Počet nalezených dokumentů: 379
Publikováno od do

Monitorování životaschopnosti mikrobiální populace v pitné vodě metodou průtokové cytometrie
Maršálková, Eliška; Makieieva, Y.; Kovar, K.
2023 - český
Mikrobiom přírodní vody z artéského vrtu (tj. balené vody tohoto původu) byl charakterizován metodou kombinující fluorescenční barvení buněk a počítání buněk průtokovou cytometrií. Byla sledována změna celkového počtu buněk (TCC) (mikrobiální „otisk prstu“), počtu buněk mrtvých (DCC) a poměr živých buněk s vysokým (HNA) a nízkým (LNA) obsahem nukleových kyselin. Tato pitná voda (tj. obsahující přibližně 14 tisíc buněk na ml) byla upravena technologií CaviPlazmy, při které vznikají peroxid vodíku, ozón a volné radikály. Touto metodou se snižovala životaschopnost (viabilita) mikrobiálních buněk, jak z původního mikrobiomu, tak přidané laboratorní kultury E. coli. Buňky odumíraly, jejich celkový počet se snížil, buňky také lyzovaly a zvyšoval se tak obsah asimilovatelného uhlíku (AOC) v ošetřené vodě. Poznatky z těchto laboratorních pokusů přispívají k porozumění vlivu oxidačních procesů na životaschopnost mikrobiálních buněk a možného budoucího využití těchto technologií pro dezinfekci a ochranu proti opětovnému růstu možných kontaminantů. The microbiome of natural water from an artesian well (i.e., bottled water of this origin) was characterised using a method combining staining with fluorescence dyes and cell counting by flow cytometry. These investigations revealed the microbial fingerprint of such high-quality drinking water (i.e., containing about 14 thousands cells per mL) as well as changes in total cell count (TCC), dead cell count (DCC) and the ratio of living cells with high (HNA) and low (LNA) nucleic acid content. Hydrogen peroxide, ozone, and free radicals were produced in water exposed to CaviPlazma, while cell viability was reduced, both within the original microbiome and in an inoculated laboratory culture of E. coli. In this treated water, microbial cells died, total cell counts decayed by lysis and dissolved assimilable carbon (AOC) increased. Unique findings from these laboratory experiments facilitate our understanding of the effects of oxidation processes on the viability of microorganisms as well as the potential future use of these technologies for drinking water disinfection and protection against regrowth of possible contaminants. Klíčová slova: microbiom; flow cytometry; BactoSense device; cells vitality Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Monitorování životaschopnosti mikrobiální populace v pitné vodě metodou průtokové cytometrie

Mikrobiom přírodní vody z artéského vrtu (tj. balené vody tohoto původu) byl charakterizován metodou kombinující fluorescenční barvení buněk a počítání buněk průtokovou cytometrií. Byla sledována ...

Maršálková, Eliška; Makieieva, Y.; Kovar, K.
Botanický ústav, 2023

Souhrnná výzkumná zpráva
Man, Matěj; Kačmarová, Lucie; Prošek, Jiří; Vébrová, Dana; Růžičková, Anna; Müllerová, Jana
2022 - český
Souhrnná zpráva přináší podrobný popis aktivit v rámci projektu, metodiku řešení projektu, výsledky projektu a komentář/diskusi jednotlivých výsledků včetně pasáže o možnostech udržitelnosti projektových aktivit po jeho skončení a návrhy na budoucí uplatnění projektových výsledků. The summary report provides a detailed description of the project activities, the project methodology, the project results and a commentary/discussion of the individual results including a passage on the possibilities of sustainability of the project activities after the end of the project and suggestions for future application of the project results. Klíčová slova: microclimate; forest; bark beetle; drought Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Souhrnná výzkumná zpráva

Souhrnná zpráva přináší podrobný popis aktivit v rámci projektu, metodiku řešení projektu, výsledky projektu a komentář/diskusi jednotlivých výsledků včetně pasáže o možnostech udržitelnosti ...

Man, Matěj; Kačmarová, Lucie; Prošek, Jiří; Vébrová, Dana; Růžičková, Anna; Müllerová, Jana
Botanický ústav, 2022

Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách, certifikovaná metodika
Sekerka, Pavel; Navrátilová, Jana; Macháčková, Markéta; Caspers, Zuzana; Navrátil, Josef; Peroutková, Petra
2021 - český
Rámce získávání, držení a poskytování rostlinného materiálu, mezinárodní úmluvy a zákony týkající se vlastnictví rostlin. Evidence, pěstování a množení rostlin v ex situ podmínkách botanických zahrad. Biologické základy konzervace ohrožených druhů. Pěstování divoce rostoucích taxonů z volné přírody v ex situ podmínkách botanických zahrad. Botanické zahrady České republiky a jejich zapojení do ex situ konzervace. Frameworks for the acquisition, holding and supply of plant material, international conventions and laws relating to plant ownership. Evidence, cultivation and propagation of plants in ex situ conditions of botanical gardens. Biological basis of conservation of endangered species. Cultivation of wild taxa from the wild in ex situ conditions of botanical gardens. Botanical Gardens of the Czech Republic and their involvement in ex situ conservation. Klíčová slova: ex situ; plant conservation; botanical garden Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách, certifikovaná metodika

Rámce získávání, držení a poskytování rostlinného materiálu, mezinárodní úmluvy a zákony týkající se vlastnictví rostlin. Evidence, pěstování a množení rostlin v ex situ podmínkách botanických zahrad. ...

Sekerka, Pavel; Navrátilová, Jana; Macháčková, Markéta; Caspers, Zuzana; Navrátil, Josef; Peroutková, Petra
Botanický ústav, 2021

Souhrnná výzkumná zpráva
Brůna, Josef; Wild, Jan; Hederová, Lucia; Klinerová, Tereza; Macek, Martin; Urbanová, Renáta
2021 - český
Výsledek má především dokumentační a podpůrnou roli pro další využití hlavního výsledku - mikroklimatické mapy. Dokumentuje podmínky jejího vzniku a obsahuje další cenná data.Výzkumná zpráva poslouží jako podklad pro vyhodnocení vlivu mikroklimatu na obnovu lesních porostů, chráněné druhy a lesní biotopy. The result has mainly a documentary and supporting role for further use of the main result - the microclimatic map. It documents the conditions of its creation and contains other valuable data. The research report will serve as a basis for evaluating the impact of microclimate on forest regeneration, protected species and forest habitats. Klíčová slova: microclimate; forests Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Souhrnná výzkumná zpráva

Výsledek má především dokumentační a podpůrnou roli pro další využití hlavního výsledku - mikroklimatické mapy. Dokumentuje podmínky jejího vzniku a obsahuje další cenná data.Výzkumná zpráva poslouží ...

Brůna, Josef; Wild, Jan; Hederová, Lucia; Klinerová, Tereza; Macek, Martin; Urbanová, Renáta
Botanický ústav, 2021

Význam polních mokřadů v zemědělské krajině
Šumberová, Kateřina; Vymyslický, T.; Fabšičová, Martina; Fránková, Markéta
2021 - český
Polní mokřady představují mimořádně cenný biotop v zemědělské krajině, nejen z hlediska hospodaření s vodou, ale i z hlediska biodiverzity různých skupin organismů. Druhy obývající tyto biotopy přežívají nepříznivá období ve formě semen, spor a vajíček v půdě, řada z nich patří k ohroženým skupinám organismů. Náš výzkum přinesl nové nálezy vzácných druhů cévnatých rostlin, ale i zajímavé nálezy rozmanitých druhů mikro i makroskopických řas. K nejvýznamnějším nálezům patří některé teplomilné a mírně slanomilné druhy rostlin a řas, jejichž výskyt u nás je vázán především na jižní Moravu. Nalezeno bylo 17 druhů rostlin z aktuálního Červeného seznamu tři druhy v kategorii kriticky ohrožených (C1: Hibiscus trionum, Pulicaria dysenterica, P vulgaris), šest druhů silně ohrožených (C2: Lythrum hyssopifolia, Malva pusilla, Rumex tenophyllus, Schoenoplectus tabernaemontani, Veronica anagalloides), pět druhů v kategorii ohrožených (C3: Centaurium pulchellum, Cyperus fuscus, Lemna trisulca, Lotus tenuis, Veronica catenata) a pět vzácnějších druhů vyžadujících pozornost (C4: Bolboschoenus laticarpus, B planiculmis, Butomus umbellatus, Limosella aquatica, Schoenoplectus lacustris). Vegetaci na studovaných lokalitách bylo možno zařadit do pěti syntaxonomických tříd: Lemnetea, Potametea, Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea tripartitae a Phragmito-Magnocaricetea. Cévnaté rostliny byly zastoupeny několika ekologickými skupinami: jednoleté mokřadní rostliny, vytrvalé druhy rákosin a vlhkých narušovaných trávníků, vlhkomilné plevele a ruderální druhy, vodní rostliny. Makroskopické řasy byly zastoupeny především vláknitými zelenými řasami rodů žabí vlas (Cladophora) šroubatka (Spirogyra a Oedogonium), méně pak různobrvkami (Vaucheria spp.) a sinicemi (Nostoc spp.). Parožnatky (Characeae) osídlovaly mokřady s delším obdobím zaplavení. Kvantitativně nejvíce zastoupenou a zároveň druhově nejbohatší skupinou mikroskopických řas zkoumaných mokřadů byly rozsivky (Achnanthidium, Amphora, Gomphonema, Navicula, Nitzschia, Pinnularia, Surirella aTryblionella) následovala krásnoočka (Colacium, Euglena, Trachelomonas), zelené řasy (Desmodesmus) a sinice (Homoeothrix a Phormidium).Byla zaznamenána vysoká variabilita v počtu druhů cévnatých rostlin a celkovém druhovém složení i v zastoupení jednotlivých skupin řas a jejich druhové bohatosti. Byly patrné velké změny mezi lety i během roku. Field wetlands represent an extremely valuable biotope in agricultural landscapes, not only in terms of water management, but also in terms of biodiversity of various groups of organisms. Species living in these habitats survive adverse periods in the form of seeds, spores and eggs in the soil, many of them belonging to endangered groups of organisms. Our research has yielded in new findings of rare vascular plant species, as well as interesting findings of diverse species of micro- and macroscopic algae. Among the most important findings are some thermophilic and slightly halophilic vascular and algae species, whose occurrence in our country is mainly linked to southern Moravia. Seventeen plant species from the current Red List were found, three species in the critically endangered category (C1: Hibiscus trionum, Pulicaria dysenterica, P vulgaris), six species in the severely endangered category (C2: Lythrum hyssopifolia, Malva pusilla, Rumex tenophyllus, Schoenoplectus tabernaemontani, Veronica anagalloides), five species in the endangered category (C3: Centaurium pulchellum, Cyperus fuscus, Lemna trisulca, Lotus tenuis, Veronica catenata) and five rarer species requiring attention (C4: Bolboschoenus laticarpus, B planiculmis, Butomus umbellatus, Limosella aquatica, Schoenoplectus lacustris). The vegetation at the study sites could be classified into five syntaxonomic classes: Lemnetea, Potametea, Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea tripartitae and Phragmito-Magnocaricetea. Vascular plants were represented by several ecological groups: annual wetland plants, perennial species of reed beds and wet disturbed grasslands, hydrophilous weeds and ruderal species, and aquatic plants. Macroscopic algae were represented primarily by filamentous green algae of the genera Cladophora, Spirogyra and Oedogonium, and to a lesser extent by the genus Vaucheria spp., and by cyanobacteria (Nostoc spp.). The representatives of the genus Chara inhabited wetlands with longer periods of inundation. Diatoms (Achnanthidium, Amphora, Gomphonema, Navicula, Nitzschia, Pinnularia, Surirella and Tryblionella) were the most quantitatively represented and species-rich group of microalgae in the studied wetlands, followed by the genera Colacium, Euglena and Trachelomonas, by green algae (Desmodesmus), and by cyanobacteria (Homoeothrix and Phormidium).There was a high variability in the number of vascular plants and overall species composition, as well as in the representation of different algal groups and their species richness. Large changes were evident between and within years. Klíčová slova: biodiversity; agriculture; drought Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Význam polních mokřadů v zemědělské krajině

Polní mokřady představují mimořádně cenný biotop v zemědělské krajině, nejen z hlediska hospodaření s vodou, ale i z hlediska biodiverzity různých skupin organismů. Druhy obývající tyto biotopy ...

Šumberová, Kateřina; Vymyslický, T.; Fabšičová, Martina; Fránková, Markéta
Botanický ústav, 2021

Metodika ke zpracování archivních materiálů o historickém využívání lesních majetků
Suchánková, Silvie; Vild, Ondřej; Szabó, Péter; Chudomelová, Markéta; Hédl, Radim
2021 - český
V důsledku klimatických změn dnes lesnictví čelí překotným změnám prostředí, jejichž vyvrcholením jsou kůrovcové kalamity. Více než kdy dříve je dnes třeba mít o lesích kvalitní informace, aby bylo možné zavádět účinná adaptační opatření na měnící se podmínky. Znalost historie umožňuje pochopit současnou situaci a lépe o les pečovat. Metodika přehledně shrnuje, jak informace o lesní historii získat a využít. Podává úvod do studia archiválií v českých archivech a poskytuje návod pro samostatné studium. Zaměřuje se na popis archivní sítě v České republice, seznamuje s archivními pomůckami a archivní terminologií. Dále uvádí důležité online databáze a radí, jak postupovat při práci v archivu a při práci s historickými prameny. Nakonec představuje příklad využití archivních materiálů na rozsáhlé databázi LONGWOOD, obsahující data o moravských a slezských lesích. As a result of climate change, forestry has to deal with rapid changes of the environment. This has recently culminated in bark beetle calamities. More than ever before, there is a need for quality information about forests in order to implement effective adaptation measures to changing conditions. Knowledge of history allows us to understand the current situation and manage forests better. This methodology summarizes how to obtain and use the information on forest history. It provides an introduction to the study of archival materials in Czech archives and provides instructions for independent work. It focuses on the description of the archival network in the Czech Republic, introduces archival aids and archival terminology. It also lists important online databases and advises on how to proceed when working in the archive and when working with historical sources. Finally, the LONGWOOD database, containing large amounts of data on Moravian and Silesian forests is presented as an example of the use of archival materials. Klíčová slova: archival sources; Czech Republic; forest history; forest management; historical ecology Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Metodika ke zpracování archivních materiálů o historickém využívání lesních majetků

V důsledku klimatických změn dnes lesnictví čelí překotným změnám prostředí, jejichž vyvrcholením jsou kůrovcové kalamity. Více než kdy dříve je dnes třeba mít o lesích kvalitní informace, aby bylo ...

Suchánková, Silvie; Vild, Ondřej; Szabó, Péter; Chudomelová, Markéta; Hédl, Radim
Botanický ústav, 2021

Metodika měření mikroklimatu pomocí mikroklimatických stanic systému TMS
Brůna, Josef; Wild, Jan; Hederová, Lucia; Klinerová, Tereza; Macek, Martin; Urbanová, Renáta
2021 - český
Metodika měření mikroklimatu obsahuje postupy pro reprezentativní rozmístění stanic na příkladech stanic instalovaných v oblasti NP Šumava. Dále se věnuje postupům pro korektní získání a zpracování dat. Metodika umožní Správě NP Šumava pokračovat v odečtu dat z nově vytvořené sítě i po skončení projektu, případně usnadnit tvorbu vlastní sítě pro studium dalších výzkumných otázek. The methodology of microclimate measurement contains procedures for creating a representative network of stations on the examples of networks installed in the area of the Šumava National Park. It also deals with procedures for correct data acquisition and processing. The methodology will enable the NP Šumava Administration to continue data acquisitions from the newly created network after the end of the project, or to facilitate the creation of their own network for the study of other research questions. Klíčová slova: microclimate; network; measurements Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Metodika měření mikroklimatu pomocí mikroklimatických stanic systému TMS

Metodika měření mikroklimatu obsahuje postupy pro reprezentativní rozmístění stanic na příkladech stanic instalovaných v oblasti NP Šumava. Dále se věnuje postupům pro korektní získání a zpracování ...

Brůna, Josef; Wild, Jan; Hederová, Lucia; Klinerová, Tereza; Macek, Martin; Urbanová, Renáta
Botanický ústav, 2021

Metodika zpracování hemisférických fotografií
Brůna, Josef; Wild, Jan; Hederová, Lucia; Klinerová, Tereza; Macek, Martin
2020 - český
Metodika zpracování hemisférických fotografií je komplexní soubor činností, počínaje vyhotovením snímku objektivem typu rybí-oko, úpravou snímku v grafických editorech, končíc analýzou v specializovaném softwaru. Získané údaje vypovídají o množství záření dopadajícího do podrostu a způsob zpracovávání ovlivňuje jejich kvalitu. Postup vyvinutý Oddělením GIS a DPZ BU AV ČR integruje postupy z různých programů do skriptu jazyka R. The methodology of processing hemispherialc photographs is a complex set of activities, starting with the creation of an image with a fish-eye lens, image editing in graphic editors and ending with analysis in specialized software. The obtained data indicate the amount of radiation falling into the undergrowth and the method of processing affects their quality. The procedure developed by the GIS and Remote Sensing Department of BU CAS integrates methods from various programmes into a script in R. Klíčová slova: hemispherical photography; microclimate,; canopy cover Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Metodika zpracování hemisférických fotografií

Metodika zpracování hemisférických fotografií je komplexní soubor činností, počínaje vyhotovením snímku objektivem typu rybí-oko, úpravou snímku v grafických editorech, končíc analýzou v ...

Brůna, Josef; Wild, Jan; Hederová, Lucia; Klinerová, Tereza; Macek, Martin
Botanický ústav, 2020

Příprava nových klasifikátorů pro pivoňky, denivky a bezkartáčkaté kosatce v Průhonické botanické zahradě.
Sekerka, Pavel; Caspers, Zuzana; Macháčková, Markéta; Papoušková, L.; Koudela, M.
2019 - český
Po přijetí nových rodů (Hemerocallis, Paeonia, Iris subgen. Limniris) do Národního programu genetických zdrojů bylo nutné vytvořit nové klasifikátory pro popis odrůd. Při návrhu hodnocených znaků jsme vycházeli z botanických monografií rodů, existujících klasifikátorů a ze zkušenosti při popisu odrůd. Na tvorbě a hodnocení klasifikátoru jsme spolupracovali s řídícím pracovištěm, genovou bankou VURV a Katedrou zahradnictví FAPPZ ČZU v Praze, která témata zadala jako diplomové a bakalářské práce. Klasifikátory budou během roku 2019 publikovány v databázi GRIN Czech. With accepting new genera (Hemerocallis, Paeonia, Iris subgen. Limniris) into National Program for Genetic Resources, a need for creating new classifiers for cultivar description has risen. When proposing classification characteristics, we have resulted from botanical monographies of the genera, existing classifiers and from experience in cultivar description. In creating and evaluation of the classifier we have cooperated with leading institution, Gene Bank of Crop Research Institute, and Department of Horticulture (FAFNR) at Czech University of Life Sciences, which has submitted it as a diploma and a bachelor thesis. New classifiers will be published in 2019 in GRIN Czech database. Klíčová slova: Iris; Paeonia; Hemerocallis Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Příprava nových klasifikátorů pro pivoňky, denivky a bezkartáčkaté kosatce v Průhonické botanické zahradě.

Po přijetí nových rodů (Hemerocallis, Paeonia, Iris subgen. Limniris) do Národního programu genetických zdrojů bylo nutné vytvořit nové klasifikátory pro popis odrůd. Při návrhu hodnocených znaků jsme ...

Sekerka, Pavel; Caspers, Zuzana; Macháčková, Markéta; Papoušková, L.; Koudela, M.
Botanický ústav, 2019

Mezinárodní spolupráce na sbírkách Průhonické botanické zahrady
Caspers, Zuzana; Sekerka, Pavel; Macháčková, Markéta
2017 - český
Průhonická botanická zahrada se účastní činností Středoevropské společnosti, spolupracuje s Presby Iris Memorial Gardens (USA), botanickými zahradami v Pekingu, Vilniusu a Wojslawicích. Overview of the international activities of Průhonice botanical garden. The garden participates in Middle European Iris Society and cooperates with Presby Iris Memorial Gardens (USA), has a partnership with botanical gardens in China, Lithuania and Poland. Klíčová slova: Iris, Paeonia, Hemerocallis; gene-pool collections; international cooperation; Průhonice botanical garden Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Mezinárodní spolupráce na sbírkách Průhonické botanické zahrady

Průhonická botanická zahrada se účastní činností Středoevropské společnosti, spolupracuje s Presby Iris Memorial Gardens (USA), botanickými zahradami v Pekingu, Vilniusu a Wojslawicích....

Caspers, Zuzana; Sekerka, Pavel; Macháčková, Markéta
Botanický ústav, 2017

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze