Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - český V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\nVe všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním.\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak plnil funkce svěřené mu ústavou (40 %) a jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy (39 %).\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak dosluhující prezident dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu (73 %) a jak působil jako autorita u občanů (71 %).\nV porovnání s rokem 2020 se hodnocení prezidenta zhoršilo ve všech sledovaných položkách.\nV porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy. U ostatních položek jeho aktuální hodnocení vyznívá kritičtěji. In its regular survey in February and March 2023 the Public Opinion Research Centre focused on questions about the Miloš Zeman's presidency.\nIn all areas examined, critical evaluations prevailed over positive ones.\nRelatively most favorably, the Czech public rated how he performed the functions entrusted to him by the constitution (40%) and how he was in contact with citizens and knew their problems (39%).\nCzech citizens were the most critical of how the outgoing president took care of the seriousness and dignity of his office (73%) and how he acted as an authority among citizens (71%).\nCompared to 2020, the president's rating worsened in all monitored items.\nCompared to the previous presidents Václav Havel and Václav Klaus in the period at the end of their tenure, citizens rated Miloš Zeman better in that how he was in contact with citizens and knew their problems. For other items, his current assessment sounds more critical. Klíčová slova: public opinion; President; Miloš Zeman; evaluations Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023

V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Zikmunda Hrubého z Jelení etymologický pokus
Vykypěl, Bohumil
2023 - český Klíčová slova: etymology; Zikmund Hrubý Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Zikmunda Hrubého z Jelení etymologický pokus

Vykypěl, Bohumil
Ústav pro jazyk český, 2023

Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 42. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň 2.-4. března 2022
Petrasová, Taťána; Machalíková, Pavla
2023 - český Klíčová slova: interdisciplinary symposium; 19th century; Czech Lands Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 42. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň 2.-4. března 2022

Petrasová, Taťána; Machalíková, Pavla
Ústav dějin umění, 2023

Transformace české předlistopadové alternativní rockové hudby v 90. letech 20. století
Fikarová, Lucie
2023 - český Studie se zaměřuje na klíčové dobové trendy, které v 90. letech 20. století v pozitivním i negativním směru ovlivnily proměnu kdysi alternativní rockové scény. Pozornost je věnovaná zejména vnějším faktorům (např. hudebnímu managementu, komercionalizaci), opomenuty však nejsou ani faktory vnitřní (osobní vývoj aktérů). Vliv těchto faktorů na proměnu zkoumaného prostředí autorka mapuje na základě analýzy dobových hudebních časopisů, rozhovorů a orálně historického výzkumu (zahrnující provozovatele hudebních klubů, hudebního publicistu a hudebníky). This study focuses on the key contemporary trends that both positively and negatively influenced the transformation of the alternative rock scene in the 1990s. Particular attention is paid to external factors (e.g. music management, commercionalization), while internal factors (personal development of the participants) are not neglected. By analysing contemporary music magazines, interviews and oral history research (involving music publicists, music industry representatives and musicians), the author traces the influence of these factors on the transformation of the environment under consideration. Klíčová slova: rock music; the 1990s; music industry Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Transformace české předlistopadové alternativní rockové hudby v 90. letech 20. století

Studie se zaměřuje na klíčové dobové trendy, které v 90. letech 20. století v pozitivním i negativním směru ovlivnily proměnu kdysi alternativní rockové scény. Pozornost je věnovaná zejména vnějším ...

Fikarová, Lucie
Ústav pro soudobé dějiny, 2023

Veřejnost o hospodaření s energiemi – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - český V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku hospodaření s energiemi. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se domácnostem respondentů daří hradit náklady na spotřebu elektřiny, topiva a vody, zda mají obavy ohledně zajištění vytápění v ČR, jaké jsou podle jejich názoru možnosti snížení spotřeby energií v jejich domácnosti a zda vývoj na trhu s energiemi přiměje jejich domácnost ke snížení spotřeby.\nTéměř polovina (47 %) domácností respondentů jen obtížně hradí náklady na spotřebu elektřiny, podíl těch, které obtížně hradí náklady na zemní plyn nebo tuhá paliva, se v rámci domácností, jež je používají, pohyboval okolo dvou pětin (43 % u zemního plynu, 39 % u tuhých paliv).\nTři z deseti domácností podle vyjádření respondentů obtížně hradí náklady na spotřebu vody.\nV porovnání s rokem 2018 se situace s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva i vody zhoršila, nejvýrazněji pak v případě spotřeby elektřiny, kde podíl těch, kdo tyto náklady hradí obtížně, vzrostl z 26 % na 47 %.\nObtíže s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva a vody jsou silně závislé na příjmové situaci a životní úrovni domácnosti, ale také na jejím složení, přičemž relativně hůře jsou na tom domácnosti, ve kterých žijí lidé osaměle.\nTři čtvrtiny (74 %) Čechů vyjadřovaly obavy o zajištění vytápění v ČR.\nJen 7 % dotázaných si myslí, že v jejich domácnosti jsou velké možnosti ke snižování spotřeby energie, 30 % nevidí žádné a 60 % vidí pouze malé.\nTři čtvrtiny (75 %) Čechů přitom soudily, že vývoj na trhu s energiemi je donutí snížit spotřebu, v tom čtvrtina (25 %) si myslela, že výrazně. In the period from the first half of September to the beginning of November 2022, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions focused on the issue of energy management. The survey specifically investigated how the households of the respondents manage to cover the costs of electricity, fuel and water consumption, whether they have concerns regarding the provision of heating in the Czech Republic, what, in their opinion, are the possibilities of reducing energy consumption in their household and whether the development of the energy market will make their household to reduce consumption.\nAlmost half (47%) of the respondents' households find it difficult to cover the costs of electricity consumption, the share of those who find it difficult to cover the costs of natural gas or solid fuels was around two fifths of the households that use them (43% for natural gas, 39% for solid fuels).\nAccording to respondents, three out of ten households find it difficult to cover the costs of water consumption.\nCompared to 2018, the situation with paying the costs of electricity, fuel and water consumption worsened, most significantly in the case of electricity consumption, where the share of those who have difficulty paying these costs increased from 26% to 47%.\nDifficulties in covering the costs of electricity, fuel and water consumption are strongly dependent on the income situation and standard of living of the household, but also on its composition, with households in which people live alone having a relatively worse situation.\nThree quarters (74%) of Czechs expressed concern about the provision of heating in the Czech Republic.\nOnly 7% of respondents think that there are big opportunities to reduce energy consumption in their home, 30% see none and 60% see only small ones.\nAt the same time, three-quarters (75%) of Czechs thought that the development of the energy market would force them to reduce consumption, and a quarter (25%) thought that significantly. Klíčová slova: public opinion; reduce consumption; electricity; Energy; fuel; water Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Veřejnost o hospodaření s energiemi – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023
Tuček, Milan
2023 - český V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.\nNejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo mít devět desetin dotázaných. Dalšími odmítnutými jsou lidé závislí na alkoholu a lidé s kriminální minulostí – sousedství s nimi odmítá 69 %, resp. 64 % dotázaných.\nNaopak ani chudí, ani bohatí nejsou nevítanými sousedy – odmítají je jen zanedbatelná 2 % dotázaných, resp. 5 % dotázaných.\nSedmina dotázaných odmítá sousedství s lidmi jiné barvy pleti a s cizinci, žijícími v ČR.\nMíra tolerance ke zkoumaným skupinám byla v dlouhodobé perspektivě – mezi roky 2003 až 2020 - víceméně stabilní. Letos ovšem došlo k významnému snížení odmítnutí sousedství u většiny sledovaných skupin (převážně o 10 a více procentních bodů).\nOproti prvnímu měření postupně pokleslo odmítání lidí s homosexuální orientací na zhruba polovinu, letos dokonce na čtvrtinu (ze 42 % na letošních 11 % dotázaných).\nOdmítání cizinců, lidí s jinou barvou pleti, muslimů a také homosexuálů se podle očekávání liší podle dosaženého vzdělání, věku a životní úrovně. Nejmladší věková kohorta je výrazně tolerantnější k drogově závislým a alkoholikům. In February and March 2023 Public Opinion Research Centre focused on social distance among the majority population and different social groups. Social distance was measured by a specific question: people should pick from a list of 15 different groups those, which they would not like to have as neighbours. Klíčová slova: public opinion; tolerance; different social groups; majority population Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Professional survey forecasts and expectations in DSGE models
Rychalovska, Y.; Slobodyan, Sergey; Wouters, R.
2023 - anglický In this paper, we demonstrate the usefulness of survey data for macroeconomic analysis and propose a strategy to integrate and efficiently utilize information from surveys in the DSGE setup. We extend the set of observable variables to include the data on consumption, investment, output, and inflation expectations, as measured by the Survey of Professional Forecasters (SPF). By doing so, we aim to discipline the dynamics of model-based expectations and evaluate alternative belief models. Our approach to exploit the timely information from surveys is based on re-specification of structural shocks into persistent and transitory components. Due to the SPF, we are able to improve identification of fundamental shocks and predictive power of the model by separating the sources of low and high frequency volatility. Furthermore, we show that models with an imperfectly-rational expectation formation mechanism based on Adaptive Learning (AL) can reduce important limitations implied by the Rational Expectation (RE) hypothesis. More specifically, our models based on belief updating can better capture macroeconomic trend shifts and, as a result, achieve superior long-term predictions. In addition, the AL mechanism can produce realistic time variation in the transmission of shocks and perceived macro-economic volatility, which allows the model to better explain the investment dynamics. Finally, AL models, which relax the RE constraint of internal consistency between the agents’ and model forecasts, can reproduce the main features of agents’ predictions in line with SPF evidence and, at the same time, can generate improved model forecasts, thus diminishing possible inefficiencies present in surveys. Klíčová slova: expectations; survey data; adaptive learning Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Professional survey forecasts and expectations in DSGE models

In this paper, we demonstrate the usefulness of survey data for macroeconomic analysis and propose a strategy to integrate and efficiently utilize information from surveys in the DSGE setup. We extend ...

Rychalovska, Y.; Slobodyan, Sergey; Wouters, R.
Národohospodářský ústav, 2023

Dlouhodobá finanční rezerva v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - český Dlouhodobé úspory pomáhají udržovat stabilní standard a blahobyt lidí v různých fázích života či dokonce podporovat růst životní úrovně v čase, a to i po výpadku příjmů, který lze očekávat např. v důchodu. Hlavními důvody dlouhodobého spoření bývá právě zajištění na důchod, investice do nemovitosti či do vyššího vzdělání, ať už pro sebe, nebo pro své děti. Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na vytváření dlouhodobých úspor. \n\n Long-term savings help to maintain a stable standard of living and well-being for people at different stages of their lives, or even to support a rising standard of living over time, even after the loss of income that can be expected, for example, in retirement. The main reasons for saving for the long term are to provide for retirement, invest in property or higher education, either for oneself or for one's children. The aim of this study is to identify the main factors that can influence long-term savings. \n\n Klíčová slova: Financial resilence; long-term savings Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Dlouhodobá finanční rezerva v českých domácnostech

Dlouhodobé úspory pomáhají udržovat stabilní standard a blahobyt lidí v různých fázích života či dokonce podporovat růst životní úrovně v čase, a to i po výpadku příjmů, který lze očekávat např. v ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Výtečník. K významové proměně jednoho pojmu
Velek, Luboš
2023 - český Studie analyzuje vznik termínu „výtečník“ a jeho významové proměny v české politice a kultuře 19. a 20. století. The study analyses the emergence of the term “výtečník” and its transformations in Czech politics and culture in the 19th and 20th centuries. Klíčová slova: political culture; Bohemia, patriotic society; Habsburg monarchy Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Výtečník. K významové proměně jednoho pojmu

Studie analyzuje vznik termínu „výtečník“ a jeho významové proměny v české politice a kultuře 19. a 20. století....

Velek, Luboš
Masarykův ústav a Archiv, 2023

Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny
Münich, Daniel; Protivínský, Tomáš
2023 - český Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 v Česku převládla atmosféra solidarity a většina Čechů přijímání válečných uprchlíků podporovala. Tato podpora do konce listopadu klesla zhruba o čtvrtinu. Podobně se zhoršovala vnímaná míra integrace Ukrajinců do české společnosti. Změna postojů české společnosti v čase však nevycházela primárně z osobní zkušenosti a z prožitého příchodu uprchlíků, ale souvisela spíše s postupně opadávajícím zájmem po vypuknutí konfliktu a prvotním šoku. Ačkoli se integrace Ukrajinců v některých dimenzích ve druhé polovině roku 2022 reálně zlepšila, například ve školách nebo na trhu práce, do vnímání české společnosti se tyto dílčí pokroky nepromítly. In the wake of Russia’s military assault on Ukraine at the end of February 2022, an atmosphere of solidarity prevailed in the Czech Republic and most of the Czech population supported the country’s intake of war refugees. By the end of November 2022, that support had fallen by approximately one quarter. Czechs’ perceptions of how well integrated Ukrainians were into Czech society worsened similarly. This change in Czech public attitudes over time did not, however, stem primarily from personal or first hand experience of welcoming refugees, rather, it was related to a gradual decrease in public interest in the conflict after the initial shock of it first beginning. Although several aspects of Ukrainian refugees’ integration improved in real terms in the second half of 2022, for example in relation to schools and to the labour market, this progress was not reflected in Czech public opinion. Klíčová slova: Ukrainian refugees; views and attitudes; Czech Republic Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny

Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 v Česku převládla atmosféra solidarity a většina Čechů přijímání válečných uprchlíků podporovala. Tato podpora do konce listopadu klesla zhruba o ...

Münich, Daniel; Protivínský, Tomáš
Národohospodářský ústav, 2023