová slova: Salmo trutta m. fario; Živný potok; ČOV; vitellogenin; EROD; farmaka; Salmo trutta m. fario; Živný stream; WWTP; vitellogenin; EROD; pharmaceuticals Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. VLIV KOMUNÁLNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ NA RYBY ŽIJÍCÍ V MALÉM TOKU

vzorků vody na přítomnost vybraných cizorodých látek. Koncentrace vitellogeninu v krevní plazmě samců ryb byla v kontrolní lokalitě nulová, ve znečištěných lokalitách se průměrná ...

HORA, Vojtěch
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2014

Studie znečištění povrchových vod v obci Rácovice a návrh opatření
Krejčí, Jarmila
2012 - český Klíčová slova: čištění odpadních vod; ochrana vod; samočistící schopnost vody Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně. Studie znečištění povrchových vod v obci Rácovice a návrh opatření

Krejčí, Jarmila
Mendelova univerzita v Brně, 2012

Průzkum zdrojů znečištění na části vodního útvaru Bílý potok
Honzová, Markéta
2008 - český Klíčová slova: Bílý potok; kanalizace; odpadní vody Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně. Průzkum zdrojů znečištění na části vodního útvaru Bílý potok

Honzová, Markéta
Mendelova univerzita v Brně, 2008

Studie znečištění povrchových vod v obci Dolní Čermná a návrh opatření
Smejkalová, Jana
2011 - český Klíčová slova: čištění odpadních vod; odpadní vody; ochrana vod Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity v Brně. Studie znečištění povrchových vod v obci Dolní Čermná a návrh opatření

Smejkalová, Jana
Mendelova univerzita v Brně, 2011

Vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchových vod v povodí Horní Vltavy
NEKOLNÝ, Tomáš
2019 - český Diplomová práce je zaměřena na problematiku znečišťování povrchových vod, které patří mezi jeden z největších problémů současného světa. Znečištěním vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů a také ekosystémů v jejich okolí. Mezi typické zdroje znečištění povrchových vod patří zejména bodové zdroje (lidská sídla, průmyslové areály) a plošné zdroje (zemědělství). Zatímco bodové zdroje znečištění je možno monitorovat, u plošných zdrojů je situace daleko složitější. Při zemědělském hospodaření se dostávají do podzemních vod i povrchových vod zbytky hnojiv, pesticidů a dalších látek. Cílem práce je v dílčím povodí Horní Vltavy - řeky Malše zjistit jakost povrchové vody v měřících profilech, zjistit hydrologickou situaci v průběhu roku a vyhodnotit vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchové vody v daném povodí. The diploma thesis is focused on the issue of surface water pollution, which is one of the biggest problems of the contemporary world. The pollution of watercourses and reservoirs worsens the quality of aquatic ecosystems as well as ecosystems in their surroundings. The typical sources of surface water pollution include especially point sources (human settlements, industrial sites) and land resources (agriculture). While the point sources of pollution can be monitored, the situation is far more complicated for the field sources. In agricultural farming, the fertilizer residues, pesticides and other substances come into the groundwater and the surface water. The aim of this work is to find out the quality of surface water in the measuring profiles (river Malše), to find out the hydrological situation during the year and to evaluate the impact of chemical pollution sources influencing the quality of the surface water in the river basin. Klíčová slova: povrchové vody; jakost vod; znečištění; zemědělské hospodaření; surface water; water quality; pollution; agricultural farming Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchových vod v povodí Horní Vltavy

typické zdroje znečištění povrchových vod patří zejména bodové zdroje (lidská sídla, průmyslové areály) a plošné zdroje (zemědělství). Zatímco bodové zdroje znečištění je ...

NEKOLNÝ, Tomáš
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2019

Jsou studánky bezpečné? Vliv kvality vody na zdraví obyvatelstva.
PETROUŠKOVÁ, Zuzana
2016 - český Bakalářská práce sleduje změny kvality vody jedenácti vybraných studánek veřejností vyhledávaných jako náhrada za pitnou vodu dodávanou z rozvodných sítí. V průběhu jednoho roku byly sledovány mikrobiologické, fyzikální a chemické parametry odpovídající nebo i překračující rozsah kráceného rozboru pitné vody, který je pro podobné zdroje vody vyžadován jednou ročně. U mikrobiologických ukazatelů čistoty vody byly limity překročeny jedenáctkrát (z celkem 41 vzorků), nejčastěji v letních měsících, tudíž lze suché, teplé počasí považovat pro kvalitu pitné vody za rizikové. Z chemických parametrů byly kritické dusičnany, které byly u jedné ze studánek trvale zvýšené, a patrně zapříčiněné hnojením polí v povodí studánky. Voda 64% studánek byla alespoň při jednom odběru, minimálně v jednom parametru neuspokojivá. Četnost odběrů doporučená Vyhláškou č. 252/2004 Sb. (Hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost kontrol) je pro důslednou kontrolu pitné vody nedostatečná a nedokáže odhalit hrozící riziko znečištění. Bachelor thesis aims at water quality in eleven springs and wells usually considered as a source of drinking water with superior quality exceeding the quality of drinking water from municipal sources. Springs and wells were monitored for one year and microbial, physical and chemical parameters were determined according to the Czech authorities' requirements. Microbial contamination was recorded in eleven cases mostly during dry summer. Thus dry hydrological conditions should be considered as a critical factor for water quality. Chemical parameters were exceeded in nitrate concentration at one site, probably due to agriculture in spring catchment. Water quality exceeded required values in 64%, thus the required frequency of water quality monitoring is not sufficient and water quality could exceed requirements during parts of a year. Klíčová slova: pitná voda; studánky; znečištění vody; drinking water; springs; contamination of water Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Jsou studánky bezpečné? Vliv kvality vody na zdraví obyvatelstva.

byla alespoň při jednom odběru, minimálně v jednom parametru neuspokojivá. Četnost odběrů doporučená Vyhláškou č. 252/2004 Sb. (Hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost ...

PETROUŠKOVÁ, Zuzana
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2016

Sledování vlivu ročního období na znečištění povrchových vod v řece
POSPÍŠILOVÁ, Eva; PRUCEK, Robert; KILIANOVÁ, Martina
2011 - český Voda je nenahraditelnou surovinou pro všechny organismy na Zemi. Její zásoby na planetě jsou omezené a proto je nutné vodu po použití vrátit do přírody v co možná nejčistším stavu a sledovat její kvalitu. V této práci jsem sledovala vliv ročního období na znečištění povrchových vod řek Moravy a Dřevnice na jejich soutoku. Fotometricky jsem stanovovala koncentrace amonných, dusitanových, dusičnanových a fosforečnanových iontů, při každém odběru jsem měřila konduktivitu, pH a teplotu vody. Jednou měsíčně jsem stanovila chemickou spotřebu kyslíku dichromanovou a manganistanovou metodou.. Na závěr jsem podle naměřených hodnot zařadila obě řeky podle stupně znečištění do tříd jakosti vod, podle ČSN 757221. Water is necessary for every organism on the Earth. As a limited source has to be used carefully, every contamination can be a big problem. Therefore is very important to clean used water and check its quality. In this work I was monitoring the level of pollution in the river Morava and Dřevnice during one year. I determined concentrations of nitrites, nitrates, ammonia and phosphates. I was also measuring conductivity, pH level and temperature of the water each time. Once a month I determined chemical oxygen demand by dichromate and permanganate method. At the end I classified both rivers by their level of pollution by the ČSN 757221. Klíčová slova: Voda; znečištění vod; anorganické polutanty; water; water pollution; inorganic pollutants Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPOL. Sledování vlivu ročního období na znečištění povrchových vod v řece

období na znečištění povrchových vod řek Moravy a Dřevnice na jejich soutoku. Fotometricky jsem stanovovala koncentrace amonných, dusitanových, dusičnanových a fosforečnanových ...

POSPÍŠILOVÁ, Eva; PRUCEK, Robert; KILIANOVÁ, Martina
Univerzita Palackého v Olomouci, 2011

Ověření interakce zvolené elektrody pro porovnání stupně znečištění vodných roztoků
Vokál, Evžen; Novotný, Ladislav; Lellák, Jan
2016 - český Tato diplomová práce se zabývá potenciometrií s využitím stříbrné iontově selektivní elektrody Ag-ISE. Práce je zaměřena zaprvé na její základní testování zejména z hlediska měření potenciálu E vs. čas t nebo koncentrace c(Ag+) a za druhé na ověření její alternativní aplikovatelnosti pro indikaci stupně čistoty sekvence sady vzorků průmyslových vod z daného technologického procesu. Klíčová slova: stříbrná iontově selektivní elektroda; elektrochemie; potenciometrie; průmyslové vody; silver ion selective electrode; electrochemistry; potentiometry; industrial waters Plné texty jsou dostupné v knihovně UPCE. Ověření interakce zvolené elektrody pro porovnání stupně znečištění vodných roztoků

na ověření její alternativní aplikovatelnosti pro indikaci stupně čistoty sekvence sady vzorků průmyslových vod z daného technologického procesu.

Vokál, Evžen; Novotný, Ladislav; Lellák, Jan
Univerzita Pardubice, 2016

Vliv antropogenní činnosti na znečištění vybraných vodních nádrží v povodí Jordánu.
ŠÍMOVÁ, Barbora
2017 - český Diplomová práce se zabývá posouzením vlivu soustav vodních nádrží a zemědělského hospodaření na kvalitu povrchových vod v povodí Košínského potoka v okrese Tábor. Byl posuzován vliv na kvalitu povrchových vod několika vodních toků v úsecích, které se od sebe výrazně liší krajinným pokryvem, způsobem hospodaření, plochou povodí a rozdílnými vodními nádržemi. Sledovány byly základní hydrochemické parametry, jako jsou obsahy živin, anorganického i organického uhlíku, či nerozpuštěných látek. Vzorky povrchových vod byly odebírány ze stálých odběrových míst v průběhu vegetační sezóny. Obsahy sledovaných látek byly laboratorně stanoveny titrací, gravimetricky a spektrofotometricky. Z naměřených dat byly v rámci základní popisné statistiky stanoveny průměrné hodnoty, mediány, mezikvartilová rozpětí a rozsahy hodnot, data byla dále statisticky zpracována neparametrickými testy. Výsledky ukázaly především zásadní vliv břehové vegetace a širších pásů vzrostlé stromové vegetace jako účinného filtru proti znečišťování povrchových vod ve vodních tocích splachem živin. V některých případech se projevil pozitivní vliv vegetačního krajinného pokryvu v zamezení znečištění vodního toku nad úroveň stanovenou legislativou, lze tedy význam vegetace v boji proti znečištění vodních toků považovat za zásadní. Ze získaných dat je možné vyvodit, že antropogenní vliv na povrchové vody v povodí je často zásadní, lze jej však vhodným uspořádáním krajinného pokryvu minimalizovat. The master thesis deals with influence of system of water reservois and farming on suface water quality in catchment Košín stream in the Tabor region. There were investigated effect on suface water quality of several watercourses flowing through farmland with markedly different land cover, farming, size of catchment area and different water reservoirs. The fundamental hydrochemical parameters such as content of nutrient, inorganic and organic carbon and undissolved substances were monitored. The water samples were collected from permanent sampling points during the growing season. The investigated compounds were determined in the laboratory by titration, gravimetry and spectrophotometry. Mean, median, interquartile range were determined within the basic descriptive statistics and the data were statistically processed by nonparametric tests. Results showed particularly significant influence of the littoral vegetation and wide strips of tree vegetation as an effective filter, which prevent pollution of surface water by nutrient runoff. In some cases, the land cover was reflected positive impact of vegetation on reducing contamination of the water above the level specified by legislation, therefore vegetation is great importance in the fight pollution of waterways. From the obtained data it is obvious that influence of anthropogenic pollution on surface water is very important, but appropriate land cover can minimalize this impact. Klíčová slova: povrchové vody; hydrochemické parametry; vliv zemědělství na kvalitu vod; krajinný pokryv; dusičnany; eutrofizace; suface water; hydrochemical parameters; the influence of farming on water quality; land cover; nitrates; eutrophication Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU. Vliv antropogenní činnosti na znečištění vybraných vodních nádrží v povodí Jordánu.

filtru proti znečišťování povrchových vod ve vodních tocích splachem živin. V některých případech se projevil pozitivní vliv vegetačního krajinného pokryvu v zamezení znečištění ...

ŠÍMOVÁ, Barbora
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017