Ne (4)
Použitá omezení
(3)
Počet nalezených dokumentů:
4
Publikováno od
do
Faktory ovlivňující průběh odstraňování dusíkatého znečištění z odpadních vod specifického složení
Radechovský, Josef; Balík, Jiří
2016 - český
Abstrakt:
Předkládaná práce shrnuje dosavadní poznatky v oblasti odstraňování dusíkatého znečištění z odpadních vod pomocí netradičních biologických metod. Řadíme mezi ně např. metodu nitritace/denitritace a deamonifikaci. Tyto metody jsou ekonomicky výhodné, protože při nich dochází k úspoře kyslíku na oxidaci N-amon a organického substrátu potřebného pro vznik elementárního dusíku.
Základem pro využití těchto metod v praxi je v zásadě především úspěšné dosažení tzv. zkrácené nitrifikace, tedy inhibice činnosti nitratačních bakterií (NOB) a dosažení akumulace dusitanů. Dosažení stabilní akumulace dusitanů je ovlivněno řadou faktorů a především ve vodách s nižší koncentrací amoniakálního dusíku stále není zcela bezproblémovou záležitostí. Jsou proto neustále zkoumány postupy, jak tento proces optimalizovat, což bylo i cílem výzkumu v realizovaného v laboratoři Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin na České zemědělské univerzitě v Praze. Abstract:
This work summarizes the current knowledge about removing of nitrogen compounds from wastewater using non-traditional biological methods. They include for example process of nitritation/denitritation and a process of deammonification. Special innovative biological methods are economically advantageous because of savings of oxygen for the oxidation of N-ammon and organic substrate for the formation of N2.
Achieving of accumulation of nitrites (achieving of shortcut nitrification) due to suppression of nitrite oxidising bacteria (NOB) is the basis of methods mentioned above. Stable shortcut nitrification is influenced by many factors and achieving of this process in a low-strength wastewater is still problematic, so some new procedures how to optimize it are investigated. This was also the main aim of research that was realized at the Department of Agroenvironmental Chemistry and Plant Nutrition of the Czech university of Life Sciences in Prague.
Klíčová slova:
nitrifikace; inhibice NOB; volný amoniak; volná kyselina dusitá
dostupnost_czu
Faktory ovlivňující průběh odstraňování dusíkatého znečištění z odpadních vod specifického složení
Abstrakt: Předkládaná práce shrnuje dosavadní poznatky v oblasti odstraňování dusíkatého znečištění z odpadních vod pomocí netradičních biologických metod. Řadíme mezi ně např. ...
Vliv cíleného zatravnění části povodí na vývoj koncentrací dusičnanů v drenážních a podzemních vodách
Zajíček, Antonín; Štibinger, Jakub; Vymazal, Jan
2015 - český
Dusičnanový dusík je jedním z nejrozšířenějších polutantů v povrchových i podzemních vodách. Jeho sledování byla a je ve světě věnována značná pozornost z důvodů jeho vlivu na zdravotní stav obyvatelstva, eutrofizaci povrchových vod a ekonomických ztrát způsobených zvýšeným vyplavováním dusičnanového dusíku z povodí. Významnou cestou vstupu dusičnanů do povrchových vod je podpovrchový odtok, velmi často reprezentovaný právě vodou ze zemědělských drenáží. Drenážní systémy představují významný nebodový zdroj znečištění vod dusíkatými látkami, zejména v malých zemědělsky využívaných povodích bez permanentních povrchového odtoku. V České republice bylo odvodněno 1,065 mil ha (přibližně 25 % zemědělské půdy), především v letech 1965 - 1989. Cílem této práce je experimentálně, v polních podmínkách pokusného povodí Dehtáře ověřit hypotézu, že zatravnění zdrojové oblasti drenážního systému má pozitivní a významnější vliv na snížení koncentrací dusičnanů v drenážních vodách než zatravnění výtokové oblasti povodí. Prostřednictvím souboru prací byly předloženy nové poznatky o místě vzniku a cestách drenážního odtoku ve svahu a o jeho složení. Hypotéza, že zatravnění zdrojové oblasti drenážního systému má pozitivní a významnější vliv na snížení koncentrací dusičnanů v drenážních vodách než zatravnění výtokové oblasti, byla potvrzena. Jednoznačně byl prokázán zásadní význam zdrojových oblastí pro velikost a jakost drenážního odtoku. Výsledky dlouhodobého monitoringu na pokusných povodích s drenážními systémy umístěnými ve svahu ve spojení s přímým experimentem se změnou využití půdy prokázaly, že na koncentrace dusičnanů v drenážních vodách má největší vliv využití půdy ve zdrojové oblasti. Zatímco zatravnění jako preventivní ochranné opatření situované přímo nad drenážním systémem (ve výtokové oblasti povodí) nemělo žádný vliv na jakost drenážních vod, zatravnění cílené do zdrojové oblasti drenážního systému (tj. od vlastní odvodněné lokality vzdálené) způsobilo snížení koncentrací dusičnanů až o 32 %. Zároveň byl experimentálně potvrzen význam trvalého travního porostu pro ochranu vod, když ochranná funkce travního porostu zůstává zachována i přes poměrně vysoké dávky dusíku aplikovaného v různých hnojivech organického i minerálního původu. Výše uvedené poznatky o významu využití zdrojových oblastí na jakost vod mají velký význam pro zlepšení kvality vody v malých vodních tocích, na jejichž kvalitu mají drenážní vody v regionu Českomoravské vrchoviny značný význam. Další praktické využití mají tyto poznatky při plánování ochranných pásem vodárenských nádrží a také při ochraně malých lokálních zdrojů pitné vody. Water quality in small agricultural slopy catchments in Bohemian - Moravian highlands is often threatened by high nitrate concentration and nitrogen loads from diffusive agricultural sources. The main goal of this thesis was to get a practical evidence for findings obtained in the Czech Republic and abroad by statistical approaches concerning the profoundly mitigative effects that grassing certain catchment areas has on the nitrate burden in drainage and surface waters. The research was conducted mainly in the Dehtáře experimental catchment, where part of the recharge area with an area of 4.6 ha, has been grassed since the hydrological year 2007. Together with long-term monitoring of nitrate leaching in subcatchments with different land use in recharge and discharge are, drainage runoff generation and composition were surveyed in order to find knowledge about the recharge area placement and its importance for drainage water quality. The possibility of using the continuous measurement of water temperature for drainage runoff separation was also tested. The results presented show that nitrate concentration values in drainage water were influenced the most by the land use of the recharge zones within the drainage subcatchment. While permanent grassland placed directly in the drained area (corresponding to the catchment discharge zone) did not show any influence, the grassing focused on the catchment recharge area demonstrated a significant decrease in both, NO3 concentrations and N loads. Approximately one year after grassing, the long-term course of nitrates concentrations changed direction and became decreasing in sites with completely or partly grassed recharge zone, while in sites without land use change), the nitrate concentrations trend remains increasing or the stagnation was found. Decreases by 32% was detected in systematic drainage subsystem, which recharge area was completely grassed. The nitrate-nitrogen leaching decreased after grassing in recharge area of the drainage system by 23%. These findings can be generalised for slopy agricultural catchments with common land use in soil environments formed on crystalline rocks. The acquired findings are of high importance for improving the water quality of small streams as well as groundwater in agriculturally exploited areas, for planning protective zones within large catchments of potable water reservoirs, and also for protecting small local surface or groundwater sources of potable water.
Klíčová slova:
zdrojová oblast; drenáž; dusičnany
dostupnost_czu
Vliv cíleného zatravnění části povodí na vývoj koncentrací dusičnanů v drenážních a podzemních vodách
nebodový zdroj znečištění vod dusíkatými látkami, zejména v malých zemědělsky využívaných povodích bez permanentních povrchového odtoku. V České republice bylo odvodněno 1,065 mil ...
Teorie a praxe migračních zkoušek v ochraně životního prostředí
Šimek, Pavel; Komárek, Michael; Václav, Václav
2015 - český
Úspěšná predikce chování a šíření látek v podzemním prostředí je závislá na dostupnosti spolehlivých transportních parametrů. Pro predikci šíření látek v podzemní vodě jsou vhodná analytická řešení advekčně-disperzní rovnice. V disertační práci jsou popsány analytická řešení dostupná v literatuře popisující jednorozměrný transport v ustáleném hydrodynamickém poli. Tato řešení jsou použita pro vyhodnocení migračních zkoušek. Migrační zkoušky jsou všeobecně považovány za nejspolehlivější metodu pro získání parametrů hydrogeologického prostředí. Součástí práce je uživatelsky orientovaný program Mipar 2.0, který slouží k vyhodnocování dat získaných z migračních zkoušek. Metody použité pro vyhodnocování dat jsou založeny na popsaných analytických řešeních. Funkčnost programu byla ověřena na vlastních terénních datech, a na datech z literatury. Successful predictions of the fate and transport of solutes in the subsurface is based on the availability of accurate transport parameters. Analytical solutions to the advective-dispersive solute-transport equation are useful in predicting the fate of solutes in ground water. Analytical solutions compiled from available literature are presented for one dimension solute transport in uniform ground water flow. These solutions are used for tracer test data interpretation. Tracer testing is generally regarded as the most reliable and efficient method of gathering subsurface hydrogeological information. A user-oriented computer program Mipar 2.0 was created to for estimating solute transport parameters from observed concentrations (the inverse problem) or for predicting solute concentrations (the direct problem) using the advection-dispersion equation as the transport model. The methods used for interpretation are based on the described analytical solutions. The program usability was verified on field data and on data from literature.
Klíčová slova:
stopovací zkoušky; migrační parametry; šíření znečištění; indikátory; interpretace dat
dostupnost_czu
Teorie a praxe migračních zkoušek v ochraně životního prostředí
Úspěšná predikce chování a šíření látek v podzemním prostředí je závislá na dostupnosti spolehlivých transportních parametrů. Pro predikci šíření látek v podzemní vodě jsou vhodná analytická ...
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika; Boháčková, Ivana; Smutka, Luboš
2015 - český
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990) The sustainability discourse clearly gives priority to the so-called "three-pillar model", according to which sustainable development should equally try to reach ecological, economic, and social goals. An increasing variety of methods is being proposed to address the question of the measurement of sustainable development. The concept of sustainable development can be interpreted in many different ways, but at its core is an approach to development that looks to balance different, and often competing, needs against an awareness of the environmental, social and economic limitations we face as asociety. Submitting theses deal with measuring sustainable agriculture and introduces a practical methodology for evaluating the sustainability of agriculture system by means of composite indicators. This methodology was based on calculating seven sustainability indicators that cover the three components of the sustainability concept (economic, social and environmental). The methodological proposal implemented in theses allowed an integrated vision of agricultural sustainability and careful selection of sustainability indicators, carried out on the basis of reliability criteria and applicability. The evaluation of agricultural sustainability/production system sustainability using the methods suggested is a potentially useful tool for public decision-makers who are tasked with designing and implementing agricultural policy. The results demonstrated the usefulness of analyzing several sustainability indicators in conjunction, in order to obtain more robust results. Such information can help to improve current agricultural policies, such as income policy, agricultural structure policy and rural development policy, with the aim of improving the sustainability of the agricultural sector.
Klíčová slova:
trvale udržitelné zemědělství; trvale udržitelý rozvoj; ekologické zemědělství
dostupnost_czu
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze