Ano (90)
Ne (53)
Počet nalezených dokumentů:
143
Publikováno od
do
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Samšuková, Eva; Benešová, Libuše; Křenková, Marcela
2010 - český
A landfill leachate is a chemical solution generated in the waste materials that are dumped in a landfill. According to the increasing amount of waste produced worldwide the risk that leachate water gets out of a landfill and contaminates with contained pollutants surrounding environment, e.g. nearby surface water, rises. The aim of this thesis is to evaluate the effect that leachates have to surface water in the Czech Republic. The research was built on primary data that had been obtained in several landfills in the Czech Republic. Important sources were also obtained through the secondary literature. Possible influence of leachates is also outlined by chemical calculating illustrating a hypothetical situation of leaking landfill water to a stream. My research showed that the impact of landfill water on surface water presents a great risk. It can occur during ordinary operations of the landfill operations - due to instable technical installation or due to dumping waste with a different extract conditions, but also as a consequence of extraordinary situations (e. g. storms). Surface water is mostly polluted with heavy metals, chlorides or nitrogen in variety of its forms. High concentration of organic matters is also detected by COD and BOD indicators. Exceeding legal limits threatens the whole surface... Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku skládkových vod z tělesa skládky do okolí a kontaminace životního prostředí, potažmo povrchových vod, polutanty, které se ve skládkových vodách vyskytují. Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení vlivu, který mají skládkové vody na povrchové toky v České republice. Hodnocení proběhlo hlavně interpretací dokumentace získané z několika skládek v České republice, ale také pomocí sekundární literatury. Možné ovlivnění povrchových toků je taktéž nastíněno pomocí chemických výpočtů, které mají ilustrovat hypotetickou situaci, která by nastala v případě průniku kontaminovaných skládkových výluhů do povrchových toků. Z provedeného průzkumu a jeho výsledků je patrno, že vliv skládkových vod na povrchové toky je velkým rizikem, které hrozí jak za běžných provozních podmínek skládky - při nedostačujícím technickém zabezpečení či ukládání odpadu nevyhovujícího daným výluhovým limitům, tak také při mimořádných událostech jako jsou zvýšené srážkové úhrny. Dochází především ke kontaminaci těžkými kovy, chloridy či dusíkem v různých formách jeho výskytu. Markantní také bývá organické znečištění, které se projevuje zvýšenými hodnotami...
Klíčová slova:
skládka; odpad; výluh; průsaková voda; povrchová voda; kontaminace; landfill; waste; leachate; leachate water; surface water; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku ...
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Samšuková, Eva; Benešová, Libuše; Křenková, Marcela
2010 - český
A landfill leachate is a chemical solution generated in the waste materials that are dumped in a landfill. According to the increasing amount of waste produced worldwide the risk that leachate water gets out of a landfill and contaminates with contained pollutants surrounding environment, e.g. nearby surface water, rises. The aim of this thesis is to evaluate the effect that leachates have to surface water in the Czech Republic. The research was built on primary data that had been obtained in several landfills in the Czech Republic. Important sources were also obtained through the secondary literature. Possible influence of leachates is also outlined by chemical calculating illustrating a hypothetical situation of leaking landfill water to a stream. My research showed that the impact of landfill water on surface water presents a great risk. It can occur during ordinary operations of the landfill operations - due to instable technical installation or due to dumping waste with a different extract conditions, but also as a consequence of extraordinary situations (e. g. storms). Surface water is mostly polluted with heavy metals, chlorides or nitrogen in variety of its forms. High concentration of organic matters is also detected by COD and BOD indicators. Exceeding legal limits threatens the whole surface... Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku skládkových vod z tělesa skládky do okolí a kontaminace životního prostředí, potažmo povrchových vod, polutanty, které se ve skládkových vodách vyskytují. Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení vlivu, který mají skládkové vody na povrchové toky v České republice. Hodnocení proběhlo hlavně interpretací dokumentace získané z několika skládek v České republice, ale také pomocí sekundární literatury. Možné ovlivnění povrchových toků je taktéž nastíněno pomocí chemických výpočtů, které mají ilustrovat hypotetickou situaci, která by nastala v případě průniku kontaminovaných skládkových výluhů do povrchových toků. Z provedeného průzkumu a jeho výsledků je patrno, že vliv skládkových vod na povrchové toky je velkým rizikem, které hrozí jak za běžných provozních podmínek skládky - při nedostačujícím technickém zabezpečení či ukládání odpadu nevyhovujícího daným výluhovým limitům, tak také při mimořádných událostech jako jsou zvýšené srážkové úhrny. Dochází především ke kontaminaci těžkými kovy, chloridy či dusíkem v různých formách jeho výskytu. Markantní také bývá organické znečištění, které se projevuje zvýšenými hodnotami...
Klíčová slova:
skládka; odpad; výluh; průsaková voda; povrchová voda; kontaminace; landfill; waste; leachate; leachate water; surface water; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku ...
Skladování a využití chemických látek v zemědělství ve vztahu k životnímu prostředí
NEKOLNÝ, Tomáš
2017 - český
Tato práce se věnuje chemickým látkám a směsím, které jsou při zemědělské činnosti využívány. Zejména se jedná o skladování a používání těchto látek ve vztahu k životnímu prostředí. Některé látky, které jsou v zemědělství využívány, mají různé nebezpečné vlastnosti. Při nesprávné manipulaci nebo při jejich nesprávném způsobu skladování mohou způsobit významné škody na životním prostředí, zejména pak kontaminaci vody a půdy a poškození dalších složek životního prostředí. Cílem práce je identifikovat tyto látky z hlediska jejich možného vlivu na životní prostředí a navrhnout optimální způsob jejich skladování a zacházení s nimi v zemědělském podniku. This work deals with chemical substances and mixtures used in agricultural activities. In particular, it concerns the storage and use of these substances in relation to the environment. Some substances used in agriculture have different hazardous properties. Incorrect handling or incorrect storage may cause significant damage to the environment, particularly water and soil contamination and damage to other environmental compartments. The aim of the work is to identify these substances in terms of their potential impact on the environment and to propose an optimal way of their storage and handling on the farm.
Klíčová slova:
chemické látky; zemědělství; životní prostředí; kontaminace; chemicals; agriculture; environment; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Skladování a využití chemických látek v zemědělství ve vztahu k životnímu prostředí
nebezpečné vlastnosti. Při nesprávné manipulaci nebo při jejich nesprávném způsobu skladování mohou způsobit významné škody na životním prostředí, zejména pak kontaminaci vody a ...
Těkavé organické látky v pitné vodě
Lušovjanová, Eva; Dvořáčková, Marie; Houser, Josef
2014 - český
Hlavním cílem práce bylo stanovení koncentrace vybraných těkavých organických látek ve vzorcích pitné vody a porovnání získaných dat s limitními hodnotami určenými legislativou. Ve všech odebraných vodách byl sledován vznik trihalogenmethanů (THM) a u vybraných podzemních zdrojů pitných vod i kontaminace tetrachlorethenem (PCE). Trihalogenmethany jsou jedním z ukazatelů kvality pitné vody, proto byly analyzované vzorky posuzovány s ohledem na zdroje vody, ze kterých byly upravovány na vodu pitnou a podle způsobu hygienického zabezpečení. Posuzován byl také vliv vzdálenosti odběrového místa od úpravny vody na koncentraci THM.
Klíčová slova:
jakost pitné vody; trihalogenmethany; tetrachlorethen; huminové látky; drinking water quality; trihalomethane; humic substances
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UTB.
Těkavé organické látky v pitné vodě
) a u vybraných podzemních zdrojů pitných vod i kontaminace tetrachlorethenem (PCE). Trihalogenmethany jsou jedním z ukazatelů kvality pitné vody, proto byly analyzované ...
Rezidua léčiv v životním prostředí
Kvíčalová, Michala; Pouzar, Miloslav
2011 - český
V práci je shrnuta problematika kontaminace životního prostředí léčivy. Práce se zabývá možnou kontaminací zejména vodního a půdního ekosystému. Je zde provedeno porov-nání znečištění životního prostředí reziduí léčiv v České republice se znečištěním v Evropě a Severní Americe.
Klíčová slova:
kontaminace vody léčivy; kontaminace půdy; kontaminace životního prostředí; léčiva; koncept PEC; koncept MOA; bioakumulace léčiv; contamination of drugs waters; contamination of soil; environmental contaminati-on; drugs; concept PEC; concept MOA; bioaccumulation drugs
Plné texty jsou dostupné v knihovně UPCE.
Rezidua léčiv v životním prostředí
V práci je shrnuta problematika kontaminace životního prostředí léčivy. Práce se zabývá možnou kontaminací zejména vodního a půdního ekosystému. Je zde provedeno porov-nání ...
Screeningové metody detekce a stanovení mikroorganismů v potravinách a ve vodě
Cacková, Lucie; Vytřasová, Jarmila
2009 - český
Byla vypracována literární rešerše se zaměřením na rychlé metody sledování kontaminace potravin a vody. Byly vyhledány rychlé metody detekce a stanovení MO, které se využívají v potravinářských provozech ke kontrole hygieny, sanitace prostředí a pro kontrolu kvality vody. V závěru byly tyto metody porovnány podle účelu, časové náročnosti a zhodnoceny jejich výhody a nevýhody.
Klíčová slova:
kontrola hygieny; Petrifilm; Hygicult; detekce mikroorganismů; sanitace; control of hygiene; Petrifim; Hygicult; detection of microorganisms; sanitation
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři UPCE.
Screeningové metody detekce a stanovení mikroorganismů v potravinách a ve vodě
Byla vypracována literární rešerše se zaměřením na rychlé metody sledování kontaminace potravin a vody. Byly vyhledány rychlé metody detekce a stanovení MO, které se využívají v ...
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena; Malíček, Jiří; Frouz, Jan
2018 - český
In past, the Czech Republic was one of the most important areas for mineral resources mining. In the period after the Second World War, the country was a very important conqueror of the uranium ore, thanks to a massive production of nuclear energy and nuclear weapons. However, in the 1980s, the interest in uranium declined and in the 1990s almost all of the uranium mines in the country were closed. Rožná was the last place of uranium mining, but it was closed in 2017. Nowadays, there are reclamation works in these mining places. Planning of a reclamation for is not always simply. It is necessary to think about the account of the method of extraction, which was used in the territory, the subsoil, distance from dwellings, underground water, fauna and flora of the surrounding nature etc. The land reclamations are often done in the wrong way and therefore, the extraordinary potential of the landscape is not exploited. People have a strong tendency to interfere this landscape, for example by supplying nutrients for creating of an intensive agricultural landscape. They often do not realize that the mining caused a change of abiotic conditions. The newly created habitats are often inhabited by rare and endangered organisms, living in early succession stages and missing in the surrounding landscape.... Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
Klíčová slova:
biodiverzita; ekologická obnova; haldy; kontaminace; biodiversity; ecological restoration; heaps; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů ...
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena; Malíček, Jiří; Frouz, Jan
2018 - český
In past, the Czech Republic was one of the most important areas for mineral resources mining. In the period after the Second World War, the country was a very important conqueror of the uranium ore, thanks to a massive production of nuclear energy and nuclear weapons. However, in the 1980s, the interest in uranium declined and in the 1990s almost all of the uranium mines in the country were closed. Rožná was the last place of uranium mining, but it was closed in 2017. Nowadays, there are reclamation works in these mining places. Planning of a reclamation for is not always simply. It is necessary to think about the account of the method of extraction, which was used in the territory, the subsoil, distance from dwellings, underground water, fauna and flora of the surrounding nature etc. The land reclamations are often done in the wrong way and therefore, the extraordinary potential of the landscape is not exploited. People have a strong tendency to interfere this landscape, for example by supplying nutrients for creating of an intensive agricultural landscape. They often do not realize that the mining caused a change of abiotic conditions. The newly created habitats are often inhabited by rare and endangered organisms, living in early succession stages and missing in the surrounding landscape.... Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
Klíčová slova:
biodiverzita; ekologická obnova; haldy; kontaminace; biodiversity; ecological restoration; heaps; contamination
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů ...
Toxické kovy v potravinách
Klímová, Martina; Orsák, Matyáš; Hniličková, Helena
2016 - český
Souhrn
Bakalářská práce Toxické kovy v potravinách je zaměřena na toxické kovy, jejich popis, toxicitu a na sledování jejich obsahu v potravinách. Toxické kovy v dnešní době významně kontaminují životní prostředí. Do životního prostředí se dostávají spalováním fosilních paliv, zemědělskou výrobou a výrobou a zpracováním kovů. Vyskytují se v různých formách a objevují se ve sloučeninách, horninách i minerálech. Jejich toxicita pro živočichy a pro lidskou populaci je značná. S jejich toxicitou souvisí jejich forma výskytu, jejich rozpustnost ve vodě a v organických rozpouštědlech a jejich mobilita v organismu a vodě. Toxické kovy se vážou na SH skupiny bílkovin v organismu a působí jako enzymové jedy. Nejvíce toxických účinků bylo nalezeno u kadmia, ale i u ostatních kovů byla zjištěna významná toxicita. Olovo, kadmium a arsen vykazují karcinogenní účinky a způsobují tvorbu zhoubných nádorů. Společně se rtutí vykazují výše zmiňované kovy účinky mutagenní a teratogenní. Významná kontaminace prostředí i potravin toxickými kovy může vést k otravám, které se projevují různými příznaky.
Toxické kovy se přijímají především inhalací a konzumací kontaminovaných potravin. Prostřednictvím kontaminace vody, kontaminace půdy a používáním hnojiv a pesticidů se tyto kovy dostávají do zemědělských plodin. Do masa a živočišných produktů se kovy dostávají především z kontaminovaných rostlin, kterými se živočichové živí. Do masných výrobků se pak mohou dostávat nesprávným technologickým postupem. Obecně se toxické kovy kumulují ve tkáních jednotlivých organismů, především v jejich játrech a ledvinách. Pokud zvíře žije ve znečištěné oblasti, má ve svých tkáních vyšší množství těchto kovů. Například u skotu bylo zjištěno, že se u něj s přibývajícím stářím kumulují více toxické kovy, a proto je limitní věk porážky doporučen maximálně na 3 roky. Závažný problém v dnešní době představuje vysoký obsah rtuti v rybách a to nejvíce v mořských. Čím jsou obecně ryby větší a dravé, tím více dochází k hromadění těchto kovů. Obzvlášť ve více znečištěných mořích, zejména ropnými haváriemi jsou ryby více kontaminované. Prostřednictvím Evropské unie jsou v současné době stanoveny přísné limity na obsahy kovů v potravinách, některé limity byly podle nejnovějších poznatků o obsahu kovů minulý rok aktualizovány či přidány. Dodržování těchto limitů je pravidelně kontrolováno. Summary
Bachelor thesis Toxic metals in food is focused on toxic metals, their description, toxicity and monitoring their content in foods. Toxic metals significantly contaminate the environment nowadays. The metals pollute the environment through burning fossil fuels, agriculture and producing and processing of metals. They occur in various forms and appear in compounds, rocks and minerals. Their toxicity for human and animals is substantial. Their toxicity is related to the form of occurrence, solubility in water and in organic solvents and their mobility in body and water. Toxic metals bind on SH group of proteins and work as an enzyme poisons. The most toxic effect was found in cadmium, but also other metals have significant toxic effect. Lead, Cadmium and Arsenic have carcinogenic effects and cause malignant tumour. Mercury and above mentioned have mutagenic and teratogenic effects. Significant contamination of the environment and food can lead to poisoning, which is expressed by various symptoms.
Toxic metals are absorbed especially by inhalation and consumption of contaminated food. Agriculture crops are polluted from contaminated soil, water and using of fertilizers and pesticides. To meat and animal products, toxic metals come mainly from contaminated plants, which animals eat. Meat products can be polluted by incorrect technological procedure. In general are toxic metals cumulated by organisms in tissues, especially in kidneys and liver. Animals living in polluted area have a lot of these metals in their tissues. With its increasing age, cattle more accumulate toxic metals in its tissues, therefore maximum recommended age of slaughter is 3 years. Serious problem is high amount of mercury in fish, especially in the sea fish. The larger and more carnivorous the fish is, the more they cumulate mercury and the other metals. Especially in the contaminated sea, mainly polluted sea from oil, fish have more metals in tissues. Across the European Union, there were currently set strict limits on the contents of metals in food. Some limits were updated and added by the last findings last year. Keeping these limits is regularly checked.
Klíčová slova:
toxické kovy; kontaminace; hutní průmysl; speciace; hygienický limit
dostupnost_czu
Toxické kovy v potravinách
kontaminace prostředí i potravin toxickými kovy může vést k otravám, které se projevují různými příznaky. Toxické kovy se přijímají především inhalací a konzumací kontaminovaných potravin. ...
Kvalita pitných vod v Moravskoslezském kraji
Diblíková, Michaela; Navrátilová, Jana; Omelková, Jiřina
2009 - český
Cílem této práce bylo zjištění kvality vod vyrobených a spotřebovávaných v Moravskoslezském kraji metodami používanými v laboratoři Morava a. s. Na základě statistického zpracování výsledků analýz za období let 2005 až 2006 bylo stanoveno, že nejvyšší míra znečištění je mikrobiálního původu a to především bakteriemi čeledi Enterobacteriaceae (koliformní bakterie a E. coli). Chemické znečištění bylo způsobeno převážně amonnými ionty a dusičnany, což může být jednak důsledek kontaminace podzemních a povrchových toků průmyslovými hnojivy, jednak prosakováním odpadů ze septiků. The objective of this work was determination of quality of waters made and spent in Moravskoslezský region by methods using Morava a. s laboratory. At interval from 2005 to 2006 was provided by the statistic analysis of accoplishments, that the maximum of pollution is microbial origin firstly by bacteries of Enterobacteriaceae tribe (coliform bacteries a E. coli). Chemical pollution was mainly provided by amonia ionts and by nitrates. It can may be contamination effect of inside or surface flows by fertilizers or septic tank wastes infiltrative.
Klíčová slova:
Pitná voda; mikrobiologický rozbor pitné vody; chemický rozbor pitné vody; E. coli; Drinking water; mikrobiological analysis of drinking water; chemical analysis of drinking water; E. coli
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Kvalita pitných vod v Moravskoslezském kraji
Cílem této práce bylo zjištění kvality vod vyrobených a spotřebovávaných v Moravskoslezském kraji metodami používanými v laboratoři Morava a. s. Na základě statistického zpracování výsledků ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze