Ano (463388)
Počet nalezených dokumentů:
463388
Publikováno od
do
Význam různých zdrojů a sekvenančních protokolů při zvyšování přesnosti NGS analýz v diagnostických aplikacích
Kvapilová, Kateřina
2024 - anglický
1 ABSTRACT Continued advances in next-generation sequencing (NGS) technology, such as capacity, speed, and reduced cost per sequenced base, revolutionize personalized medicine and bring genomics into routine clinical practice. Nevertheless, NGS is still under rapid development, and the variability of sequencing protocols and validation procedures is one of its current bottlenecks. This thesis aimed to study the influence of different sample sources and NGS protocols (NGS library construction-sequencing-data analysis) on the accuracy of NGS analysis in diagnostic applications. In the first study, performed during the COVID-19 pandemic outbreak, we developed NGS protocols suitable for a whole genome analysis of the SARS-CoV-2 virus. Subsequently, in the second study, we examined the suitability of human saliva-derived gDNA for genomic/genetic analysis of selected variant types compared to traditional blood-derived gDNAusing validated NGS protocol and statistical comparison of the obtained data. Whole genome analysis of the SARS-CoV-2 genome was performed using two captured- based approaches and one amplicon-based approach to study the quality and effectivity of the respective NGS protocols. Synthetic controls were employed to verify the accuracy and specificity of the developed NGS protocols. We proved that... 1 Souhrn Neustálé pokroky v technologii sekvenování nové generace (NGS), jakými jsou kapacita, rychlost a snížené náklady na sekvenovaní, vedou k revoluci v personalizované medicíně, tím, jak postupně přináší genomiku do rutinní klinické praxe. NGS se stále rychle vyvíjí, avšak variabilita sekvenačních protokolů a validačních postupů je jedním z jeho problematických rysů. Cílem této práce bylo zhodnotit význam různých zdrojů vzorků a sekvenačních protokolů (od přípravy sekvenační knihovny-sekvenování-analýzi dat) pro zvýšení přesnosti NGS analýzy v diagnostických aplikacích. V první studii, provedené během vypuknutí pandemie COVID-19, jsme vyvinuli NGS protokoly vhodné pro analýzu celého genomu viru SARS-CoV-2. Následně jsme ve druhé studii zkoumali vhodnost lidské genomické DNA (gDNA) pocházející ze slin pro genomickou/genetickou analýzu vybraných variantních k tradiční gDNApocházející z krve pomocí validovaného NGS protokolu a statistického srovnání získaných dat. K ověření účinnosti sekvenačních protokolů pro analýzu celého genomu SARS-CoV-2 byly použity dva sekvenační přístupy založené na zachycení části genomu a jeden sekvenanční přístup založený na amplifikaci částí genomů. K ověření přesnosti a specifičnosti vyvinutých NGS protokolů byly použity syntetické kontroly. Prokázali jsme, že kvantifikace...
Klíčová slova:
NGS; WGS; WES; analýza variant; slinná gDNA; validace NGS protokolu; NGS; WGS; WES; genomics variant analysis; saliva-derived gDNA; validation guideline
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Význam různých zdrojů a sekvenančních protokolů při zvyšování přesnosti NGS analýz v diagnostických aplikacích
1 ABSTRACT Continued advances in next-generation sequencing (NGS) technology, such as capacity, speed, and reduced cost per sequenced base, revolutionize personalized medicine and bring genomics into ...
Termodynamika prostoročasu: korekce z kvantové oblasti
Liška, Marek; Alonso Serrano, Ana; Chirco, Goffredo; Barceló, Carlos
2024 - anglický
This thesis explores the deep relation between gravitational dynamics and thermodynamics. It focuses on the notion that the gravitational dynamics is encoded in the thermodynamic equilibrium conditions applied to locally constructed, observer-dependent causal horizons. At the level of the (semi)classical gravity, we show that this approach leads to Weyl transverse gravity. The classical solutions of this gravitational theory are the same as those of general relativity, but it has different local symmetries, which leads to a different origin of the cosmological constant. As a useful computational tool for the (semi)classical part of the thesis, we also develop covariant phase space formalism for Weyl transverse gravity and identify the corresponding Wald entropy. We also generalise the formalism to arbitrary gravitational theories with the same symmetry group. Moreover, we explore the implications of the equivalence between gravitational dynamics and local equilibrium conditions for the low energy quantum gravitational dynamics. At the linearised level, we find a result consistent with quadratic gravity. However, beyond the linearised regime the dynamics becomes significantly different from quadratic gravity. We derive the equations for gravitational dynamics that capture this difference and study their... Tato práce zkoumá hluboký vztah mezi gravitací a termodynamikou. Zaměřuje se na představu, že gravitační dynamika je zakódována v podmínkách termodynamické rovnováhy aplikovaných na lokálně konstruované, na pozorovateli závislé kauzální horizonty. Na úrovni (semi)klasické gravitace jsme ukázali, že tento přístup vede k Weylově transversální gravitaci. Klasická řešení této gravitační teorie jsou stejná jako řešení obecné relativity, ale Weylova transversální gravitace má jiné lokální symetrie, což vede k jinému původu kosmologické konstanty. Jako užitečný výpočetní nástroj pro (semi)klasickou část práce jsme také vyvinuli kovariantní formalismus fázového prostoru pro Weylovu transversální gravitaci a identifikujeme odpovídající Waldovu entropii. Tento formalismus jsme také zobecnili na libovolné teorie gravitace se stejnou grupou symetrie. Navíc jsme zkoumali důsledky ekvivalence mezi gravitací a podmínkami lokální rovnováhy pro kvantovou gravitační dynamiku při nízkých energiích. Na linearizované úrovni jsme získali výsledek odpovídající kvadratické gravitaci. Mimo linearizovaný režim se však dynamika od kvadratické gravitace výrazně liší. Odvodili jsme rovnice pro gravitační dynamiku, které tento rozdíl zachycují, a prozkoumali jejich fyzikální důsledky na příkladu homogenních, izotropních kosmologií....
Klíčová slova:
termodynamika prostoročasu; kvantově gravitační korekce; gravitační entropie; rozlišení singularit; thermodynamics of spacetime; quantum gravity corrections; gravitational entropy; singularity resolution
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Termodynamika prostoročasu: korekce z kvantové oblasti
This thesis explores the deep relation between gravitational dynamics and thermodynamics. It focuses on the notion that the gravitational dynamics is encoded in the thermodynamic equilibrium ...
Bezpečnost sester na traumatologických ambulancích
KLIKOVÁ, Kateřina
2024 - český
Tato práce zkoumá roli všeobecných sester v traumacentrech a jejich zkušenosti s agresí i násilím ve sféře zdravotnictví. Je zde zjišťován současný stav profese, včetně specifických výzev, jimž čelí všeobecné sestry, a to jak z hlediska psychického, tak fyzického zatížení. Dále jsou diskutovány kompetence potřebné pro všeobecnou praxi zdravotních sester a pocit bezpečí mezi sestrami. Práce se zabývá různými aspekty agrese, včetně jejích příčin, typů a varovných signálů. Také zkoumá konflikty mezi všeobecnými sestrami a pacienty, zejména na pohotovostních odděleních, a strategie pro řešení konfliktů i komunikaci s agresivními pacienty. Navíc se zabývá napadením zdravotnického personálu, včetně poskytované pomoci po útoku, hlášení nežádoucích událostí, sebeobrany, možností ochrany personálu a prevence násilí. V rámci této práce je proveden jak kvalitativní, tak kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na zkušenosti sester s agresí a násilím na pracovišti, ale i jejich postřehy ohledně bezpečnosti. Kvantitativní výzkum se zabývá analýzou kvantitativních dat o pocitech bezpečí a zkušenostech sester se situacemi, v nichž dochází k agresivnímu chování. V diskuzi jsou zhodnoceny výsledky kvalitativního a kvantitativního výzkumu, závěr pak shrnuje klíčové poznatky a doporučení pro praxi. I přesto, že nelze vždy předejít agresivnímu chování, existují opatření a strategie, které mohou významně snížit riziko násilných incidentů. Zásadní zde je poskytování vhodné podpory, školení v oblasti komunikace, ale také i vytváření bezpečného pracovního prostředí. Je potřeba, aby zaměstnavatelé investovali do preventivních opatření, ale aby zároveň pravidelně posuzovali jejich účinnost a reagovali na potřeby svých zaměstnanců. Je na místě také zajistit dostupnost relevantních školení a kurzů pro zaměstnance k získání potřebných znalostí pro řešení náročných situací. Práce přináší ucelený pohled na problematiku agresivního chování ve zdravotnictví a přispívá k diskusi o bezpečnosti i ochraně zdravotnického personálu. Je potřeba neustále zdokonalovat strategie a opatření pro prevenci agresivního chování a zajištění bezpečného pracovního prostředí pro všechny zaměstnance. This thesis explores the role of general nurses in trauma centres and their experiences of aggression and violence in the healthcare sphere. The current state of the profession is explored, including the specific challenges faced by general nurses, both in terms of psychological and physical strain. Furthermore, the competencies needed for general practice nurses and the sense of safety among nurses are discussed. The paper discusses various aspects of aggression, including its causes, types and warning signs. It also examines conflicts between general nurses and patients, particularly in emergency departments, and strategies for conflict resolution as well as communication with aggressive patients. In addition, it examines assaults on healthcare personnel, including assistance provided after an assault, reporting adverse events, self-defense, options for protecting staff, and violence prevention. Both qualitative and quantitative research is conducted in this thesis. The qualitative research focuses on nurses' experiences of aggression and violence in the workplace, as well as their perceptions of safety. Quantitative research is concerned with analysing quantitative data on nurses' feelings of safety and experiences of situations in which aggressive behaviour occurs. The discussion reviews the results of the qualitative and quantitative research, and the conclusion summarizes key findings and recommendations for practice. Although aggressive behaviour cannot always be prevented, there are measures and strategies that can significantly reduce the risk of violent incidents. Providing appropriate support, communication training, as well as creating a safe working environment are essential. There is a need for employers to invest in preventive measures, but also to regularly assess their effectiveness and respond to the needs of their employees. It is also appropriate to ensure that relevant training and courses are available for employees to acquire the necessary knowledge to deal with difficult situations. The work provides a comprehensive view of the issue of aggressive behaviour in healthcare and contributes to the discussion on the safety and protection of healthcare staff. There is a need for continuous improvement of strategies and measures to prevent aggressive behaviour and to ensure a safe working environment for all staff.
Klíčová slova:
Agrese; konflikt; násilí; sebeobrana; traumatologické centrum; Aggression; conflict; self-defense; trauma center; violence
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Bezpečnost sester na traumatologických ambulancích
Tato práce zkoumá roli všeobecných sester v traumacentrech a jejich zkušenosti s agresí i násilím ve sféře zdravotnictví. Je zde zjišťován současný stav profese, včetně specifických výzev, jimž čelí ...
Spolupráce sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí
PECHOVÁ, Silvie
2024 - český
Diplomová práce se zabývá spoluprací sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na spolupráci bylo nahlíženo ze dvou pohledů. Prvním z nich je spolupráce rodiny imobilního klienta a sestry z agentury domácí péče a druhým je spolupráce sestry pracující v ordinaci praktického lékaře s rodinou imobilního pacienta. Před začátkem psaní diplomové práce a samotným výzkumem byly stanoveny dva výzkumné cíle. Prvním z nich bylo popsat rozdíl ve spolupráci sestry domácí péče a sestry pracující v ordinaci praktického lékaře s rodinným příslušníkem pečujícím o trvale imobilního pacienta. Druhým bylo zjistit v jakých oblastech může být spolupráce sestry a rodinného příslušníka pečujícího o trvale imobilního pacienta efektivnější. Teoretická část diplomové práce je koncipována tak, aby čtenáři poskytla komplexní náhled na problematiku spolupráce mezi sestrou a rodinou trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na začátku je popsána charakteristika trvale imobilního pacienta a ošetřovatelská péče, kterou imobilní osoba potřebuje. Dále jsou zmiňována specifika, která přicházejí pro pečovatele o svého člena rodiny. Praktická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor je tvořen jedenácti sestrami. Pět sester pracuje v agentuře domácí péče a šest sester zaměstnaných v ordinaci praktického lékaře. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sestrám bylo položeno 32 otázek, které byly zaměřeny na vše spojené se spoluprací sestry a rodinných příslušníků pečujících o trvale imobilního pacienta. Na základě rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do šesti kategorií. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že si všechny složky uvědomují důležitost spolupráce a snaží se o co nejvyšší kvalitu péče o trvale imobilního pacienta. Sestry domácí péče s pacientem a jeho rodinou tráví více času než sestry z ordinací praktických lékařů. Diplomová práce poukazuje na důležitost kvalitní spolupráce sestry a rodiny pečující o trvale imobilního pacienta, která může zásadně ovlivnit stav imobilního klienta. The thesis deals with the cooperation of nurses and family members in the care of a permanently immobile patient in the home environment. The cooperation was viewed from two perspectives. The first is the cooperation between the family of the immobile client and the nurse from the home care agency and the second is the cooperation between the nurse working in the General Practitioner's office and the family of the immobile patient. Two research objectives were set prior to the writing of the thesis and the research itself. The first was to describe the difference in the cooperation between a home care nurse and a nurse working in a general practitioner's office with a family member caring for a permanently immobile patient. The second was to identify areas in which cooperation between the nurse and the family member caring for the permanently immobile patient can be more effective. The theoretical part of the thesis is designed to provide the reader with a comprehensive insight into the cooperation between the nurse and the family of a permanently immobile patient in the home environment. The characteristics of the permanently immobile patient and the nursing care needed by the immobile person are described at the beginning. Then the specifics that come for the caregiver of their family member are mentioned. The practical part of the thesis is elaborated through qualitative research. The research population consists of eleven nurses. There are five nurses working in a home care agency and six nurses working in a general practitioner's office. Data was collected using semi-structured interview. The nurses were asked 32 questions that focused on everything related to the interaction between the nurse and family members caring for a permanently immobile patient. Based on the interviews and the data collected, the results were open coded into six categories. The results showed that all components recognize the importance of cooperation and strive for the highest quality of care for the permanently immobile patient. Home care nurses spend more time with the patient and their family than nurses from General Practitioners' offices. The thesis highlights the importance of quality cooperation between the nurse and the family caring for a permanently immobile patient, which can significantly affect the condition of the immobile client.
Klíčová slova:
Spolupráce; domácí péče; praktický lékař; trvale imobilní pacient; rodina; Cooperation; home care; general practitioner; permanently immobile patient; family
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Spolupráce sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí
Diplomová práce se zabývá spoluprací sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na spolupráci bylo nahlíženo ze dvou pohledů. Prvním z nich je spolupráce ...
Prevence kolorektálního karcinomu a informovanost dospělé populace
MĚSÍČKOVÁ, Michaela
2024 - český
Současný stav. Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a jeho incidence setrvale narůstá. Podle nejnovějších dat z roku 2018 zaujímá česká populace mužů v Evropě 14. místo a ženy zaujímají 19. nejvyšší pozici. Ročně je v České republice nově diagnostikováno kolem 7700 pacientů a přibližně 3400 pacientů na něj umírá. Závažným problémem je, že stále velké procento nádorů je primárně zachyceno v pokročilém stádiu. Cíle práce. Hlavními cíli bylo zmapovat informovanost dospělé populace starší 50 let v Libereckém kraji v oblasti prevence kolorektálního karcinomu, identifikovat faktory ovlivňující úspěšnost screeningu kolorektálního karcinomu a zjistit roli sester v oblasti prevence kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře. Metodika. Výzkumná část byla zpracována kombinovanou kvantitativně-kvalitativní formou. Ke sběru dat byl použit nestandardizovaný dotazník o 29 otázkách. Výzkumný soubor byl záměrný a zahrnoval muže i ženy Libereckého kraje, ve věkové kategorii nad 50 let, kteří neabsolvovali koloskopii. Celkem se kvantitativního výzkumného šetření účastnilo 160 respondentů. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo na základě předem domluvených polostrukturovaných rozhovorů s 10 sestrami pracujícími v ordinaci praktického lékaře. Podkladem bylo 7 otázek, kterými jsme zjišťovaly roli sester v oblasti prevence kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře. Výsledky a závěr. Z celkových výsledků můžeme soudit, že informovanost dotazované dospělé populace v Libereckém kraji v prevenci kolorektálního karcinomu je celkem na dobré úrovni. Ukázalo se, že míra informovanosti u dotazované dospělé populace v oblasti kolorektálního karcinomu statisticky významně závisí na vzdělání, ale není statisticky závislá ani na pohlaví, věku a ani na výskytu nádorového či zánětlivého onemocnění v rodině. Hlavním zdrojem informací jsou rodina, přátelé a internet. Mezi faktory ovlivňující úspěšnost screeningu kolorektálního karcinomu jsou úroveň vzdělání, informovanost o kolorektálním karcinomu a o rizicích jeho vzniku, informovanost o screeningu, a negativní postoje jako jsou rozpaky, nezájem, strach z rakoviny nebo screeningu, nedostatek času a pocit zdraví. Dalším zjištěním bylo, že většina sester je aktivní v prevenci kolorektálního karcinomu. Pacienty si na preventivní prohlídky samy zvou a informují je, jaká vyšetření jsou v konkrétním věku doporučená. Všechny sestry poskytují svým pacientům test na okultní krvácení ve stolici, jakmile dosáhnou příslušného věku pro screening, s vysokou návratností. Dále se ukázalo, že mnohé sestry používají kombinaci ústního poučení a poskytování informačních letáků k použití testu na okultní krvácení ve stolici. Bohužel téměř není pacientům nabídnuta volba mezi testem na okultní krvácení ve stolici a koloskopií, a v čekárně u praktického lékaře nemají k dispozici žádné informační letáky o prevenci kolorektálního karcinomu. Všechny sestry pozorují u pacientů kladný postoj k prevenci kolorektálního karcinomu. Current state. Colorectal cancer is one of the most common cancer diagnoses and its incidence has been steadily increasing. According to the most recent data from 2018, the Czech the male population in Europe ranks 14th and women rank 19th highest. Annually, there are about 7700 patients newly diagnosed and around 3400 patients are dying from colorectal cancer in the Czech Republic. Unfortunately, there is still a large percentage of this tumours diagnosed in an advanced stage. Aims. The main objectives were to map the awareness of the adult population over 50 years of age in the Liberec Region regarding colorectal cancer prevention, to identify the factors influencing the success rate of colorectal cancer screening and to determine the role of nurses in the field of colorectal cancer prevention in a general practitioner's office. Methods. The research part was elaborated by a combined quantitative-qualitative method. A non-standardized questionnaire comprising 29 questions was used to collect data. The exploratory cohort of participants included both men and women from the Liberec Region in the age category over 50 years who have not undergone a colonoscopy. A total of 160 respondents participated in the survey. The qualitative research was carried out using pre-arranged semi-structured interviews with 10 nurses working in a general practitioner's office. This part was based on 7 questions that were used to assess the role of nurses in the field of colorectal cancer prevention in the general practitioner's office. Results and conclusion. From the overall results we can conclude that the awareness of the surveyed adult population in the Liberec Region in the prevention of colorectal cancer is quite at a decent level. It has been shown that the level of awareness of the surveyed adult population in the field of colorectal cancer is statistically significantly dependent on the level of education, but it is not statistically dependent on gender, age or the occurrence of cancer or inflammatory bowel disease in the family. The main sources of information identified were family, friends and the Internet. Factors influencing the success of colorectal cancer screening included level of education, awareness of colorectal cancer risks, awareness of screening and negative attitudes such as embarrassment, lack of interest, fear of cancer or cancer screening, and lack of time or feeling healthy. Another finding was that most nurses are active in the prevention of colorectal cancer. They invite patients for preventive check-ups and inform them about what examinations are recommended at a given age. Once patients reach the appropriate age, nurses will provide them with a faecal occult blood test with a high return rate. In addition, it has been shown that many nurses use a combination of oral instruction and the provision of information leaflets to instruct them on the use of the faecal occult blood test. Unfortunately, patients are hardly offered a choice between a faecal occult blood test and a colonoscopy, and there are no information leaflets on colorectal cancer prevention available in the General Practitioners waiting room. All nurses observe a positive attitude towards the prevention of colorectal cancer in patients.
Klíčová slova:
kolorektální karcinom; koloskopie; ordinace praktického lékaře; prevence; screening; sestra; test na okultní krvácení ve stolici; colonoscopy; colorectal cancer; faecal occult blood test; general practitioners office; nurse; prevention; screenng
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Prevence kolorektálního karcinomu a informovanost dospělé populace
Současný stav. Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a jeho incidence setrvale narůstá. Podle nejnovějších dat z roku 2018 zaujímá česká populace mužů v Evropě 14. ...
Možnosti podpory rodičů při perinatální ztrátě
KOBYLKOVÁ, Natálie
2024 - český
Tato bakalářská práce se věnuje možnostem podpory rodičů při perinatální ztrátě. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou perinatální ztráty, která je definována jako úmrtí plodu mezi 22. týdnem těhotenství, porodem a sedmi dnů od porodu. Dále jsou v teoretické práci zmíněny nejčastější příčiny úmrtí plodu v děloze, péče porodní asistentky od stanovení diagnózy po čtvrtou dobu porodní a období po porodu, kde jsou zdůrazněny rituály rozloučení, pohřeb a organizace, které se perinatální ztrátou zabývají. Pro praktickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byly stanoveny čtyři cíle. První cíl byl zjistit, jaké informace mají porodní asistentky o perinatální ztrátě, jejích psychosociálních a spirituálních souvislostech a možnostech podpory. Druhý cíl se zaměřil na zjištění, jaké formy podpory a doprovázení poskytují porodní asistentky při perinatální ztrátě. Předposlední cíl zjišťoval možnosti rozloučení se s dítětem, které matky mají po porodu mrtvého plodu. Čtvrtý cíl měl za úkol zjistit, s jakými dalšími odborníky a organizacemi porodní asistentky při perinatální ztrátě spolupracují. Na základě cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zkoumala, jaké informace mají porodní asistentky o perinatální ztrátě jejích psychosociálních a spirituálních souvislostech a možnostech podpory. Druhá výzkumná otázka se zaměřila na formy podpory a doprovázení, které poskytují porodní asistentky při perinatální ztrátě. Předposlední výzkumná otázka zjišťuje, jaké možnosti rozloučení se s dítětem mají matky po porodu mrtvého plodu. A čtvrtá poslední výzkumná otázka měla za úkol zjistit, s jakými dalšími odborníky a organizacemi porodní asistentky při perinatální ztrátě spolupracují. Sběr dat ve výzkumné části bakalářské práce byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti náhodně vybranými porodními asistentkami ze tří Jihočeských porodnic. Rozhovory byly nahrány, přepsány a analyzovány metodou tužka-papír. Porodní asistentky stvrdily souhlas s poskytnutím rozhovoru a nahráváním slovně na záznamník a písemně na předem připravený formulář. Výsledky byly rozděleny do čtyř hlavních kategorií a několika podkategorií. Z důvodu uchování anonymity byly jednotlivé informantky označeny zkratkou PA1 až PA10 a vybrané nemocnice pod písmeny A, B a C. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny dotázané porodní asistentky mají základní znalosti o perinatální ztrátě, hloubka znalostí se odvíjela od toho, zda porodní asistentky absolvovaly kurz či přednášku, nebo měly vlastní zájem o toto téma. V otázce podpory se porodní asistentky snaží ženám poskytnout dostupnou psychickou, psychologickou a duchovní podporu. Pro porodní asistentky není vždy snadná komunikace se ženou, ale navzdory tomu se snaží zajistit v rámci svých možností a zdrojů co nejlepší péči pro ženy a jejich rodiny, které procházejí perinatální ztrátou. Spolupráce porodních asistentek s dalšími organizacemi pomáhá při péči o ženy a jejich rodin v této situaci díky svým materiálům, které dodávají nemocnicím jako (např.: Memoryboxy) a kontaktům, které zajištují další možnou pomoc v domácím prostředí. Dle porodních asistentek je spolupráce s dalšími odborníky velmi přínosná, a ačkoliv některé zmiňují nedostupnost psychologů v zařízení, snaží se tuto absenci vynahradit jinými přístupnými zdroji. Výsledky této bakalářské práce mohou být prezentovány na seminářích pro porodní asistentky. This bachelor's thesis focuses on the support options available to parents experiencing perinatal loss. The theoretical part of the thesis addresses the issue of perinatal loss, defined as the death of a fetus between the 22nd week of pregnancy, during birth, and up to seven days after birth. Additionally, the theoretical work discusses the most common causes of fetal death in the womb, the care provided by midwives from diagnosis through the fourth stage of labor and the postpartum period, with an emphasis on farewell rituals, funerals, and organizations involved in perinatal loss. For the practical part of the thesis, a qualitative research study was chosen. Four objectives were set. The first objective was to determine what information midwives have about perinatal loss, its psychosocial and spiritual aspects, and available support options. The second objective focused on identifying the forms of support and accompaniment midwives provide in cases of perinatal loss. The third objective was to explore the options available to mothers for saying goodbye to their stillborn child. The fourth objective aimed to identify which other professionals and organizations midwives collaborate with in the context of perinatal loss. Based on these objectives, four research questions were developed. The first research question explored the information midwives have about perinatal loss, its psychosocial and spiritual aspects, and support options. The second research question focused on the forms of support and accompaniment that midwives provide in cases of perinatal loss. The third research question investigated the options available to mothers for saying goodbye to their stillborn child. The fourth and final research question aimed to determine which other professionals and organizations midwives collaborate with in the context of perinatal loss. Data collection for the research part of the thesis was conducted through semi-structured interviews with ten randomly selected midwives from three South Bohemian maternity hospitals. The interviews were recorded, transcribed, and analyzed using a pencil and paper method. The midwives verbally confirmed their consent to the interview and recording, and also provided written consent on a pre-prepared form. The results were divided into four main categories and several subcategories. To maintain anonymity, the individual respondents were labeled with the abbreviations PA1 to PA10, and the selected hospitals were identified by the letters A, B, and C. The research findings revealed that all the interviewed midwives have basic knowledge of perinatal loss, with the depth of knowledge depending on whether the midwives had attended a course or lecture, or had a personal interest in the topic. In terms of support, the midwives strive to provide women with available psychological and spiritual support. Communication with the woman is not always easy for the midwives, but despite this, they make every effort to provide the best possible care for women and their families going through perinatal loss, within the limits of their resources. Collaboration between midwives and other organizations is particularly helpful in providing care to women and their families in these situations, especially through the materials these organizations supply to hospitals (e.g., Memory Boxes) and the contacts they provide for further assistance in the home environment. According to the midwives, collaboration with other professionals is very beneficial, although some mention the unavailability of psychologists in the facility and attempt to compensate for this with other accessible resources. The results of this bachelor's thesis could be presented at seminars for midwives.
Klíčová slova:
perinatální ztráta; porodní asistentka; mrtvý plod; porod mrtvého dítěte; možnosti podpory; perinatal loss; midwife; dead fetus; stillbirth; woman; support options
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Možnosti podpory rodičů při perinatální ztrátě
Tato bakalářská práce se věnuje možnostem podpory rodičů při perinatální ztrátě. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou perinatální ztráty, která je definována jako úmrtí plodu mezi ...
Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech
CUŘÍNOVÁ, Tereza
2024 - český
Úvod: Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech nejde shrnout jen do jedné role. Sestra má nelehký úkol pečovat o pacienta s poruchou řeči, a při poskytování ošetřovatelské péče a komunikaci může nastat více překážek nebo nedorozumění. Cíl práce: Cílem empirické studie bylo popsat roli sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech. Dále identifikovat, jaké překážky mohou nastat v komunikaci sestry s pacientem s fatickou poruchou. Dalším cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s fatickou poruchou. A také zjistit rozdíl v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s fatickou poruchou na chirurgických a nechirurgických jednotkách. Metodika práce: Empirické šetření bylo provedeno kvalitativní metodou s využitím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření bylo provedeno s všeobecnými sestrami z chirurgických i nechirurgických jednotek. Výzkumu se zúčastnilo dobrovolně 15 všeobecných sester z Jihočeského kraje. Rozhovory byl následně přepsány a zpracovány metodou "tužka a papír". Výsledky práce: Výzkumné empirické šetření prokázalo, že role sestry je v plnění přímé ošetřovatelské péče, avšak sestra u pacienta s fatickou poruchou musí zhodnotit jeho celkový stav, stav fatické poruchy, diagnózu, se kterou je hospitalizován, věk a přidružené onemocnění. Od toho se péče odvíjí a u každého pacienta je individuální. Role sestry během poskytování ošetřovatelské péče závisí především na tom, aby si na pacienta vyhradila dostatek času, komunikovala pomalu, správně artikulovala a na pacienta byla především trpělivá. Během komunikace s pacientem s fatickou poruchou a při poskytování ošetřovatelské mohou nastat překážky. Překážkou pro sestru může být nespolupráce pacienta, nedorozumění na základě fatické poruchy. Bariéra však může nastat i ze strany sester, a to je především jejich čas, kterého nemají dostatek. Závěr práce: Péče o pacienta s fatickou poruchou pro sestru není jednoduchá. Její role spočívá v poskytování ošetřovatelské péče, během které by si měla na pacienta s fatickou poruchou vyhradit více času, být trpělivá, a ke každému pacientovi přistupovat individuálně. Výzkum také ukázal, že sestry se nezapojují dostatečně do logopedického nácviku řeči s pacientem. Přiznaly, že s pacientem komunikují během poskytování ošetřovatelské péče, a nad její rámec už nezbývá pro komunikaci čas. Klíčová slova: fatická porucha, komunikace, ošetřovatelská péče, všeobecná sestra Introduction: Nurse's position in care of a patient with aphasia in postoperative and post-traumatic phases can not be summarized in to just one role. Nurse has a difficult task in caring for a patient with speech disorder, and there may be many obstacles or misunderstandings during when providing nursing care including communication with the patient. Goal: The objective of empirical study was to describe nurse's role in care of patient with aphasia in postoperative and post-traumatic phases. Furthermore, to identify which obstacles may arise during a communication between the nurse and the patient with phatic disorder. Another goal was to find out the specifics of nursing care for a patient with a phatic disorder. And also to point out the differences in provided nursing care for patients with phatic disorder in surgical and non-surgical units. Methodics: The empirical investigation was carried out using qualitative method using semi-structured interviews. The research investigation was carried out with general nurses from surgical and non-surgical care units. Altogether, 15 general nurses from the South Bohemian Region voluntarily participated in the research. Interviews were transcribed later on and processed using the "pencil and paper" method. Results: Empirical research has shown that the nurse's role is about providing direct nursing care, but when it comes to a patient with a phatic disorder, nurse has to evaluate his general condition,state of a phatic disorder, the diagnosis with which the patient is hospitalized, age and associated diseases. Care depends on this and is individual for each patient. The nurse's role when providing nursing care depends primarily on setting aside enough time for the patient, communicating slowly, articulating correctly and above all being patient. During the communication and during providing nursing care with a patient with a phatic disorder obstacles may arise. An obstacle for the nurse can be the patient's non-cooperation, misunderstanding based on phatic disorder. However, a barrier can also arise from nurse's side, and that could be primarily their time, which they do not have enough. Conclusion: The care of the patient with phatic disorder is not easy for the nurse. Her role consists in providing the nursing care, during which she should reserve more time for the patient with phatic disorder, be patient, and approach to each patient individually. Research has also shown that nurses are not sufficiently involved in speech therapy practice with the patient. They admitted that they communicate with the patient only when providing the nursing care, and there is no time left for communication beyond that.
Klíčová slova:
fatická porucha; komunikace; ošetřovatelská péče; všeobecná sestra; phatic disorder; communication; nursing care; general nurse
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech
Úvod: Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech nejde shrnout jen do jedné role. Sestra má nelehký úkol pečovat o pacienta s poruchou řeči, a při ...
Motivace sester k práci v hospicu
SOUKUPOVÁ, Nikola
2024 - český
Tato diplomová práce se zaměřuje na motivaci sester pro práci v hospici. Cílem diplomové práce bylo zjistit hlavní motivační faktor sester k práci v hospicu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsou shrnuty motivační faktory v práci ve zdravotnictví, rozdělení hospicové a paliativní péče, potřeby umírajících pacientů, důstojná péče a umírání a potřeby sester v hospicové péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvantitativně-kvalitativního výzkumného šetření. Byl stanoven hlavní cíl a následně v rámci kvantitativního výzkumného šetření definovány 4 hypotézy, které byly statisticky analyzovány. Pro kvalitativní výzkumné šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První z nich zní "Jaké jsou hlavní důvody sester pro volbu povolání v hospici?" Druhá výzkumná otázka zní: "Co sestry pracující v hospici nejvíce motivuje?" Výzkumný soubor tvořily sestry pracující v hospicích Jihočeského, Plzeňského, Středočeského kraje a Prahy. Pro techniku sběru dat ke kvantitativnímu výzkumu bylo použito dotazníkového šetření. Ke kvalitativnímu výzkumu byly provedeny hloubkové rozhovory. Rozhovory byly vedeny se šesti sestrami pracující v jednom z Jihočeských hospiců. Výzkumným šetření bylo zjištěno, že hlavní motivační faktor pro sestry pracující v hospici je zajímavost práce (51 %), následovalo společenské poslání (32 %), u 16 % to byla osobní zkušenost a 1 % sester uvedlo finanční ocenění. Z rozhovorů pak vyšel jako hlavní motivační faktor touha pomáhat druhým. Výstupem mé diplomové práce je osnova přednášky na téma, jak motivovat sestry pro práci v hospici. O výsledcích z výzkumu bude informován management hospiců v Jihočeském, Středočeském, Plzeňském kraji a v Praze. This diploma thesis focuses on the motivation of nurses to work in hospice. The thesis aimed to determine the primary motivating factors for nurses working in hospice. The thesis is divided into a theoretical and empirical part. The theoretical part summarizes motivational factors in healthcare, the division of hospice and palliative work, the needs of dying patients, dignified care and dying, and the needs of nurses in hospice care. The empirical part of the thesis was processed using quantitative-qualitative research. The main goal was set, and four hypotheses were defined and statistically analysed in the quantitative research. In the qualitative study, two research questions were asked. The first is "What are the main reasons nurses choose hospice as a career?" The second research question is: "What motivates nurses working in hospice the most?" The research sample included South Bohemian, Pilsen, Central Bohemian, and Prague hospice nurses. Data collection in quantitative research was done using a questionnaire survey. In-depth interviews were conducted as part of the qualitative research. The interviews were conducted with six nurses working in one hospice in South Bohemia. The research showed that the primary motivating factor for nurses working in hospice was the interest in the work (51%), followed by the social mission (32%), 16% said it was a personal experience, and 1% of nurses mentioned financial reward. From the interviews, the primary motivation was the desire to help others. The output of the thesis is a lecture outline on how to motivate nurses to work in hospice. The research results will be shared with the management of hospices in South Bohemian, Central Bohemian, Pilsen, and Prague.
Klíčová slova:
hospic; paliativní péče; sestra; motivace; hospice; palliative care; nurse; motivation
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Motivace sester k práci v hospicu
Tato diplomová práce se zaměřuje na motivaci sester pro práci v hospici. Cílem diplomové práce bylo zjistit hlavní motivační faktor sester k práci v hospicu. Diplomová práce je rozdělena na ...
Spokojenost s poskytováním ošetřovatelské péče na chirurgickém oddělení
KŘÍŽOVÁ, Anna
2024 - český
Současný stav: Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí je v dnešní době velmi důležitým faktorem v oblasti hodnocení kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví. Spokojenost pacienta může být v průběhu hospitalizace ovlivněna mnoho různými faktory jako je např.: jednání a vzhled personálu, množství poskytnutých informací, prostředí, ve kterém se pacient nachází či aktuální rozpoložení pacienta po psychickéi fyzické stránce. Proto se prostředky pro hodnocení spokojenosti pacientů se musí neustále vyvíjet a přizpůsobovat současným požadavkům ošetřovatelství i pacientů. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na standardních jednotkách chirurgických oddělení v Jihočeském kraji. Dalším cílem bylo zjistit, zda je spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí závislá na zvolených charakteristikách pacientů: pohlaví, věk, vzdělání, druh operačního výkonu, četnost hospitalizace a délka hospitalizace. Metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvantitativního výzkumu formou standardizovaného dotazníku o 22 otázkách. Dotazník by rozvržen do 6 oblastí: identifikační údaje pacienta, základní údaje o hospitalizaci, spokojenost pacienta s komunikací během hospitalizace, spokojenost pacienta s poskytnutou ošetřovatelskou péčí během hospitalizace, spokojenost pacienta s mírou informovanosti během hospitalizace, spokojenost pacienta s celkovým pobytem na oddělení. Výzkumného šetření se zúčastnily 4 nemocnice z Jihočeského kraje: Nemocnice České Budějovice, Nemocnice Tábor, Nemocnice Jindřichův Hradec a Nemocnice Český Krumlov. Pro výzkumné šetření byli vybráni pacienti, kteří byli hospitalizování na standardní chirurgické ošetřovatelské jednotce a podstoupili operační výkon v dutině břišní. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo osloveno celkem 200 pacientů, z toho bylo osloveno 50 pacientů z Nemocnice České Budějovice, 50 pacientů z Nemocnice Český Krumlov, 50 pacientů z Nemocnice Tábor a 50 pacientů z Nemocnice Jindřichův Hradec. Celková návratnost dotazníků byla 100 %. Výsledky: Výzkumné šetření prokázalo že, pacienti jsou s většinou oblastí v rámci poskytování ošetřovatelské péče spokojeni. Výsledky šetření však poukazují i na oblasti, které vyžadují zlepšení. Nejhůře byla pacienty hodnocena oblast psychické a emocionální podpory ze strany zdravotnického personálu, oblast dostupnosti zdravotnického personálu v případě naléhavé potřeby a oblast představení se pečujícího zdravotnického personálu. V oblasti vlivu pacientských charakteristik na spokojenost s poskytnutou ošetřovatelskou péčí byl prokázán vliv jediné vybrané charakteristiky - pohlaví, kdy muži byli více spokojeni ve všech hodnocených oblastech péče. Current state: Patient satisfaction with nursing care is nowadays a very important factor in the field of evaluation of the quality of services provided in the healthcare sector. Patient satisfaction can be influenced by many different factors during hospitalization, such as: the behavior and appearance of the staff, the amount of information provided, the environment in which the patient is located or the patient's current mental and physical state. Therefore, tools for assessing patient satisfaction must constantly evolve and adapt to the current demands of both nursing and patients. Aim of the research: The goal of the research investigation was to map patient satisfaction with nursing care in standard units of surgical departments in the South Bohemian Region. Another goal was to determine whether patient satisfaction with nursing care depends on selected patient characteristics: gender, age, education, type of surgery, frequency of hospitalization and length of hospitalization. Methodology: The research investigation was carried out using quantitative research in the form of a standardized questionnaire with 24 questions. The questionnaire was divided into 6 areas: patient identification data, basic hospitalization data, patient satisfaction with communication during hospitalization, patient satisfaction with the nursing care provided during hospitalization, patient satisfaction with the level of information during hospitalization, patient satisfaction with the overall stay in the ward. Four hospitals from the South Bohemian Region participated in the research: České Budějovice Hospital, Tábor Hospital, Jindřichův Hradec Hospital and Český Krumlov Hospital. Patients who were hospitalized in a standard surgical nursing unit and underwent surgery on the abdominal cavity were selected for the research study. Research group: A total of 200 patients were interviewed as part of the research, of which 50 patients were interviewed from the České Budějovice Hospital, 50 patients from the Český Krumlov Hospital, 50 patients from the Tábor Hospital and 50 patients from the Jindřichův Hradec Hospital. The total return of the questionnaires was 100 %. Results: Research has shown that patients are satisfied with most areas within the provision of nursing care. However, there are also areas that require improvement. The worst rated by patients was the area of psychological and emotional support from the healthcare staff, the availability of healthcare staff in case of urgent need and the introduction of the caring healthcare staff. In the area of the influence of patient characteristics on satisfaction with the provided nursing care, the influence of a single selected characteristic - gender, was proven, when men were more satisfied in all evaluated areas of care.
Klíčová slova:
Pacient; spokojenost; ošetřovatelská péče; charakteristiky pacienta; Patient; satisfaction; nursing care; patient characteristics
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Spokojenost s poskytováním ošetřovatelské péče na chirurgickém oddělení
Současný stav: Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí je v dnešní době velmi důležitým faktorem v oblasti hodnocení kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví. Spokojenost pacienta může být v ...
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče
KARBÁČOVÁ, Marika
2024 - český
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče se stává stále důležitějším aspektem k zajištění vysoké kvality péče poskytované klientům v jejich domácím prostředí. Tato diplomová práce se zaměřuje na výzvy, přínosy a strategie spojené s celoživotním vzděláváním sester v kontextu agentur domácí péče. Teoretická část zahrnuje analýzu literatury a je strukturována do čtyř větších kapitol. První kapitola objasňuje cíle, formy, výhody a nevýhody, indikace a poskytovatele agentury domácí péče. Druhá kapitola charakterizuje role sestry v agentuře domácí péče. Třetí kapitola se zaměřuje na současné vzdělávání všeobecných sester. A čtvrtá část popisuje formy, faktory a význam celoživotního vzdělávání v agenturách domácí péče. V empirické části je pomocí otevřeného kódování popsána a analyzována zkušenost deseti informantek, které pracují jako všeobecné sestry v agenturách domácí péče. Bohaté zkušenosti a znalosti dokládají názornými ukázkami z praxe. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že sestry v agenturách domácí péče čelí různorodým vzdělávacím potřebám včetně odborných dovedností, komunikace s pacienty a rodinami, řízení času a podpory pacienta v domácím prostředí. Celoživotní vzdělávání je klíčové pro zlepšení kvality péče, zvýšení spokojenosti klientů a sester a snížení rizika komplikací. Strategie pro podporu celoživotního vzdělávání sester zahrnují vytváření přístupných a flexibilních vzdělávacích programů, podporu mentorství a peer-to-peer učení, využití technologií pro e-learning a poskytování podpory pro profesní rozvoj. Důležitým prvkem je také zapojení vedení agentur domácí péče a podpora ze strany organizací zdravotní péče. Tato diplomová práce přináší poznatky, které mohou být využity pro vytvoření efektivních strategií celoživotního vzdělávání sester v agenturách domácí péče s cílem zlepšit péči poskytovanou klientům v domácím prostředí. Lifelong learning for nurses working in home care agencies is becoming an increasingly important aspect to ensure high quality care provided to clients in their home environment. This thesis focuses on the challenges, benefits and strategies associated with lifelong learning of nurses in the context of home care agencies. The theoretical part includes the analysis of literature and is structured into four larger chapters. The first chapter clarifies the objectives, forms, advantages and disadvantages, indications and providers of home care agencies. The second chapter characterizes the role of a nurse in a home care agency. The third chapter focuses on the current education of general nurses. And the fourth chapter describes the forms, factors and importance of lifelong learning in home care agencies. In the empirical part, the experience of ten informants who work as general nurses in home care agencies is described and analysed using open coding. Their rich experience and knowledge are illustrated by practical examples. The results of the research show that nurses in home care agencies face a variety of educational needs, including professional skills, communication with patients and families, time management, and client support in the home environment. Lifelong learning is crucial to improve the quality of care, increase client and nurse satisfaction, and reduce the risk of complications. Strategies to promote lifelong learning for nurses include creating accessible and flexible educational programmes, promoting mentorship and peer-to-peer learning, using technology for e-learning, and providing support for professional development. An important element is also the involvement of the management of home care agencies and the support of health care organizations. This diploma thesis brings knowledge that can be used to create effective lifelong learning strategies for nurses in home care agencies in order to improve the care provided to clients in the home environment.
Klíčová slova:
Domácí péče; celoživotní vzdělávání; sestra; klient; ošetřovatelství; Home care; lifelong education; nurse; client; nursing
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče se stává stále důležitějším aspektem k zajištění vysoké kvality péče poskytované klientům v jejich domácím prostředí. Tato diplomová ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze