Od Velké ekonomické krize po globalizaci: výhody a úskalí longitudinálních výzkumů sledujících člověka v měnících se společnostech
Millová, Katarína
2014 - český
Historické události, jako jsou války, změny politických systémů nebo ekonomické změny, mohou trvat poměrně krátkou dobu, jejich dopad však může být velice dramatický. Jejich následkem dochází k dlouhodobým změnám nejenom v proměňující se společnosti samotné, ale také na individuální úrovni. Život člověka je jimi ovlivněn rozmanitě, často v závislosti na věku, ve kterém změna nastala. Kromě sociální stránky jedincova života jsou ovlivněny také psychologické aspekty (osobní pohoda, hodnoty, aspirace atd.). Většinu makrosociálních změn nelze předvídat dostatečně dlouhou dobu dopředu. Velká část longitudinálních výzkumů zkoumajících proměny psychologických charakteristik před změnou a po ní tak vznikla spíše víceméně šťastnou náhodou. Proto pouze několik málo dlouhodobých výzkumů mělo možnost zachytit dynamiku změn psychologických charakteristik u běžných lidí žijících v společnostech, které prošly nějakou makrosociální změnou. Historical events, such as wars, changes in political systems or economic changes may take a relatively short time, but their impact can be very dramatic. The result is long-term changes not only in the transition society itself, but also on the individual level. A man's life is influenced by them variously, often according to age at which the change occurred. In addition to social aspects of one's life, psychological aspects are also affected (subjective well-being, values, aspirations, etc.). Most of the macro-social changes cannot be predicted sufficiently long time ahead. Thus, most of longitudinal studies examining changes in psychological characteristics before the transition and after it were more or less fortuitous. Therefore, only a few longitudinal studies had the opportunity to capture the dynamics of changes in psychological characteristics of ordinary people living in societies that have undergone some macro-social change.
Klíčová slova:
society in transition; macro-social change; longitudinal research
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Od Velké ekonomické krize po globalizaci: výhody a úskalí longitudinálních výzkumů sledujících člověka v měnících se společnostech
Historické události, jako jsou války, změny politických systémů nebo ekonomické změny, mohou trvat poměrně krátkou dobu, jejich dopad však může být velice dramatický. Jejich následkem dochází k ...
Prostor ve fotografii a v obrázku
Šimeček, Michal
2013 - český
Vnímání prostoru na obrázku nebo fotografii se v mnoha rysech liší od přímého zrakového vnímání prostoru. Rozdíly jsou dosti značné, ačkoli si je většinou neuvědomujeme. Kromě naší kulturní zkušenosti s realistickými obrázky a fotografiemi, která takové vnímání prostoru umožňuje, jsou ve hře další faktory. Patří sem jednak vztah mezi zobrazovaným prostorem a tím, kdo jej zobrazuje (kamerou), ale také relace mezi výsledným obrazem (fotografií) a pozorovatelem (například velikost obrazu a pozorovatelova vzdálenost od něj). Tato složitost neumožňuje například pozorovateli z fotografie spolehlivě odhadovat egocentrické vzdálenosti jinak, než na pořadové úrovni, a i při dalších odhadech jej nutí zapojovat vlastní percepční zkušenost víc, než ve skutečnosti situace dovoluje. Space perception in pictures or photos is different from space perception of real scenes. The differences are significant but obviously unsuspected. The space perception in pictures and photos is allowed by our experience with many realistic pictures and photos. The effect of relations between picture maker (camera) and observer are important. For example complexity is conducive to uncertainty to estimate egocentric distances in the picture. The space perception is modified by properties of picture (e.g. picture size) or observer’s position.
Klíčová slova:
depth perception; photography scene; scene perception
Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Prostor ve fotografii a v obrázku
Vnímání prostoru na obrázku nebo fotografii se v mnoha rysech liší od přímého zrakového vnímání prostoru. Rozdíly jsou dosti značné, ačkoli si je většinou neuvědomujeme. Kromě naší kulturní zkušenosti ...
Zdraví jako norma, choroba jako "vychýlení". Jak se na to ptát?
Tavel, P.; Poláčková Šolcová, Iva
2013 - český
Zdraví se (v porovnání s nemocí) považuje za „normální stav“ člověka. Naše kvalitativní sonda se zaměřila na kladení otázek o zdraví, resp. na analýzu scénářů individuálních rozhovorů a na oblasti, kterých se otázky týkaly. Šetření se zúčastnilo 106 studentů (tazatelů a zároveň výzkumníků), kteří samostatně vytvořili scénář na téma “zdraví“ a realizovali rozhovor s třemi participanty. Své scénáře měli za úkol po každém rozhovoru zreflektovat, zhodnotit a zkvalitnit. Tematická analýza, kterou byla získaná data vyhodnocena, byla zaměřena na okruhy v konečné podobě scénářů. Kategorizace scénářových otázek ukázala několik jádrových témat, která podle studentů - výzkumníků nejvíce souvisejí se zdravím: např. životní styl, způsob stravování, rizikové chování, role lékaře, nemoc apod. Šetření zároveň poukázalo na množství skrytých hypotéz, domnělých souvislostí a vztahů, které vý- zkumníci měli tendenci v tématu zdraví spatřovat a vkládat do scénářových otázek, ale především na skutečnost, že ptáme-li se na zdraví jiného člověka, chceme vědět více především o jeho nemocech. Human health is considered to be a “normal condition”(in contrast to illness). Our qualitative study is focused on asking questions about health or more precisely on analysis of individual interview guides. A total of 106 students (interviewers and researchers at the same time) developed an interview guide asking about health and carried out the interview with three participants. Their task was to reflect, evaluate and improve the quality of their guides after each interview. Thematic analysis utilised for data evaluation was focused on areas in the final versions of the guides. Several essential themes have emerged during categorization of interview guides questions. These themes were – according the students-researchers – most related to health: e.g. lifestyle, eating habits, risk behaviour, role of a doctor, diseases etc. This survey has also pointed to a number of hidden assumptions and beliefs, alleged connections and relations that researchers tended to see in the health theme and inject into the interview guides questions, but mainly to the fact that when asking about another person´s health, they especially wanted to know more about his/her diseases.
Klíčová slova:
thematic analysis; illness; interview guide
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Zdraví jako norma, choroba jako "vychýlení". Jak se na to ptát?
Zdraví se (v porovnání s nemocí) považuje za „normální stav“ člověka. Naše kvalitativní sonda se zaměřila na kladení otázek o zdraví, resp. na analýzu scénářů individuálních rozhovorů a na oblasti, ...
Výzkum pachatelů trestné činnosti realizovaný na svobodě vs. ve věznicích: výhody a nevýhody
Polišenská, Veronika; Koubalíková, Sylva; Borovanská, Michaela
2013 - český
Forenzní výzkum, který využívá rozhovory pachatelů je vždy velmi složitý a obsahuje mnoho výzev. Tyto výzvy se odvíjejí nejen od pachatelů samotných ale take od prostředí ve kterém se výzkum provádí. Sběr dat ve věznicích je sice náročný ale mnoho věcí se dá předvídat a kontrolovat. Avšak výzkumu pachatelů na svobodě je velmi ojedinělý a obsahuje mnoho problemů a uniktních situacích. Tento příspěvěk se tedy bude věnovat srovnání výhod a nevýhod výzkumu ve věznicích svýzkumem pachatelů na svobodě. Zejména se bude věnovat tématům jako jsou: výběr vzorku, odměňování, motivace, etika, ochrana dat, výdrž a pod. Naším cílem je představit a porovnat tyto výhody a nevýhody a představit je dalším výzkumníkům. Forensic research, which uses interviews with offenders is always difficult and has many challenges. These challenges come from the offenders themselves but also from the environment in which the research take place.The collection of data in prison is difficult but also includes aspects which are predictable and can be controlled. On the other hand research of offenders after release is unique and includes many problems and situations. This article will concentrate upon the comparison of advantages and disadvantages of research in prisons vs. research of released offenders. We will discus such topics as selection of sample, reward system, motivation, ethics, security etc.
Klíčová slova:
offenders; probation; resocialization
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Výzkum pachatelů trestné činnosti realizovaný na svobodě vs. ve věznicích: výhody a nevýhody
Forenzní výzkum, který využívá rozhovory pachatelů je vždy velmi složitý a obsahuje mnoho výzev. Tyto výzvy se odvíjejí nejen od pachatelů samotných ale take od prostředí ve kterém se výzkum provádí. ...
Silné stránky charakteru v kontextu strategií zvládání života
Millová, Katarína; Slezáčková, A.; Blatný, Marek
2013 - český
Ve studii jsme vycházeli z předpokladu, že strategie zvládání života (selekce, optimalizace a kompenzace) se významně podílí na silných stránkách. Cílem bylo zjistit, do jaké míry tyto strategie vysvětlují silné stránky (např. naději, vděčnost, zvídavost) i při zahrnutí osobnostních charakteristik (extraverze, neuroticismus). Údaje jsme získali od 83 účastníků Brněnského výzkumu celoživotního vývoje člověka (48 žen; 47-50 let). Použili jsme následující metody: Dotazník selekce, optimalizace a kompenzace (SOC), Eysenckův osobnostní dotazník (EOD), Dotazník vděčnosti (GQ-6), Dotazník naděje v dospělosti, Škálu kuráže a ambicí, Inventář zvídavosti a explorace (CEI II) a Škálu využití silných stránek (SUCK). Regresní analýza ukázala, že strategie zvládání života (především optimalizace) byly významnými prediktory všech zkoumaných silných stránek. Po zahrnutí extraverze a neuroticismu vysvětlovaly tyto strategie významně další variabilitu, konkrétně u naděje, zvídavosti a kuráže. Tyto výsledky naznačují, že silné stránky nejsou spojeny pouze s osobnostními proměnnými, ale i s charakteristikami, které souvisí spíše se seberegulací. In our study we came out of the assumption that life-management strategies (selection, optimization and compensation) significantly contribute to the human strengths. The aim was to determine to what extent these strategies explain the strengths (e.g., hope, gratitude, curiosity) even when we include personality traits (extraversion, neuroticism). We obtained data from 83 participants of Brno Longitudinal Study (BLS; 48 women, 47-50 years old). We used the following methods: SOC Questionnaire (SOC), Eysenck Personality Inventory (EOD), Gratitude Questionnaire (GQ-6), Adult Hope Scale, Grit and Ambition Scale, Curiosity and Exploration Inventory (CEI II) and Strengths Use and Current Knowledge Scale (SUCK). Regression analysis showed that the life-management strategies (especially optimization) were significant predictors of all investigated human strengths. Even after inclusion of extraversion and neuroticism explain these strategies significantly more variability, concretely in hope, curiosity and grit. It seems that human strengths are connected not only with personality variables, but also with self-regulatory characteristics.
Klíčová slova:
character strengths; selection; optimization; compensation
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Silné stránky charakteru v kontextu strategií zvládání života
Ve studii jsme vycházeli z předpokladu, že strategie zvládání života (selekce, optimalizace a kompenzace) se významně podílí na silných stránkách. Cílem bylo zjistit, do jaké míry tyto strategie ...
Sociálně-kognitivní analýza školní šikany
Karaffová, Eva; Štefančíková, Z.
2013 - český
Príspevok prináša poznatky z problematiky školského šikanovania. Jeho cieľom je identifikácia a opis foriem šikanovania v triede. Analýza dynamiky procesu šikanovania v rámci jednotlivých scenárov vývoja rolí účastníkov a ich vzájomné vzťahy. Teoretickým východiskom k skúmaniu problematiky je sociálno-kognitívny prístup. Empirická časť bola realizovaná prostredníctvom Olweusovho dotazníka šikanovania v školskej triede, sociometrie a pološtruktúrovaného interview. Prínosom práce je hlbšie porozumenie problematike šikanovania ako procesu a vytvorenie konkrétnych odporúčaní týkajúcich sa prevencie a intervencie. This paper provides findings on the issue of school bullying. The aim of this paper is the identification and description of the different forms of bullying in the classroom. Analysis of bullying process dynamics within individual roles scenarios of participants and their interactions. The theoretical starting point is to examine the issue of socio-cognitive approach. The research was carried out by the following methods – Olweus questionnaire of bullying in school classroom, sociometry a semi-structured interview. The contribution of the paper is a deeper understanding of the bullying as a process and several recommendations related to prevention and intervention.
Klíčová slova:
bullying; socio-cognitive analysis; prevention and intervention
Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Sociálně-kognitivní analýza školní šikany
Príspevok prináša poznatky z problematiky školského šikanovania. Jeho cieľom je identifikácia a opis foriem šikanovania v triede. Analýza dynamiky procesu šikanovania v rámci jednotlivých scenárov ...
Dívky a chlapci ve školní třídě
Janošová, Pavlína
2012 - český
Příspěvek se zaměřuje na problematiku vztahů žáků a žákyň uvnitř tříd s ohledem na jejich vývojová specifika. Genderová očekávání a motivace mají určitý dopad na třídní klima a zejména na začátku druhého stupně zvyšují riziko potíží v oblasti prožívání (např. normative male alexithymia) a chování (např. genderová šikana, sexuální harassment) žáků a žákyň. V textu jsou zmíněny možnosti pedagogické intervence a jejich konkrétní příklady. This text is focused on the issue of relationships of girls and boys in classes with regard to their developmental specificities. Gender expectations and motivation have an impact on the class climate and, especially in the early adolescence, increase the incidence of internalized problems (e.g. normative male alexithymia) and externalized problems (e.g. bullying, sexual harassment) of male and female students. Potential benefits and limitations of the specific educational interventions are also discussed.
Klíčová slova:
gender; school; bullying; group dynamics; pedagogical intervention
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Dívky a chlapci ve školní třídě
Příspěvek se zaměřuje na problematiku vztahů žáků a žákyň uvnitř tříd s ohledem na jejich vývojová specifika. Genderová očekávání a motivace mají určitý dopad na třídní klima a zejména na začátku ...
Pozitivní psychologie - možnosti, výzvy, příležitosti
Slezáčková, Alena
2011 - český
Pozitivní psychologie je aktuálním a rychle se rozvíjejícím hnutím současné světové psychologie. Zaměřuje se zejména na studium a podporu pozitivních aspektů osobnosti jedince i společnosti a přispívá tak doplnění celkového obrazu psychiky o donedávna opomíjená kladná témata. V příspěvku stručně představíme východiska a dosavadní historii pozitivní psychologie, uvedeme její hlavní představitele ve světě a naznačíme moţnosti uplatnění pozitivní psychologie u nás. Shrneme dosavadní práce českých a slovenských autorů, zpracovávajících témata pozitivní psychologie a naznačíme moţnosti konkrétního uplatnění tohoto směru ve výchově, vzdělávání, poradenství a terapii. Představíme cíle nově vzniklé pracovní skupiny pozitivní psychologie při ČMPS a načrtneme moţnosti mezioborové spolupráce. Positive psychology is an actual and fast-developing movement of current world psychology. It is focused mainly on studying and supporting positive aspects of individual personality and society, and as such contributes on forming a holistic picture of psyche by adding previously omitted positive topics. In this paper, we introduce the foundations and history of positive psychology, we present its prime movers in the world and suggest possible applications of positive psychology in the Czech Republic. We summarise the existing work of Czech and Slovak authors, which is focused on positive psychology topics, and we suggest possibilities of concrete applications of this approach in education, schooling, counselling and therapy. We introduce the goals of a newly created positive psychology working group by Czech-Moravian Psychological Society, and we suggest possibilities of interdisciplinary collaboration.
Klíčová slova:
positive psychology; Czech Republic; human strengths
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Pozitivní psychologie - možnosti, výzvy, příležitosti
Pozitivní psychologie je aktuálním a rychle se rozvíjejícím hnutím současné světové psychologie. Zaměřuje se zejména na studium a podporu pozitivních aspektů osobnosti jedince i společnosti a ...
Regionální stereotypy: posuzování osobnostních charakteristik typického Čecha, Moravana a Slezana
Hřebíčková, Martina; Cholastová, E.
2011 - český
Cílem výzkumu bylo porovnat profily osobnostních vlastností odvozených z posouzení typických představitelů tří historických součástí českých zemí. Celkem 944 vysokoškolských studentů z různých částí ČR posuzovalo typického Čecha (obyvatele Čech), Moravana a Slezana. Respondenti prováděli posouzení na škálách National Character Survey (NCS) obsahujících 30 vlastností obsažených v pětifaktorovém modelu osobnosti. Profily vlastností odvozené z posouzení stereotypů byly porovnány za použití vnitrotřídní korelace (ICC). Respondenti z různých částí republiky se v percepci osobnostních vlastností typického Čecha, Moravana a Slezana neliší. Nezaznamenaly jsme shodu mezi profily tří regionálních stereotypů. Typický obyvatel Čech je v porovnání s typickým Moravanem a Slezanem vnímán jako otevřenější vůči zkušenostem a svědomitější. Moravané jsou pokládáni za extravertované a přívětivé. The research compared profiles of personality traits based on ratings of regional stereotypes. The five-factor model of personality measured with National Character Survey was used as a framework for rating of regional stereotypes. Altogether, 944 university students from different parts of the Czech Republic were asked to rate personality traits of a typical inhabitant of three regions in the Czech Republic: Bohemia, Moravia and Silesia. Similarities between profiles of regional stereotypes were determined with ICC. Respondents from different parts of the Czech Republic agreed in perception of personality traits of a typical Bohemian, Moravian and Silesian. The comparison of regional stereotypes showed no convergence. A typical Czech was perceived as more open to new experience and more conscientious as compared to a typical Moravian and Silesian. A typical Moravian was rated as extraverted and agreeable.
Klíčová slova:
regional stereotypes; five-factor model
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Regionální stereotypy: posuzování osobnostních charakteristik typického Čecha, Moravana a Slezana
Cílem výzkumu bylo porovnat profily osobnostních vlastností odvozených z posouzení typických představitelů tří historických součástí českých zemí. Celkem 944 vysokoškolských studentů z různých částí ...
Antisociální chování adolescentů a jeho vztah k dimenzím pětifaktorového modelu osobnosti
Sobotková, Veronika; Blatný, Marek; Jelínek, Martin
2011 - český
Antisociální chování patří k základnám typům rizikového chování v adolescenci. Výskyt, závažnost a typické projevy jsou řešeny zejména ve vztahu k demografickým proměnným – věku, pohlaví, velikosti místa bydliště. Poměrně málo studií je věnováno vztahu mezi antisociálním chováním a osobnostními rysy. V předkládané studii jsme se proto zaměřili na vztah mezi dimenzemi pětifaktorového modelu osobnosti a antisociálním chováním. Výzkum jsme provedli se souborem středoškolských studentů (N = 108, 51% dívek). Pro zjištění míry a projevů antisociálního chování jsme použili Škálu antisociálního chování z dotazníku SAHA (Social And Health Assessment), rysy osobnosti jsme zjišťovali dotazníkem NEO-FFI. Analýzy jsme provedli zvlášť pro dívky a chlapce. U dívek i chlapců je antisociální chování shodně spojeno s rysem svědomitosti. Další rysy mají u chlapců a dívek odlišné souvislosti s antisociálním chováním. Výsledky podporují hypotézu o odlišné etiologii antisociálního chování u chlapců a dívek. Antisocial behavior essential type of risk behavior in adolescence. The incidence, seriousness, and typical symptoms are solved in particular in relation to demographic variables - age, sex, size of place of residence. Relatively few studies deal with the relationship between antisocial behavior and personality traits. In this study, we focused on the relationship between the Big Five dimensions and antisocial behavior. Research was conducted with a sample of high school students (N = 108, 51% girls). We used antisocial behavior scale from the SAHA questionnaire (Social and Health Assessment, for personality traits we used the NEO-FFI questionnaire. Analyses were made separately for girls and boys. For both genders, antisocial behavior is consistently associated with Conscientiousness. Another factors have different connections with antisocial behavior for boys and girls. The results support the hypothesis of a different aetiology of antisocial behavior in boys and girls.
Klíčová slova:
antisocial behavior; personality; gender
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Antisociální chování adolescentů a jeho vztah k dimenzím pětifaktorového modelu osobnosti
Antisociální chování patří k základnám typům rizikového chování v adolescenci. Výskyt, závažnost a typické projevy jsou řešeny zejména ve vztahu k demografickým proměnným – věku, pohlaví, velikosti ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze