Počet nalezených dokumentů: 266
Publikováno od do

Akulturační stres a osobnostní rysy Vietnamců žijících v České republice
Chvojková, Petra; Hřebíčková, Martina
2016 - český
Cílem studie bylo objasnit vztahy mezi akulturačním stresem, osobnostními vlastnostmi obsaženými v Pětifaktorovém modelu osobnosti a demografickými charakteristikami u Vietnamců žijících v ČR. Výzkumu se účastnilo 488 Vietnamců ve věku od 15 do 69 let. Akulturační stres jsme měřily pomocí české verze Riverside Acculturation Stress Inventory (RASI, Benet-Martinez, 2003) identifikujícího pět oblastí, které mohou jedincům vystaveným vlivu dvou kultur působit psychickou zátěž (1. jazykové dovednosti, 2. pracovní výzvy, 3. interkulturní vztahy, 4. diskriminace a 5. kulturní izolace). Vlastnosti obsažené v pětifaktorovém modelu jsme zjišťovaly podle Big Five Inventory (BFI-44, John & Benet-Martinez, 1998). Na základě výsledků zahraničních studií jsme předpokládaly, že akulturační stres u bikulturních jedinců bude souviset s neuroticismem, ale také dalšími vlastnostmi obsaženými v pětifaktorovém modelu. Výzkum potvrdil, že akulturační stres u českých Vietnamců lze predikovat podle míry neuroticismu, věku a socioekonomického statusu. The aim of the study is to analyze the link between the acculturative stress, personality traits included in five-factor model and demographic characteristics among Vietnamese living in the Czech Republic. The sample consisted of 488 Vietnamese aged from 15 to 69 years. Acculturative stress was measured by the Czech version of the Riverside Acculturation Stress Inventory (RASI, Benet-Martinez, 2003). RASI identifies five areas that may influence individuals exposed to two cultures and can cause mental stress (1. Language skills, 2. Work Challenges, 3. Intercultural relations, 4. Discrimination and 5. Cultural isolation). Personality traits were measured by Big Five Inventory (BFI-44, John & Benet-Martinez, 1998). Based on results of previous studies, we have proposed that acculturation stress would be related to neuroticism, but also to other traits included in the five-factor model. We have proposed also, that experience of acculturative stress would differ depending on age and gender. Our preliminary results confirm that neuroticism, age and socioeconomic status appeared to be the most powerful predictors of acculturative stress among Vietnamese living in the Czech Republic. Klíčová slova: acculturative stress; Five-factor model of personality; the Vietnamese minority Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Akulturační stres a osobnostní rysy Vietnamců žijících v České republice

Cílem studie bylo objasnit vztahy mezi akulturačním stresem, osobnostními vlastnostmi obsaženými v Pětifaktorovém modelu osobnosti a demografickými charakteristikami u Vietnamců žijících v ČR. Výzkumu ...

Chvojková, Petra; Hřebíčková, Martina
Psychologický ústav, 2016

Osobnost, kreativita a komplexita myšlení
Chadimová, L.; Urbánek, Tomáš
2016 - český
Prezentovaná studie je zaměřena na vztahy kreativity, osobnosti a kognitivní komplexity. Strukturou kognitivních procesů se výzkumníci začali zabývat již od přelomu 20. století a po dlouhou dobu byla zásadním tématem. Výzkum v oblasti kognitivních stylů přinesl mnoho nových poznatků o vztahu osobnosti a specifických kognitivních procesů, jako je vnímání, myšlení, rozhodování, paměť atd. Teorie kognitivní komplexity představují jeden z příspěvků tohoto období, které jsou zaměřeny na to, jak jsou kognitivní procesy \nstrukturovány, jak jejich struktura ovlivňuje efektivitu rozhodování a jak je ovlivněna různými interními nebo \nexterními faktory jako je pohlaví, věk, osobnost, sociální kontext, časový tlak atd. V první části výzkumu byla \nprovedena korelační analýza faktorů divergentního myšlení a kognitivní komplexity dle přístupu P. Suefelda a P. \nE. Tetlocka. Figurální a verbální fluence, flexibilita, elaborace a originalita byly zjišťovány pomocí subtestů \nTorranceho testu kreativního myšlení a Guilfordova testu alternativních použití. Kognitivní komplexita byla \nhodnocena v souladu se skórovacím manuálem integrativní / konceptuální komplexity (Baker-Brown a kol., 1992). Dále jsme realizovali korelační studii kognitivní komplexity a osobnostních rysů Big Five podle české verze NEO-FFI (Hřebíčková a Urbánek, 2001). V tomto článku shrneme hlavní zjištění realizovaných studií a krátce načrtneme otázky a hypotézy pro budoucí výzkumy v této oblasti. Presented study introduce the correlation of creativity, personality and cognitive complexity. The structure of cognitive processess has been great topic since the turn of 20th century. The research on cognitive styles have brought many new findings on the interconectedness of personality and cognitive processes such as perception, thinking and decision making, memory etc. Theories of cognitive complexity represent one contribution of this period, which aims on how are the cognitive processess structured, how this structure affects the effectivity of decision making and how it’s affected by different internal or external factors such as sex, age, \npersonality, social context, time pressure etc . In the first part of our research we conducted an analysis of \ncorrelation between divergent thinking factors and cognitive complexity measures following the approach of P. \nSuefeld and P.E. Tetlock. Figural and verbal fluence, flexibility, elaboration and originality were measured by \nsubtests Torrance test of creative behaviour and Guilford Alternative uses test. Cognitive complexity was scored \non the Paragraph completion test data following the Integrative/Conceptual complexity scoring manual (Baker-Brown et al., 1992). In the second part of study we conducted correlation study of cognitive complexity and Big Five personality traits (measured by Czech version of NEO-FFI by Hřebíčková & Urbánek, 2001). The article gives a summary of main findings of our studies and briefly sketch out the questions and hypotheses for future research on the complexity of thought. Klíčová slova: Big Five; creativity; personality; cognitive complexity; integrative complexity Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Osobnost, kreativita a komplexita myšlení

Prezentovaná studie je zaměřena na vztahy kreativity, osobnosti a kognitivní komplexity. Strukturou kognitivních procesů se výzkumníci začali zabývat již od přelomu 20. století a po dlouhou dobu byla ...

Chadimová, L.; Urbánek, Tomáš
Psychologický ústav, 2016

Generativita v mladé dospělosti: pilotní studie
Millová, Katarína; Lacko, D.; Pástorová, I.; Pecková, A.
2016 - český
Generativita jako tvořivost, produktivita, péče o druhé lidi a předávání hodnot dalším generacím je důležitým vývojovým úkolem, který by měl být naplněn v dospělosti. Pro její rozvoj je důležitá mladá dospělost a dokonce některé složky mohou dosahovat svého vrcholu právě na začátku dospělosti. Cílem výzkumu bylo získat vhled do generativity vmladé dospělosti v kontextu dalších osobnostních charakteristik. Soubor tvořilo 54 studentů VŠ (24 žen, průměrný věk 21,4 let), kteří vyplnili online dotazníky: LGS - generativní zájem, GBC /n- generativní jednání, Gen-Current - struktura generativity, Inventory of the Dimensions of Emerging Adulthood, Dotazník sociální selekce, optimalizace a kompenzace a Self-Concept Clarity Scale. Dotazník aktuální generativity byl u mladých dospělých použit poprvé. Popisuje sociální, kulturní, technickou a ekologickou generativitu. Faktorová analýza (rotace varimax) nepotvrdila existenci těchto typů jako samostatných faktorů. Korelační analýza odhalila vztah mezi generativitou a experimentováním, zaměřením na sebe (pouze LGS a /nGen-Current) a ostatní (Gen-Current) a sociální seberegulaci (GBC, Gen-Current). U jasnosti sebepojetí se žádné významné vztahy nepotvrdily. Genderové rozdíly v generativitě jsme nezjistili. Nejvýznamnějším prediktorem generativity byla sociální seberegulace (generativní zájem), experimentování (generativní jednání) a zaměření na sebe (struktura generativity). Generativity as creativity, productivity, and care for other people or transmitting values to future generations is an important developmental task that should be completed during adulthood. Young adulthood is very important for its development since some aspects may reach its peak just at the beginning of adulthood. The aim of the research was to gain insight into generativity in young adulthood in the context of other personality characteristics. Sample consisted of 54 university students (24 women, average age 21.4 years) who completed the online questionnaire: LGS - generative concern, GBC - generative behavior, Gen-Current – generativity structure, Inventory of the Dimensions of Emerging Adulthood, Social SOC Questionnaire, and Self-Concept Clarity Scale. Generativity - Current Questionnaire has been used in the sample of young adults for the first time. It describes social, cultural, technical and environmental generativity. Factor analysis (varimax rotation) did not confirm the existence of these types as individual factors. Correlation analysis revealed a relationship between generativity and experimentation/possibilities, self-focus (LGS and Gen-Current), other-focus (Gen-Current), /nand social self-regulation (GBC, Gen-Current). For self-concept clarity was confirmed no significant relationship. We have not identified any gender differences in generativity. The strongest predictor of generativity was social self-regulation (generative concern), experimentation/possibilities (generative action) and self-focus (generativity structure). Klíčová slova: generativity; young adulthood; self - regulation; self - concept Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Generativita v mladé dospělosti: pilotní studie

Generativita jako tvořivost, produktivita, péče o druhé lidi a předávání hodnot dalším generacím je důležitým vývojovým úkolem, který by měl být naplněn v dospělosti. Pro její rozvoj je ...

Millová, Katarína; Lacko, D.; Pástorová, I.; Pecková, A.
Psychologický ústav, 2016

Vývoj metody pro posouzení sociální kognice
Czekóová, Kristína; Pokorná, Zuzana; Špiláková, Beáta
2016 - český
Přiměřené chování v různých sociálních situacích vyžaduje sofistikované socio-kognitivní schopnosti. Prohloubení našich znalostí o těchto schopnostech vyžaduje nástroje, které nám umožní jejich rozřazení do jednotlivých sociálních a emočních složek. To platí zejména pro empatii, která podle dosavadních předpokladů obsahuje kognitivní a afektivní složku. Multifacetový test empatie (MET) se stále častěji využívá ve výzkumu empatického uvědomění a chování. Jedná se o metodu založenou na vizuálních podnětech, která umožňuje /nměře ní zvlášť kognitivní a afektivní složky empatie. Tato metoda však v České republice nebyla doposud /nformálně validizovaná. V tomto příspěvku popisujeme naše snahy vyvinout českou verzi MET – proces výběru/npodnětového materiálu, vývoj položek a validizaci na základě evaluace vzorku české a slovenské populace. /nVěříme, že výsledná podnětová sada bude na poli budoucího socio-kognitivního a socio-afektivního výzkumu užitečná. Conducting ourselves accordingly in varying social situations demands sophisticated socio-cognitive capacities. Developing our nderstanding of such faculties demands tools that allow us to delineate them into their constituent social and emotional components. This is true particularly of empathy, believed to comprise a cognitive and affective component. The Multifaceted Empathy Test (MET) is used increasingly to investigate empathic awareness and expression. It is a picture-based/nmeasure designed to measure the dissociable cognitive and affective components of empathy independently. Currently, however, there exists no formal validation of the MET in the Czech Republic. To address this gap, this presentation describes the process be/nhind stimulus selection, item development, and validation according to the subjective evaluations of Czech and Slovak sample. /nWe believe that the resulting stimulus set will prove useful for future socio-cognitive and -emotion research. Klíčová slova: Multiface ted Empathy Test; cognitive empathy; affective empathy; validity, reliability Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Vývoj metody pro posouzení sociální kognice

Přiměřené chování v různých sociálních situacích vyžaduje sofistikované socio-kognitivní schopnosti. Prohloubení našich znalostí o těchto schopnostech vyžaduje nástroje, které nám umožní ...

Czekóová, Kristína; Pokorná, Zuzana; Špiláková, Beáta
Psychologický ústav, 2016

Co je to afekt?
Poláčková Šolcová, Iva
2015 - český
V příspěvku se budeme věnovat tématu afektu s cílem rehabilitovat pojem afekt z definičně nepřiléhavého pojetí v naší odborné a studijní literatuře. Tam bývá afekt vymezován jako výbuch silných emocí, který může mít dezorganizující vliv na jednání, myšlení a další kognitivní funkce. Bývá mu připisována vysoká intenzita a negativita. V rozporu s tímto pojetím představíme afekt jako základní komponentou všech afektivních procesů, základní stavební jednotku nejen emocí a nálad, ale i emočních epizod, vášní a sentimentů. In this paper, we will focus on the topic of affect in order to rehabilitate the concept of affect from the mainstream concept in the Czech literature. We introduce affect as an essential component of affective processes, the basic structural unit not only for emotions and moods, but also for emotional episodes, atitudes, passions, beliedfs, and sentiments. Klíčová slova: emotion; affective science; mood Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Co je to afekt?

V příspěvku se budeme věnovat tématu afektu s cílem rehabilitovat pojem afekt z definičně nepřiléhavého pojetí v naší odborné a studijní literatuře. Tam bývá afekt vymezován jako výbuch silných ...

Poláčková Šolcová, Iva
Psychologický ústav, 2015

Emočná regulácia vo vzťahu k agresívnemu správaniu v škole
Baumgartner, František; Vancu, Eva; Mžyková, K.
2014 - český
Abstrakt: Emočná regulácia hrá dôležitú úlohu vo vyrovnávaní sa so záťažovými situáciami, preto môžeme predpokladať jej pozitívne pôsobenie aj vo vzťahu k prejavom agresie a šikanovania. Príspevok sa zameriava na to, či emočná regulácia oslabuje výskyt a prejavy agresívneho správania v školských triedach. Vo výskumnom súbore 108 žiakov ZŠ bol použitý dotazník agresívneho správania a dotazník kognitívnej regulácie emócií. Výsledky ukazujú, že dospievajúci, ktorí sa dopúšťajú agresie využívajú viac stratégiu obviňovanie iných a menej stratégiu akceptovanie. Obrancovia usilujúci sa zabrániť agresii frekventovanejšie uplatňujú pozitívne prehodnotenie a posudzovanie v kontexte ako postupy regulovania emócií. Emotion regulation plays the important role in dealing with stressful situations, therefore it can be supposed its positive effect in relation to aggression and bullying. The article is devoted to question, if emotion regulation diminishes the frequency of aggressive behavior in school classes. It was used the questionnaire of aggressive behavior and the questionnaire of cognitive regulation of emotions in research sample of 108 pupils of elementary school. The obtained results reveal that adolescents, which behave aggressively, use more frequently blaming others and less acceptation as the strategies of emotion regulation. The defenders who try to forestall of aggression more frequently use positive reappraisal and putting into perspective. Klíčová slova: cognitive emotion regulation; aggressive behavior; school classes Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Emočná regulácia vo vzťahu k agresívnemu správaniu v škole

Abstrakt: Emočná regulácia hrá dôležitú úlohu vo vyrovnávaní sa so záťažovými situáciami, preto môžeme predpokladať jej pozitívne pôsobenie aj vo vzťahu k prejavom agresie a šikanovania. Príspevok sa ...

Baumgartner, František; Vancu, Eva; Mžyková, K.
Psychologický ústav, 2014

Školitel (zlých) snů: zkušenost PhD studentů s neetickým chováním na pracovišti
Mudrák, Jiří; Zábrodská, Kateřina; Machovcová, K.
2014 - český
Vztah PhD studenta se školitelem je klíčovým pro úspěšný průběh a zakončení doktorského studia a následnou akademickou dráhu PhD studentů. Pozice PhD studentů je v tomto vztahu zranitelná - školitel v něm má značnou moc a v případě zneužití této moci mají studenti jen omezené možnosti, jak se bránit. V tomto příspěvku představujeme analýzu semi-strukturovaných rozhovorů s PhD studenty a studentkami z přírodních a humanitních věd, kteří se setkali v průběhu svého doktorského studia s různými formami neetického chování ze strany svého školitele. Neetické chování na pracovišti je obecná kategorie, do které patří jednání jako nezdvořilost, diskriminace, obtěžování a šikana. Na základě tematické analýzy rozhovorů identifi kujeme typický průběh vývoje neetického chování. Popisujeme vývoj vztahu se školitelem, spouštěcí moment a průběh neetického chování, vnímané důvody vzniku neetického chování, způsoby rezistence proti němu, a dopady na průběh PhD studia respondentů a jejich další akademickou dráhu. Závěrem diskutujeme, jak organizační klima univerzit může přispívat k vzniku neetického chování, nebo naopak vytvářet podmínky zamezující zneužití nerovného postavení ve vztahu PhD student-školitel. Relationship between PhD candidate and her/his supervisor is not only a key factor throughout the doctoral programme and its successful completion, it influences significantly further academic career. Position of PhD candidate is rather vulnerable – if supervisor abuses their power privileges, there are limited options for resistance. Our aim is to present analysis of semi-structured interviews with PhD candidates from natural sciences and humanities, who experienced different kinds of non-ethical behavior by their supervisor. Non-ethical workplace behavior is a category that describes actions such as workplace incivility, discrimination, harassment and bullying. Using thematic analysis of the interviews we identifie typical pattern of non-ethical behavior. We describe development of the relationship between student and supervisor, trigger moments and process of non-ethical behavior, possibilities for resistance and impact on PhD study of the respondents and their further academic career. We discuss how organizational climate at universities can contribute to development of non-ethical behavior, or conversely create conditions precluding power abuse in the non-equal relationship between PhD candidate and supervisor. Klíčová slova: unethical behavior; university; PhD students Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Školitel (zlých) snů: zkušenost PhD studentů s neetickým chováním na pracovišti

Vztah PhD studenta se školitelem je klíčovým pro úspěšný průběh a zakončení doktorského studia a následnou akademickou dráhu PhD studentů. Pozice PhD studentů je v tomto vztahu zranitelná - ...

Mudrák, Jiří; Zábrodská, Kateřina; Machovcová, K.
Psychologický ústav, 2014

Porovnání výkonu v kognitivním screeningu podle regionů
Panenková, E.; Štěpánková, H.; Lukavský, Jiří; Kopeček, M.
2014 - český
Klíčová slova: screening; region; Montreal Cognitive Assessment; Mini Mental State examination Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Porovnání výkonu v kognitivním screeningu podle regionů

Panenková, E.; Štěpánková, H.; Lukavský, Jiří; Kopeček, M.
Psychologický ústav, 2014

Kvalitativní perspektiva při využívání mixed-methods výzkumu
Machovcová, K.; Zábrodská, Kateřina; Mudrák, Jiří
2014 - český
Záměrem tohoto příspěvku je přispět k diskusi nad využíváním mixed-methods výzkumu, tedy strategií, které zahrnují v různých obměnách kvalitativní i kvantitativní metody. V příspěvku budeme reflektovat některé související metodologické diskuse a uvedeme konkrétní problémy, se kterými jsme se setkali při realizaci dvou výzkumných projektů v oblasti studia organizací a organizačního chování. Goal of this presentation is to discuss possibilities of practical use of mixed-methods research design, so conducting a research project that would utilize both qualitative and quantitative approach and aim at their integration. We will reflect some relevant methodological discussions and share concrete examples of problems we have encountered during realization of two research projects that used mixed-methods design for studying organizations and organizational behavior. Klíčová slova: methods research; academia; organization studies Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Kvalitativní perspektiva při využívání mixed-methods výzkumu

Záměrem tohoto příspěvku je přispět k diskusi nad využíváním mixed-methods výzkumu, tedy strategií, které zahrnují v různých obměnách kvalitativní i kvantitativní metody. V příspěvku budeme ...

Machovcová, K.; Zábrodská, Kateřina; Mudrák, Jiří
Psychologický ústav, 2014

Strategie seberegulace v dospělosti: selekce, optimalizace a kompenzace ve vynořující se a střední dospělosti
Millová, Katarína
2014 - český
Strategie seberegulace nabývají význam především v průběhu období, ve kterých člověk prochází různými životními změnami. Rozsah využití strategií se v průběhu života mění. Tato studie (N = 185; 109 mladých dospělých ve věku 20 do 25 let; 76 lidí ve střední dospělosti ve věku 47 do 50 let) je založená na Baltesově teorii selekce, optimalizace a kompenzace (SOC). V obou věkových skupinách bylo zjišťováno zapojení tří seberegulačních strategií: selekce, optimalizace a kompenzace (tzv. strategie řízení života). Obecně, mladí dospělí používali všechny tyto strategie méně než dospělí ve středním věku. Úroveň jejich zvolené selekce a kompenzace byla podprůměrná. Naopak, lidé ve střední dospělosti spíše využívali především selekci založenou na ztrátě a strategii optimalizace. Mezisubjektový t test odhalil významné rozdíly mezi oběma skupinami ve zvolené selekci (t = -1,93; p < 0,01), selekci založené na ztrátě (t = -1,52; p < 0,01), a optimalizaci (t = -2,22; p < 0,01). U kompenzace se žádné významné rozdíly neobjevily. Tyto výsledky podporují předešlá zjištění o zvýšeném využití strategií řízení života ve střední dospělosti. Rovněž umožňují vhled do dynamiky těchto strategií v průběhu delšího životního období. Self-regulation strategies are important especially during periods when a person goes through different life transitions. The extent to which they are used in life course is changing. This study (N = 185; 109 young adults, aged 20 to 25 years; 76 middle-aged adults, aged 47 to 50 years) was based on Baltes' theory of selective optimization with compensation (SOC). In both age groups we investigated the employment of three self-regulation mechanisms: selection, optimization, and compensation (i.e. life-management strategies). In general, young adults tended to use all of these strategies less than middle-aged adults. Their level of elective selection and compensation was below average. On the contrary, middle-aged adults were more likely to employ especially loss-based selection and optimization. Between-subject t test revealed significant differences between young adults and middle-aged adults in elective selection (t = -1,93; p < 0,01), loss-based selection (t = -1,52; p < 0,01), and optimization (t = -2,22; p < 0,01). No differences were found in compensation. In all detected significant differences, older group reached higher. Our results support previous findings of increased use of life-management strategies in middle-aged adults. They also bring some insight into the dynamics of these strategies over the life course. Klíčová slova: model SOC; middle adulthood; emerging adulthood Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Strategie seberegulace v dospělosti: selekce, optimalizace a kompenzace ve vynořující se a střední dospělosti

Strategie seberegulace nabývají význam především v průběhu období, ve kterých člověk prochází různými životními změnami. Rozsah využití strategií se v průběhu života mění. Tato studie (N = 185; 109 ...

Millová, Katarína
Psychologický ústav, 2014

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze