Počet nalezených dokumentů: 27
Publikováno od do

Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje u bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů.
Koutná, Veronika; Blatný, Marek; Jelínek, Martin; Vobořil, Dalibor
2021 - český
Posttraumatický stres (PTS) i rozvoj (PTG) byl popsán u dětských onkologických pacientů i u jejich rodičů. Cílem této studie je analyzovat souvislosti mezi PTS a PTG u dětí a jejich rodičů a zjistit míru shody v posouzení PTG dětí sebeposouzením dítěte a posouzením rodiči. Soubor tvořilo 142 párů bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů, kterým byly administrovány metody zjišťující PTS a PTG. Rodiče navíc posoudili i PTG svých dětí. Korelační analýzou jsme zjišťovali vztahy mezi PTS a PTG dětí a rodičů a shodu v sebe- posouzení PTG dětmi a posouzení rodiči. Posouzení PTG dětí rodiči koreluje těsněji s PTG rodičů než s PTG udávaným dětmi. Pro PTS a PTG rodičů byl nalezen středně těsný vztah, pro PTS a PTG dětí nikoli. Posouzení PTG dětí rodiči může odrážet spíše jejich vlastní schopnost nalézt v nepříznivé události pozitiva než skutečný PTG jejich dětí. Vzájemný vztah PTS a PTG v kontextu dětské onkologie se může lišit v závislosti na zvoleném souboru (rodiče/děti). Posttraumatic stress (PTS) and growth (PTG) have been described in both childhood cancer survivors and their parents. This study aims to analyse the parent-child connections in self- reported PTS and PTG as well as the concordance of child self-reported and parent proxy- reported PTG. The sample included 142 parent-child dyads. Both survivors and parents self- reported PTS and PTG. Parents also proxy-reported PTG in their child. Correlations were performed between self-reported measures of PTS and PTG as well as parent proxy-report of PTG in the child. Parent proxy-reports of PTG in their child are more strongly related to parental own PTG than to PTG self-reported by the child. Parental PTS and PTG are correlated, but in survivors, PTS and PTG are not related. Parent proxy-reports of PTG in their child may reflect their own PTG rather than PTG of their child. The relationship between PTG and PTS in the context of childhood cancer differs depending on the reporter (parent/child). Klíčová slova: posttraumatic stress; posttraumatic growth; pediatric oncology; parent-proxy report Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje u bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů.

Posttraumatický stres (PTS) i rozvoj (PTG) byl popsán u dětských onkologických pacientů i u jejich rodičů. Cílem této studie je analyzovat souvislosti mezi PTS a PTG u dětí a jejich rodičů a zjistit ...

Koutná, Veronika; Blatný, Marek; Jelínek, Martin; Vobořil, Dalibor
Psychologický ústav, 2021

Zdařilá transformace ve středním věku otevírá možnosti zdařilého stárnutí
Chrz, Vladimír; Poláčková Šolcová, Iva; Dubovská, Eva; Bajgarová, Z.
2021 - český
Z hlediska narativní psychologie jsou identifikovány znaky zdařilé transformace, jimiž jsou: 1) rozlišování na rovině aktérství, 2) konstruktivní ztvárnění negativních událostí a zkušeností, 3) narativní reflexe a autorský postoj, 4) vědomí života jako úkolu s ohledem na jeho konečnost. Tyto znaky úspěšné transformace jsou vztaženy k procesu stárnutí. From the point of view of narrative psychology, the features of successful transformation are identified, which are: 1) differentiation at the level of agency, 2) constructive enactment of negative events and experiences, 3) narrative reflection and attitude of author, 4) awareness of life as a task with regard to its finiteness. These features of a successful transformation are related to the aging process. Klíčová slova: midlife; aging; successful transformation; narrative psychology Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Zdařilá transformace ve středním věku otevírá možnosti zdařilého stárnutí

Z hlediska narativní psychologie jsou identifikovány znaky zdařilé transformace, jimiž jsou: 1) rozlišování na rovině aktérství, 2) konstruktivní ztvárnění negativních událostí a zkušeností, 3) ...

Chrz, Vladimír; Poláčková Šolcová, Iva; Dubovská, Eva; Bajgarová, Z.
Psychologický ústav, 2021

Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje s kvalitou života bývalých dětských onkologických pacientů
Koutná, Veronika; Blatný, Marek; Jelínek, Martin; Vobořil, Dalibor
2021 - český
Onkologické onemocnění v dětství je událost spotenciálem pro výskyt posttraumatické stresové poruchy (PTSD) i posttraumatického rozvoje (PTG). Zatímco PTSD se u bývalých dětských onkologických pacientů vyskytuje vzácně, k PTG v této populaci dochází často. Vztah posttraumatického stresu (PTS) a PTG dosud nebyl jednoznačně prokázán a nejasná zůstává isouvislost PTG skvalitou života (QOL). Na souboru 188 bývalých dětských onkologických pacientů jsme korelační analýzou zjišťovali souvislosti PTS aPTG se specifickými dimenzemi QOL. U mladší skupiny (do 12 let) QOL korelovala pouze s PTS, souvislost s PTG prokázána nebyla. U starší skupiny (od 13 let) QOL korelovala s PTS i PTG, avšak v případě PTS byly vztahy významně těsnější. Vztah PTS a QOL byl v obou věkových skupinách negativní, vztah PTG a QOL u starší věkové skupiny byl ve všech dimenzích slabě pozitivní. Souvislost PTG s úspěšnou adaptací a dobrou QOL zůstává sporná. Childhood cancer is an event with the potential for both posttraumatic stress disorder (PTSD) and posttraumatic growth (PTG). While full PTSD is rare in childhood cancer survivors, PTG is common in this population. The relationship between posttraumatic stress (PTS) and PTG has not yet been clearly established, and the relationship between PTG and quality of life (QOL) is unclear. In a group of 188 childhood cancer survivors, we used correlation analysis to determine the relationship of PTS/PTG with specific dimensions of QOL. In the younger group (up to 12 years), the QOL correlated only with PTS, the connection with PTG was not proven. In the older group (from 13 years), QOL correlated with PTS and PTG, but correlations were stronger for PTS. The relationship between PTS and QOL was negative in both groups, the relationships between PTG and QOL in the older group was weakly positive. The relationship of PTG and successful adaptation and good QOL remains questionable. Klíčová slova: posttraumatic stress; posttraumatic growth; quality of life; pediatric oncology Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje s kvalitou života bývalých dětských onkologických pacientů

Onkologické onemocnění v dětství je událost spotenciálem pro výskyt posttraumatické stresové poruchy (PTSD) i posttraumatického rozvoje (PTG). Zatímco PTSD se u bývalých dětských onkologických ...

Koutná, Veronika; Blatný, Marek; Jelínek, Martin; Vobořil, Dalibor
Psychologický ústav, 2021

Organizační klima, soupeřící hodnoty a well-being v práci
Zábrodská, K.; Mudrák, J.; Machovcová, Kateřina; Cidlinská, Kateřina
2021 - český
Organizační klima představuje koncept umožňující lépe porozumět vztahu mezi pracovním prostředím a „well-being“ zaměstnanců. V příspěvku prezentujeme výzkumný projekt, který se zaměřoval na organizační klima na akademických pracovištích a jeho vztah s pracovním „well-being.“ Ve výzkumu jsme vycházeli z „modelu soupeřících hodnot“ a použili smíšený výzkumný design zahrnující rozsáhlou dotazníkovou studii a hloubkové rozhovory. V kvantitativní části jsme na základě shlukové k-means analýzy identifikovali čtyři typy organizačního klimatu („sebe-aktualizující“, „kolegiální“, „výkonové“, „fraternitní“) lokalizované v dimenzích „modelu soupeřících hodnot“ (flexibilita-kontrola a externí-interní zaměření). Ty se signifikantně lišily v tom, jak odpovídající participanti vnímali své pracovní prostředí a „well-being“. Na základě hloubkových rozhovorů diskutujeme některé psychosociální procesy, prostřednictvím kterých se mohou odlišné typy klimatu podílet na utváření pracovního „well-being“. The concept of organizational climate may facilitate an understanding of relationships between work environment and employee well-being. In the paper, we present a research project focusing on organizational climates at academic workplaces and their relationship with employee well-being. We implemented the Competing Values model as the theoretical framework and a mixed-methods research design including large-scale questionnaire study and in-depth interviews. Based on k-means cluster analysis of the questionnaire data, we identified four types of organizational climate (“self-actualizing”, “collegial”, “performance”, “fraternity”) localized in the dimensions of the Competing Values model (flexibility-control, internal-external focus). We found significant differences between the ways in which members of these types perceived their work environment and well-being. Based on the interviews we discuss some psychosocial processes taking place between different organizational climates and employee well-being. Klíčová slova: work environment; higher education; job satisfaction; organizational culture Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Organizační klima, soupeřící hodnoty a well-being v práci

Organizační klima představuje koncept umožňující lépe porozumět vztahu mezi pracovním prostředím a „well-being“ zaměstnanců. V příspěvku prezentujeme výzkumný projekt, který se zaměřoval na ...

Zábrodská, K.; Mudrák, J.; Machovcová, Kateřina; Cidlinská, Kateřina
Psychologický ústav, 2021

Psychosociální fungování lidí prožívajících vývojovou tranzici v mladé dospělosti
Millová, Katarína; Blatný, Marek
2019 - český
Teoretická východiska: Ve výzkumu jsme sledovali psychosociální souvislosti vývojové tranzice (přechodu) v průběhu mladé dospělosti. Vycházeli jsme z Arnettova modelu vynořující se dospělosti, u kterého jsme se zaměřili na dimenzi pocitů „mezi” (subjektivní vývojový status). Cíle výzkumu: Cílem studie bylo srovnání mladých lidí s různým subjektivně hodnoceným vývojovým statusem s ohledem na charakteristiky psychosociálního fungování. Výzkumný soubor: Soubor byl tvořen 2025 univerzitními studenty (658 mužů) v období vynořující se dospělosti ve věku 18 – 27 let (průměrný věk 21,76 let), kteří se zúčastnili online výzkumu. Metody: Kromě subjektivního vývojového statusu (pocit nedospělosti – mezistupně – plné dospělosti) jsme zjišťovali i emoční a sociální kompetenci (SSI, Riggio & Carney, 2003), copingové strategie (BriefCOPE, Carver, 1997) a plánované životní cíle. Hlavní zjištění: Mladí lidé, kteří subjektivně prožívali vývojový mezistupeň, se lišili od nedospělých a plně dospělých lidí především v oblastech plánování budoucího života, emoční kontroly a sociální vnímavosti (SSI) a v strategiích aktivního copingu, plánování, humoru, akceptace, popírání, užívání emoční a instrumentální opory, behaviorálního vzdání se a sebeobviňování (BriefCOPE). Theoretical background: In the research, we studied the psychosocial context of the developmental transition during young adulthood. We stem from the Arnett´s model of emerging adulthood, where we focused on the dimension of feeling „in between” (subjective developmental status). Objectives: The aim of the study was to compare young people with different subjectively perceived developmental status with respect to the characteristics of psychosocial functioning. Sample: The sample comprised 2025 university students (658 men) in emerging adulthood between 18-27 years (mean age 21.76 years) who participated in online research. Methods: In addition to subjectively perceived developmental status (feeling of immaturity – in between stage - full adulthood), we also examined emotional and social competences (SSI, Riggio & Carney, 2003), coping strategies (BriefCOPE, Carver, 1997) and planned life goals. Main findings: Young people who have subjectively experienced feeling of “in between” were different from immature and fully adult people, especially in areas of future life planning, emotional control and social sensitivity (SSI), and strategies of active coping, planning, humor, acceptance, denial, use of emotional and instrumental support, behavioral disengagement and self-blame (BriefCOPE). Klíčová slova: psychosocial functioning; emerging adulthood; developmental transition Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Psychosociální fungování lidí prožívajících vývojovou tranzici v mladé dospělosti

Teoretická východiska: Ve výzkumu jsme sledovali psychosociální souvislosti vývojové tranzice (přechodu) v průběhu mladé dospělosti. Vycházeli jsme z Arnettova modelu vynořující se dospělosti, u ...

Millová, Katarína; Blatný, Marek
Psychologický ústav, 2019

Kulturní orientace českých Vietnamců s odlišným generačním statusem
Chvojková, Petra; Hřebíčková, Martina
2018 - český
Cílem studie bylo porovnat orientaci vietnamských Čechů na českou a vietnamskou kulturu ve třech souborech vietnamských Čechů s rozdílným generačním statusem (N = 430, 58 % žen, ve věku 12–68 let, M = 20,58 let, s = 7,65 let). Pro měření kulturních orientací jsme použily českou verzi Obecného dotazníku etnicity (General Ethnicity Questionnaire, GEQ, Tsai et al., 2000), který vždy na 37 položkách zjišťuje českou a vietnamskou kulturní orientaci. Na základě faktorové analýzy s následnou rotací Varimax jsme odvodily šest faktorů pro českou i pro vietnamskou verzi GEQ (např. jazyk, kulturní hrdost, média, kulturní preference, vystavení se kultuře, jazykové a kulturní preference). Následně jsme použily analýzu rozptylu a Scheffeho post testy, abychom našly rozdíly v dílčích faktorech kulturní orientace u tří generací vietnamských Čechů. The aim of the study was to compare domains of Czech and Vietnamese cultural orientations in the three samples of Vietnamese Czechs differing in generational status (N = 430, 58% woman, in age 12 - 68 years, M = 20.58 years, SD = 7.5 years). Cultural orientations were measured using General Ethnicity Questionnaire (GEQ, Tsai et al., 2000) with 37 items measuring Czech and Vietnamese cultural orientations. We conducted explanatory factor analyses with subsequent Varimax rotation and six factors were extracted in both versions of GEQ (e.g. Language, Cultural pride, Media, Cultural preference, Exposure, Language and Cultural preference). Analyses of variance by groups and Scheffé post hoc test was conducted to find differences in domains of cultural orientation in three groups of Vietnamese Czechs. Klíčová slova: cultural orientation; General Ethnicity Questionnaire; Czech Vietnamese; generational status Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Kulturní orientace českých Vietnamců s odlišným generačním statusem

Cílem studie bylo porovnat orientaci vietnamských Čechů na českou a vietnamskou kulturu ve třech souborech vietnamských Čechů s rozdílným generačním statusem (N = 430, 58 % žen, ve věku 12–68 let, ...

Chvojková, Petra; Hřebíčková, Martina
Psychologický ústav, 2018

Vliv sdílené videoherní zkušenosti na kvalitu transgeneračních vztahů
Květon, Petr; Jelínek, Martin
2018 - český
Cíle. Hraní videoher představuje významný fenomén v životě dnešních dětí a adolescentů. Kvalita mezigeneračních vztahů je mimo jiné ovlivněna sdílením zkušeností a zážitků. Tato studie se zaměřuje prozkoumání vlivu sdílené zkušenosti s hraním videoher na kvalitu vztahů mezi prarodiči a jejich vnuky. Metoda. Výzkumný vzorek tvořilo 113 frekventantů Univerzity třetího věku Masarykovy univerzity (101 žen) ve věku 59 až 80 let (M=66,3, SD=4,1). V rámci elektronicky distribuovaného dotazníku byla zjišťována míra zkušenosti s hraním videoher, dále míra sdílení videoherního zážitku s vnoučaty, a míra kvality transgeneračních vztahů. Výsledky. V rámci mediačního modelu bylo zjištěno, že videoherní zkušenost nepřímo ovlivňuje kvalitu mezigeneračních vztahů prostřednictvím vzájemného sdílení této zkušenosti. Limitace. Limitujícím faktorem zobecnitelnosti výsledků je zapojení specifické skupiny seniorů (frekventantů U3V), která se odlišuje od obecné populace seniorů. Objectives. Playing video games is a significant phenomenon in the lives of today's children and adolescents. The quality of intergenerational relationships is influenced by the sharing of specific experience. This study focuses on the impact of shared experiences with video game playing on the quality of relationships between grandparents and their grandchildren. Subjects and setting. The research sample consisted of 113 students of the University of the Third Age of Masaryk University (101 women) aged 59 to 80 (M = 66.3, SD = 4.1). Using the electronically distributed questionnaire, the level of video game experience, the sharing of video games with grandchildren, and the quality of transgenerational relationships were assessed. Results. Using the mediation model, it has been found that video game experience indirectly affects the quality of intergenerational relationships through mutual sharing of this experience. Limitations. The limiting factor for the generalizability of results is the involvement of a specific group of seniors (U3A participants), which is different from the general population of seniors. Klíčová slova: videogames; transgenerational relationships; older adulthood Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Vliv sdílené videoherní zkušenosti na kvalitu transgeneračních vztahů

Cíle. Hraní videoher představuje významný fenomén v životě dnešních dětí a adolescentů. Kvalita mezigeneračních vztahů je mimo jiné ovlivněna sdílením zkušeností a zážitků. Tato studie se zaměřuje ...

Květon, Petr; Jelínek, Martin
Psychologický ústav, 2018

Zdařilé stárnutí potřebuje „dobrý silný příběh“: perspektiva narativní gerontologie
Chrz, Vladimír; Dubovská, Eva; Poláčková Šolcová, Iva; Hrabec, Ondřej
2018 - český
Příspěvek představuje perspektivu narativní gerontologie na příkladu výzkumu zaměřeného na problematiku resilience ve stáří. Východiskem je zde předpoklad narativní gerontologie (W. Randall), podle kterého je zdařilé stárnutí tvůrčím dílem, jehož podstatným nástrojem je „příběh, který žijeme“. Narativní gerontologie je součástí obecného přístupu v humanitních a sociálních vědách, kde se předpokládá, že naše zkušenost, naše myšlení, prožívání, jednání či identita jsou narativně konstruovány. Narativní přístup dává možnost porozumět tomu, že resilience či integrita ve stáří potřebují „dobrý silný příběh“. Příběhy, které žijeme, dávající souvislost, jednotu, směřování a smysl naší zkušenosti, je možné zkoumat pomocí hloubkových rozhovorů, které jsou analyzovány pomocí různých typů narativní analýzy. Jsou ukázány výsledky výzkumu resilience (psychické odolnosti) ve stáří, kde je identifikováno několik žánrů příběhů, které umožňují žít život jako zdařilý navzdory různých nepřízním, které s sebou stáří přináší. Our contribution summarizes a number of studies aimed at resilience and integrity in old age. As a unifying Framework, we use a supposition of narrative gerontology (W.Randall), that the good aging is a creative work and the „story we live by“. Narrative gerontology is a part of a more general approach in social sciences, which assumes, that our experience, thinking, acting or identity are construed narratively. The narrative approach enables the understanding of the fact that resilience or integrity in old age needs „good strong story“. The stories that provide continuity, unity, course, and meaning to our experience, can be studied utilizing various types of narrative analysis. Presented are the results of the research of resilience in old age, where we identified several story genres. These are enabling to live the successful life against various troubles, which are connected with old age. Klíčová slova: narrative gerontology; aging; narrative; story; resilience; genre Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Zdařilé stárnutí potřebuje „dobrý silný příběh“: perspektiva narativní gerontologie

Příspěvek představuje perspektivu narativní gerontologie na příkladu výzkumu zaměřeného na problematiku resilience ve stáří. Východiskem je zde předpoklad narativní gerontologie (W. Randall), podle ...

Chrz, Vladimír; Dubovská, Eva; Poláčková Šolcová, Iva; Hrabec, Ondřej
Psychologický ústav, 2018

Generativita a stagnace u lidí ve střední dospělosti v souvislosti s charakteristikami rodiny původu
Millová, Katarína
2018 - český
Cílem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi generativitou, stagnací a charakteristikami rodiny původu (SES rodičů, vztahy rodič-dítě a typ rodiny). Vycházeli jsme z McAdamsova a de St. Aubinova modelu generativity, modelu stagnace Bradleyové a vlastní rodinné typologie (harmonická, průměrná, disharmonická a neúplná rodina). Participanti (N=77, 52-54 let, 33 mužů) jsou součástí Brněnského výzkumu celoživotního vývoje člověka a vyplnili baterii dotazníků měřících stagnaci (BSS), generativní zájem (LGS) a jednání (GBC). Charakteristiky rodiny původu byly zjišťovány v průběhu dětství i dospělosti: SES rodičů (vzdělání a povolání) a typ rodiny (10 let), vztah rodič-dítě (15 let) a retrospektivní interakce mezi rodiči a dítětem (47-49 let). Lidé z harmonických rodin dosahovali významně vyšší úrovně generativity a nižší úrovně stagnace. Participanti s výše vzdělanými matkami dosahovali vyšší úrovně generativního jednání. V oblasti interakce mezi rodiči a dítětem jsme zjistili pouze významný negativní vztah mezi stagnací a retrospektivně hodnoceným zájmem rodičů. The aim of the research was to examine the relationship between generativity, stagnation and characteristics of family of origin (parental SES, parent-child relationship and family type). We proceeded from McAdams and de St. Aubin´s model of generativity and Bradley´s model of stagnation and own family typology (harmonious, average, disharmonic, and incomplete family). Participants (N=77, 52-54 years, 33 men) are part of Brno Longitudinal Study and completed battery of questionnaires measuring stagnation (BSS), generative concern (LGS) and action (GBC). Characteristics of family of origin were examined during their childhood and adulthood: parental SES (education and occupation) and type of the family (10 years), parent-child relationship (15 years), and retrospective parent-child interaction (47-49 years). People from harmonious families achieved significantly higher levels of generativity and lower levels of stagnation. Participants with higher educated mothers achieved higher levels of generative action. In the area of parent-child interaction we found significant negative relationship only between stagnation and retrospective assessed parental involvement. Klíčová slova: generativity; stagnation; family of origin; longitudinal research Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Generativita a stagnace u lidí ve střední dospělosti v souvislosti s charakteristikami rodiny původu

Cílem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi generativitou, stagnací a charakteristikami rodiny původu (SES rodičů, vztahy rodič-dítě a typ rodiny). Vycházeli jsme z McAdamsova a de St. Aubinova modelu ...

Millová, Katarína
Psychologický ústav, 2018

Kulturní orientace českých Vietnamců
Chvojková, P.; Hřebíčková, Martina
2017 - český
Cílem studie bylo porovnat českou a vietnamskou kulturní orientaci v souboru 430 českých Vietnamců, 58 % žen, ve věku 12 - 68 let (M = 20,58 let, s = 7,65 let). Pro měření kulturních orientací jsme použily Obecný dotazník etnicity (General Ethnicity Questionnaire, GEQ, Tsai et al., 2000), který vždy na 37 položkách zjišťuje českou a vietnamskou kulturní orientaci. Na základě párových testů jsme zjistily, že vietnamští Češi mají vyšší českou než vietnamskou kulturní orientaci. Z exploračních faktorových analýz s následnou rotací Varimax jsme odvodily pět společných faktorů české a vietnamské kulturní orientace (jazyk, média, kulturní hrdost, kontakt, kulturní preference). Vietnamští Češi uváděli lepší znalost češtiny než vietnamštiny, preferovali více česká než vietnamská média a měli častější kontakt s Čechy než s Vietnamci. Soubor se nelišil v preferenci české a vietnamské kultury, ale vietnamští Češi udávali více hrdosti na vietnamskou než českou kulturu. The aim of the study was to compare Czech and Vietnamese cultural orientations in the sample of 430 Czech Vietnamese, 58 % women, aged between 12 and 68 years (M = 20.58 years, SD = 7.5 years). Cultural orientations were measured by General Ethnicity Questionnaire (GEQ, Tsai et al., 2000) which consists of 37 items measuring Czech and Vietnamese cultural orientations. Based on paired ttests we found that the research sample overall endorsed a stronger Czech cultural orientation rather than Vietnamese cultural orientation. Next, we conducted explanatory factor analyses with subsequent Varimax rotation and five common factors were extracted (Language, Cultural pride, Media, Contact, Cultural preference). Czech Vietnamese people reported higher Czech language proficiency over Vietnamese, preferred Czech media over Vietnamese, and had more contact with Czechs than with Vietnamese. The sample did not vary on Vietnamese and Czech cultural preference, but expressed more Vietnamese cultural pride than Czech. Klíčová slova: acculturation; cultural orientation; General Ethnicity Questionnaire; Czech Vietnamese Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Kulturní orientace českých Vietnamců

Cílem studie bylo porovnat českou a vietnamskou kulturní orientaci v souboru 430 českých Vietnamců, 58 % žen, ve věku 12 - 68 let (M = 20,58 let, s = 7,65 let). Pro měření kulturních orientací jsme ...

Chvojková, P.; Hřebíčková, Martina
Psychologický ústav, 2017

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze