Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy
Maříková-Kubková, Jana; Adámek, František
2023 - český Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem československé a české archeologie středověku. Byl kolegou a učitelem celé řady významných archeologů, historiků a architektů. Přesto v jeho osobním životě a v jeho osudech ve vypjatých obdobích 20. století jsou neznámé momenty. Ve vzpomínkových textech jeho žáků a kolegů se vyskytují příběhy, které se za téměř padesát let od jeho smrti staly legendami. Většina z nich se ale nezakládá na pravdě. Je otázkou, zda podnět k těmto příběhům dal Ivan Borkovský sám nebo zda vznikly později a jakou roli v nich sehrála osobnost vypravěče. Předkládaný text se věnuje především těmto zvratům v jeho životě a pokouší se archivním průzkumem potvrdit nebo vyvrátit často opakovaná cliché. V neposlední řadě je cílem práce připravit půdu pro komplexnější zpracování jeho odborného odkazu, které nebude možné bez pochopení úskalí, jež jeho život provázela. Archaeologist Ivan Borkovský led the technical and later professional research of Prague Castle for more than forty years, in addition to dozens of other sites. He is one of the most prominent personalities of Czechoslovak and Czech archaeology of the Middle Ages. He was a colleague and teacher of a number of prominent archaeologists, historians and architects. Yet there are unknown moments in his personal life and in his fate in the tense periods of the 20th century. In the memoirs of his students and colleagues, there are stories that have become legendary in the nearly fifty years since his death. But most of them are not based on truth. The question is whether Ivan Borkovský himself gave rise to these stories or whether they were written later and what role the personality of the narrator played in them. The presented text focuses on these twists and turns in his life and attempts to confirm or refute the oft-repeated clichés through archival research. Last but not least, the thesis aims to pave the way for a more comprehensive treatment of his scholarly legacy, which will not be possible without an understanding of the pitfalls that accompanied his life. Klíčová slova: Ivan Borkovský; Prague Castle; Ukrainian immigration Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy

Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem ...

Maříková-Kubková, Jana; Adámek, František
Archeologický ústav, Praha, 2023

Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní databázi
Hanelová, Věra
2023 - český Příspěvek pojednává o vydávání tištěných bibliografických ročenek a vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí. Představuje nejen bibliografické záznamy, které jsou obohacovány o plné texty, ale také rejstříky (biografický, geografický, klíčových slov). Klíčová slova: bibliographic records; bibliographic yearbooks; database; visualization Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní databázi

Příspěvek pojednává o vydávání tištěných bibliografických ročenek a vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí. Představuje nejen bibliografické záznamy, které jsou obohacovány o ...

Hanelová, Věra
Historický ústav, 2023

Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)
Rychnová, L.; Vokurka, Michal
2023 - anglický The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the application of Kirchers’s terminology to the natural phenomena from Bohemia and Moravia. Further, we focused on how Vogt worked with his sources – how far he relied on literature, correspondence, or personal experience. Klíčová slova: Mauritius Vogt; caves; subterranean; underground; early modern period Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)

The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the ...

Rychnová, L.; Vokurka, Michal
Historický ústav, 2023

Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu
Mikulec, Jiří
2023 - český Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu

Mikulec, Jiří
Historický ústav, 2023

Misie a benediktinské začátky pražského biskupství
Sommer, Petr
2023 - český Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů. Formou sondy sleduje význam misie pro vznik pražského biskupství. V této souvislosti pojednává otázky spojené se sakrální architekturou, liturgickou výbavu a písemnou kulturo neoddělitelně spjatou s novou křesťanskou vzdělaností i s církevní správou. In the context of the 1050th anniversary of the founding of the Prague bishopric, the study focuses on the topic of the first Czech diocese and places it in the Central European context of the Carolingian and Ottonian empires, related ecclesiastical institutions and Christianization processes. In the form of a probe, it traces the importance of the mission for the establishment of the Prague bishopric. In this context, it discusses issues related to sacred architecture, liturgical equipment and written culture inseparably linked to the new Christian education and church administration. Klíčová slova: Christianity; Prague; Bishopric of Prague; Christianisation; hagiography; medieval Czech lands Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Misie a benediktinské začátky pražského biskupství

Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících ...

Sommer, Petr
Filosofický ústav, 2023

Vowel length in infant-directed speech: the realisation of short-long contrasts in Czech IDS
Svoboda, Michaela; Chládková, Kateřina; Kocjančič Antolík, T.; Paillereau, Nikola; Slížková, P.
2023 - anglický When interacting with young children, talkers across many languages use a speech style that reflects positive affect, draws infants' attention, and supposedly facilitates language acquisition. As for the latter, a well-documented feature of infant-directed speech is an exaggeration of spectrally-cued vowel contrasts. Here we tested whether talkers exaggerate also durationally cued contrasts. Sixty-three mothers, native speakers of Czech, were recorded while playing with their infant (4- to 10-month-olds, IDS) and while speaking to an adult (ADS). The durations of the five Czech phonemically short vowels were compared to their long counterparts. Vowel duration (normalised for word duration) was longer in IDS than in ADS more for phonemically long vowels at the younger infant ages, indicating a developmentally specific early exaggeration of length contrasts in Czech infant-directed speech. The present finding suggests that in a language with phonemic length, caregivers' realisation of speech sounds may go beyond merely being longer and slower overall. Klíčová slova: infant-directed speech; vowel length; development of early input; Czech Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd. Vowel length in infant-directed speech: the realisation of short-long contrasts in Czech IDS

When interacting with young children, talkers across many languages use a speech style that reflects positive affect, draws infants' attention, and supposedly facilitates language acquisition. As for ...

Svoboda, Michaela; Chládková, Kateřina; Kocjančič Antolík, T.; Paillereau, Nikola; Slížková, P.
Psychologický ústav, 2023

On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora
Havelka, Tomáš
2023 - český Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu přenášeným na dějiny církevních obcí a metaforou vědění. Chrám není v žádném náboženství jen místo shromáždění věřících, odjakživa byl chápán jako transcendentní brána spojující stvořený svět a Boží přítomnost. Reprezentoval „střed světa“ a postupně přebíral různé typologické a metaforické realizace: Šalamounova chrámu, nebeského Jeruzaléma, božského kruhu, jehož střed je všude a obvod nikde aj. To vedlo k naplňování různých dispozic. Na druhou stranu jsou ale také v literatuře 17. a 18. století přítomné pozoruhodné postupy, interpretující chrám obráceně, totiž jako antropomorfní metaforu lidského těla, nejvýraznějším způsobem u J. F. Beckovského. The paper mainly deals with literary metaphorizations of the Christian temple in three basic typologies of the temple, as metaphors of the human body, a prefigurative pattern of the history of Solomon’s temple transferred to the history of church communities and the metaphor of knowledge. In any religion, the temple is not just a place for believers to gather, it has always been understood as a transcendent gate connecting the created world and God’s presence. It represented the “center of the world” and gradually took on various typological and metaphorical realizations: Solomon’s temple, the heavenly Jerusalem, the divine circle, whose center is everywhere and whose circumference is nowhere. This led to the fulfillment of various dispositions. On the other hand, remarkable practices are also present in the literature of the 17th and 18th centuries, interpreting the temple in the opposite way, namely as an anthropomorphic metaphor of the human body, most prominently in the case of J.F. Beckovský. Klíčová slova: temple; metaphor; symbol; Solomon’s temple; ecclesiology Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora

Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu ...

Havelka, Tomáš
Filosofický ústav, 2023

The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice
Bunzel, Anja
2023 - anglický This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work (Werkbegriff), I explore whether the album can be considered a work rather than a loose collection of multiple works. Within the musicological discourse there have been many attempts at defining these terms, ranging from quite narrow categorisations based on aspects of instrumentation, musical form, or stylistic matters to more open approaches encompassing the communicative process and viewing the history of genre as cultural history. Drawing on the latter, I suggest that the Prager musikalisches Album is a prime example of collective authorship, which opens up a second question, namely that of authorship. Authorship may embrace aspects of agency that exceed the realms of the person who penned a musical, literary, or artistic work. Indeed, it may be shaped by performers, audiences, presses/ salespeople, dedicatees, critics, patrons, and anyone else who has an impact on any given work at the time of its creation and/or publicization. By taking this perspective, I suggest that the Prager musikalisches Album is both reflective and representative of nineteenth-century salon culture, within whose context the album was embedded. Offering a holistic analysis of the album and its context, I use this article as a springboard to advocate for a musical historiography that takes into account the full breadth of musical culture, and which embraces, besides composers and poets, a number of other cultural agents that are often overlooked within more traditional music-historical considerations. Klíčová slova: nineteenth-century salon; genre; work; Prague; authorship Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice

This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work ...

Bunzel, Anja
Ústav dějin umění, 2023

Právo ve věku uálů
Eliáš, Karel
2023 - český Ve studii se autor zamýšlí nad právem a právnictvím moderní doby. Termín uál vymyslel filosof a ekonom Tomáš Kulka. Označuje tak intelektuály bez intelektu – typický uál je absolvent univerzitního studia, kteří vědí, co je právě intelektuálně v módě, vědí, co je se ve vědeckém diskursu společensky passé a co aktuálně debatuje, rádi se do diskusí směle zapojují odkazy na módní autority (Derrida, Foucault …) i volbou slov jako paradigma, post- (modernismus aj.) a jinými zaklínadly, jimž zpravidla do hloubky nerozumějí. Výsledkem je tlachání a povrchnost. Právnictví je jednou z oblastí, kde se uálská entita může dobře prezentovat. Weyr takřka před sto lety a Bejček celkem nedávno charakterizovali naše právnické fakulty jako velkovýrobny právnického dorostu, které mají s étosem univerzit málo společného. To se odráží i mezi akademiky na fakultách, kde sílí konformismus podrobující se byrokratickému hodnocení vědy – větší relevanci má, kolik toho kdo napíše a kde publikuje. než myšlenkový obsah (Payne v té souvislosti píše o ‚chatbotech‘). Výsledkem je omezená schopnost praktiků aplikovat právo a hrozba proměny právnictví v pedantismus. Legislativa tomu ráda vyhovuje množícími se zákonnými pravidly, postupně více a více podrobnějšími, a tím se kruh uzavírá. Autor na závěr poukazuje, že se společnost i věda ocitla ve srovnatelných situacích už několikrát, že však vždy nakonec převládl hlas rozumu. In this study, the author reflects on law and lawyering in modern times. The term ual was coined by philosopher and economist Tomas Kulka. It denotes intellectuals without intellect - a typical ual is a university graduate who knows what is currently intellectually fashionable, knows what is socially passé in scientific discourse and what is currently being debated, likes to boldly engage in discussions with references to fashionable authorities (Derrida, Foucault ...) and by choosing words such as paradigm, post- (modernism, etc.) and other incantations that they usually do not understand in depth. The result is chatter and superficiality. Law is one area where the Uali entity can present itself well. Weyr nearly a century ago and Bejcek quite recently characterized our law schools as law school puppy mills that have little in common with the ethos of universities. This is reflected among academics in faculties where conformism is growing, subject to bureaucratic evaluation of scholarship - how much one writes and where one publishes is more relevant. The result is a limited ability of practitioners to apply the law and the threat of turning lawyering into pedantry. The legislature is happy to accommodate this by proliferating statutory rules, progressively more and more detailed, and so the circle is complete. The author concludes by pointing out that society and science have found themselves in comparable situations several times, but that the voice of reason has always prevailed in the end. Klíčová slova: lawyer; intellectual; ual; chatbot; legal education; legal science; legal concepts; abstraction Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Právo ve věku uálů

Ve studii se autor zamýšlí nad právem a právnictvím moderní doby. Termín uál vymyslel filosof a ekonom Tomáš Kulka. Označuje tak intelektuály bez intelektu – typický uál je absolvent univerzitního ...

Eliáš, Karel
Ústav státu a práva, 2023

Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)
Karlíková, Helena
2023 - český Klíčová slova: etymology Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2023