Použitá omezení (1)  Zrušit všechna omezení
Počet nalezených dokumentů: 587
Publikováno od do

Balance sheet implications of the Czech National Bank’s exchange rate commitment
Franta, Michal; Holub, Tomáš; Saxa, Bronislav
2018 - anglický
Článek prezentuje projekce bilance České národní banky po ukončení kurzového závazku. Použitý model je vhodný pro modelování velké bilance centrální banky s aktivy téměř výhradně ve formě cizoměnových rezerv v prostředí konvergující ekonomiky vykazující trendové posilování kurzu. Kromě základního scénáře je diskutováno i několik srovnávacích scénářů, které se týkají vývoje bilance v případě nezavedení kurzového závazku nebo jeho dřívějšího ukončení. Dle simulací se doba trvání záporného vlastního jmění ČNB, a tedy doba nulových transferů zisků centrální banky vládě, ve srovnávacích scénářích zásadně neliší od základního scénáře. Odhadované fiskální implikace kurzového závazku jsou tedy relativně malé a vztahují se až k období po roce 2030. Stochastické simulace nicméně ukazují, že míra nejistoty je výrazná. V článku dále ukazujeme, že může být simulační nástroj využit v diskusích o důsledcích dlouhodobého poklesu oběživa, o skladbě strany aktiv bilance a o obnovení odprodejů výnosů z cizoměnových rezerv centrální bankou. We present projections of the Czech National Bank’s balance sheet after the discontinuation of the exchange rate commitment. Our model addresses the situation of a large central bank balance sheet with assets consisting almost exclusively of foreign exchange reserves in the circumstances of a catching-up economy exhibiting an exchange rate appreciation trend. Apart from the baseline projection, several counter-factual scenarios are discussed. The scenarios concern the evolution of the balance sheet in the cases of no exchange rate commitment and a commitment with earlier discontinuation. The simulated counter-factual duration of negative CNB equity, and thus the period of no profit distribution to the government, does not differ substantially from the baseline. The fiscal implications of the exchange rate commitment are thus estimated to be relatively small and related only to the period after the year 2030. Our stochastic simulations, however, show that the uncertainty bands are very wide. In addition, we show that the simulation tool can be employed to discuss the consequences of a long-run decline in currency in circulation, the composition of the asset side and the resumption of foreign exchange income sales by the central bank. Klíčová slova: bilance centrální banky, deterministické simulace, stochastické simulace; Central bank balance sheet, deterministic simulations, stochastic simulations; banky Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Balance sheet implications of the Czech National Bank’s exchange rate commitment

Článek prezentuje projekce bilance České národní banky po ukončení kurzového závazku. Použitý model je vhodný pro modelování velké bilance centrální banky s aktivy téměř výhradně ve formě cizoměnových ...

Franta, Michal; Holub, Tomáš; Saxa, Bronislav
Česká národní banka, 2018

Non-base wage components as a source of wage adaptability to shocks
Babecký, Jan; Berson, Clémence; Fadejeva, Ludmila; Lamo, Ana; Marotzke, Petra; Martins Fernando; Strzelecki Pawel
2018 - anglický
Tento článek přináší poznatky o roli pohyblivých složek mezd jako kanálu, jehož pomocí podniky přizpůsobují mzdové náklady v reakci na nepříznivé šoky. Využívá data z dotazníkového šetření mezi podniky provedeného ve 25 zemích EU v období 2010–2013. Zjišťujeme, že podniky dotčené rigiditami nominálních mezd, jež nedovolují úpravu základních mezd, s větší pravděpodobností snižují pohyblivé složky mezd v situaci, kdy je nutné redukovat celkové mzdové náklady. Podniky tedy využívají pohyblivé složky mezd jako prostředku k překonání rigidity základních mezd. Dále zjišťujeme, že ačkoli pohyblivé složky mezd vykazují určitou míru rigidity směrem dolů, tato rigidita je nižší než u základních mezd. This paper provides evidence on the role of non-base wage components as a channel for firms to adjust labour costs in the event of adverse shocks. It uses data from a firm-level survey for 25 European countries that covers the period 2010–2013. We find that firms subject to nominal wage rigidities, which prevent them from adjusting base wages, are more likely to cut non-base wage components in order to adjust labour costs when needed. Firms thus use non-base wage components as a buffer to overcome base wage rigidity. We further show that while non-base wage components exhibit some degree of downward rigidity, they do so to a lesser extent than base wages. Klíčová slova: odměny, rigidita nominálních mezd směrem dolů, dotazníkové šetření mezi podniky; Bonuses, downward nominal wage rigidity, firm survey; Evropská unie Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Non-base wage components as a source of wage adaptability to shocks

Tento článek přináší poznatky o roli pohyblivých složek mezd jako kanálu, jehož pomocí podniky přizpůsobují mzdové náklady v reakci na nepříznivé šoky. Využívá data z dotazníkového šetření mezi ...

Babecký, Jan; Berson, Clémence; Fadejeva, Ludmila; Lamo, Ana; Marotzke, Petra; Martins Fernando; Strzelecki Pawel
Česká národní banka, 2018

Asset prices in a production economy with long-run and idiosyncratic risk
Sutóris, Ivan
2018 - anglický
Tento článek zkoumá rizikovou prémii v ekonomice s nekompletními trhy a domácnostmi čelícími idiosynkratickému riziku ve spotřebě. Pokud se rozptyl idiosynkratického rizika mění v průběhu hospodářského cyklu a domácnosti preferují dřívější rozřešení nejistoty, ceny finančních aktiv budou ovlivněny nejen informacemi o současné a očekávané budoucí agregátní spotřebě (jako je tomu v modelech s reprezentativní domácností), ale také informacemi o současných a budoucích změnách v distribuci individuální spotřeby napříč domácnostmi. V článku zkoumám, jestli tento dodatečný efekt může pomoci vysvětlit vysokou rizikovou prémii v produkční ekonomice, ve které je proces pro agregátní spotřebu endogenní a potenciálně může být ovlivněn přítomností idiosynkratického rizika. Analýza neoklasického růstového modelu kombinovaného s Epstein-Zinovými preferencemi a snadno řešitelnou formou heterogenity mezi domácnostmi naznačuje, že proticyklický průběh idiosynkratického rizika zvyšuje rizikovou prémii, ale také snižuje efektivní ochotu domácností k intertemporální substituci, čímž se mění také dynamika agregátní spotřeby. Nicméně díky přidané flexibilitě Epstein-Zinových preferencí je možné zvýšit rizikovou prémii bez změny dynamiky množství, pokud připustíme zvýšenou intertemporální elasticitu substituce na individuální úrovni. This paper studies risk premia in an incomplete-markets economy with households facing idiosyncratic consumption risk. If the dispersion of idiosyncratic risk varies over the business cycle and households have a preference for early resolution of uncertainty, asset prices will be affected not only by news about current and expected future aggregate consumption (as in models with a representative agent), but also by news about current and future changes in the cross-sectional distribution of individual consumption. I investigate whether this additional effect can help explain high risk premia in a production economy where the aggregate consumption process is endogenous and thus can potentially be affected by the presence of idiosyncratic risk. Analyzing a neoclassical growth model combined with Epstein-Zin preferences and a tractable form of household heterogeneity, I find that countercyclical idiosyncratic risk increases the risk premium, but also effectively lowers the willingness of households to engage in intertemporal substitution and thus changes the dynamics of aggregate consumption. Nevertheless, with the added flexibility of Epstein-Zin preferences, it is possible both to increase risk premia and to maintain the same dynamics of quantities if we allow for higher intertemporal elasticity of substitution at the individual level. Klíčová slova: idiosynkratické riziko, nekompletní trhy, produkční ekonomika, riziková prémie; Idiosyncratic risk, incomplete markets, production economy, risk premium; ekonomika Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Asset prices in a production economy with long-run and idiosyncratic risk

Tento článek zkoumá rizikovou prémii v ekonomice s nekompletními trhy a domácnostmi čelícími idiosynkratickému riziku ve spotřebě. Pokud se rozptyl idiosynkratického rizika mění v průběhu ...

Sutóris, Ivan
Česká národní banka, 2018

A Profit-to-provisioning approach to setting the countercyclical capital buffer
Hodula, Martin; Pfeifer, Lukáě
2018 - anglický
Během posledních několika let vyvinuly národní makroobezřetnostní orgány rozdílné strategie pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) v bankovním sektoru. Existující přístupy vycházejí z různých indikátorů používaných k identifikaci aktuální fáze finančního cyklu. Není nám však známo, že by existoval přístup, který by přímo zohledňoval vývoj cyklických rizik v bankovním sektoru i jeho obezřetnostní chování v průběhu finančního cyklu. V tomto článku navrhujeme nový přístup založený na vztahu zisku a tvorby opravných položek, který lze využít v procesu makroobezřetnostního rozhodování. Konstruujeme novou sadu indikátorů, které do značné míry zachycují cyklický vývoj zisku a opravných položek k úvěrovým ztrátám. Argumentujeme, že banky by během finanční expanze měly udržovat část cyklicky nadhodnoceného zisku (nerealizované očekávané ztráty) ve formě kapitálu. Výsledky námi nově navrhovaných indikátorů vyhodnocujeme pomocí dvou ekonometrických postupů. Celkově vykazují dobré statistické charakteristiky relevantní pro tvorbu rozhodnutí o CCyB a mohou přispět k přesnějšímu vyhodnocení jak akumulace systémových rizik, tak naplňování rizik. Předpokládáme, že relevance přístupu založeného na vztahu zisku a tvorby opravných položek a související sady nově navrhovaných indikátorů se zvýší při využití IFRS 9. Over the last few years, national macroprudential authorities have developed different strategies for setting the countercyclical capital buffer (CCyB) rate in the banking sector. The existing approaches are based on various indicators used to identify the current phase of the financial cycle. However, to our knowledge, there is no approach that directly takes into consideration banks’ prudential behavior over the financial cycle as well as cyclical risks in the banking sector. In this paper, we propose a new profit-to-provisioning approach that can be used in the macroprudential decision-making process. We construct a new set of indicators that largely capture the risk of cyclicality of profit and loan loss provisions. We argue that banks should conserve a portion of the cyclically overestimated profit (non-materialized expected loss) in their capital during a financial boom. We evaluate the performance of our newly proposed indicators using two econometric exercises. Overall, they exhibit good statistical properties, are relevant to the CCyB decision-making process, and may contribute to a more precise assessment of both systemic risk accumulation and risk materialization. We believe that the relevance of the profit-to-provisioning approach and the related set of newly proposed indicators increases under IFRS 9. Klíčová slova: indikátory obezřetnosti bank, proticyklická kapitálová rezerva, finanční stabilita, makroobezřetnostní politika, vztah zisku a tvorby opravných položek; Banking prudence indicators, countercyclical capital buffer, financial stability, macroprudential policy, profit-to-provisioning approach; makroekonomie Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
A Profit-to-provisioning approach to setting the countercyclical capital buffer

Během posledních několika let vyvinuly národní makroobezřetnostní orgány rozdílné strategie pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) v bankovním sektoru. Existující přístupy ...

Hodula, Martin; Pfeifer, Lukáě
Česká národní banka, 2018

Spillovers from euro area monetary policy
Benecká, Soňa; Fadajeva, Ludmila; Feldkircher, Martin
2018 - anglický
Tento článek zkoumá mezinárodní efekty měnověpolitických šoků z eurozóny, a to se zaměřením na ekonomiky střední, východní a jihovýchodní Evropy (CESEE). Pro tento účel využíváme globální vektor-autoregresivní model (GVAR) a stínové sazby jako proxy pro vývoj postoje měnové politiky v dobách normálních i v době omezení spodní (nulovou) hranicí sazeb. Nabízíme nový způsob modelování zemí eurozóny v rámci uskupení více zemí při současném modelování jednotné měnové politiky a nový přístup k současné identifikaci šoků. Naše výsledky ukazují, že ve většině zemí eurozóny a CESEE se v reakci na zpřísnění měnové politiky v eurozóně ceny přizpůsobí a výstup poklesne, ale se značným stupněm heterogenity. This paper investigates the international effects of a euro area monetary policy shock, focusing on countries from Central, Eastern, and Southeastern Europe (CESEE). To that end, we use a global vector autoregressive (GVAR) model and employ shadow rates as a proxy for the monetary policy stance during normal and zero-lower-bound periods. We propose a new way of modeling euro area countries in a multi-country framework, accounting for joint monetary policy, and a novel approach to simultaneously identifying shocks. Our results show that in most euro area and CESEE countries, prices adjust and output falls in response to a euro area monetary tightening, but with a substantial degree of heterogeneity. Klíčová slova: měnová politika eurozóny; globální vektorová autoregrese; přelévání; Euro area monetary policy, global vector autoregression, spillovers; monetární politika Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Spillovers from euro area monetary policy

Tento článek zkoumá mezinárodní efekty měnověpolitických šoků z eurozóny, a to se zaměřením na ekonomiky střední, východní a jihovýchodní Evropy (CESEE). Pro tento účel využíváme globální ...

Benecká, Soňa; Fadajeva, Ludmila; Feldkircher, Martin
Česká národní banka, 2018

Quantifying the natural rate of interest in a small open economy
Hlédik, Tibor; Vlček Jan
2018 - anglický
Tato studie identifikuje přirozenou úrokovou míru pro Českou republiku, jako reálnou úrokovou sazbu konzistentní s reálným výstupem na rovnovážné (potenciální) úrovni a inflací na cíli. K identifikaci přirozené úrokové míry používáme (semi-)strukturální model s racionálními očekáváními a vpředhledícím úrokovým pravidlem. Na rozdíl od přístupu běžně používaného v literatuře poskytuje strukturální model úplnou množinu omezení na nepozorované veličiny včetně přirozené úrokové míry. V této studii také argumentujeme, že přirozená úroková míra pro malou otevřenou ekonomiku je funkcí rovnovážného (potenciálního) reálného růstu, který je očištěn o zhodnocování reálného rovnovážného kurzu. Výsledky naznačují, že přirozená úroková míra se v České republice v roce 2017 pohybovala na úrovni kolem 1 procenta. Identifikovaný pokles přirozené úrokové míry z jejího vrcholu v roce 2015 reflektuje především obnovené zhodnocování reálného rovnovážného kurzu na pozadí robustního růstu reálného HDP. We identify the natural rate of interest in the Czech Republic as the real rate consistent with output at its equilibrium level and inflation at the target. To identify the rate, we use a (semi-)structural model featuring rational expectations and a forward-looking interest rate rule. Compared to the mainstream literature, the model provides a comprehensive set of cross-restrictions with respect to unobserved variables, including that of the natural rate. Furthermore, we argue that the natural rate of interest in a small open economy is a function of equilibrium real growth adjusted for equilibrium real exchange rate appreciation. Our findings suggest that the natural interest rate in the Czech Republic was around 1 percent in 2017. The current decline of the natural rate from its peak in 2015 mainly reflects the renewed appreciation of the equilibrium real exchange rate on the back of robust real GDP growth. Klíčová slova: (semi-)strukturální model; (semi-)structural model; monetární politika Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Quantifying the natural rate of interest in a small open economy

Tato studie identifikuje přirozenou úrokovou míru pro Českou republiku, jako reálnou úrokovou sazbu konzistentní s reálným výstupem na rovnovážné (potenciální) úrovni a inflací na cíli. K identifikaci ...

Hlédik, Tibor; Vlček Jan
Česká národní banka, 2018

What drives the distributional dynamics of client interest rates on consumer loans in the Czech Republic?
Hlaváček, Michal; Brož Václav
2018 - anglický
V tomto článku se zabýváme distribuční dynamikou na úrovni bank a faktory ovlivňujícími klientské úrokové sazby ze spotřebitelských úvěrů v České republice. Bereme v úvahu, že klientské úrokové sazby mohou mít rozdílně dlouhá období fixace, zaměřujeme se na spotřebitelské úvěry, které vykazují vícemodální rozdělení úrokových sazeb, a kromě průměrné úrokové sazby využíváme také alternativní ukazatel – modus. Ukazujeme, že v posledních letech většina bank v České republice začala poskytovat nové spotřebitelské úvěry za nebývale nízké klientské úrokové sazby. Z analýzy na úrovni jednotlivých bank vyplývá, že za tímto vývojem stojí snížená koncentrace trhu (vyšší konkurence na trhu) a do určité míry také uvolněná měnová politika spolu se změnami na trhu úvěrů na bydlení a hypoték. Výsledky článku jsou v souladu s mezinárodní odbornou literaturou, ale v českém kontextu jsou nové. We study the bank-level distributional dynamics and factors of client interest rates on consumer loans in the Czech Republic. We take into account that client interest rates can have different fixation periods, focus on the consumer loans category, which exhibits multimodal client interest rate distributions, and employ an alternative measure to the mean interest rate – the mode measure. We show that in recent years, most banks in the Czech Republic have started to provide new consumer loans at unprecedentedly low client interest rates. The bank-level analysis then reveals that reduced market concentration (increased market competition) and to some extent also accommodative monetary policy and changes in the market for housing loans and mortgages have been driving this development. Our results are in line with the international literature but are novel in the Czech context. Klíčová slova: klientské úrokové sazby, spotřebitelské úvěry; client interest rates, consumer loans; konkurence; banky Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
What drives the distributional dynamics of client interest rates on consumer loans in the Czech Republic?

V tomto článku se zabýváme distribuční dynamikou na úrovni bank a faktory ovlivňujícími klientské úrokové sazby ze spotřebitelských úvěrů v České republice. Bereme v úvahu, že klientské úrokové sazby ...

Hlaváček, Michal; Brož Václav
Česká národní banka, 2018

Globální ekonomický výhled - září 2017
Česká národní banka
2017 - český
Zářijové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto čísle zaměřujeme naši pozornost na fenomén reálného měnového kurzu optikou toho, co nám jeho vývoj sděluje o zemích Evropské unie. Jeho vývoj totiž odráží jak pohyb nominálního měnového kurzu, tak relativních cenových hladin, což umožňuje např. rámcově vyhodnocovat konvergenční úsilí země (k jádru eurozóny), diskutovat vliv centrální banky na rozložení reálného zhodnocování (mezi kanál nominálního kurzu a inflačního diferenciálu), nebo třeba sledovat vývoj vnější konkurenceschopnosti dané ekonomiky EU, tedy i eurozóny. Právě tímto směrem se vydává dějová linie článku, který monitoruje období od vzniku eurozóny v roce 1999 do současnosti. The September issue of Global Economic Outlook presents the regular monthly overview of recent and expected developments in selected territories, focusing on key economic variables: inflation, GDP growth, leading indicators, interest rates, exchange rates and commodity prices. In this issue, we also look at the real exchange rate phenomenon from the perspective of what it tells us about EU countries. The real exchange rate reflects movements in both the nominal exchange rate and relative price levels. This means it can be used, for example, to assess a country’s convergence efforts (towards the core euro area countries), to discuss the central bank’s effect on the distribution of real appreciation (between the nominal exchange rate and the inflation differential channels) and to track the external competitiveness of an EU economy, and hence also the euro area. This is the line followed by our article, which examines the period from the establishment of the euro area in 1999 to the present. Klíčová slova: BRIC; BRIC; komodita; měnový kurz; úroková míra; inflace; hrubý domácí produkt; rozvinuté země Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Globální ekonomický výhled - září 2017

Zářijové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, ...

Česká národní banka
Česká národní banka, 2017

Globální ekonomický výhled - srpen 2017
Česká národní banka
2017 - český
Srpnové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto čísle přinášíme pokračování našeho letního miniseriálu k ekonomickým dopadům brexitu na Spojené království. V červencovém čísle jsme se zaměřili na analýzu vlivů působících v krátkém období, v tomto srpnovém čísle shrnujeme závěry nejvýznamnějších studií, které se fenoménu brexitu věnovaly z delší perspektivy. Z těchto studií lze vyčíst shodu na tom, že britská ekonomika na odchodu z EU ztratí, což ekonomická realita postupně potvrzuje. Skutečný rozsah ekonomických dopadů brexitu je však stále složité odhadnout, neboť bude primárně záviset na dojednaných podmínkách mezi Spojeným královstvím a EU. Proto i v naší analýze představujeme základní možné scénáře, které optikou ztraceného HDP vyčíslují, kolik Spojené království za odchod z EU „zaplatí“. The August issue of Global Economic Outlook presents the regular monthly overview of recent and expected developments in selected territories, focusing on key economic variables: inflation, GDP growth, leading indicators, interest rates, exchange rates and commodity prices. In this issue, we continue our summer mini-series on the economic impacts of Brexit on the United Kingdom. In the July issue, we focused on the short-term effects, whereas this issue summarises the conclusions of the most important studies analysing Brexit from the longer-term perspective. These studies concur that the UK economy will lose out by leaving the EU, a prediction that is gradually being confirmed by actual economic developments. However, it is still difficult to estimate the real extent of the economic impacts of Brexit, as it will depend primarily on the terms negotiated between the UK and the EU. In our analysis, we therefore present the main possible scenarios quantifying how much the UK will pay for Brexit in terms of loss of GDP. Klíčová slova: BREXIT; britská ekonomika; odchod z EU; Spojené království; BRIC; BREXIT; British economy; exit from EU; United Kingdom; BRIC; komodita; měnový kurz; úroková míra; inflace; hrubý domácí produkt; rozvinuté země Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Globální ekonomický výhled - srpen 2017

Srpnové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, ...

Česká národní banka
Česká národní banka, 2017

Globální ekonomický výhled - červenec 2017
Česká národní banka
2017 - český
Červencové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto i následujícím srpnovém čísle je naše pozornost dále zaostřena najeden z hlavních ekonomických fenoménů současnosti – brexit. Koncem června uplynul rok od referenda, v němž si Spojené království odhlasovalo, že vystoupí z Evropské unie. V obou článcích se soustředíme na posouzení ekonomických dopadů tohoto rozhodnutí na Spojené království. Červencové číslo je přitom věnováno vlivům působícím v krátkém období. Z vývoje celé řady ekonomických ukazatelů je patrné, že závěry četných studií, jež varovaly před negativním brexitovým šokem pro britskou ekonomiku, se postupně naplňují, a to od prvotní viditelné nervozity finančních trhů po vyhlášení referenda až po plíživě a postupně se projevující dopady do reálné ekonomiky. O tom, zda při budoucím ohlédnutí půjde spíše o dopady krátkodobé nebo dlouhodobě trvající, rozhodne zejména finální podoba podmínek dojednaných s institucemi EU. Tento rozměr úvah – včetně možných střednědobých výhledů – pak bude předmětem navazujícího článku v srpnovém čísle. The July issue of Global Economic Outlook presents the regular monthly overview of recent and expected developments in selected territories, focusing on key economic variables: inflation, GDP growth, leading indicators, interest rates, exchange rates and commodity prices. In this and the following August issue, we also focus on one of the main current economic phenomena – Brexit. At the end of June, a year elapsed since the referendum in which the United Kingdom voted to leave the European Union. In both articles we focus on assessing this decision’s economic impacts on the UK. The July issue is devoted to the short-term effects. It is apparent from a whole range of indicators that the conclusions of the many studies that warned of a negative Brexit shock for the UK economy are gradually materialising – from the initial visible nervousness of the financial markets, through the announcement of the referendum, to creeping and gradual impacts on the real economy. The final form of the terms negotiated with EU institutions will decide whether these impacts will be short-or long-term. This aspect – along with possible medium-term outlooks – will be the subject of a follow-up article in the August issue. Klíčová slova: země skupiny BRIC; the BRIC countries; rozvinuté země; komodita; hrubý domácí produkt; inflace; ekonomický růst Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Globální ekonomický výhled - červenec 2017

Červencové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst ...

Česká národní banka
Česká národní banka, 2017

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze