“Play What I Sing”: Economic Potential of the Bearers of Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2021 - anglický The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. There are relatively frequent references to paying for a song (which involved leading the singing) and playing according to a demonstrated song, which was widespread in the context of folk dances. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased an interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital, but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards. The question of the remuneration of folk musicians has resonated in cultural memory, thus adding to the unbiased image of traditional folk culture. Klíčová slova: folk music and dance; transforamtion of tradition; cultural capital; social capital Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. “Play What I Sing”: Economic Potential of the Bearers of Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands

The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2021

Zápisy slovesného folkloru na Valašsku v rámci tzv. wollmanovské sběratelské akce
Pospíšilová, Jana
2021 - český Výsledkem sběratelské akce studentů Franka Wollmana v letech 1930-1931 na Valašsku je 400 textů pohádek, pověstí atd. Budou součástí připravované edice. The result of a collector's action of Frank Wollman's students in 1930-1931 in Wallachia is 400 texts of fairy tales, legends, etc. They will be part of the upcoming edition. Klíčová slova: Frank Wollman; region Wallachia; Oral traditions Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Zápisy slovesného folkloru na Valašsku v rámci tzv. wollmanovské sběratelské akce

Výsledkem sběratelské akce studentů Franka Wollmana v letech 1930-1931 na Valašsku je 400 textů pohádek, pověstí atd. Budou součástí připravované edice....

Pospíšilová, Jana
Etnologický ústav, 2021

European Forests. Our Cultural Heritage
Johann, E.; Kusmin, J.; Woitsch, Jiří
2021 - anglický Proceedings of the international conference European Forests. Our Cultural Heritage (4-7 December 2018, St. Georgen am Längsee, Austria), brings both thematically and theoretically diverse mix of studies, which connects thinking about European forests as an important and hitherto neglected sphere of cultural resp. biocultural heritage. Klíčová slova: cultural heritage; forest history; landscape history Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. European Forests. Our Cultural Heritage

Proceedings of the international conference European Forests. Our Cultural Heritage (4-7 December 2018, St. Georgen am Längsee, Austria), brings both thematically and theoretically diverse mix of ...

Johann, E.; Kusmin, J.; Woitsch, Jiří
Etnologický ústav, 2021

Slezská identita: metodologickému nacionalizmu navzdory
Wyss, Johana
2020 - český V tomto příspěvku autorka vysvětluje jak a proč se slezská identita vzpírá zažitým předpokladům, že fixní etno-nacionální identita je přirozená a nutná forma moderní společnosti a také nepostradatelná analytická jednotka. In this article, the author illustrates how and why does Silesian identity pose a challenge to the assumption that a fixed ethno-national identity is a natural and necessary form of a modern society and an indispensable analytic unit. Klíčová slova: silesian identity; methodological nationalism; cultural hybridity Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Slezská identita: metodologickému nacionalizmu navzdory

V tomto příspěvku autorka vysvětluje jak a proč se slezská identita vzpírá zažitým předpokladům, že fixní etno-nacionální identita je přirozená a nutná forma moderní společnosti a také nepostradatelná ...

Wyss, Johana
Etnologický ústav, 2020

Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury
Woitsch, Jiří
2020 - český Ve studii jsou představeny a na konkrétních příkladech diskutovány konceptualizace lidu a tzv. lidové kultury v 19. a počátkem 20. století, pro které byly typické dva krajní póly představ o schopnostech neelitních vrstev společnosti aktivním způsobem tvořit. Zastánci jednoho z těchto přístupů předpokládali bezvýhradné a pasivní přejímání vzorů, technologií apod. z ekonomicky a sociálně vyspělejšího prostředí, představitelé druhého připisovali „lidu“ neobyčejné tvůrčí schopnosti vedoucí až ke vzniku epochálních vynálezů. Tyto koncepty silně rezonovaly v nejrůznějších středoevropských směrech humanitních a sociálních věd po celé 20. století – zcela symptomaticky, zejména v případech, kdy se výzkumu „lidové kultury“ věnovali historici, muzeologové, uměnovědci nebo naprostí laici. Oba směry spojuje krajně problematická představa lidu jako kolektivní tvůrčí nebo naopak zcela pasivní entity. The article presents and uses specific examples (swing plow called ruchadlo and timber vernacular dwelling houses) to analyze the conceptualization of the common people and vernacular culture in the 19th and the beginning of the 20th century. Two opposing beliefs on the ability of the non-elites to be actively creative were typical for this era. The one side assumed a completely passive taking over of patterns, technologies, etc. from economically and socially more advanced environments, while the other attributed exceptional creative abilities to „regular folk,“ some even leading to historic discoveries. These two concepts strongly resonated in various Central European trends in the humanities and social sciences throughout the entire 20th century. This was symptomatic, especially in those instances, where historians, museologists, art historians or even non-academic experts were the ones conducting the research. Both lines of thought share the highly problematic notion of viewing the people as a creative collective entity or a passive entity. Klíčová slova: history of ethnology; folk; creative activity; vernacular architecture Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury

Ve studii jsou představeny a na konkrétních příkladech diskutovány konceptualizace lidu a tzv. lidové kultury v 19. a počátkem 20. století, pro které byly typické dva krajní póly představ o ...

Woitsch, Jiří
Etnologický ústav, 2020

„V krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len.“ Jak předkové svítívali
Petráňová, Lydia
2018 - český Studie souborně pojednává přechod do tradičního osvětlení venkovských domů až k počátkům elektrifikace venkova. Study deals with changeover from traditional lighting of country houses to the beginning of electrification of czech countryside. Klíčová slova: traditional folk culture; countryside; interior lighting; lamp; candle; pine torch Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. „V krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len.“ Jak předkové svítívali

Studie souborně pojednává přechod do tradičního osvětlení venkovských domů až k počátkům elektrifikace venkova....

Petráňová, Lydia
Etnologický ústav, 2018

Studenti uměleckoprůmyslové školy v Praze kreslí a měří na Hané. Zaměřovací akce ČAVU z let 1941-1946
Motyčková, Dana; Sedlická, Kateřina
2018 - český Klíčová slova: vernacular architecture; Czech Academy of Sciences and Art (ČAVU); Vladimír Hradil; Miloš Libra; Protectorate of Bohemia and Moravia; region Haná Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Studenti uměleckoprůmyslové školy v Praze kreslí a měří na Hané. Zaměřovací akce ČAVU z let 1941-1946

Motyčková, Dana; Sedlická, Kateřina
Etnologický ústav, 2018

Přínos Františka Sušila a jeho družiny k soudobému církevnímu a národnímu dění na Moravě
Zobačová, Andrea
2018 - český Příspěvek pojednává o přínosu F. Sušila a jeho družiny k církevnímu a národnímu dění v 19. století na Moravě, vlastenecké výchově v brněnském filozofickém ústavu a kněžském semináři The article deals with the contribution of F. Sušil and his colleagues to the church and national movement in the 19th century in Moravia, patriotic education in the Brno Philosophical Institute and seminary Klíčová slova: František Sušil; Brno; Moravia; church; national movement Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Přínos Františka Sušila a jeho družiny k soudobému církevnímu a národnímu dění na Moravě

Příspěvek pojednává o přínosu F. Sušila a jeho družiny k církevnímu a národnímu dění v 19. století na Moravě, vlastenecké výchově v brněnském filozofickém ústavu a kněžském semináři...

Zobačová, Andrea
Etnologický ústav, 2018

Formal or Informal? Folk Music, Folklore Revival and Music Education
Kratochvíl, Matěj
2018 - anglický Traditional folk music in the Czech Republic was usually connected with an informal way of knowledge transfer from generation to generation. Personal contacts with experienced musicians played an important role in transmission of repertoire, style, and skills to younger ones. During the 20th century and especially in its second half, with the development of the revival movement, this system changed. While some of its aspects have remained, the transmission process was strongly influenced by a formalized and institutionalized system of public music education. Music education both in grammar schools and in the network of so called “Basic schools of arts” (Základní umělecké školy), where children learn music as a hobby, has had an impact on the way traditional music is taught today. These changes include the emphasis on different aspects of musicianship, drawing inspiration from other genres of music, and a different way of organizing ensembles including a higher representation of girls in them. In my text, I am presenting findings from my own experience as well as from interviews with musicians from several generations. I am trying to demonstrate how their particular experience with learning and teaching traditional folk music has informed their approach to the way they perform, listen to and think about music. Klíčová slova: traditional music; music education; Czech Republic; improvisation; folk song collections Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Formal or Informal? Folk Music, Folklore Revival and Music Education

Traditional folk music in the Czech Republic was usually connected with an informal way of knowledge transfer from generation to generation. Personal contacts with experienced musicians played an ...

Kratochvíl, Matěj
Etnologický ústav, 2018

Theoretical Concepts in Ethnomusicology and Study of the Folklore Revival Movement: the Case of the Prague Ensemble Gaudeamus
Skořepová, Zita
2018 - anglický This chapter discusses two theoretical concepts in ethnomusicology, their applicability to the study of the folklore movement and the potential of these concepts to widen research questions already posed, or to generate new questions. The methodology, based on oral history interviews, focuses on the individual perspective and refl ection of the participants’ activities in the past and present. How might then actors of the folklore movement be characterized as members of a specifi c cultural cohort based on their own narratives and answers to particular questions? The fi rst concept of cultural cohort comes from a book by the American ethnomusicologist Thomas Turino, Music as Social Life [2008]. Turino views different personal features, “habits”, as formative elements of a particular identity. People with similar confi gurations of these traits (thus similar identities) tend to join cultural cohorts and cultural formations. Another theoretical framework is provided by the concepts of superculture, subculture and interculture by Mark Slobin [2000]. On the one hand, the folklore movement offi cially acclaimed sources and inspirations from musical subcultures (urban people singing and dancing rural songs and dances), but, on the other hand, found its place at a supercultural music level. This concept can thus enrich our understanding of the dynamics between the superculture, subculture and interculture in the research of the folklore movement. Drawing on data concerning the Prague-based folklore ensemble Gaudeamus, the present paper outlines some preliminary fi ndings in accordance with these theoretical concepts. Klíčová slova: ethnomusicology; folklore revival movement; Gaudeamus ensemble; Prague; cultural cohorts; musical superculture; musical interculture Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Theoretical Concepts in Ethnomusicology and Study of the Folklore Revival Movement: the Case of the Prague Ensemble Gaudeamus

This chapter discusses two theoretical concepts in ethnomusicology, their applicability to the study of the folklore movement and the potential of these concepts to widen research questions already ...

Skořepová, Zita
Etnologický ústav, 2018