Ne (5)
Ano (1)
Použitá omezení
(2)
Počet nalezených dokumentů:
6
Publikováno od
do
Psychologické dny 2004 „Svět mužů a svět žen. Polarita a vzájemné obohacování “ Sborník z konference Psychologické dny Olomouc 2004
2005 - český
Sborník z konference „Psychologické dny 2004“, konané ve dnech 9.-11.9.2004 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Proceedings from the conference „Psychological days 2004 “, held in September, 9th - 11th, 2004, at Palacký University in Olomouc.
Klíčová slova:
psychology; world of men; world of women; polarity; mutual enrichment
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Psychologické dny 2004 „Svět mužů a svět žen. Polarita a vzájemné obohacování “ Sborník z konference Psychologické dny Olomouc 2004
Sborník z konference „Psychologické dny 2004“, konané ve dnech 9.-11.9.2004 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Proceedings from the conference „Psychological days 2004 “, ...
Psychologické dny 2006 „Prožívání sebe a měnícího se světa“
Heller, Daniel; Mertin, V.; Sobotková, I.
2007 - český
Sborník z konference „Psychologické dny 2006“, konané ve dnech 7.-9.9.2006 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Proceedings from the conference „Psychological Days 2006“, held in September, 7th - 9th, 2006, at Palacký University in Olomouc.
Klíčová slova:
psychology; experiencing; changing world
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Psychologické dny 2006 „Prožívání sebe a měnícího se světa“
Sborník z konference „Psychologické dny 2006“, konané ve dnech 7.-9.9.2006 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Proceedings from the conference „Psychological Days 2006“, ...
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Macháček, Vít; Srholec, Martin
2020 - český
Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně menší než jinde? Do jaké míry se to liší mezi obory a mění v čase? Z afilací autorů v citační databázi Scopus jsme zjistili, kolik výzkumníků v současné době pracuje na stejné univerzitě, na které působili již na počátku své vědecké kariéry. Pokud jejich první články vyšly pod jinou organizací, zjistili jsme, zda to bylo ve stejné zemi, anebo v zahraničí. Neměříme jenom tendenci k najímání vlastních absolventů, neboli akademický „inbreeding“, protože první články nemusí mít vlivem různých publikačních zvyklostí uvedenu afilaci k univerzitě, na které dotyčný vystudoval. Nicméně v řadě oborů, zvláště přírodních věd, tomu tak většinou je. Analýza pokrývá jedenáct oborů napříč vědními oblastmi na třech největších českých univerzitách – Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci – a pro srovnání i na dalších patnácti významných zahraničních univerzitách v Evropě a v zámoří. Každý obor vychází trochu jinak, ale obecně je nejnižší sklon zaměstnávat výzkumníky, kteří působili na začátku kariéry jinde, než na sledovaných univerzitách z Česka a ostatních zemí Visegrádské čtyřky. Naopak výzkumníky původně zvenku zaměstnávají nejvíce nejlepší univerzity v USA a Velké Británii. Nicméně univerzity Visegrádské čtyřky vychází v řadě oborů podobně jako KU Leuven, Universität Wien anebo Lund University. Univerzity ze zemí Visegrádské čtyřky jsou až na výjimky na nejnižších příčkách v tendenci zaměstnávat výzkumníky s počátečním působištěm v zahraničí. V tomto zpravidla výrazně zaostávají i za západoevropskými univerzitami. Přitom pro české univerzity platí, že je za zahraničí považováno i Slovensko. Nízkou mezinárodnost v najímání výzkumníků na českých univerzitách potvrzují i jiné datové zdroje. Prezentované výsledky jsou celosvětově unikátní a nikde jinde je nenajdete. Zajímat by měly nejen manažery výzkumu, akademiky a doktorandy, kteří na univerzitách přímo působí, ale i tvůrce souvisejících politik a širší veřejnost. Na způsob řízení lidských zdrojů se totiž při hodnocení výzkumu až příliš často zapomíná, ačkoliv je pro dlouhodobý rozvoj univerzit zásadní. Where do university researchers come from? How many remain at the same institution where they began doing research? How many have come from elsewhere? Does the tendency to employ researchers originally from the same place markedly differ across universities from different countries? How does this tendency differ between disciplines and over time? From the author affiliations in the Scopus citation database, we found how many researchers are currently based at the same university they were affiliated with at the beginning of their research careers. If their early articles were published under a different organization, we traced whether this was in the same country or abroad. We do not directly measure ‘academic inbreeding’ in the sense of universities hiring their own graduates, because due to differences in publishing practices, a researcher’s early articles may not have been published under his or her alma mater. However, in many disciplines, particularly natural sciences, this is likely to be the case. Our findings are presented for eleven large disciplines and our comparison covers eighteen major universities in fourteen countries, including the new EU member states of the Visegrad group: the Czech Republic, Slovakia, Poland and Hungary. Generalizations are difficult to make, as each discipline looks a bit different. Overall, however, the most inward-looking institutions in employing researchers prove to be the national flagship universities in the Visegrad countries. In contrast, hiring researchers originally from outside is most prevalent in the leading universities in the United States and the United Kingdom, such as Princeton and Oxford. The Visegrad universities appear to be similar in their tendency to employ researchers originally from the same university to KU Leuven, the University of Vienna and Lund University in many disciplines. The main dividing line does not seem to follow the traditional ‘East vs. West’ differences, but rather tends to highlight the gap between the institutions at the top of global university rankings and the rest. Not surprisingly, the flipside of employing researchers whose research careers began at the same university is low internationalization. Cosmopolitan universities in smaller countries have the highest shares of researchers with foreign’ origins, particularly ETH Zürich, which contrasts with a strong national focus in universities in the Visegrad countries. This analysis is original and its results are not available elsewhere. The findings should be of interest not only to research managers, academics and doctoral students who are based at the universities in the study, but also to policy-makers and the broader public. Human resources management issues tend to be often underrated in research evaluations, although they are a key factor in the development of universities.
Klíčová slova:
universities; researchers; research
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Palackého v Olomouci – a pro srovnání i na dalších patnácti významných zahraničních univerzitách v Evropě a v zámoří. Každý obor vychází trochu jinak, ale obecně je ...
Jaroslav Průšek (1906-1980)
Mádlová, Vlasta
2005 - český
V inventáři je zpracován osobní fond profesora Jaroslava Průška (1906-1980), významného českého sinologa, zakladatele české sinologické školy, řádného profesora a proděkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, vedoucího Katedry sinologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, dlouholetého ředitele Orientálního ústavu ČSAV, člena mnoha českých i mezinárodních vědeckých společností a světově uznávaného sinologa. Personal papers of Prof. Jaroslav Průšek (1906–1980) were processed and published in the inventory; introduction bringing Průšek’s biography and other important information on collected documents is included, too. J. Průšek was a prominent Czech sinologist, founder of the Czech sinology, professor and vice-dean of the Charles University in Prague Faculty of Philosophy & Arts, head of the Department of Sinology of the Palacky University in Olomouc Faculty of Philosophy & Arts, for many years director of the CSAS Oriental Institute and member of many Czech and international societies of sinology and other scholarly organisations.
Klíčová slova:
sinology; personal papers; sinologie
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Jaroslav Průšek (1906-1980)
na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, dlouholetého ředitele Orientálního ústavu ČSAV, člena mnoha českých i mezinárodních vědeckých společností a světově ...
Výzkumné centrum vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav)
Šimek, Štěpán
2012 - český
Článek popisuje historii, strukturu a činnost Výzkumného centra vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav). V centru jsou sdruženy tři významné tuzemské bohemistické vědecké instituce: oddělení vývoje jazyka a etymologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, Ústav českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho cílem je těsněji propojit a zkoordinovat významná domácí střediska lingvistické bohemistiky univerzitní a akademická a poskytovat všestrannou podporu badatelům domácím i zahraničním. Během šesti let trvání Centra v jeho rámci nebo s jeho podporou vzniklo více než 250 publikačních výstupů (monografie, slovníky, odborné články v časopisech a sbornících, disertace), byly uspořádány mezinárodní vědecké konference a v neposlední řadě Centrum umožnilo zaměstnání absolventů vysokoškolského studia, díky čemuž mohli úspěšně zahájit samostatnou badatelskou činnost na domácích špičkových vědeckých pracovištích. The article describes history, structure and activities of the Research Centre for the Development of Old and Middle Czech from the Proto-Slavic Period to the Present. The Centre connects three important domestic scholarly institutions dealing with Czech Studies: the Department of Language Development and the Etymological Department of the Institute of the Czech Language, the Department of Czech Language, Faculty of Arts, Masaryk University in Brno and the Department of Czech Studies at the Palacký University in Olomouc. Its aim is to coordinate the activities of these institutions and support researchers in the Czech Republic and abroad as well as students in their research activities. The six-year project has enabled more than 250 publications, including monographs, dictionaries, articles and dissertations, in addition to the organization of international conferences and career support for young scholars.
Klíčová slova:
research center; Czech; language development
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Výzkumné centrum vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav)
a etymologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, Ústav českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity ...
Římské a germánské spony ve střední Evropě. (Archeologie barbarů 2012)
Droberjar, E.; Komoróczy, Balázs
2017 - český
Sborník, na jehož vzniku se podílelo 49 autorů, je tematicky věnován sponám doby železné, římské a stěhování národů. Spony představují jednu z nejdůležitějších artefaktových kategorií protohistorické archeologie a jejich role je v procesu poznání barbarských komunit často nezastupitelná. Keltské, římské či germánské spony jsou nápadnými, kvantitativně reprezentativními a morfologicky rozmanitými nálezy, jejichž rozsáhlá škála vypovídacích možností mnohdy převyšuje potenciál ostatních hmotných pramenů. Jsou jedním z opěrných pilířů relativně-chronologických systémů a významně mohou přispívat k bližšímu poznání celé řady aspektů minulých kultur, včetně výrobních procesů, obchodu a jiných forem interakcí, společenské diferenciace či regionálních proměn módních vln. Většina z 33 kapitol publikovaných v tomto svazku byla přednesena a v širokém okruhu badatelů diskutována na VIII. Protohistorické konferenci, která se konala v prostorách Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2012. Autoři si kladli za cíl shromáždit dílčí skupiny nových nálezů spon z oblasti středoevropského barbarika (Česká republika, Slovensko, Rakousko a Polsko), ale rovněž z okrajových částí Římské říše, resp. z jejích provincií. V jednotlivých kapitolách se pokusili nastínit některé aspekty jejich dokumentace a klasifikace a věnovat se detailní analýze vybraných kategorií. Autoři zde publikují nejen nové nálezové soubory, ale také se věnují různým dílčím analýzám jednotlivých typů nebo skupin spon v dlouhém časovém rozpětí a pod zorným úhlem aktuálního stavu bádání. The collected volume, which comprises papers from 49 authors, is thematically focused on brooches of the Iron Age, Roman Period and Migration Period. Brooches represent one of the most important categories of artefacts in protohistoric archaeology and their role in the acquisition of knowledge about barbarian communities is often irreplaceable. Celtic, Roman or Germanic brooches are remarkable, quantitatively representative and morphologically variegated finds. The wide spectrum of their information possibilities often goes beyond the potential of the other tangible evidence. They represent one of the buttresses of relative-chronological systems and contribute significantly to the detailed knowledge of many aspects of human cultures in the past, including the production procedures, trade and other forms of interactions, social differentiation or regional modifications of fashion trends. Most of the 33 chapters published in this volume were presented and vividly discussed in the VIII Protohistoric Conference, which was held in premises of the Palacký University in Olomouc in 2012. The authors strived to put together individual groups of new brooch finds from the barbarian territory in Central Europe (Czech Republic, Slovakia, Austria and Poland) but also from peripheral parts of the Roman Empire, from provinces. In individual chapters they tried to outline several aspects of their documentation and classification and paid attention to analysis of selected categories. The authors publish in this volume new assemblages of finds and pay attention to various partial analyses of individual types or groups of brooches within a long period of time and with respect to current state of research.
Klíčová slova:
Central Europe; brooches; Roman archaeology; Germanic archaeology; Celtic archaeology; Iron Age; Roman Period; Migration Period
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Římské a germánské spony ve střední Evropě. (Archeologie barbarů 2012)
regionálních proměn módních vln. Většina z 33 kapitol publikovaných v tomto svazku byla přednesena a v širokém okruhu badatelů diskutována na VIII. Protohistorické konferenci, která se konala v ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze