Počet nalezených dokumentů: 431
Publikováno od do

Česká putování za Richardem Wagnerem
Fránek, Michal; Kopecký, J.
2024 - český
Studie zkoumá fenomén českých cest za slavným německým skladatelem Richardem Wagnerem a do míst spojených s jeho kultem (Mnichov, Bayreuth, Curych atd.). Zaměřuje se na wagnerovské cesty – uskutečněné i neuskutečněné – českých skladatelů (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster), interpretů (Ema Destinnová, Karel Burian aj.), hudebních kritiků (Otakar Hostinský, V. V. Zelený), malířů (Jaroslav Čermák) a spisovatelů (Julius Zeyer, Jaroslav Maria, Teréza Nováková), přičemž sleduje jejich různé motivace. The study explores the phenomenon of Czech travels to famous German composer Richard Wagner and to the places associated with his cult (Munich, Bayreuth, Zurich, etc.). It focuses on the Wagnerian journeys – accomplished and not – of Czech composers (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster), performers (Ema Destinnová, Karel Burian, etc.), music critics (Otakar Hostinský, V. V. Zelený), painters (Jaroslav Čermák) and writers (Julius Zeyer, Jaroslav Maria, Teréza Nováková), tracing their different motivations. Klíčová slova: Richard Wagner; travelling to artists Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Česká putování za Richardem Wagnerem

Studie zkoumá fenomén českých cest za slavným německým skladatelem Richardem Wagnerem a do míst spojených s jeho kultem (Mnichov, Bayreuth, Curych atd.). Zaměřuje se na wagnerovské cesty – uskutečněné ...

Fránek, Michal; Kopecký, J.
Ústav pro českou literaturu, 2024

Underground na kopci? Styčné plochy a různice mezi undergroundem a hanspaulským hnutím
Melichar, Dominik
2023 - český
Undergroundová, především hudební scéna je relativně uzavřené společenství spjaté především se jmény Ivana Martina Jirouse, Egona Bondyho a kapelou The Plastic People of the Universe, na něž se paprskovitě váže celá řada aktivit dalších jednotlivců a skupin rozesetých po celé republice. Hanspaulské hnutí, které své počátky datuje rokem 1966, vrchol do konce sedmdesátých let a postupný úpadek do poloviny let osmdesátých 20. století, dosud nebyla v souvislosti s undergroundem promýšlena. Cílem těchto úvah bylo poukázat na souvislosti, ale i rozdíly mezi oběma komunitami a poukázat tak na problematičnost vyčleňování undergroundového hnutí z mnohem širšího prostředí dalších neoficiálních a totalitním státem neřízených činností. The underground, especially the music scene is a relatively closed community connected mainly with the names of Ivan Martin Jirous, Egon Bondy and the The Plastic People of the Universe band, to which a whole range of activities of other individuals and groups scattered all over the country are connected. The Hanspaulka movement, which dates its beginnings to 1966, peaked in the late 1970s and gradually declined in the mid-1980s, has not yet been thought of in connection with the underground. The aim of these reflections was to point out the connections, but also the differences, between the two communities and thus point out the problematic nature of isolating the underground movement from a much wider environment of other unofficial and non-state-controlled activities. Klíčová slova: underground; alternative; Hanspaulka; communities; group identity; poetry; song lyrics; music groups; totalitarian state; ideology Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Underground na kopci? Styčné plochy a různice mezi undergroundem a hanspaulským hnutím

Undergroundová, především hudební scéna je relativně uzavřené společenství spjaté především se jmény Ivana Martina Jirouse, Egona Bondyho a kapelou The Plastic People of the Universe, na něž se ...

Melichar, Dominik
Ústav pro českou literaturu, 2023

„Pouhé Lumíra jmě přešlo na potomky.“ Bardi v Rukopisech a v diskusi o národní literatuře
Dobiáš, Dalibor
2022 - český
Studie sleduje diskusi o staročeských bardech Rukopisu královédvorského jako předobrazu moderních editorů a básníků v průběhu první polovině 19. století v historickém a kritickém diskursu i v adaptacích v umění. V jejích proměnách sleduje zároveň utváření představ o kánonu české literatury, resp. o autorském uměleckém díle jako jeho prosazujícím se zakládním prvku. The paper analyses the discussion of the Old Bohemian bards of the Manuscript of Dvůr Králové as a prefigurement of modern editors and poets during the first half of the 19th century in historical and critical discourse and in adaptations in art. In its transformations, it also traces the formation of ideas about the canon of Czech literature, or about the work of art as its emerging founding element. Klíčová slova: Romantic nationalism; national poetry; autorship; Ossian; Manuscripts of Dvůr Králové and Zelená Hora Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Pouhé Lumíra jmě přešlo na potomky.“ Bardi v Rukopisech a v diskusi o národní literatuře

Studie sleduje diskusi o staročeských bardech Rukopisu královédvorského jako předobrazu moderních editorů a básníků v průběhu první polovině 19. století v historickém a kritickém diskursu i v ...

Dobiáš, Dalibor
Ústav pro českou literaturu, 2022

Náš člověk odjinud Ludvík Vaculík
Iwashita, Daniela
2022 - český
Příspěvek sumarizuje význam Brumova, Prahy a Dobřichovic jakožto rodiště, dějiště a útočiště v autobiografickém díle Ludvíka Vaculíka. Všímá si také odlišných rolí, které na sebe protagonista díla na těchto třech místech bere. The paper summarizes the importance of Brumov, Prague and Dobřichovice as a native place, arena and asylum in the autobiographical work of Ludvík Vaculík. It also notes the different roles that the protagonist of the work takes on in these three places. Klíčová slova: A Czech Dreambook; Literary Works; 20th Century Czech Literature; Ludvík Vaculík; Brumov; Český snář Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Náš člověk odjinud Ludvík Vaculík

Příspěvek sumarizuje význam Brumova, Prahy a Dobřichovic jakožto rodiště, dějiště a útočiště v autobiografickém díle Ludvíka Vaculíka. Všímá si také odlišných rolí, které na sebe protagonista díla na ...

Iwashita, Daniela
Ústav pro českou literaturu, 2022

Tvůrčí ‚já‘ mezi psychologismem v umění a materialitou života. Arbesovská melanž
Charypar, Michal
2022 - český
Studie analyzuje Arbesovy názory na psychologický rozměr umělecké tvorby v propojení s často bědnou materiální situací umělce. Zdrojovým materiálem jsou četné Arbesovy stati o spisovatelích a umělcích. The study analyzes J. Arbes´s opinions on the psychology of artistic creation as interconnected with the material situation of the artists, often destitute. The source material is comprised of Arbes´s numerous articles on writers and artists. Klíčová slova: Jakub Arbes; criticism; art; originality; plagiarism Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Tvůrčí ‚já‘ mezi psychologismem v umění a materialitou života. Arbesovská melanž

Studie analyzuje Arbesovy názory na psychologický rozměr umělecké tvorby v propojení s často bědnou materiální situací umělce. Zdrojovým materiálem jsou četné Arbesovy stati o spisovatelích a ...

Charypar, Michal
Ústav pro českou literaturu, 2022

Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára
Futtera, Ladislav
2022 - český
Studie analyzuje trojici prací spisovatele a dramatika Josefa Jiřího Kolára, německy psanou novelu Libussa am Missisippi (1842), její českou verzi Libuše v Americe (1854) a dramatickou scénu Věštba Libušina (1868), na jejichž příkladu je sledován Kolárův umělecký vývoj a proměny identity slovesného umělce působícího v českých zemích kolem poloviny 19. století. Během sledovaného období se z Kolára, roku 1842 herce německého a českého souboru Stavovského divadla, publikujícího v obou zemských jazycích, stal uznávaný českojazyčný dramatik. Tuto kariéru trojice textů výstižně lemuje: v případě Libuše na Mississippi se jedná o originální pokus kriticky se vyrovnat z pozice uměleckého uskupení Mladá Čechie (Junges Böhmen) s dědictvím poetiky romantismu, romantickými stereotypy o Češích a českých zemích a konečně též s romantickým nacionalismem českého národního hnutí. Třebaže Kolár při převodu novely do češtiny učinil řadu úprav, jeho text nebyl kompatibilní s mytologicko-historickým čtením pověsti o Libuši, dominantnímu v českojazyčné kultuře. Tomu vyhovovala až Věštba Libušina, inscenovaná u příležitosti položení základních kamenů Národního divadla. Kolár jejím vyzněním, přitakávajícím historismu prostupujícímu českou společnost, negoval oba své předchozí libušovské texty. Tato negaci však současně znamenala definitivní umělecké ztotožnění s českým národním programem a přijetí české národní identity. Kolára tak lze s ohledem na jeho tvůrčí trajektorii vnímat jako typického zástupce generace umělců, která zahájila svou kariéru na počátku 40. let 19. století, kriticky se vyrovnávala s romantismem a romantickým nacionalismem, po revoluci roku 1848 však její příslušníci vrostli – ať už na české či německé straně – do nacionalizované měšťanské společnosti českých zemí. This study analyses three works by the writer and playwright Josef Jiři Kolar: the German-language short story Libussa am Missisippi (Libuše in Mississippi, 1842), its Czech version Libuše v Americe (Libuše in America, 1854) and the drama Věštba Libušina (Libuše’s Prophecy, 1868). These are used as an example to demonstrate Kolar’s artistic development and changes in the identity of a writer working in the Czech lands around the mid-19th century. During the period under review, Kolar, who in 1842 had been an actor in German and Czech ensembles at the Estates Theatre, publishing in both languages, came to be an acclaimed Czech-language playwright. This career is faithfully reflected in these three texts. In the case of Libuše in Mississippi, this is an original attempt to critically come to terms from the position of the Young Bohemia (Junges Bohmen) artistic group with the heritage of romantic poetics, romantic stereotypes about the Czech lands and ultimately with the romantic nationalism of the Czech national movement. Although Kolar made a number of alterations when rendering the novel into Czech, his text was not compatible with the mythological-historical reading of the Libuše legend, dominant in Czech-language culture. It was not until Libuše’s Prophecy, staged to mark the laying of the foundation stones for the National Theatre, that he did conform. Kolar negated both of his previous Libuše texts with her message, which appealed to the historicism that pervaded Czech society. However, this negation also meant a definitive artistic identification with the Czech national programme and the acceptance of a Czech national identity. With regard to his creative trajectory, Kolar may thus be perceived as a typical representative of the generation of artists who began their career in the early 1840s, critically addressing Romanticism and Romantic nationalism, but after the 1848 revolution its members integrated, both on the Czech and the German side, into the nationalized bourgeois society of the Czech lands. Klíčová slova: Bohemism; Josef Jiří Kolár; Princess Libuše; Young Bohemia; nationalism; national identity; German-Czech literature; Romanticism Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára

Studie analyzuje trojici prací spisovatele a dramatika Josefa Jiřího Kolára, německy psanou novelu Libussa am Missisippi (1842), její českou verzi Libuše v Americe (1854) a dramatickou scénu Věštba ...

Futtera, Ladislav
Ústav pro českou literaturu, 2022

Psychoanalýza před psychoanalýzou? Zájem pozdního osvícenství o nevedomí a trauma
Smyčka, Václav
2022 - český
Studie se zabývá uchopením traumatu, neurózy a nevědomí v psychologických povídkách a případových studiích pozdních osvícenců z českých zemí. Zaměřuje se na texty filozofa, spisovatele a přírodovědce Gottfrieda Immanuela Wenzela a spisovatele Christiana Heinricha Spieße. Dokládá, že zájem těchto autorů o dané fenomény nevycházel tolik z nastupujícího romantismu, jako spíše z osvícenské empirické nauky o duši a často i překvapivě archaických teorií, jako bylo aristotelské pojetí duše a paměti či mechanické představy o fungování nervových vláken na principu vibrace. Zvláště Wenzel propojil úvahy o neurózách se svým výzkumem snů, vytěsněných myšlenek a principů snové imaginace, a takto předjal některé teze psychoanalýzy. This study deals with the understanding of trauma, neurosis and the unconscious in psychological narratives and case studies during the late Enlightenment in the Czech lands, focusing on the texts of the philosopher, writer and naturalist Gottfried Immanuel Wenzel and the writer Christian Heinrich Spiess. It shows that the interest of these authors in these phenomena did not so much stem from emerging Romanticism as from the empirical Enlightenment teaching on the soul, and often from surprisingly archaic theories such as the Aristotelian concept of the soul and memory and the mechanical notion of the functioning of nerve fibres, based on the principle of vibration. In particular, Wenzel combined his reflections on neuroses with his research into dreams, displaced thoughts and the principles behind dream imagery, thus anticipating some of the theses of psychoanalysis. Klíčová slova: psychoanalysis; Enlightenment; Gottfried Immanuel Wenzel; dream; unconscious; story Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Psychoanalýza před psychoanalýzou? Zájem pozdního osvícenství o nevedomí a trauma

Studie se zabývá uchopením traumatu, neurózy a nevědomí v psychologických povídkách a případových studiích pozdních osvícenců z českých zemí. Zaměřuje se na texty filozofa, spisovatele a přírodovědce ...

Smyčka, Václav
Ústav pro českou literaturu, 2022

Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil
Madl, Claire
2022 - český
Definice díla jako události je trefná pro charakterizaci Voltairových spisů. Zaznamenáváme totiž nejen jejich dopad na historický děj, ale Voltaira samotného považujeme také za jednoho z první intelektuálů, kteří vystoupili na veřejnost, aby „stav věcí“ změnili. Tato aktuálnost jeho díla je však jistě na obtíž při zkoumání jeho recepce v českých zemích v generacích jemu současných, tj. u aktérů „českého osvícenství“ a prvního obrození. Zevrubnější analýza této otázky (Minář, Kopal, Vodička 1964) nejen pozorovala oblibu k Voltairovu divadelnímu dílu a náznaky „voltairiánství“, coby kritický ba ironický projev vůči mnišství, pověrčivosti, klerikalismu a fatalismu, zároveň však také konstatovala, že se místní autoři k Voltairovi hlásili jen proto, aby explicitně zavrhli figuru, jež ztělesňovala theismus a svobodomyšlenkářství. Zvlášť enigmatické se jeví víckrát komentované váhání Dobrovského před četbou Voltairova díla.Díky dnes již dostupnějším poznatkům o dovozu knih do českých zemí a na základě dvou koncepčních přístupů se pokusíme přispět k této diskusi a posléze k definici díla a jeho působení ve společnosti. Vezmeme jednak v potaz materiální povahu díla, jehož rozšíření záleží na jeho fyzické vlastnosti. V případě Voltairově se jeví pro české země zásadní jazyk rozšíření jeho spisů a povaha knižního trhu druhé poloviny 18. století. Na úhel nahlížení na Voltairovo dílo dále velice působil sociální kontext rozšíření jeho renomé. Konečně cenzurní praxe byla nevyhnutelnou, avšak nejednoznačnou překážkou. Tímto přístupem lze situovat momenty recepce díla v časovosti jeho nikdy nedokončené konstrukce, kterou po Pierre-Michel Mengerovi pojmeme jako proces jeho „řídnutí, upevňování a vzrůstu“. The definition of a work as an event is apt for characterising Voltaire’s writings. For not only do we record their impact on historical events, but we also consider Voltaire himself one of the first intellectuals to step out into the public arena to change the “state of affairs”. However, this topicality of his work is certainly a difficulty when examining its reception in the Czech Lands in the generations of his contemporaries, i.e. the actors of the “Czech Enlightenment” and the first Czech National Revival. A more thorough analysis of this matter (Minař, Kopal, Vodička 1964) not only observed the popularity of Voltaire’s plays and hints of “Voltairianism” as a critical or even ironic approach towards monasticism, superstition, clericalism and fatalism, but also noted that local authors only claimed allegiance to Voltaire in order to explicitly reject a figure that embodied theism and free-thinking. Dobrovsky’s often commented hesitation to read Voltaire’s work seems particularly enigmatic. Thanks to the now more accessible knowledge about book imports to the Czech Lands and using two conceptual approaches, we will try to contribute to this discussion and, subsequently, to the definition of a work and its impact on society. First, we will take into account the material nature of a work, whose dissemination depends on its physical characteristics. In the case of Voltaire, the language of dissemination of his writings and the nature of the book market in the second half of the 18th century seem to be crucial for the Czech Lands. Furthermore, the angle of viewing Voltaire’s work was strongly influenced by the social context of his reputation. Finally, censorship practices were an inevitable but ambiguous obstacle. This approach can situate the moments of reception of a work in the temporality of its never-finished construction, which, following Pierre-Michel Menger, we will conceive as a process of its “rarefaction, consolidation and growth”. Klíčová slova: Czech Enlightement; reading; creative work; reception; book market; Josef Dobrovský; Voltaire; Karl Zinzendorf; Ladislav Hejdanek Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil

Definice díla jako události je trefná pro charakterizaci Voltairových spisů. Zaznamenáváme totiž nejen jejich dopad na historický děj, ale Voltaira samotného považujeme také za jednoho z první ...

Madl, Claire
Ústav pro českou literaturu, 2022

Výpravy k já. Projevy individualismu v české kultuře 19. století
Piorecká, Kateřina; Bendová, Eva; Hrdina, Martin
2022 - český
Kniha přináší příspěvky ze 41. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného manifestacím individualismu v průběhu „dlouhého“ 19. století. Otázky spojené se sebereflexí, sebeprezentací či sebeuskutečněním rezonovaly různým způsobem ve světě mužů a žen z řad měšťanstva, dělnictva i aristokracie. Autoři studií věnují pozornost vyhraněným osobnostem a leckdy složitému hledání a vymezování jejich pozice ve společnosti – vůči ideologickým projektům, uměleckým konvencím apod. Problematika individualismu je v publikaci obsahující obrazovou přílohu nahlížena z perspektivy historie, filozofie a různých uměnověd. Klíčová slova: literature and culture; art and society; individuality; identity Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Výpravy k já. Projevy individualismu v české kultuře 19. století

Kniha přináší příspěvky ze 41. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného manifestacím individualismu v průběhu „dlouhého“ 19. století. Otázky spojené se sebereflexí, sebeprezentací či ...

Piorecká, Kateřina; Bendová, Eva; Hrdina, Martin
Ústav pro českou literaturu, 2022

Hra pro zasvěcené. Veršované hádanky v obrozenských časopisech
Vítová, Andrea
2021 - český
Veršované hádanky a slovní hříčky (anagramy, logogryfy, palindromy, šarády ad.) představovaly v kulturně-společenských časopisech a novinových přílohách období národního obrození žánr určený k ukrácení volné chvíle. Jejich zašifrovaná sdělení však odkazovala k osobnostem a počinům z prostředí utvářející se národní společnosti, a byla proto přístupná především těm čtenářům, kteří se identifikovali s vlasteneckými kruhy. Úspěšné řešení hádanky bylo klíčem k tomuto výlučnému společenství. Rhyming riddles and word plays (anagrams, logogriphs, palindromes and charades) in the cultural and social magazines and newspaper supplements of the national revival period represented a genre aimed at passing time. Their encrypted messages pointed to personalities and acts from an environment where a national society was being formed and was accessible mainly to those readers who identified with nationalist circles. A successful solution to a riddle was a key to this certain community. Klíčová slova: riddle; game; word play; encrypted messages; nationalist content Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Hra pro zasvěcené. Veršované hádanky v obrozenských časopisech

Veršované hádanky a slovní hříčky (anagramy, logogryfy, palindromy, šarády ad.) představovaly v kulturně-společenských časopisech a novinových přílohách období národního obrození žánr určený k ...

Vítová, Andrea
Ústav pro českou literaturu, 2021

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze