Počet nalezených dokumentů: 356
Publikováno od do

Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 42. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň 2.-4. března 2022
Petrasová, Taťána; Machalíková, Pavla
2023 - český
Klíčová slova: interdisciplinary symposium; 19th century; Czech Lands Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 42. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň 2.-4. března 2022

Petrasová, Taťána; Machalíková, Pavla
Ústav dějin umění, 2023

Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku
Petrasová, Taťána
2023 - český
Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. Z jedné strany badatelé sledovali aktuální myšlenky „umění a pokroku“, s nimiž vystoupil Ernst Gombrich (1971). Z opačné strany přicházeli zastánci myšlenky „vývojové racionality a iracionality“ jako zdroje myšlenkové i estetické autenticity děl 19. století, jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura. The paper analyses the possibilities that opened up in the period 1981–1990 for the interdisciplinary research of Historicism in the former Czechoslovakia, given by the founding tradition of the Pilsen symposia. On the one hand, the researchers followed the current ideas of “art and progress” dealt with Ernst Gombrich (1971). From the opposite side came supporters of the idea of “rationality and irrationality” of development as a source of intellectual and aesthetic authenticity of 19th century works, such as jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura. Klíčová slova: methodology of art history; Ernst Gombrich; Rudolf Chadraba; Jiří Ševčík; Helena Lorenzová; Vladmír Macura; 19th century; Czech Lands Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku

Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. ...

Petrasová, Taťána
Ústav dějin umění, 2023

The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice
Bunzel, Anja
2023 - anglický
This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work (Werkbegriff), I explore whether the album can be considered a work rather than a loose collection of multiple works. Within the musicological discourse there have been many attempts at defining these terms, ranging from quite narrow categorisations based on aspects of instrumentation, musical form, or stylistic matters to more open approaches encompassing the communicative process and viewing the history of genre as cultural history. Drawing on the latter, I suggest that the Prager musikalisches Album is a prime example of collective authorship, which opens up a second question, namely that of authorship. Authorship may embrace aspects of agency that exceed the realms of the person who penned a musical, literary, or artistic work. Indeed, it may be shaped by performers, audiences, presses/ salespeople, dedicatees, critics, patrons, and anyone else who has an impact on any given work at the time of its creation and/or publicization. By taking this perspective, I suggest that the Prager musikalisches Album is both reflective and representative of nineteenth-century salon culture, within whose context the album was embedded. Offering a holistic analysis of the album and its context, I use this article as a springboard to advocate for a musical historiography that takes into account the full breadth of musical culture, and which embraces, besides composers and poets, a number of other cultural agents that are often overlooked within more traditional music-historical considerations. Klíčová slova: nineteenth-century salon; genre; work; Prague; authorship Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice

This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work ...

Bunzel, Anja
Ústav dějin umění, 2023

Max Dvořák a obrat (dějin) umění k uměleckému dílu
Murár, Tomáš
2023 - český
V posledních letech rakousko-uherské monarchie je možné v literatuře i výtvarném umění sledovat destabilizaci doposud platných hodnot ve vztahu k tradici, která již nebyla schopna dostatečně vyjadřovat svět v jeho úplnosti. Tento proces je možné pozorovat také v uměleckohistorickém zkoumání, a to v jeho odklonu od výzkumu autonomního vývoje umění k definici uměleckého díla myšlením doby jeho vzniku. Tato proměna je ztotožňována zejména s vlivem duchovních věd (Geisteswissenschaften), které rozvíjel i historik umění českého původu Max Dvořák. V příspěvku bude na příkladu jeho myšlení ukázáno, jak uměleckohistorická definice uměleckého díla může souviset s uměním raného 20. století, tedy jakožto vymezující se vůči doposud platným myšlenkovým konceptům pozdního 19. století. In the last years of the Austro-Hungarian monarchy, it is possible to observe in literature and the visual arts the destabilisation of previously valid values in relation to tradition, which was no longer able to sufficiently express the world in its completeness. This process can also be observed in art historical research, in its shift away from research into the autonomous development of art towards defining a work of art by thinking about the time of its creation. This transformation is identified in particular with the influence of the spiritual sciences (Geisteswissenschaften), which were also developed by the Czech-born art historian Max Dvořák. In this paper it will be shown, using his thought as an example, how the art historical definition of the work of art can be related to the art of the early 20th century, i.e. as defining itself against the hitherto valid thought concepts of the late 19th century. Klíčová slova: art history; artwork; Max Dvořák; Marcel Duchamp Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Max Dvořák a obrat (dějin) umění k uměleckému dílu

V posledních letech rakousko-uherské monarchie je možné v literatuře i výtvarném umění sledovat destabilizaci doposud platných hodnot ve vztahu k tradici, která již nebyla schopna dostatečně ...

Murár, Tomáš
Ústav dějin umění, 2023

Rembrandt fecit – Liepmann gedruckt. Olejomalba ve věku mechanického tisku
Trnková, Petra
2022 - český
Dne 16. ledna 1839 vyšla v Preußische Staats-Zeitung krátká zpráva ohlašující možnost dokonalého mechanického reprodukování olejomaleb. Informace, která se prostřednictvím lokálního tisku brzy rozšířila i do dalších zemí, se týkala vynálezu berlínského malíře Jacoba Liepmanna, nazvaného Ölgemälde-Druck. Cílem příspěvku je nejen připomenout zapomenutý vynález a jeho tvůrce a objasnit Liepmannův princip mechanického reprodukování olejomalby, ale také osvětlit okolnosti jeho vývoje, zveřejnění, existence a brzkého zániku. Pozornost je navíc věnována i dobovým diskusím na téma dokonalého, rychlého a snadného reprodukování malby a v neposlední řadě i problému zpřístupňování děl starých mistrů širokým vrstvám. On January 16, 1839, a short report appeared in the Preußische Staats-Zeitung announcing the possibility of perfect mechanical reproduction of oil paintings. The news, which soon spread to other countries through the local press, was about the invention of the Berlin painter Jacob Liepmann – the so-called Ölgemälde-Druck. The paper aims not only to recall the forgotten invention and its creator and to clarify Liepmann’s principle of mechanical reproduction of oil paintings, but also to shed light on the circumstances of its development, publication, existence and early demise. In addition, attention is paid to contemporary discussions on the topic of perfect, fast and easy reproduction of a painting and to the problem of making the works of old maters accessible to the public. Klíčová slova: art reproduction; oil-painting; printing; Jacob Liepmann Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Rembrandt fecit – Liepmann gedruckt. Olejomalba ve věku mechanického tisku

Dne 16. ledna 1839 vyšla v Preußische Staats-Zeitung krátká zpráva ohlašující možnost dokonalého mechanického reprodukování olejomaleb. Informace, která se prostřednictvím lokálního tisku brzy ...

Trnková, Petra
Ústav dějin umění, 2022

Kopie, rozmnoženiny, odlitky, tisky
Buddeus, Hana
2022 - český
Pandemie Covid-19 nás znovu upozornila na důležitost promýšlet v rámci dějin umění různé aspekty vzdáleného přístupu k originálům či diváctví „z druhé ruky“. Díky grafickým tiskům, zmenšeninám či rozmnoženinám soch, nejrůznějším upomínkovým předmětům a zejména fotografickým reprodukcím otištěným v časopisech, kalendářích, knihách či na plakátech nebo zavěšeným v online prostředí se umění dostává do oběhu, opouští elitní prostředí sbírek a získává nový kontext. Jak lze v rámci dějin umění uvažovat o reprodukcích nejrůznější materiální podoby, různých kvalit a užití? The Covid-19 pandemic has once again drawn our attention to the importance of thinking through various aspects of remote access to originals or second-hand spectatorship within art history. Thanks to graphic prints, reduced or reproduced sculptures, various souvenirs and especially photographic reproductions printed in magazines, calendars, books, posters or hung online, art is circulating, leaving the elite environment of collections and gaining a new context. How can reproductions of various material forms, qualities and uses be considered within art history? Klíčová slova: fine art reproduction; photography Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Kopie, rozmnoženiny, odlitky, tisky

Pandemie Covid-19 nás znovu upozornila na důležitost promýšlet v rámci dějin umění různé aspekty vzdáleného přístupu k originálům či diváctví „z druhé ruky“. Díky grafickým tiskům, zmenšeninám ...

Buddeus, Hana
Ústav dějin umění, 2022

Infrastruktury (dějin) umění
Buddeus, Hana; Lomová, J.
2022 - český
Úvodní kapitola sborníku ze VII. sjezdu historiků a historiček umění, který se konal v září 2021 v Ústí nad Labem, předkládá téma infrastruktur jako jedno ze stěžejních témat současného umění a ptá se, jaké místo mají v disciplíně dějin umění. V centru pozornosti se ocitá dobově a místně podmíněný kontext, všechno co dílo obklopuje, co jej materiálně tvoří a co umožňuje nebo přímo podmiňuje jeho existenci, co jej uchovává v čase a co k němu přivádí pozornost. The introductory chapter of the proceedings of the VIIth Congress of Art Historians, held in September 2021 in Ústí nad Labem, presents the topic of infrastructures as one of the central themes of contemporary art and asks what place they have in the discipline of art history. The focus is on the temporally and locally conditioned context, everything that surrounds the work, what materially constitutes it and what enables or directly conditions its existence, what preserves it in time and what brings attention to it. Klíčová slova: exhibition history; history of art history; fine art reproduction; monument conservation; art schools; art collecting Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Infrastruktury (dějin) umění

Úvodní kapitola sborníku ze VII. sjezdu historiků a historiček umění, který se konal v září 2021 v Ústí nad Labem, předkládá téma infrastruktur jako jedno ze stěžejních témat současného umění a ptá ...

Buddeus, Hana; Lomová, J.
Ústav dějin umění, 2022

Ztracený epitaf a náhrobník Václava Hájka z Libočan
Mezihoráková, Klára
2022 - český
Již od počátku 17. století zmiňovali četní autoři pragensií hrob Václava Hájka z Libočan (katolický kněz a autor slavné Kroniky české, † 1553) s náhrobkem a epitafem v kostele sv. Anny kláštera dominikánek na Starém Městě pražském. Navzdory této skutečnosti obě památky beze stopy zmizely během 19. století. Zatímco o náhrobníku víme jen to, že byl ze „žlutého mramoru“, k epitafu se dochovaly nejen popisy, ale i dvě vyobrazení v mladších vydáních Kroniky české, z let 1718 a 1761. I přes tuto neúplnou dokumentaci je epitaf nejlépe poznanou částí vybavení kláštera sv. Anny. Článek poukazuje na překvapivou skutečnost, že tyto monumenty nebyly ztraceny v dražbách po zrušení kláštera v roce 1782, jak by se dalo očekávat, ale pravděpodobně o skoro sto let později. Beginning in the 17th century, the numerous authors of documents about Prague referred to the grave of Václav Hájek of Libočany (the Catholic priest and author of the famous Czech Chronicle, † 1553) with a tombstone and epitaph being located in the Church of Saint Anne at the Convent of Dominican Nuns in the Old Town in Prague. Despite this fact, both monuments disappeared without a trace during the 19th century. While the only information about the tombstone is that it was made of ‘yellow marble’ the descriptions of the epitaph have survived as well as two depictions from the later editions of the Czech Chronicle from 1718 and 1761. In spite of the incomplete documentation, the epitaph presents the best-identified part of the furnishings of the Convent of Saint Anne in Prague. This article points to the surprising fact, that these monuments were not lost in auctions after the cancellation of the monastery in 1782, as one would have expected, but probably nearly a hundred years later. Klíčová slova: epitaph; tombstone; Václav Hájek z Libočan; monastery of St. Anne in Prague Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Ztracený epitaf a náhrobník Václava Hájka z Libočan

Již od počátku 17. století zmiňovali četní autoři pragensií hrob Václava Hájka z Libočan (katolický kněz a autor slavné Kroniky české, † 1553) s náhrobkem a epitafem v kostele sv. Anny kláštera ...

Mezihoráková, Klára
Ústav dějin umění, 2022

Nástěnné malby a jejich interpretace mezi obrazem a strukturou materiálu
Mádl, Martin
2022 - český
Studie je věnována problematice materiálu v struktuře uměleckého díla a jeho významu v uměleckohistorické interpretaci. Na příkladu nástěnných maleb se zamýšlíme nad problémem uchopení úlohy materiálu v uměleckohistorickém výkladu obrazu a na obtížemi odborného dialogu mezi historiky umění na straně jedné a restaurátory a technology na straně druhé. The study is devoted to the problem of material in the structure of a work of art and its importance in art historical interpretation. Using the example of wall paintings, we consider the problem of grasping the role of material in art historical interpretation of a painting and the difficulties of professional dialogue between art historians on the one hand and restorers and technologists on the other. Klíčová slova: painting; painting technique; mural painting; structure Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Nástěnné malby a jejich interpretace mezi obrazem a strukturou materiálu

Studie je věnována problematice materiálu v struktuře uměleckého díla a jeho významu v uměleckohistorické interpretaci. Na příkladu nástěnných maleb se zamýšlíme nad problémem uchopení úlohy materiálu ...

Mádl, Martin
Ústav dějin umění, 2022

Restaurování, památková obnova a technologické průzkumy jako infrastruktury dějin umění – a vice versa
Klípa, Jan; Dienstbier, Jan
2022 - český
Text je úvodem k části o restaurování a konzervaci jako infrastrukturách dějin umění a zabývá se vzájemným vztahem dějin umění a konzervace. The text is an introduction to the section on restoration and conservation as infrastructures of art history and deals with the interrelationship between art history and conservation. Klíčová slova: restoration; conservation; technological research Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Restaurování, památková obnova a technologické průzkumy jako infrastruktury dějin umění – a vice versa

Text je úvodem k části o restaurování a konzervaci jako infrastrukturách dějin umění a zabývá se vzájemným vztahem dějin umění a konzervace....

Klípa, Jan; Dienstbier, Jan
Ústav dějin umění, 2022

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze